Systematický přehled makroskopických hub
náplň:
makroskopické houby - přehled skupin ve fylogenetickém systému
základní, významní a zajímaví zástupci
výskyt, význam, využití
studijní materiály:
prezentace
textová část
(rozšiřující literatura)
požadavky
znalost významných řádů a jejich základních charakteristik
základní zástupci
Systematický přehled makroskopických
hub
co jsou to makromycety?
houby, jež jsou viditelné pouhým okem
v nejširším slova smyslu všechny houbové organismy, tvořící plodnice,
příp. jiné fruktifikační útvary (stromata) větší než ca 2 mm
mezi „makromycety“ nezahrnujeme:
• Myxomycota (hlenky)
• některé ± makroskopické „plodnice“
spájivých hub (Zygomycota: Endogone
aj.)
• lišejníky (s výjimkou nemnoha
lichenizovaných stopkovýtrusných hub)
• rzi a sněti
mezi makromycety patří:
• Ascomycota: především některé
nápadnější stromatické pyrenomycety (tř.
Sordariomycetes) a většina „diskomycetů“
(Pezizomycetes, Leotiomycetes), okrajově
i další skupiny
• Basidiomycota: naprostá většina
zástupců pododd. Agaricomycotina,
výjimečně zástupci pododd. Puccinio-
mycotina
skupiny „na hranici“:
• některé drobné diskomycety a pyrenomycety
(a vlastně i drobné lupenaté houby)
http://tolweb.org
říše Fungi
Literatura:
Kalina et Váňa (2006): Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v
současné biologii.
Holec J., Bielich A. et Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. – Academia,
622 p.
Kirk et al. (2008): Dictionary of Fungi, 10th edition
(http://www.speciesfungorum.org/Names/fundic.asp )
Eriksson O.E., (ed.) 2007. Outline of Ascomycota - 2007. - Myconet 13: 1 - 58.
www.tolweb.org [tree of life]
The Fifth Kingdom (http://www.mycolog.com/fifthtoc.html )
+ řada dílčích prací
podříše Dikarya
oddělení Ascomycota
plodnice - askoma (pl. askomata)
vždy smíšená stavba:
monokaryotické hyfy tvoří většinu
pletiva plodnice
dikaryotické - askogenní hyfy, na
nich vřecka
členění typů plodnic podle ontogeneze:
typ askohymeniální: nejprve pohlavní proces, poté se vytváří plodnice
souběžně s růstem askogenních hyf => vřecka se tvoří na povrchu plodnice
nebo v primárních dutinách (vzniklých při vývoji plodnice)
typ askolokulární: primárně se vytvoří askostroma (základ plodnice), ve
kterém až následně dojde k pohlavnímu procesu => vznikají lyzigenně tzv.
sekundární dutiny, do nichž prorůstají již vytvořeným pletivem askogenní hyfy a
v nichž se tvoří vřecka
základní znaky vřeckatých hub
základní znaky vřeckatých hub
schema životního cyklu vřeckatých
hubhttp://www.mycolog.com/Ascolc.gif
http://kentsimmons.uwinnipeg.ca/16cm05/1116/images/ascolfcy.gif
členění plodnic podle morfologie
(základní askohymeniální typy):
kleistothecium
uzavřená plodnice, stěna se otvírá rozpadem
vřecka náhodně uspořádána
perithecium
kulovitá nebo protáhlá plodnice (může být zanořená ve
stromatu)
vřecka v theciu, někdy sterilní hyfová zakončení – parafýzy
spory jsou obvykle vystřelovány z vřecek a vycházejí ven
ústím (ostiolem)
apothecium
(primárně) terčovitá až miskovitá plodnice
vřecka a parafýzy v theciu na povrchu plodnice
excipulum - sterilní okraj apothecia (tvořen haploidními
hyfami)
spory jsou vystřelovány
základní znaky vřeckatých hub
obrázky: © Elizabeth Owen
kromě těchto základních typů rozlišujeme ještě:
• protothecium (jen spleť hyf obklopujících vřecka)
• gymnothecium (intermediární typ mezi proto- a kleistotheciem, má stěnu
tvořenu spletenými hyfami (nikoliv pseudoparenchymem)
• tuberothecium (jak je někdy odlišováno druhotně uzavřené apothecium) a
některé další typy
askolokulární typy mají následující typy plodnic:
• myriothecium - polštářovitá plodnice s dutinami, v každé jediné vřecko
• pseudoapothecium - obdoba apothecia askohymeniálních hub
• pseudoperithecium - obdoba perithecia askohymeniálních hub
• thyriothecium - síťovité pseudoperithecium
• hysterothecium - štěrbinovité pseudoapothecium (Lophodermium)
základní znaky vřeckatých hub
podle stavby stěn a otvíracího aparátu rozlišujeme vřecka:
• pro(to)tunikátní s jednovrstevnou stěnou bez otevíracího aparátu, spory se
pasivně uvolňují po rozpadu nebo zeslizovatění stěny vřecka
• unitunikátní s dvouvrstevnou stěnou členěnou na exoaskus a endoaskus; obě
vrstvy tenké a spojené, otevírají se současně pórem či štěrbinou
(„askoapikální aparát“, často s vrcholovým prstencem) - vřecka
inoperkulátní, nebo jsou vybavena víčkem - operkulátní vřecka
všechny obrázky na této straně: www.mycolog.com
základní znaky vřeckatých hub
• bitunikátní - stěna má na dvě funkčně rozdílné vrstvy
zde exoascus praská, endoascus vyhřezne a prodlouží se, teprve
později se otevírá
vždy inoperkulátní
z uni- a bitunikátních vřecek jsou spory vymršťovány turgorem
vřecko – někdy reakce s jodem - amyloidita (stěna
vřecka či askoapikální aparát)
přítomnost a utváření parafýz
základní znaky vřeckatých hub
v řadě skupin se vyskytují stromata (sterilní útvary, do jejichž
povrchu jsou zanořeny plodnice, obvykle typu perithecií) a
sklerocia (obvykle slouží k přetrvání nepříznivých podmínek nebo
jako zásobní útvar, netvoří se v něm plodnice)
© J.H. Petersen
systematický význam má také zastoupení a typ imperfektních stadií
teleomorfa vs. anamorfa
tradiční členění morfologické, podle typu plodnic:
Plectomycetes (-idae) - kleistotheciální typy
Pyrenomycetes (-idae) - peritheciální typy (včetně příbuzných typů, i
pseudoperithecia), "tvrdohouby“
Discomycetes (-idae) - apotheciální typy (včetně příbuzných typů, i
pseudoapothecia), "terčoplodé“
podle vývoje plodnice:
Protoascomycetidae
Ascohymenomycetidae
Ascoloculomycetidae
dnes více skupin (tříd), na základě některých anatomických,
ultrastrukturních a zejména molekulárně biologických znaků
(charakteristiky jednotlivých skupin postavené na morfologických znacích proto
v některých případech nelze vytvořit)
systém vřeckatých hub
pododdělení
Taphrinomycotina
třída Neolectomycetes
řád Neolectales
pododdělení Pezizomycotina
třída Eurotiomycetes
řád Eurotiales
řád Onygenales
třída Orbiliomycetes
řád Orbiliales
třída Pezizomycetes
řád Pezizales
třída Sordariomycetes
řád Xylariales
řád Hypocreales
řád Boliniales
třída Leotiomycetes
řád Helotiales
řád Leotiales
řád Cyttariales
řád Rhytismatales
třída Dothideomycetes
r. Catinella
oddělení Ascomycota
třída Neolectomycetes
řád Neolectales
obsahuje jedinou čeleď s jediným rodem
Neolecta (smrčenka) - stopkatá apothecia (~ ř. Helotiales), kam byl dříve také
řazen
parafýzy chybí, kyjovitá vřecka s osmi sporami, jež jsou aktivně uvolňovány
anamorfní stadia nejsou (?dosud) známa
zřejmě půdní saprofyté
existence rodu Neolecta podporuje hypotézu, že výchozí typy vřeckatých hub
mohly být vláknité houby tvořící plodnice, nikoliv kvasinkovité typy
http://www.uoguelph.ca/~gbarron/SAC%20FUNGI/neolecta.htm
oddělení Ascomycota
http://tolweb.org
pododdělení
Pezizomycotina
pododdělení Pezizomycotina
třída Eurotiomycetes
(zhruba odpovídá bývalé skupině „Plectomycetes“)
protothecia nebo primitivní kleistothecia s
prototunikátními vřecky
časté anamorfy
v nejnovějších zpracováních uznáváno několik
řádů, ve dvou významnějších okrajově i
„makromycety“
řád Eurotiales (incl. Elaphomycetales; 49/928)
převažuje nepohlavní rozmnožování (u řady zástupců výhradní způsob
rozmnožování), zástupci převážně mikroskopičtí
saprofytické či parazitické houby (na živočiších i rostlinách)
pokud plodnice vyvinuty, tak typu kleistothecií, případně protothecií,
obvykle do 1 mm velké
výjimku tvoří čeleď Elaphomycetaceae
čeleď Elaphomycetaceae (jelenkovité; 2/27)
Elaphomyces (jelenka)
podzemní kleistothecia („pulverothecia“) až několik cm
silná peridie, prototunikátní vakovitá vřecka brzy zanikají, „gleba“ záhy prachovitá
tmavé kulovité ornamentované výtrusy
imperfektní stadia nejsou známa
ektomykorhizní lesní druhy, aromatické  vyhrabávané zvěří
(dříve používány jako afrodiziaka)
© B. Dolenský
Ř. EUROTIALES
E. muricatus (jelenka pestrá)
Miller et al. (2001)
již. Amerika (Guayana 2001) - Pseudotulostoma volvatum
houba byla původně považována za zástupce břichatek
molekulární analýzy  Elaphomycetaceae
http://www.huh.harvard.edu/research/ms
mith/images/Pseudotulostoma%202.jpg
Ř. EUROTIALES
vřecka prototunikátní, kulovitá
protothecia nebo kleistothecia („mazaedium“ – zralé
askospory volně uvnitř peridie)
imperfektní stadia obvykle přítomna
saprofyté nebo koprofilní, rozklad celulózy nebo
keratinu
většina zástupců mikroskopických (významní z
lékařského hlediska – dermatomykózy)
výjimkou je rod Onygena (kaziroh) z čeledi
Onygenaceae (23/134)
stopkatá kleistothecia velikosti několika mm
zástupci jsou saprofyté na rozkládajících se rozích,
kopytech, paznehtech aj. (keratinofilní)
O. corvina (k. ovčí) – ptačí peří, vývržky, hadry
O. equina (k. koňský)
Ř. ONYGENALES (KAZIROHOTVARÉ, 52/271)
třída Sordariomycetes
patří sem většina peritheciálních hub -
pyrenomycetů
vřecka inoperkulátní, unitunikátní, askohymeniálního
typu
dřevní, terestričtí či koprofilní saprotrofové, paraziti
rostlin i živočichů aj.
makroskopičtí zástupci stromatičtí
tři skupiny, v současnosti hodnocené na úrovni
podtříd
podtřída Xylariomycetidae s jediným řádem
Xylariales - dřevnatkotvaré (209/2487)
makroskopická stromata, v nich zanořena černá perithecia
vřecka zpravidla s amyloidními prstenci, spory často tmavě zbarvené
imperfektní stadia častá
saprofyti či paraziti rostlin
čeleď Xylariaceae (dřevnatkovité; 85/1343)
stromata stopkatá, bochníčkovitá až rozlitá, často se současnou tvorbou konidií
na povrchu a často temně zbarvená
výtrusy tmavé, ± elipsoidní, jednobuněčné, s nápadnou klíční štěrbinou
převážně dřevní saprofyti, vzácněji paraziti dřevin
Xylaria (dřevnatka) – stopkatá stromata, na řezu bílá
X. hypoxylon (dřevnatka parohatá) – parohovitě větvená stromata
X. polymorpha (dřevnatka mnohotvará) – široce kyjovitá stromata www.mycolog.com
Ř. XYLARIALES (DŘEVNATKOTVARÉ)
Kretzschmaria (syn. Ustulina) deusta
(spálenka skořepatá)
až 10 cm velká nepravidelně rozlitá stromata,
ve stáří černá a křehká (jakoby „spálená“)
parazituje na listnáčích
www.grzyby.pl
Poronia punctata (trusovka tečkovaná)
masitá stromata na koňském a dobytčím trusu
velmi vzácný a ohrožený druh
(v ČR pravděpodobně vyhynulý)
Ř. XYLARIALES (DŘEVNATKOTVARÉ)
Daldinia (sazovka)
polštářovitá stromata, na lomu „uhelnatá“ a
soustředně zónovaná
zjištěna symbióza s pilořitkami rodu Xiphydria
D. concentrica (s. kruhatá)
Hypoxylon (dřevomor)
bochánkovitá/rozlitá stromata
běžný H. fragiforme (dřevomor bukový)
vytváří červenavá stromata na větvích
padlých buků
www.nasehouby.cz
Ř. XYLARIALES (DŘEVNATKOTVARÉ)
www.mykoweb.com
Biscogniauxia (káčovka)
okrouhlá terčovitá stromata
B. nummularia (k. penízkovitá) - plochá stromata
pod kůrou, hl. buky
B. simplicior (k. ploská)
miskovitá stromata
teplomilná, jen na řešetláku (Rhamnus cathartica)
v ČR §
http://www.leifgoodwin.co.uk/Fungi/0__DSC6491%20Biscogniauxia%20nummularia.jpg
Ř. XYLARIALES (DŘEVNATKOTVARÉ)
čeleď Diatrypaceae (korovitkovité; 13/229)
stromata tmavá, rozlitá, nepravidelného tvaru nebo
okrouhlá (~ Xylariaceae)
askospory bezbarvé nebo nahnědlé, alantoidní (uzenkovité)
saprofyti, příp. paraziti na dřevě (často na tenkých větvích)
© Pavol Kešeľák
Breitenbach et Kränzlin 1981
Diatrype disciformis (korovitka terčovitá)
velké skupiny drobných okrouhlých
stromat na větvích buku
Eutypa spinosa (bradavkatka ostnitá)
stromata rozlitá, s vyniklým ústím
hlavně na kmenech buků, někdy i živých
Ř. XYLARIALES (DŘEVNATKOTVARÉ)
Camarops tubulina
(bolinka černohnědá)
tmavá stromata na padlých jedlích,
smrcích a bucích, chráněný druh
podtřída Sordariomycetidae
většinou nestromatické houby s jednotlivými perithecii přímo na
povrchu substrátu (Chaetomium – chlupatec, Sordaria – mrvenka,
obr. vpravo)
výjimkou je řád Boliniales s čeledí Boliniaceae (7/40)
dřevní saprofyti, podobní zástupcům ř. Xylariales (kam byli
též dříve řazeni)
jiný askoapikální aparát (navíc neamyloidní) + odlišnosti
na molekulární úrovni
© E.Rubio, www.ascofrance.com
Ř. BOLINIALES (BOLINKOTVARÉ, 8/41)
podtřída Hypocreomycetidae
většinou světlá perithecia, parafýzy obvykle chybí
makroskopičtí (převážně stromatičtí) zástupci v řádu Hypocreales
perithecia živě zbarvená, obvykle ponořená v taktéž pestře zbarveném (nikdy
černém) stromatu, někdy tvoří i sklerocia
bezbarvé, často vícebuněčné askospory
převažuje nepohlavní rozmnožování
řád zahrnuje saprofyty nebo parazity různých organismů
významní makroskopičtí zástupci patří do těchto čeledí:
Hypocreaceae
Clavicipitaceae
Cordycipitaceae
Ophiocordycipitaceae
Nectriaceae
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ, 237/2647)
čeleď Hypocreaceae (masenkovité; 22/454)
stromata rozlitá nebo polštářovitá, ± masitá
askospory ± elipsoidní, často dvou- či vícebuněčné
význačné anamorfy (rod Trichoderma aj.)
saprofyti nebo houboví paraziti
© Yves Deneyer
© L. Rommelaars
© D. Matýsek
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
Hypocrea (masenka)
spory se často ve vřeckách poltí
na houbách či dřevě
H. pulvinata (m. poduškovitá) – staré choroše
Hypomyces (=Apiocrea, Peckiella; nedohub)
mykoparaziti tvořící skupiny perithecií na plsťovitém
subikulu na plodnicích bazidiomycetů
H. luteovirens (n. zelený) – na holubinkách 
http://www.wishfish.org/wp-content/lobster-mushroom3
H. lactifluorum – v S. Am. na holubinkách a ryzcích
jedlý („lobster mushroom“)
© J.H.Petersen
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
H. chrysospermus (n.zlatovýtrusý) - na
hřibotvarých houbách
obvykle jen jako anamorfa Sepedonium
chrysospermum
http://hypomyces.sakura.ne.jp/011%20Hypomyces%20
chrysospermus%20j.jpg
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
Hypocreopsis lichenoides (masenka lišejníkovitá)
laločnatá stromata na živých vrbových větvích
parazit na stopkovýtrusných houbách rodu
Hymenochaete
v ČR v. vz.
© Leif Stridvall
Podostroma (kyjovenka)
stopkatá masitá stromata na zemi nebo
tlejícím dřevě
saprotrof (?)
P. alutaceum (k. plavá)
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
Claviceps (paličkovice) – paraziti trav, z napadeného semeníku se vytváří
sklerocium, ze kterého po odpadnutí vyrostou stromata s perithecii
C. purpurea (p. nachová) obsahuje jedovaté alkaloidy kdysi hromadné otravy, dnes
využívané k výrobě léčiv
C. paspali – výroba kys. lysergové  LSD
Epichloë typhina (obalka stéblová)
rozlitá bělavá či nažloutlá stromata
na stéblech trav; „dusivá plíseň“
čeleď Clavicipitaceae (paličkovicovité; 43/321)
stromata obvykle stopkatá
askospory niťovité, s mnoha přepážkami, fragmentující
obligátní paraziti různých organismů
© E. Charles
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
čeleď Cordycipitaceae (housenicovité; 15/250)
Cordyceps (housenice)
kyjovitá stopkatá stromata, paraziti členovců
C. militaris (h. červená) - housenky a kukly motýlů
C. ignota© Bryce Kendrick
© E. Charles
© Ian Suzuki
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
čeleď Ophiocordycipitaceae (10/260)
Ophiocordyceps (housenec)
O. entomorrhiza (h. střevlíkový)
O. sinensis (h.čínský) – parazituje na motýlech (čel.
Hepialidae) v Tibetu, tradiční léčivo v celé východní
Asii, také pěstován
www.drpinna.com
© T.Low
© M. Junek
http://www.naturalherbalextracts.com/NaturalHe
rbalExtractPic/Cordyceps_Sinensis_Extract.jpg
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
Elaphocordyceps (housenice)
kyjovitá stopkatá stromata na plodnicích jelenek
E. ophioglossoides (h. cizopasná)
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
čeleď Nectriaceae (rážovkovité; 57/646)
stromata chybí nebo nevýrazná
perithecia na povrchu většinou červenavě zbarvená
askospory zpravidla vícebuněčné, ale nefragmentující
saprofytické či patogenní na různých dřevinách
© Jens H. Petersen
Ř. HYPOCREALES (MASENKOTVARÉ)
© Jens H. Petersen
Nectria cinnabarina (rážovka rumělková)
jasně červená perithecia na rudimentárním stromatu (nejsou ponořená)
častější růžové polštářky anamorfy Tubercularia vulgaris
na opadlých větvičkách listnáčů hojná
třída Leotiomycetes
± nelichenizované „inoperkulátní diskomycety“
na základě molekulárních znaků sem náleží také padlí (řád Erysiphales) –
významní paraziti rostlin s uzavřenými plodnicemi podobnými kleistotheciím
naopak odtud byla podle recentních výzkumů vyřazena čeleď Geoglossaceae a
Orbiliaceae
vřecka unitunikátní, inoperkulátní, otevírají se pórem
spory jsou jedno- nebo vícebuněčné
zástupci saprofyti či rostlinní paraziti, výjimečně lichenizovaní (?Baeomyces)
významné řády:
Helotiales
Rhytismatales
Cyttariales
Thelebolales
jeden z největších řádů vřeckatých hub, zahrnující inoperkulátní diskomycety
časté nepohlavní rozmnožování (různé typy konidií)
někdy sklerocia (výjimečně i stromata)
apothecia přisedlá nebo stopkatá, miskovitá velikosti několik milimetrů až
centimetrů, obvykle dosti tuhé a pružné konzistence
vřecka unitunikátní, inoperkulátní, otevírají se pórem
spory jsou jedno- nebo vícebuněčné, často asymetrické
saprofyti či rostlinní paraziti
čeleď Ascocorticiaceae (1/2)
není vyvinuto apothecium, vřecka se vytváří přímo na
tenkém subikulu povlékajícím substrát
nejisté systematické zařazení
Ascocorticium anomalum – saprofytický druh na borce
Pinus © Jens H. Petersen
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ, 501/3881)
čeleď Sclerotiniaceae (hlízenkovité; 47/284)
obvykle stopkatá číškovitá apothecia
vždy je vyvinuto sklerocium (nebo stromatizované pletivo hostitele)
spory obvykle jednobuněčné
obligátní či fakultativní paraziti rostlin
(řada hospodářsky významných - Monilinia, Botryotinia)
Dumontinia (Sclerotinia) tuberosa (hlízenka sasanková)
stopkaté hnědavé plodnice vyrůstají z hlízovitého sklerocia ukrytého v zemi
jarní druh parazitující na sasankách
© M. Junek
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
Ciboria (jehnědka) – stopkatá hnědavá apothecia
vyrůstají ze stromatizovaného pletiva hostitele
Myriosclerotinia (hlízenka) – protáhlá sklerocia ve
stoncích sítinovitých a šáchorovitých rostlin
M. caricis-ampullaceae (h. vodní) - pouze na Carex
rostrata a C. aquatilis
apothecia v časném létě
vzácný boreomontánní druh
Encoelia (kornice) – přisedlá, zprvu uzavřená,
kožovitá apothecia prorážející borku
saprofyti na různých dřevinách
E. furfuracea (k. lísková)
časně na jaře na odumřelých větvích lísek © Jens H. Petersen
© R. Bover
C. amentacea (j. olšová) – časně zjara na olšových
jehnědách
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
čeleď Hyaloscyphaceae (brvenkovité; 74/933)
drobná pohárkovitá až plochá apothecia
excipulum zpravidla dlouze chlupaté
stromata či sklerocia chybí
saprofyti na rostlinném materiálu, vzácněji paraziti
Lachnellula (brvenka)
oranžová, na okraji bíle brvitá apothecia
L.willkommii (b. modřínová) způsobuje
rakovinné nádory modřínů
Lachnum (=Dasyscyphus, chlupáček)
L. virgineum (ch. bělostný)
© Jens H. Petersen
© Jens H. Petersen
© H.-O. Baral
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
Vibrissea truncorum (míhavka vodní)
oranžová stopkatá apothecia
vzácně v horských potocích, v ČR §
čeleď Vibrisseaceae (míhavkovité; 6/59)
konvexní apothecia
spory niťovité, septované, fragmentující
růst na promočeném až ponořeném dřevě nebo
zbytcích bylin
V. leptospora (m. tenkovýtrusá)
přisedlé plodnice
© S. Jirásek
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
čeleď Leotiaceae (patyčkovité; 7/34)
stopkaté, živě zbarvené plodnice
spory obv. septované
saprofytické pozemní druhy
Leotia lubrica (patyčka rosolovitá)
gumovitá dužnina, olivová plodná část, stopka
žlutá
terestricky na vlhkých místech v lesích
Microglossum (pazoubek)
olivové až modrozelené plodnice
tvar podobný jako u čel. Geoglossaceae
terestricky na vlhkých místech v lesích
M. viride (p. zelený) – vlhká místa v lesích
vz., v ČR §
© Michael Wood.
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
čeleď Bulgariaceae (klihatkovité; 4/7)
velká černohnědá gumovitě masitá apothecia, skoro černé výtrusy
Bulgaria inquinans (klihatka černá) – saprofyt na čerstvě padlých kmenech
a větvích listnáčů, růst ve skupinách
Holwaya mucida (voskovička černavá)
saprofyt na tlejících kmenech listnáčů,
především lip, vzácný druh
nápadná anamorfa (Crinula caliciiformis)
© Jan Běťák
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
čeleď Helotiaceae (voskovičkovité; 117/826)
velmi široká a heterogenní čeleď
stromata chybí, plodnice přisedlé či stopkaté, relativně pestře zbarvené,
většinou menších rozměrů
spory bezbarvé, elipsoidní až protáhlé, někdy vícebuněčné
obvykle saprofyti (pozemní, dřevní, na zbytcích rostlin), ale i mykorizní
(Rhizoscyphus ericae - erikoidní mykorizy)
Bisporella citrina (voskovička citronová)
drobná jasně žlutá přisedlá apothecia
velké skupiny na tlejícím dřevu
Mitrula paludosa (čapulka bahenní)
bílý „třeň“, plodná část žloutková
ponořené zbytky rostlin a jehličí v čistších
potocích, v horách hojná
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
Hymenoscyphus (voskovička)
drobná stopkatá číškovitá apothecia
na tlejících zbytcích rostlin
H. fructigenus (v. žaludová)
H. pseudoalbidus (v. jasanová), anam.
Chalara fraxinea – významný patogen
(nekróza jasanů)
http://www.orchis.webzdarma.cz/Ascomycetes1/Hymenoscyphus%20fructigenus.JPG
Ascocoryne (čihovitka)
masitá až želatinózní apothecia
na tlejícím dřevě
A. cylichnium (č. větší)
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
Ascotremella faginea (mozkovka
rosolovitá)
mozkovitě zprohýbaná rosolovitá apoth.
dřevní druh zachovalejších lesů
v ČR §
Chlorociboria (zelenitka)
měděnkově zelená apothecia
lignikolní, substrát zbarvují zeleně
fylogeneticky odlehlé (blízké r. Cyttaria)
Ř. HELOTIALES (VOSKOVIČKOTVARÉ)
čeleď Cyttariaceae (1/10)
monotypická čeleď s jediným rodem Cyttaria
masitá stromata se zanořenými apothecii
rozšíření omezeno na jižní polokouli, zástupci parazitují
na pabucích (Nothofagus)
některé druhy tvoří tradiční složku jídelníčku původních
obyvatel
© Goetz Palfner
© Heino Lepp
© 2003 The Hidden Forest
Ř. CYTTARIALES (2/11)
štěrbinovitá apothecia (hysterothecia)
někdy stromata
niťovité spory
většinou paraziti rostlin
čeleď Rhytismataceae (55/728)
Rhytisma acerinum (svraštělka javorová)
stromata na listech javorů
Colpoma quercinum (štěrbinatka dubová) - skupiny apothecií na větvích dubů
www.mycokey.com
© Jan Kramoliš
Ř. RHYTISMATALES (SVRAŠTĚLKOTVARÉ, 83/795)
čeleď Cudoniaceae (2/21)
dříve řazena do řádu Helotiales, ale molekulární a některé mikroanatomické
znaky ji umisťují do ř. Rhytismatales
stopkatá apothecia s rozlišenou plodnou částí, růst na zemi v jehličnatých lesích
Spathularia flavida
(lopatička kyjovitá)
© Martin Kříž
Ř. RHYTISMATALES (SVRAŠTĚLKOTVARÉ)
Cudonia circinans (kulatěnka horská)
jediná čeleď Thelebolaceae
velmi drobné plodnice (obvykle <1mm), někdy kleistotheciálního typu
vřecka často polysporická (až 2000 spor!)
saprotrofové, řada zástupců koprofilní nebo extremofilní (Antarktida)
modelové organismy – studium pohl. rozmnožování
reprezentativní rody: Thelebolus (výkalník), Coprotus
Ř. THELEBOLALES (VÝKALNÍKOTVARÉ, 9/46)
Geoglossaceae (jazourkovité; 6/48)
stopkatá, obvykle tmavá masitá apothecia
spory septované, niťovité, obv. pigmentované
ve vřeccích paralelně
dříve řazeny k ř. Helotiales
saprofyti na zemi (rašeliniště, vlhké louky aj.)
luční druhy indikátory znečištění (hnojení)
Trichoglossum, Geoglossum (jazourek)
jediný řád s jedinou čeledí
Sarcoleotia globosa
TŘ. GEOGLOSSOMYCETES
patří sem většina askolokulárních typů
vřecka bitunikátní, někdy stromatické útvary
spory často víceb., tmavé
jedna z největších skupin vřeckatých hub
převážně mikroskopické houby
Cucurbitaria laburni (kloubnatka štědřencová)
shluky pseudothecií prorážející kůru
na štědřencích
Leptosphaeria
(drobnička)
http://www.wildaboutbritain.co.uk/pict
ures/showphoto.php/photo/99242
TŘ. DOTHIDEOMYCETES
© B. Dolenský
plochá apothecia na tlejícím dřevě
askospory zachycovány ve slizu na povrchu thecia, šíření pomocí členovců
zvláštní anat. znaky naznačují příslušnost k třídě Dothideomycetes (potvrzeno
molekulárně)
Catinella olivacea (ploskovička olivová)
TŘ. DOTHIDEOMYCETES
řád Orbiliales s jedinou čeledí Orbiliaceae (12/288)
drobné apotheciální askomycety
plodnice voskovité, světlé, nanejvýš několik mm velké
vřecka malá, inoperkulátní, uťatá, na bázi rozeklaná
saprofytické druhy, zejména na tlejícím dřevě, některé anamorfy dravé – nematofágní
(anam. rod Arthrobotrys, Dactylella, Drechslerella - obr.)
donedávna řazeny do řádu Helotiales, ale na základě molekulárních analýz umístěny
do samostatné třídy
zástupci: rod Orbilia (kruhovka)
© M. Junek
http://plpnemweb.ucdavis.edu/nemaplex/images/antago2.jpg
http://jlcheype.free.fr/images/Asco
mycetes/orbilia_delicatula_sp.jpg
TŘ. ORBILIOMYCETES
„operkulátní diskomycety“
někdy tvoří sklerocia, nikdy však stromata
apothecium obvykle poměrně křehké konzistence
tvar: miskovité, přisedlé či stopkaté, u odvozených typů kuželovité nebo
čepcovité se zprohýbaným či jamkatým povrchem a sterilním třeněm nebo
druhotně uzavřené (a pak obvykle podzemní) plodnice
vřecka unitunikátní, operkulátní, někdy amyloidní
vždy jednobuněčné spory
u řady druhů známa pouze teleomorfa
saprofyté na půdě nebo organických zbytcích, také anthrakofilní a koprofilní
druhy a významní mykorizní symbionti
s jediným řádem
Pezizales (řasnatkotvaré; 199/1683)
TŘ. PEZIZOMYCETES
přehled čeledí:
čeleď Ascobolaceae (hovníkovité)
čeleď Pezizaceae (řasnatkovité)
čeleď Discinaceae (desticovité)
čeleď Morchellaceae (smržovité)
čeleď Helvellaceae (chřapáčovité)
čeleď Tuberaceae (lanýžovité)
čeleď Pyronemataceae (syn. Otideaceae, Aleuriaceae; ohnivkovité)
čeleď Rhizinaceae (kořenitkovité)
čeleď Caloscyphaceae (krasočíškovité)
čeleď Sarcoscyphaceae (ohnivcovité)
čeleď Sarcosomataceae (masečníkovité)
čeleď Chorioactidaceae
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Ascobolaceae (hovníkovité; 6/130)
masitá, poměrně živě zbarvená, obvykle velmi drobná (do 1 cm) apothecia
vřecka amyloidní, spory ve vřeckách dvouřadě uspořádány, často s fialově
zbarveným episporem
koprofilní, příp. anthrakofilní saprofytické druhy
© M. Junek
Ascobolus furfuraceus
(hovník obecný =
otrubičnatý)
http://fungi.myspecies.info
© M. Wood
Saccobolus (balíčkovec)
spory slepeny dohromady
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Pezizaceae (řasnatkovité; 31/230)
apothecia často rel. veliká, tlumených barev, přisedlá nebo krátce stopkatá
také uzavřené podzemní typy – rody Pachyphloeus, Terfezia, Kalaharituber aj.
vřecka amyloidní (příp. druhotně ztráta)
mykorizní i saprotrofní druhy
Peziza (řasnatka = kustřebka)
miskovité, ± přisedlé hnědavé plodnice
polyfyletický rod
P. badia (ř. hnědá )
Sarcosphaera coronaria (baňka velkokališná)
v mládí kulovité, duté podpovrchové plodnice
v dospělosti se hvězdovitě rozevírají a
odhalují fialové rouško
vzácně v lesích na vápnitých půdách
jedovatá
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Discinaceae (desticovité; 5/60)
stopkatá, terčovitá až mozkovitě zprohýbaná (vz. uzavřená) apothecia
rouško hnědavých odstínů
askospory často ornamentované a s apikálními výrůstky
zpravidla jarní, pozemní nebo na tlejícím dřevě rostoucí druhy
Gyromitra esculenta (ucháč obecný)
červenohnědý klobouk
spory elipsoidní, hladké
na jaře v jehličnatých lesích
prudce jedovatý (gyromitrin)
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
Pseudorhizina sphaerospora
(ucháčovec šumavský)
třeň na bázi vínově zbarvený
výtrusy kulovité
na tlejících kmenech jedlí a smrků v horských
lesích v časném létě
velmi vzácný, §
© T. Papoušek
G. gigas (u. obrovský)
okrově hnědý klobouk
spory vřetenovité, s apikálními výrůstky
okolo tlejících pařezů jehličnanů
po uvaření jedlý
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
Discina perlata (destice chřapáčová)
terčovité tabákově hnědé plodnice
s kratičkým třeněm
zjara na tlejících pařezech jehličnanů
chutná jedlá houba
Hydnotrya (oříškovec)
podzemní uzavřená apothecia
EcM
H. tulasnei
(o.Tulasneův)
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Morchellaceae (smržovité; 4/50)
plodnice členěné na třeň a klobouk, příp. terčovité (Disciotis)
výtrusy hladké, elipsoidní
jarní saprotrofní druhy
Morchella (smrž)
žebernatý klobouk přirůstá ke třeni ±na bázi
větš. mimo les – sady, zahrady, staveniště...
nedořešená vnitrorodová taxonomie
oblíbené jarní houby
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
Verpa (Ptychoverpa) bohemica
(kačenka česká)
klobouk přirůstá ke třeni na vrcholu
obří spory (až 80 µm) po dvou ve vřeckách
časně zjara v osikových či jasanových hájích,
obvykle na vápenci
jedlá
r. Imaia
hypogeické plodnice
vřecka sekundárně vakovitá
asi mykorizní
Kovács et al. 2008
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Helvellaceae (chřapáčovité; 6/65)
terčovité až sedlovité plodnice, obvykle se
třeněm (známy i uzavřené typy – Balsamia)
askospory hladké
v lesích na humózních půdách
pravděpodobně všichni zástupci mykorizní
H. crispa (chřapáč kadeřavý)
bělavé plodnice s laločnatým křehkým
kloboukem
Helvella acetabulum (kališník obecný)
pohárovité tuhé plodnice s krátkým
žebernatým třeněm
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Tuberaceae (lanýžovité; 7/110)
apothecia podzemní, silně modifikovaná („tuberothecium“)
povrch často hrbolatý či bradavčitý, na řezu labyrintická struktura
vřecka druhotně inoperkulátní, ± vakovitá, tlustostěnná, obsahující často méně
než 8 spor
výtrusy obvykle výrazně ornamentované
mykorizní druhy, zoochorie
Choiromyces venosus (bělolanýž obecný)
velká (až 15 cm) světle okrová plodnice
vřecka osmivýtrusá
hlinité půdy
www.mycolog.com
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
vysoce hodnocené (až 3000 €/kg), někdy i „pěstované“ houby (lanýžárny)
Tuber (lanýž)
žlutorezavé, hnědé až černé plodnice
ve vřeckách jen 1-4 spory
T. aestivum (l. letní)
černá bradavčitá askomata
teplomilné doubravy (v ČR §)
© M. Mikšík
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
T. melanosporum (l. černovýtrusý, l.perigordský)
T. magnatum (l. piemontský)
„bílý lanýž“, hlavně s. Itálie
http://www.kollewin.com/blog/tuber-magnatum-pico/
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Pyronemataceae (syn. Otideaceae, Aleuriaceae; ohnivkovité; 80/660)
apothecia různé velikosti, ± miskovitá nebo terčovitá
často živě jasně zbarvená (karotenoidy)
vřecka inamyloidní
saprofytické, příp. i mykorizní druhy
Scutellinia (kosmatka)
malé miskovité oranžové plodnice
okraj tmavě štětinatě chlupatý
na zemi či tlejícím dřevě
Aleuria aurantia (mísenka oranžová)
velké oranžové plodnice
podél cest na holé zemi, jedlá
http://myco-cheype.chez-alice.fr/imagesw/scutellinia_crinita.htm
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
Otidea (ouško) - apothecia excentricky
rozčísnutá, žluté, oranžové až hnědé barvy
Geopyxis carbonaria (zvoneček uhelný)
pohárkovité stopkaté plodnice
na spáleništích v jehličnatých lesích
Humaria hemisphaerica
(bělokosmatka polokulovitá)
mléčně bělavé, vně hnědě chlupaté plodnice
humózní listnaté lesy
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
Geopora (= Sepultaria; hrobenka)
apothecia v mládí podzemní a uzavřená
písčité půdy
Genea (zemnička)
trvale uzavřené hypogeické plodnice
s dutinou ústící na povrch
G. sphaerica (z. kulovitá)
© Vladimír KuncaG. sumneriana
© S.PeruzziŘ. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
rody Orbicula, Lasiobolidium
kleistotheciální plodnice, koprofilní
odvozeny od apothecií r. Pseudombrophila (vroubenka)
Paurocotylis pila
původní na Novém Zélandu, ?invazní v
z. Evropě
Hansen et al. 2005
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Rhizinaceae (kořenitkovité; 2/3)
Rhizina undulata (kořenitka nadmutá)
apothecia hnědá, na okraji světlejší, polštářovitě vydutá,
naspodu s početnými rhizomorfami
vřecka inamyloidní, spory vřetenovité
v jehličnatých lesích, obvykle na starých spáleništích
© J. Gaisler
http://mycosmpm.fr/images/Spores_R
hizina_undulata_X1000.jpg
© Pantáta
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Caloscyphaceae (krasočíškovité; 2/2)
jasně žlutá apothecia, vně modrozelenající
kulovité spory
Caloscypha fulgens (krasočíška žlutá) - saprofyt na jedlovém jehličí
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Sarcoscyphaceae (ohnivcovité; 13/100)
apothecia tuhá, přisedlá nebo častěji stopkatá,
jasných barev
saprofyti na tlejícím dřevě
Sarcoscypha (ohnivec)
krátce stopkatá miskovitá apothecia
časně zjara na ležících větvích listnáčů Microstoma protractum (ohnivec zimní)
dlouze stopkaté plodnice, okraj zubatý
ponořené dřevo
S. austriaca (o. rakouský) Cookeina - (sub)tropy
http://www.cegep-sept-iles.qc.ca:8080/raymondboyer/Asco_Pezize_vive.htm
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Sarcosomataceae (masečníkovité; 10/60)
apothecia přisedlá, ztuha kožovité, případně želatinózní konzistence,
obvykle tmavá
saprofyti na tlejícím dřevě nebo na zemi, často jarní druhy
Pseudoplectania (ušíčko)
černé plodnice na dřevě n. na zemi
P. melaena (u. černavé)
tlející kmeny jedlí, §
Urnula craterium (urnička pohárkovitá)
černé „urničky“ na ponořeném dřevě
časně zjara, vzácně v list. lesích
http://www.cegep-sept-iles.qc.ca:8080/raymondboyer/Asco_Pezize_terne.htm
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
Sarcosoma globosum (masečník kulovitý)
velké (až 10 cm) tmavé kulovité plodnice, uvnitř s rosolovitým obsahem
brzy na jaře ve vlhkých smrčinách
extrémně vzácný a ohrožený druh v celé Evropě
v ČR nezvěstný
http://mycoweb.narod.ru/fungi/News/News_archive_200505.html
Plectania melastoma (ohnivec černý)
ztuha gumovitá apothecia, na okraji
rezavě zrnitá
jarní druh na dřevě ležících větví
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)
čeleď Chorioactidaceae (3/7)
různé typy apothecií
obvykle tmavé chlupy na excipulu
?saprotrofové
http://me.zing.vn/zb/dt/hanbui20032003/17854225?from=calendar
Desmazierella acicola (štětinatka
jehlicová)
drobná apothecia, tmavé hymeniální sety
zjara na jehličí borovic
Chorioactis geaster
zprvu válcovitá, pak hvězdicovitě
praskající apothecia
Ř. PEZIZALES (ŘASNATKOTVARÉ)