Příprava mikroskopických preparátů zhotovení - objekt uzavřeme do vhodného média a prohlížíme mezi sklem podložním a krycím uzavírací médium - tekuté nebo tuhnoucí X - mikroskopické preparáty bez média (vzduch) Podložní sklo uzavírací médium krycí sklo objekt Nativní preparát, vitální barvení http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/images/stories/texty/blechy_blecha_preziti_anatomie_vlastnosti _deratizace_likvidace.jpg Nativní preparáty, vitální barvení Podle trvanlivosti: Druhy preparátů Trvalé – fixovaný materiál http://jenningsanimalwiki2011.wikispaces.com/file/view/ouiou.jpg/203056930/ouiou.jpg Dočasné - nativní, čerstvé Druhy preparátů Druhy preparátů Podle způsoby přípravy: •totální (celé objekty) Médium: kanadský balzám Parazit (objekt): Ctenocephalides felis Hostitel: Felis silvestris f. catus Parazit (objekt): Dicrocoelium dendriticum Hostitel: Ovis ammon f. aries Barvení: železitý acetokarmín Médium: kanadský balzám 1. roztěry (z tekutin, v nichž jsou rozptýleny drobné objekty) Druhy preparátů Podle způsoby přípravy: - vlhké (střevní prvoci) hem110 MS-HUSPERM GiardiaTroph(1) Objekt: Giardia intestinalis - suché (krevní roztěry, spermie) 2. Vlhká komůrka (visutá kapka s objekty) Druhy preparátů Podle způsoby přípravy: Objekt: Volvox 3. Výbrusy (tvrdý materiál - kosti, zuby) lupusarch_per Objekt: kost bone1 Druhy preparátů Podle způsoby přípravy: 4. Řezové preparáty (histologické řezy – polotenké, tenké, tlusté řezy žiletkou) 5. Roztlaky (karyotypy) image244 Objekt: ledvina savce 263_12 Objekt: obří chromozómy, slinné žlázy larvy pakomára výhody: neporušený objekt možnost pozorovat pohyb buněk činnost organel - pohyb bičíků, řasinek, kontraktilní vakuoly nevýhody: omezený výběr materiálu (velikost, sezóna) časové omezení malé rozdíly v přirozeném kontrastu izolované buňky (krev, lymfa, leukocyty, roztlačené vazivo,chrupavka na řezech, pozorování buněčného dělení, průkaz vajíček, cyst nebo vegetativních stádií střevních parazitů ve stolici, tvar a struktura buněk kvasinek atd.) drobné organismy studium nativních preparátů - nejstarší metoda v biologii Nativní preparáty •suché preparáty •přirozené prostředí - pro volně žijící organismy (voda sladká, mořská) umělé izotonické prostředí - fyziologický roztok, krevní sérum, NaCl v destilované vodě, Ringerův roztok, Lockeho roztok kroužkovci - 0,45% NaCl ryby, obojživelníci - 0,64% NaCl plazi - 0,80% NaCl ptáci, savci - 0,90% NaCl Tekutiny pro nativní preparáty 4 Pleurosigma (Diatomaceae) Suchý preparát. Temné pole. Mikroskop AMPLIVAL ZEISS Jena. 1.Kapka média do středu podložního skla (pozor na velikost kapky) 2.Vložíme objekt, správně orientujeme 3.Přikryjeme krycím sklíčkem 4.Stolek mikroskopu ani podložní sklo nesmí být vlhké 5.Médium nesmí být na krycím skle 6.Přebytek média – odsajeme od hrany krycího skla 7.Nedostatek média – přikápneme k hraně krycího skla – prosaje se 8.V preparátu nesmějí být bubliny Příprava nativního preparátu 4 5 C:\Users\maria-lujza\Desktop\kvapka.jpg Jak položit krycí sklíčko? - hranou na podložní sklo pod úhlem 45°, podepřít jehlou a přiklopit - uchopit za hrany do dvou prstů, položit kolmo shora Příprava nativního preparátu Barvení (buněk, tkáně) za živa je vitální barvení Do živé buňky pronikají pouze tzv. vitální barviva Vodné roztoky barviv o nízké koncentraci (zásobní 0,5 -1%, k použití se silně ředí - až 0,05% možnost rozpustit ve fyziologických tekutinách Barvení je biochemická metoda, kterou se přidá k objektu specifická barvící látka (barvivo) a slouží k prokázání výskytu (kvalifikaci) nebo množství (kvantifikaci) specifické látky ve zkoumaném objektu nebo ke zvýraznění vnitřních struktur. Vitální barvení Objekt: ameba Médium: voda Barvení: vitální LOBO001P Intravitální Barví se normální živé buňky, přímo v těle organismu Drobné objekty se vkládají přímo do nízkoprocentních roztoků těchto barviv, nebo se vstřikují do živého organizmu (obratlovci) nebo tzv. prosáváním Příklad: neutrální červeň - potravní vakuoly vakuoly Filtrační papírek Druhy barvení Médium: voda Barvení: vitální Objekt: Paramecium caudatum 306P_caudatum.jpg Supravitální - barvíme živé buňky vybrané z těla (kousky tkáně) propustnost membrán je větší u oslabených buněk Druhy barvení Supra vital stain in hemoglobin H disease that reveals Heinz bodies (golf ball appearance). 954354-958850-1025 Postvitální - barví se odumírající buňky Příklad: metylová zeleň - makronukleus nálevníků Druhy barvení S16 Spirostomum minus which I stained with Methyl Green Acetic - the long macronucleus. Neutrální červeň Barví potravní vakuoly - soustavy vakuol, tzv. vakuom ( potravní vakuoly u buněčného jícnu mají kyselý obsah – malinově červené, vakuoly vzdálenější jsou žlutočervené - alkalické prostředí) - změna chemizmu během cyklózy (tj. cytoplazmatického proudění – distribuce živin, metabolitů, organel, ….). NČ je indikátorom pH daného prostředí. Používaná koncentrace 1:50 000 – 100 000. Kongo červeň Barví potravní vakuoly a cytoplazmu ( u jícnu modré, vzadu červené - v závislosti na kyselosti). Používaná koncentrace 1:10 000. U perlooček barví chemoreceptory na antenulách. Janusova zeleň B Barví mitochondrie černě (drobné černé tečky v plazmě). 1:10 000 Metylénová zeleň Příklad barvení postvitálního, zabarví makronukleus odumírající trepky (je velmi citlivá na alkalické prostředí, proto se používá v slabě kyselém prostředí- do 1% vodního roztoku kápneme několik kapek kyseliny octové) Metylová modř - obsah vakuol tmavomodrý, u živočichů též neurony Metylová violet - cytoplazmatické granulky na fialovo, po delší době i jádro Barviva a selektivní vazba barviva na určité buněčné struktury Pro pozorování v mikroskopu nutno zpomalit rychlý pohyb trepky Používá se: • nejjednodušší je mírný tlak na krycí sklo pomocí jehly (!!! pozor na rozdrcení objektů) • zaklínění mezi řasy a detrit • komůrky z vaty • zahuštění prostředí: 1%agar- 1 kapka zahřátá na 40oC rosol se semen druhu Cydonia vulgaris (kdoule) 3% roztok želatiny nebo metylcelulózy řídký škrob • narkotizace: parami éteru, dioxid uhličitý, metylalkohol, chlorid horečnatý, kyselina octová • ochlazení preparátu Úkol č. 1 Modelový organismus – trepka (Paramecium sp.), zhotovení nativního preparátu, vitální barvení 1.Na podložní sklo kápneme kapku vody s trepkami 2.Vložíme rozcupovanou vatu a přikryjeme krycím sklem (zpomalení pohybu) 3.Pozorujeme práci kontraktilních vakuol 4.Barvíme: a) intravitálně neutrální červení – potravní vakuoly (různé pH) b) postvitálně metylenovou zelení – makronukleus Trepky: „zrnková“ kultura - zpomalení pohybu: (vlákna vaty, želatina, metylcelulóza, páry éteru, kyselina octová) Úkol č. 1 Modelový organismus – trepka (Paramecium sp.), zhotovení nativního preparátu, vitální barvení Soubor:Trapka velka Paramecium caudatum.jpg Trepka se rozmnožuje většinou nepohlavně. Jedinec vyroste na dospělém a jednici a po čase se oddělí. Trepky mají i pohlavní rozmnožování. Nazývá se konjugace. Jedinci splynou buněčnými ústy, generativní jádro prodělá redukční dělení, vegetativní se 2X rozpadá. Následuje vznik 4 jader, 3 z nich zanikají a čtvrté se haploidně rozdělí na 2. Jádra v buňkách splynou v synkarion. Konjuganti se rozestoupí. Následují 3 za sebou jdoucí jaderná dělení. Výsledkem konjugace je vznik 8 trepek. http://imgc.artprintimages.com/images/art-print/michael-abbey-paramecium-caudatum-ciliate-protozoa- conjugation-or-sexual-reproduction-phase-contrast_i-G-38-3816-HLBYF00Z.jpg Konjugace trepek – fázový kontrast http://www.uwlax.edu/biology/Zoo-Lab/Images/Lab-03%20Images/Lab-3-12.jpg