přeshraniční problematika v evropských dokumentech
přeshraniční problematika 6
Evropská koncepce prostorového
rozvoje (EUREK 1999)
o Základní dokument pro prostorové plánování ve státech EU, předchůdcem:
o Evropa 2000+ Evropská spolupráce při prostorovém vývoji
• Lipsko 1994
• Posílení konkurenční schopnosti evropského prostoru, mj. vytvářením transevropských sítí — akcent na nadnárodní spolupráci
• Nejen státy EU, ale i střední a východní Evropy (MOE)
o Přeshraniční spolupráce
o Vztahy a kooperace Východ - Západ
EUREK (ESDP, SDEP) / 2
o Faktory:
• Integrace, spolupráce
• Lokální a regionální orgány
• Rozšíření EU a vztah k sousedům
o Cíle:
• Sociální a hospodářské propojení (soudržnost) / VYROVNÁNÍ
• Trvalý rozvoj / UDRŽENÍ
• Vyrovnaná konkurenční schopnost v evropském prostoru / ROZVOJ
o Zdůvodnění / závislost:
• Mezi regiony
• Mezi různými oborovými politikami
• Mezi různými úrovněmi řízení
EUREK (ESDP, SDEP) / 3
ŘEŠENÁ TÉMATA
o Polycentrický rozvoj pro EU
• Přeshraniční sítě evropských metropolitních regionů
• Seskupení měst v rámci nadnárodní a přeshraniční spolupráce
• Sítě přesahující hranice regionu na meziregionální, nadnárodní a evropské úrovni
o Rozumné využívání přírodního a kulturního dědictví
• Ohrožená / venkovská území
• Regionální a nadnárodní strategie pro rizikový management
o Řídící principy
trvale udržitelného územního rozvoje evropského kontinentu
o Hraniční regiony:
• Přeshraniční spolupráce výzvou pro nové členské státy - společný přístup, strategie, plány: o Infrastruktura o Přírodní zdroje o Veřejné a soukromě služby
o Plánování konurbací, velkoměst a sídelních oblastí etnických komunit
o Pracovní příležitosti
o Životní prostředí
Evropská seskupení pro územní spolupráci -nová dimenze přeshraniční spolupráce
o ESÚS (EU 2006, CZ 2009)
• smyslem usnadnit přeshraniční nebo meziregionální spolupráci za účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti území nejméně dvou členských států EU
• zřizovat regionální a místní orgány, vlády států, veřejnoprávní subjekty či sdružení s právní subjektivitou
o FR-BEL (1. 2008): Eurométropole Lilie- Kortrijk - Tournai
• prohloubení dialogu mezi institucemi a propagace politické debaty, vytváření příhraniční soudržnosti a řízení projektů.
o HU-RUM-SK: Ung - Tisza -Túr- Sajó (UA) o DE-PL: Eurodisctrict Oderland Nedodrze o /CZ-PL: Moravskoslezský kraj/
Kompendium Evropské unie a plánovací systémy (cz 2000)
kompendium evropské unie o systémech, politikách a zásadách územního plánování
přeshraniční územní plánování / 3:
o Přehledný strukturní plán Beneluxu (1975/1986)
o Neinstitucionalizovaná spolupráce
• Výměna informací, plánů
• DE/NL, SWE/FIN
REU/2
o Formální spolupráce
• Pracovní skupiny, výbory, studie
• Sarre-Lor-Lux (FRA, LUX, DE), DK/DE, Deutschniederländische Raumordnungskommission
o Společné rozhodování
• Společná práce, přijetí zásad, směrnic, strategické plány
• DK/SWE: most přes Oresund, FR/BEL: VRT (Lilie), FIN/RUS, NL-BEL-DE (města Maastricht, Hasselt, Aachen, Liege), Baltik (SWE, 1992), Alpská konvence (6 států, 1991)
Stav a perspektivy území Evropské unie (2011) Podklad k Územní agendě Evropské unie 2020
o VÝZVY INTEGRACE EU A ROSTOUCÍ VZÁJEMNÁ ZÁVISLOST REGIONŮ - PŘESHRANIČÍ A ŠIRŠÍ SOUSEDSTVÍ
• Problémy při územní integraci
o jádro-periferie, nerovnováha
• Rozvojový potenciál rozdělený administrativními hranicemi
o aglomerace, města
• Důležitost příhraničních oblastí pro udržitelný růst
o životní prostředí, cestovní ruch
• Potenciál pro růst podporující začlenění
o historie, jazyk, mentalita
• Kultura překračující administrativní hranice
o evropská identita
Ta/2
• Politická podpora spontánní územní spolupráce
o Euroregiony, partnerská města
• Územní spolupráce jako hlavní cíl politiky soudržnosti EU
o V rámci EU / se sousedními, kandidátskými / ostatními státy
• Komplexnost územní spolupráce
o Jednotlivci, instituce, podniky, společenské organizace
• Hranice rozdělují více nové členské státy než starší
• Nadnárodní a mezinárodní spolupráce řeší komplexní problémy územního rozvoje
o Osvědčené postupy, vzorové příklady
• Makroregionální strategie
Koordinace činností a politik — společné problémy / řešení
Rozdíly
v hdp na
obyvatele, 2008
Zdroj: První souhrnná
zpráva
publikovaná
programem
ESPON 2013, 2010/ta/3
9        JtM UIW
cnr Pn C H"t» "O"
i 1000 Intvruconat ■>-' i- •*■« tfotarti
I-1
Územní agenda Evropské unie (TA) 2020 / 4
K INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÉ EVROPĚ ROZMANITÝCH REGIONŮ PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ (2011 Gôdôlo, Maďarsko)
ÚZEMNÍ PRIORITY ROZVOJE
o Uzemní integrace v přeshraničních a nadnárodních funkčních regionech
• integrace územních celků důležitým faktorem při podpoře celosvětové konkurenceschopnosti
• využít potenciál, jako je hodnotné přírodní, krajinné a kulturní dědictví, sítě měst a trhy práce, které jsou odděleny hranicemi
• pozornost oblastem podél vnějších hranic EU, přeshraniční a nadnárodní funkční regiony
• nadnárodní a přeshraniční integraci regionů přesahující projekty spolupráce
• evropská územní spolupráce by měla být lépe začleněna do národních, regionálních a místních strategií rozvoje.
TA/5
MECHANISMY PROVÁDĚNÍ ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI
o Přispění k územní soudržnosti na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni
• Pružné územní plánování s regionálními specifiky
• Podpora inovačních projektů a předávání znalostí
• Zapojení iniciativ veřejných orgánů na různých úrovních
Main European Geographical Regions /Zones/
Hlavní
evropské
geografické
regiony (zóny) /
TA 6
Zdroj: VÁTI
Western
Southern
1%
přeshraniční vztahy a širší sousedství / TA 7 severní evropa
o Úzká spolupráce mezi skandinávskými zeměmi se těší dlouhé tradici.
o Spolupráce mezi pobaltskými zeměmi a skandinávskými státy roste.
JIŽNÍ EVROPA
o Tato zóna má obzvláště silné vztahy se zeměmi mimo EU (severní Afrika, Blízký východ), což s sebou nese příležitosti, ale také obtíže (hrozby), např. čistou migraci.
o Spolupráce mezi státy Středozemí by mohla být založena na jejich podobném klimatu, socioekonomické struktuře a společných historicko-kulturních charakteristikách.
přeshraniční vztahy a širší sousedství / TA 8
ZÁPADNÍ EVROPA
o V oblasti integrace šlo o průkopnické země Evropy.
o Díky vysoké úrovni urbanizace (metropolitní oblasti, aglomerace), multimodální dopravní dostupnosti a vysoce kvalifikované a mobilní pracovní síle je zde úzká přeshraniční spolupráce (zejména v centrální oblasti).
STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA
o V institucionální kapacitě a demografickém potenciálu existuje mezi novými a staršími členskými státy závažná asymetrie, která činí spolupráci ještě obtížnější.
o Mezi zeměmi tohoto regionu panuje odkaz slabé tradice a nízké kultury spolupráce.
o Vztahy s evropskými členy Společenství nezávislých států zůstávají obtížné.
Společný dokument územního
rozvoje států v4+2 (2010)
ROZVOJOVÉ PÓLY A ROZVOJOVÉ OSY VČETNĚ NENÁVAZNOSTi
nenava2nos» rozvojových 0$ 1 • 6 stály nwno EU
vodní ptootiy a My
nenavaznos» rozvojových os A - E
Principy a hlavní cíle obsažené v národních dokumentech územního rozvoje států v4+2 / 2
CZ:
• Začlenění České republiky do středoevropské oblasti EU
o HU:
• Uzemní začlenění do Evropy
o RU:
• Využívání periferní polohy pro rozvoj úlohy Rumunska jako spojnice na kontinentální a mezikontinentální úrovni
o BUL:
• Rozvoj územní spolupráce s cílem dosáhnout soudržnosti území EU a rozšiřování dobrých sousedských vztahů a partnerství
o PL:
• Povzbuzování a posilování integrace Polska do EU
V4/3
Cílem zpracování společného dokumentuje:
• vymezení a jednotné vyjádření rozvojových pólů, rozvojových os a dopravních sítí na území států V4+2 vyplývající z platných národních a evropských rozvojových dokumentů a mezinárodních dohod;
• identifikace přeshraničních nenávazností rozvojových os a přeshraničních nenávazností v rámci jednotlivých dopravních sítí na území států V4+2, tedy poukázání na bariéry narušující polycentrický rozvoj a územní soudržnost na území těchto států;
V4/5
PŘEHLED PŘÍSTUPŮ JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ V4+2 K VYMEZENI ROZVOJOVÝCH POLU A ROZVOJOVÝCH OS V NÁRODNÍCH DOKUMENTECH ÚZEMNÍHO ROZVOJE
v
Politika územního rozvoje České republiky 2008 (2009)
• podpora polycentrického rozvoje sídelní struktury
• rozvojové oblasti a rozvojové osy nejsou hierarchizovány (existuje pouze jedna kategorie)
• relativně vyšší počet hlavních rozvojových pólů oproti ostatním státům V4+2.
o Hlavní rozvojové póly a rozvojové osy :
• 12 oblastí: Brno, České Budějovice, Hradec Králové/Pardubice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Zlín (1. kategorie);
• Rozvojové osy (1. kategorie)
DEVELOPMENT AREAS AND DEVELOPMENT AXES
RYS •
ŽELEZNIČNÍ SÍŤ- DOHODY
X C 3 nenávazností h h ai^Hi^=^=amBB Mometiy
ŽELEZNIČNÍ Sít VČETNÉ NENÁVAZNOSTÍ
SÍŤ VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST A VNITROZEMSKÉ PŘÍSTAVY, NÁMOŘNÍ PŘÍSTAVY
LETIŠTĚ
Legenda
Vnitrozemské vodni cesty TEN-T, AGN  Hranica, státy, vodstv
-tlivatici
........ Chyt*|ÍCi
Sttvajlcl vnitrozemsko pMstavy TEN-T, AON
O    St*v*ld vrKronmik* frfttttvy TEN-T a AGN
Stávající námořní pHstavy TEN-T
*     St3va;io námořní pflitavy
400
kilomelry
ROZVOJOVÉ PÓLY A ROZVOJOVÉ OSY VČETNĚ NENÁVAZNOSTÍ A PODNĚTŮ
V4/16
• hlavni rozvojové poty
• sekundami rozvojové pory Navnl rozvojové osy
—   sekundami rozvojové osy
■■■   podnety na nové rozvorové osy ■ navrhuji stat (prU tára) I - (V ••»•   podnety na nové rozvojové osy - sousední stát (prerušovaná cára) I ■ IV
nenávaznosí rozvorových os 1 • 6
siMcni si mimo státy V4*2
nranrceslátu
hranice EU
štíty V4-2
Státy EU
StatyrranoEU
vodní plochy a «*y
nenávaznosa rozvoiovych os A ■ E