Příklad I: Regresní strom CART Ukázkový příklad ke cvičení v programu R. V tomto příkladu budeme sledovat závislost denního měření koncentrace ozónu (ppb) na rychlosti větru (míle/h), teplotě vzduchu (denní maximum ve stupních Fahrenheita) a intenzitě slunečního záření (cal/cm^2) v New Yorku. Soubor obsahuje celkem 111 měření, která proběhla od května do září v roce 1973 [7][8]. Přízemní ozón je součástí tzv. fotochemického smogu, který se vyskytuje v místech s intenzivní automobilovou dopravou. Jeho původcem jsou oxidy dusíku emitované jako součást spalin ze spalovacích motorů. Působením slunečního záření se tyto oxidy štěpí a vzniklé radikály reagují s kyslíkem za vzniku ozónu. Jeho zvýšené koncentrace můžeme tedy očekávat v letních měsících při vyšších teplotách. Určitý nárůst koncentrací ozónu lze ale očekávat i za slunečného počasí v chladnějších měsících, pokud jsou zhoršené rozptylové podmínky. Podíváme se, zdali jsou tato očekávání ověřitelná pomocí výše zmíněných měření. > library(lattice) /načtení knihovny - soubor > library(rpart) /načtení knihovny - CART //> soubor<-read.delim("clipboard",row.names=1) /načtení souboru kopírováním Načteme datový soubor a zobrazíme zdrojovou tabulku: > data(environmental) /načtení souboru > environmental > names(environmental) /názvy proměnných > dim(environmental) /dimenze matice > summary(environmental) /popisná statistika celého souboru Stejným způsobem lze získat výstup pro každou proměnnou: > summary(environmental$ozone) /popisná statistika parametru Ozón Podíváme se na rozložení jednotlivých proměnných. Pokud budou hodnoty odlehlé – transformace proměnných? Rozdělíme si pole na čtyři plochy pomocí příkazu par, do kterých se zobrazí histogramy proměnných. Histogramy vytvoříme pomocí funkce hist: > par(mfrow=c(2,2)) //> hist(environmental $promenna) > hist(environmental $ozone, main = paste("histogram ozón"), xlab = "koncentrace ozónu", ylab = "počet měření", cex.lab=1.2) Vytvoříme regresní strom, který zapíšeme do proměnné strom_ozon. Nastavíme parametry funkce rpart, jako je minsplit - minimální počet pozorování, při kterém nedojde k oddělení do dalšího uzlu (pozor na hledání odlehlých hodnot) a minbucket – minimální počet pozorování v terminálním uzlu. Pokud jeden z těchto parametrů není zadaný, druhý z nich je nastaven: minbucket = minsplit/3; minulit = 3* minbucket. Dalším důležitým parametrem je cp, který určuje kritérium složitosti a parametr xval, což je počet podsouborů použitých při krosvalidaci neboli k. Ostatní parametry se vztahují k hledání počtu kompetitivních a zástupných proměnných pro každý uzel: maxcompete a maxsurrogate, defaultně jsou nastaveny na nulu. > strom_ozon<-rpart(ozone~.,data= environmental,minsplit=10,minbucket=5, cp =0.01) Pomocí příkazu plot strom zobrazíme. Parametr use.n = T zobrazí počet pozorování ve výsledných uzlech, cex určuje velikost znaků a margin je parametr pro zvětšení/zmenšení okraje grafu: > plot(strom_ozon,margin=0.05);text(strom_ozon, cex=1,use.n=T) Délka větví výsledného stromu ukazuje variabilitu vyčerpanou dělením. V případě regresního stromu je to residuální suma čtverců, v případě stromu klasifikačního suma Gini indexů. Dělící hodnoty proměnných a příslušné operátory se vztahují vždy k levé části stromu. Je proto užitečné zobrazit si strom ještě v textové podobě, kterou obdržíme jednoduše zadáním jeho názvu: > strom_ozon Ve výsledcích je nejdříve zobrazena proměnná, která byla vybrána pro dělení, následuje hodnota rozdělení, počet pozorování v uzlu, rozptyl v daném uzlu a jeho hodnota (průměrná koncentrace ozónu). Hvězdičky označují terminální uzly, jejichž výsledné hodnoty nás zajímají nejvíce. Validace Krosvalidaci nastavíme ve funkci rpart pomocí argumentu xval, který určuje hodnotu k. Pomocí funkce plotcp zobrazíme závislost velikosti stromu na chybě z krosvalidace. Jde o závislost geometrických průměrů z intervalů hodnot cp na chybě testovacích souborů při krosvalidaci. Hodnota cp odpovídá α/T[1 ]z rovnice kritéria složitosti stromu a chyba na testovacím souboru je rovna 1-R^2[test]. Můžeme specifikovat parametr minlin, který zobrazí (T) nebo nezobrazí (F) vodorovnou referenční čáru a parametr upper, který umožňuje měnit popis horní osy na počet uzlů (size), počet dělení (splits) nebo bez popisu (none). > strom_ozon1<-rpart(ozone~.,data= environmental, minsplit=10, minbucket=5, cp =0.01, xval=5) > plotcp(strom_ozon1, minlin=T, cex.axis=1.2, cex=1.5, cex.lab=1.2, upper = 'splits') Vodorovná čára je minimální krosvalidovaná chyba plus 1SE (standardní chyba odhadu). Výsledek krosvalidace zobrazíme také v textové podobě pomocí funkce printcp nebo rsq.rpart. Použitím funkce rsq.rpart navíc získáme dva grafy, první zobrazuje hodnoty e(t) pro trénovací a testovací soubor při různé velikosti stromu a druhý je totožný s grafem z funkce plotcp, ovšem bez referenční čáry. > par(mfrow=c(2,1)) > rsq.rpart(strom_ozon1) Prořezání K prořezání stromu použijeme funkci prune. Optimální hodnotu cp vybereme z grafu z funkce plotcp nebo z textového výstupu funkce rsq.rpart. > strom_ozon2<-prune(strom_ozon1,cp=0.02) Nyní zobrazíme do jednoho obrázku původní a prořezaný strom. Parametr uniform=T zobrazí stromy se stejnou délkou jednotlivých větví: > par(mfrow=c(1,2)) > plot(strom_ozon1, uniform=T,margin=0.1);text(strom_ozon1, cex=0.64,use.n=T) > plot(strom_ozon2, uniform=T,margin=0.1);text(strom_ozon2, cex=0.64,use.n=T) Zástupné a kompetitivní proměnné Zadáním příkazu summary s názvem vytvořeného stromu získáme, mimo chyby stromu pro testovací a trénovací soubor, také informaci o kompetitivních a zástupných proměnných: > summary(strom_ozon2) parametr improve udává procentuální změnu v součtu čtvercových odchylek y[i][ ]od průměru (SS[uzel]) pro dané rozdělení: 1-(SS[pravý_uzel][ ]+ SS[levý_uzel])/SS[mateřský][_uzel]). Proměnné jsou tedy uvedeny v pořadí, v jakém by byly na základě kriteriální statistiky Q[t](T) vybrány pro rozdělení mateřského uzlu. Výstup nerozlišuje kompetitivní proměnné, ty se však dají snadno poznat. Pokud je proměnná zároveň uvedená u surrogate splits, je zástupná, jinak kompetitivní. Parametr agree u zástupné proměnné udává pravděpodobnost, s jakou jsou pozorování rozdělena stejně, jako u primární proměnné. Příklad II – Klasifikační strom CART Datový soubor obsahuje informace o pasažérech lodi Titanic, která se potopila v roce 1912 na cestě ze Southamptonu do New Yorku čtyři dny po vyplutí, když narazila do ledovce. Na palubě bylo přes 2200 pasažérů a členů posádky a přežila pouze necelá třetina cestujících. Informace byly shromážděny Britskou obchodní komorou (British Board of Trade) při šetření potopení lodi. Celkem 2202 shromážděných záznamů se týkají třídy, kterou cestovali (první, druhá a třetí třída a členové posádky), pohlaví, přežití a věku (pouze rozdělení na dospělé a děti) pasažérů. Je dobře známým faktem, že zejména u přežití žen a dětí hrála důležitou roli třída, kterou cestovaly [13]. > titanic<-read.delim("clipboard",row.names=1) > summary(titanic) > library(datasets) > data(Titanic) > tit<-as.data.frame(Titanic) > summary(tit)