1
Tematická SMD
Zvláštnosti podmínek a tvorby
SMD
Státní mapová díla (11)
Tematická státní mapová díla
 z hlediska legislativy nestanovena výčtem,
definice volným způsobem v NV 1995
1. tematická MD vytvořená pro celé území státu
na podkladě ZMČR (SM)
2. … na podkladě vojenských topografických
map
Ad 1)
 Přehled trigonometrických a zhušťovacích bodů
1:50000
 Přehled výškové (nivelační) sítě 1: 50 000
 Vodohospodářská mapa ČR 1: 50 000
 Mapa ZSJ 1: 50 000
 Silniční mapa ČR 1: 50 000
 Silniční mapa krajů 1: 200 000
 Česká republika - Česká státní nivelační síť I. – III.
řád 1: 500 000
 Podkladová mapa ČR 1 : 1 000 000
http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998
&MENUID=0&AKCE=DOC:30-ZU_tsmd
Přehled trigonometrických a
zhušťovacích bodů 1 : 50 000
Přehled výškové (nivelační) sítě
1 : 50 000
Vodohospodářská mapa ČR
1 : 50 000
2
Mapa základních sídelních
jednotek 1 : 50 000
Silniční mapa ČR 1 : 50 000
Silniční mapa krajů 1 : 200 000
Česká státní nivelační síť I. – III.
řádu 1 : 500 000
Podkladová mapa ČR 1 : 1 000 000 Ad 2)
 viz 09smd.ppt
 bývalé koncepce:
 Letecká orientační mapa (200, mil.)
 Mapa navigační situace (500)
 Mapa pro nadzvukové létání (mil., 500)
 Radionavigační mapa (mil.)
 Mapa pro organizaci součinnosti
 Mapa průchodnosti terénu (100, 200)
 Mapa vodních zdrojů a jejich zaměření (historickodokumentační
význam, z kapacitních důvodů nebyly dlouho
aktualizovány)
 Mapa zdrojů ekologického ohrožení 1: 500 000
 zvýrazněny produktovody, el. síť 400kV a více, úseky intenzivní silniční a
železniční dopravy, prostory JE, trasy dopravy vyhořelého paliva, letecké
koridory, sklady hořlavin, výbušnin, přehradní hráze a prostory za nimi, koridory
emisí ze zahraničí, seismické oblasti
 Automapa 1:400 000
3
Zvláštnosti podmínek tvorby a užití SMD
 tvorba SMD – státní zakázka, státní rozpočet
 vlastní práce
 rozpočtové organizace (ČÚZK, Vojenský geografický
a hydrometeorologický úřad )
 soukromé firmy
 dlouhodobá návratnost investic
 dlouhodobá životnost, náklady na prvotní výrobu,
trvalé náklady na aktualizaci, obnovu a modernizaci
 státní rozpočet – finální suma stanovována pro každý
rok  komplikace dlouhodobé projekce  zpětné
odvození aktivit z dané sumy
 plánování investic v rámci vymezeného
období:
 musí být kartograficky odůvodněny
 velké množství map – snaha zúžit sortiment,
pak investovat do kvality
 provádění hodnocení kvality kartografických
děl, „jednolistová kartografie“
 umění investovat z hlediska územního
omezení (zpětné hodnocení musí zahrnovat
územní stránku věci)
 hodnocení mapy, její jakosti (=schopnost
výrobku plnit funkce, pro které je určena)
 konkrétní obsah, přesnost, aktuálnost,
parametry technického zpracování …
 hodnocení ale nelze oddělit od vztahu k
uživateli, není možné mapu hodnotit jako
běžný produkt
 uživatel  mapa  území
 jakostní normy – výsledek smluv, určitých dohod 
prosazení parametrů z hlediska zájmů dané strany
(např. standard NATO)
 projevy  aktuálnost (doba uplynutí, kdy platí soulad
se skutečností – je odlišná od doby vydání, mapy
aktualizovány podle LMS)
 jakost je jasně stanovené kritérium, u dané mapy je
výsledkem kompromisu
 kvalita, efektivnost – používají se při hodnocení
lidské činnosti v nejrůznějších oborech
 metodika hodnotové analýzy – komplexní chápání
efektivnosti jako jednoty účinnosti a účelnosti
hodnoceného objektu 
  funkční princip  pomáhá racionálně
rozhodovat
 PEH (poměrná efektivní hodnota)
 K – úrovně plnění funkcí
 N – náklady
 problémy:
 nelze přesně stanovit náklady (urč. tolerance)
 jak kvantifikovat úroveň plnění funkcí? 
  objektivizace hodnocení kartografických děl
– funkční analýza


N
K
PEH
Funkční analýza
 definování funkcí – 3 zásady:
 strohost (fce má být definována co nejstručněji
– např. “poskytuje informace“)
 obecnost (aby fce nepředjímala způsob
technického řešení analyzovaného objektu,
maximální zobecnění v rámci úrovně
analyzovaného objektu)
 úplnost (soubor definic funkcí musí pokrývat
úplný funkční popis analyzovaného objektu);
pojetí úplnosti je dost relativní, podrobnost tak,
jak je to nutné, nikoliv, jak je to možné
4
 každý kartografický model plní tyto základní
(primární) funkce:
1. poskytuje informace
2. umožňuje studovat vztahy
3. umožňuje projektovat a plánovat
4. umožňuje (usnadňuje) řízení
5. ilustruje sdělování
6. je kartografickým podkladem
 existují funkce sekundární, odvozené z primárních
(funkce dokumentační, obchodní, dekorační,
propagační, sběratelská)
 pro praktické využití 6 základních funkcí je nutná
jejich podrobnější charakteristika (tj. zjištění a
kvantitativní vyjádření technických, užitkových,
emotivních, významových i ekonomických znaků,
které jsou pak základem hodnocení):
 specifikace funkcí (kritéria, jejichž hodnoty musí být
dodrženy, aby dílo mohlo plnit stanovené funkce)
 stupeň plnění funkcí (číslo – úroveň splnění funkce)
 význam (váha) funkcí
 náklady na zabezpečení funkcí
 samotné funkce obtížně definovatelné, často
kvalitativní charakter 
  úroveň plnění uživatelských funkcí je závislá na
úrovni splnění následujících šesti základních a
relativně nezávislých hodnotících kritériích:
1. obsah mapy
2. přesnost zobrazení objektů a jevů v mapě
3. aktuálnost obsahu mapy
4. význam území zobrazeného v mapě pro uživatele
5. technické zpracování mapy
6. estetická úroveň mapy (! z funkčního hlediska)
Agregace dílčích výsledků hodnocení
 kvantifikace charakteristik:
 obsah počet typů prvků
 přesnost střední chyba
 aktuálnost relativní množství změn
 význam území počet bodů
 technické zpracování klasifikační známka
 estetická úroveň klasifikační známka
 vzhledem k druhu mapy a způsobu jejího použití
mohou být váhy jednotlivých kriterií značně odlišné
 výsledky hodnocení lze obecně sčítat (převedeny na
jednotnou klasifikaci) x u map, DMT prosté sčítání
není dostatečné, daná kritéria nejsou ve vztahu k
užitnosti ve stejné situaci 
 obsah mapy, přesnost  mapa může mít
bohatší nebo chudší obsah větší či menší
užitnost? (i „řídká“ mapy může být užitná)
 aktuálnost – multiplikativní kriterium, hranice
užitnosti 25% změn, poté snaha nahradit
aktualizovanou mapou
 význam území – limitující – malý či žádný
uživatelský zájem  ztráta mapy jako celku i
přes svoji dokonalost
 kromě sčítání jednotlivých kritérií lze stanovit
užitnou hodnotu mapy v určitém čase podle
vztahu:
 p – váhy kritérií (stanovují se)
 vše uvažujeme v čase T, na kterém závisí
kriterium k3 úroveň hodnocení dle aktuálnosti,
kde obecně platí, že mapa je nejzastaralejší v
okamžiku po vydání
)()( 665522114433 PkPkPkPkPkPkTV jjjjjjj 
5
 C – určitá hladina, kdy fce nemá takový spád, velice
malá změna s časem
 T(mez) – doba měřená od počátku (T0), ve které
model ztrácí schopnost sloužit účelu, ke kterému byl
vytvořen
 závisí na charakteru zobrazovaného území
 na obsahu mapy (čím podrobnější, tím více zastarává)
 To
vm – optimální doba vydání mapy stanovená
plánem, povolená tolerance zastarávání při vydání
mapy
 více  Miklošík, F. (2005): Teorie řízení v kartografii
a geoinformatice, UK Praha, 1. vyd., 264 s.