1
Potok Borová protéká západní částí CHKO Blanský les, severně
od obce Chvalšiny. Jeho celková délka je 6,3 km, povodí, jehož
plocha činí 17,8 km2
je asi z šedesáti procent pokryto lesy. Kdysi
tekl údolím, převážně zemědělsky využívaným, meandrující potok
přírodního charakteru,což dokazují i historické materiály (především
letecké snímky z roku 1947). Drastickým zásahem do krajiny zde
však bylo provedení rozsáhlého odvodňovacího projektu, jehož součástí
bylo i radikální napřímení koryta potoka včetně jeho nepřirozeného
zahloubení (až na i 120 -180 cm) a předimenzování průtočné
kapacity. Takto byl potok upraven v letech 1982 – 84, a to v délce
3.13 km; zároveň byly odvodněny zemědělské pozemky v celém
údolí.. Důsledkem tohoto neuváženého zásahu bylo nejen vážné narušení
vodního režimu v povodí, ale i degradace a ústup původních
přírodních či přírodě blízkých společenstev, snížení druhové rozmanitosti
(biodiverzity) a další nevratné změny v přírodě.
Správa CHKO Blanský les zahájila v roce 1994 přípravné práce
na revitalizaci povodí potoka Borová, aby zabránila dalšímu prohlubování
těchto negativních dopadů. V rámci přípravy uskutečnila všestranný
přírodovědný průzkum povodí, zaměřený na studium geologických,
hydrogeologických, hydrobiologických, entomologických a
zoologických, botanických i krajinářských hledisek. Správa CHKO
Blanský les chtěla realizovat optimální revitalizační opatření a začala
spolupracovat s ing. V.Matouškem DrCs., a ing. Alešem Havlíkem
CSc. Z vodohospodářského ústavu TGM v Praze. Společnou spoluprací
vznikla netradiční koncepce revitalizace toku, která byla oceněna i
v soutěži „Ekologický projekt roku 1996".
Revitalizace potoka Borová představuje neobvyklý typ revitalizace,
při kterém se vytváří zcela nové koryto, které respektuje pokud
možno všechny nároky přirozeného koryta s meandrující trasou. Zahloubení
dna bylo podstatně sníženo, jako návrhový průtok byl zvolen
průtok Q1d, délka trasy se zvýšila o více než 1,25 násobek původní
délky. Staré koryto (kanál) bylo částečně zasypáno a zatravněno, částečně
využito pro vytvoření řady malých tůní. S výjimkou prameniště
2
je zachována funkce stávajícího odvodňovacího systému a trasa koryta
je vedena tak, že podchytila všechny drenážní svody. Bylo dosaženo
značné proměnlivosti sklonu dna se střídáním mírných až tišinných
úseků s prudším, vytvářejícími na zesíleném kamenném opevnění a
kamenitých skluzech drobné peřejky a vývary .Nikde po celé délce
nového koryta nebylo použito ani opevnění cementovou dlažbou, ani
zpevnění zděnými nebo betonovými pásy. Stabilizace koryta je provedena
tak, aby nedošlo k nekontrolovatelné erozi, ale aby zároveň nebyl
zcela znemožněn přirozený vývoj koryta.
Součástí revitalizačních opatření bylo i provedení poměrně rozsáhlé
doprovodné výsadby s proměnlivou šířkou a výškou porostu.
K výsadbě dřevin kolem koryta byly použity nejen školkové odrostky,
ale i dřeviny přenesené z blízkého okolí. V druhové skladbě převládá
olše šedá, ostatními dřevinami jsou olše lepkavá, střecha hroznatá,
vrba křehká. V keřovém patře nalezneme vrbu jívu, vrbu ušatou a popelavou.
Na dvou místech byla založena i skupinová výsadba tvořená
jasanem ztepilým, střechou obecnou a dubem letním.
Součástí stavby byla i částečná obnova krajiny s rekonstrukcí starých
polních cest včetně doprovodných alejí, i zde za použití původních
dřevin.
Protože se obdobný způsob revitalizace dosud v takovém rozsahu na
území České republiky neuskutečnil a nebyl k dispozici dostatek potřebných
zkušeností, byla stavba prováděna ve dvou etapách: první
probíhala v roce 1998, druhá pak v roce 2000.
Nedostatek zkušeností samozřejmě přinášel během stavby velkou
řadu problémů a komplikací, které musely být průběžně řešeny. Řada
úseků koryta se musela několikrát předělávat, protože projektová dokumentace
neřešila řadu detailů, které se v průběhu stavby vyskytly,
vlastníci a nájemci pozemků i správce toku ( Státní meliorační správa
) si kladli další a další požadavky a podmínky. .Jakékoli požadavky na
neplánované práce se řešily velice obtížně s dodavatelskou firmou, bohužel
však s minimálním zájmem MŽP. Vznikaly tak velmi složité
administrativní problémy s každoročním opakováním žádosti a
3
s uvolňováním (či i zadržením) finančních prostředků. Úspěšné dokončení
stavby bylo možné pouze za mimořádného úsilí vedoucího
Správy CHKO . V letošním roce (2001) navíc probíhá velice složité
majetko-právní vypořádání.
Konečný výsledek revitalizace nelze v současné době dokumentovat,
ale již nyní je zřejmé, že došlo ke zpomalení povrchového i podzemního
odtoku vody z krajiny a ke zvýšení zásob mělkých podzemních
vod. Rovněž byly vytvořeny rozmanité niky pro vzácnější druhy
mokřadních biotopů. Již po roce se v okolí nového koryta téměř
zdvojnásobila druhová diverzita; např. v místech, kde před revitalizací
ryby nebyly, se již nyní vyskytuje slunka obecná a hrouzek. Během
stavby byly získány značné zkušenosti zejména po stránce vodohospodářské,
přírodovědné a krajinotvorné.Významnou zkušeností byla i
jednání s dotčenými organizacemi, samosprávou a zejména s vlastníky
pozemků.