Vojenské topografické mapy bývalé koncepce (do konce roku 2005) Státní mapová díla (8) _ ■ produkt, který zachovává vývojovou linii již několik století (od r. 1763) ■ původní měřítková řada 25,50,100, 200, 500 tis. a 1 mil. ■ mezi jednotlivými měřítky existuje návaznost -jednotlivé rozhodovací úrovně za války ■ určeny pro potřeby obrany státu, ale využívány i v jiných rezortech (státní správa, samospráva, věda, kultura) vydavatel: Generální štáb AČR ■ zpracovatel: topografická služba AČR Historický vývoj po roce 1945 k dispozici pouze mapy III. VM (topografické sekce 1 : 25 000, speciální mapy 1 :75 000 a odvozené generální 1 : 200 000) aktualizace na různém stupni, navíc nízká geometrická přesnost -> nutnost nového mapování (aktualizace nestačí) řešení ve 2 etapách: ■ I. otázka celkového přístupu k unifikaci topografických map (mezinárodní unifikace nebyla, díla jen státní, unifikace v rámci socialistické soustavy) ■ potřeba mezinárodního sjednocení nového topografického díla (kartografické zobrazení, souřadný systém, klad a označení mapových listů) II. technické řešení technické řešení 1950-1953: ■ prozatímní vydání topografického díla 1 : 50 000 (odvozeny 100) ze všech dostupných mapových podkladů ■ ne původní mapování -> špatná geometrická přesnost X unifikace na S-1946 (první přiblížení k systému S-1942 v Sovětském svazu) od r. 1952: ■ nové mapování 1 : 25 000, 1 : 200 000 vydány v roce 1955 ■ fotogrammetrické a geodetické metody - geometrická přesnost přestala být kritickým kvalitativním parametrem ■ ukončeno r. 1958 ■ S-52 jako souřadnicový systém (odpovídal přibližnému připojení k sovětskému systému S-42) mapy určeny jak pro potřeby obrany země, tak pro národní hospodářství, vědu a kulturu, v působnosti MO na zpracování se podílely vojenské (80%) i civilní organizace (20%) od r. 1965 aktualizace a obnova zabezpečována orgány Ministerstva obrany od té doby 5 aktualizací aktuálnost - dnes kritickým parametrem 2x změněn značkový klíč Topografické mapování 1: 10 000 1957-1971 - celé státní území „nové fotogrammetrické mapování" zachování geodetických a kartografických základů unifikovaných topografických map pro potřeby územně technického plánování a projektování zpracování: civilní složky 80%, vojenské 20% (příhraniční a výcvikové prostory) původní vydání map 1:10 000 nebylo v dalších letech obnovováno - součástí archivu mapy použity jako podklad ZM10, od 1991 převedeny do působnosti ČÚZK. nejpřesnější výškopis v rámci ČR 1 topografické mapy až do r. 1970 nebyly brány čistě jako mapy vojenské označeny jako tajné, ale využívány i pro národní hospodářství, vědu, kulturu... po r. 1970 - jenom armáda, i přes utajování k dispozici na školách určení topografických map pouze pro armádu neopodvídá jejich charakteru a možnostem využití po r. 1990 odtajněny, uvolněny též k civilnímu využití Geodetické a kartografické základy Gauss-Krugerovo zobrazení („Gaussovo složité zobrazení") Příčné konformní válcové - osa válce - rovina rovníku Krasovského elipsoid (a= 6378245m, b = 6356863m, f = 1:298,3) 6°pásy (3° na východ a na západ od dotykového poledníku). Cela Země - 60 pásů. Souřadnicový systém S-42 (Gauss-Kruger je jeho nedílnou součástí) 1 : 1 000 000 - do roku 1985 vytvářeny v modifikovaném polykónickém zobrazení. Výškopis - Bpv Geodetické základy topografických map vycházely z S-JTSK a jejího připojení k S-42 používanému v Sovětském svazu S-JTSK nemožné rozšířit mimo naše území (Křovák, chyba v orientaci v referenčního elipsoidu) Proto S-JTSK pro vojenské účely převeden transformací do systému 1942 Sovětského svazu S-1946 S-1952 S-1942 (S-1942/83) Geometrická představa Gaussova zobrazení Šestistupňové pásy v Gauss-Kríigerově zobrazení i Číslování od Greenwiche i Dotykový poledník vždy 3°,9°,15°... i ČR pás 3 a 4 i V rámci pásu tvoří souř. systém samostatnou zobrazovací soustavu Osa X - svislá, rovnoběžná s obrazem dotykového poledníku, posunutá o 500 km na západ (aby všechny souřadnice Y byly kladné) „False easting" Osa Y - obraz rovníku Před Y souřadnici přidáváno číslo poledníkového pásu (rozlišení) ... _ Klad a označení mapových listů ■ Vychází z kladu mezinárodní mapy 1:1 mil. ■ 1:1 mil. ■ A

5m, 1:50 000 ->10m atd. Bohaté rámové údaje ■ čáry príslušného souřadného systému v celé ploše: napr. u 25 1x1km; ■ údaje km hodnot; na vnějším rámu i rysky sour. sítě vedlejšího pásu; ■ podobné odkazy u komunikací, kam vedou Grafické a sklonové měřítko, údaje o poledníkové konvergenci, o magnetické deklinaci pro střed mapového listu a určitou epochou s roční změnou V rozích vždy ■ do stávající mapy se ve fialové barvě doplnila souřadnicová síť WGS 84, některé mimorámové údaje ■ na zadní straně - tisk zjednodušeného značkového klíče v češtině a angličtině, seznam zkratek a jejich angl. ekvivalent ■ dále základní údaje o WGS 84, způsoby udávání polohy a grafické měřítko ve třech verzích (metry, míle, yardy) Topografické mapy nové koncepce Státní mapová díla (8 b) r ■ po r. 1989 změna vojensko-politické situace ■ rozhodnutí státní reprezentace k připojení NATO L(přistupuje stát a vláda, ne armáda) ■ nařízení náčelníka GŠ AČR č. 34/1997 ■ tvorba nového SMD do konce roku 2005, splněno, od 1.1. 2006 dány do zásobování ■ zásadní změna celé konstrukce map - inovace ■ ke 31.12. 2005 ukončena údržba doposud používaného MD a tyto mapy byly současně vyřazeny ze zásobování a užívání důsledky rozhodnutí o připojení k NATO: Lu první úvaha o dopadu na kartografii ■ kontakt s německou geografickou službou a především USA ■ 1991: Dohoda mezi USA a ČSFR o spolupráci v oblasti topografického mapování, námořního a leteckého mapování, geodézie a geofyziky, digitálních dat a s tím souvisejících materiálů ■ 1993:1. mezinárodní konference geografických služeb v Praze ■ probírány transformace map-> ■ vytvořeny 4 skupiny sledující: problémy globální geodézie ■ vybudování WGS 84 ve střední Evropě ■ koordinace přechodu na standardy NATO ■ vývoj technologií GPS v ČR ■ 1994-jednání skupin předneseny koncepce dalších řešení, zejména topografických map 1996: Bratislava ■ rozvoj dalších technologických řešení -zejména definitivní koncepce, otázka měřítka ■ tlak ze zahraničí, aby 1. zpracovávané měřítko bylo 1:250 000 JOG (Joint Operations Graphic) -> mapy pro společné akce předložen značkový klíč a konkrétní způsob řešení překryv přes hranice Zavedení WGS 84 několik důležitých kroků: kampaň s využitím GPS v letech 1991 -1992 ■ zaměření 6 bodů (na cm) vybráno a zaměřeno dalších 176 bodů I. řádu (S-1942/83) ■ s využitím měření z 1. kampaně provedena transformace všech bodů trigonometrické sítě ■ vypracovány převody obou systémů ■ transformace i s vyrovnáním původních úhlových měření 1995 vytvořen WGS 84 u nás Geodetické základy - WGS 84 ■ WGS 84 - dáno standardem STANAG 2211 ■ definuje světový geodetický souřadnicový systém WGS84 a kartografické zobrazení UTM/UPS ■ vyvinut pro potřeby armády USA v souvislosti s budováním GPS ■ globálni geocentrický ■ je aplikován na referenční ploše elipsoidu WGS 84 ■ umožňuje vyjádřit polohu bodu v prostoru pomocí ■ pravouhlých souřadnic X,Y,Z ■ 356392 ■ identifikace 10Om čtverce . UR UR356392 ■ identifikace označení zóny ■ 33U -> 33UUR356392 ■ najdi bod na ukázkovém listu TM 25 !! Souřadnicový systém, klad mapových listů ■ vlastní souřadnicový systém podobný s 1:1000000, 6° pásy ■ osy označeny E, N ■ pokud se pracuje na jižní polokouli, k souřadnici N připočteme + 10 000 km -> aby byly kladné (Falše Northing) ■ neoznačuje se číslo pásu u souřadnic ■ klad a označení mapových listů zůstává stejné jako u map bývalé koncepce ■ mezinárodní standard neurčuje klad a označení ml, jen max. formát a způsob (místo) označení map Osy UTM Počátek a orientace os UTM 31 poM()nlMM*»i>á*upfo>itnlpc*k«* Tvorba topografických map základní dokumenty ■ nařízení NGŠ AČ R č. 34/1997 ■ STANAG 2211 Topo-4-4 pro TM 25, TM 50 a TM 100 ■ technologie tvorby vč. obsahu, způsob zpracování prvků a nového značkového klíče (Topo-4-4) navrženy a projektovány ve VTOPÚ (s přispěním VZÚ a HÚVG) ■ zdroj pro TM 25, TM 50 - aktualizovaný DMÚ 25 ■ pro TM 100 - nový DMÚ 100, projektován pro tento účel, vytvořen na podkladě již hotových standardizovaných TM 50 s využitím DMÚ 200 Schéma tvorby Topografických map_ 3 =-c Tvorba TM 100 Tvorba TM 25 a TM 50 ■ 6 etap, během nichž je obraz mapy automatizovaně generován z dat uložených v DMÚ 25, RPGB a RSB ■ samostatná část - tvorba základní kostry popisů v zrcadle mapy ■ výběr všech potřebných údajů z DB ■ odsun liniových objektů vůči sobě ■ symbolizace, úpravy (odsuny či redukce obsahu) připojení popisu generování postscriptů pro ofsetový tisk ukázka - schema pro TM 25 a 50, pro TM 100 Úprava, ostatní vlastnosti stejný formát legenda na každém listu v češtině i angličtině, zkratky v angličtině mimorámové údaje - ■ hlásný systém UTM (jak se určuje) ■ základní schéma hypsometrie ■ označení ■ tiráž údaje o konvergenci, deklinaci, grivaci geodetický a výškový systém (Bpv, NN) ■ měřítko (m, míle, yardy) ■ souřadnicová síť v metrech ■ sklonové měřítko ■ schéma ostatních listů ■ série, počet vydání ■ úhlová stupnice pro bod P na protější straně mapy rám-vnitřní, vnější ■ na vnitřním jsou označeny rysky