MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 PF_72_100_grey_tr ubz_cz_black_transparent Fauna obratlovců ČR (+SR) jeseter1 001931 FI0007_1l 2. Mihule a ryby I mihule; jeseteři, kostnatí - holobřiší, bezostní, máloostní – kaprovití, pakaprovcovití 1. Úvod geomorfologická, hydrologická a vegetační charakteristika, ohrožení a ochrana Fauna obratlovců ČR a SR 1. Úvod Zeměpisná mapa České republiky MapaČR2 Zoogeorafie Vegetační mapa Evropy Hanel & Lusk 2005 Hydrologická poloha ČR (úmoří) Severní moře Černé moře Baltské moře Hanel & Lusk 2005 Hydrologické celky ČR (povodí) A - Ohře B - dol. Labe C - stř. Labe D - hor. Labe E - Berounka F - dol. Vltava G - Sázava H - Otava I - hor. Vltava J - Lužnice K – hor. Morava L - hor. Dyje+Svratka M - dol. Morava + Dyje O - Bečva P - Odra N – stř. Morava DSC03711 Nevyhodnocený Not evaluated NE Nedostatečné údaje Data deficient DD Málo dotčený Least concern LC Téměř ohrožený Near threatened NT Zranitelný Vulnerable VU Ohrožený Endangered EN Kriticky ohrožený Critically endangered CR Regionálně vymizelý Regionally extinct RE Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě Extinct in the wild EW Vyhynulý Extinct EX Plesník et al., 2004: Červený seznam obratlovců z území ČR, Příroda, Praha, 22; 2014.2. IUCN Red List of Threatened Species (www.iucnredlist.org) ČS a IUCN Ohrožení a ochrana Vyhláška č. 395/1992, resp. 175/2006, zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny ohrožený O silně ohrožený SO kriticky ohrožený KO 2. Mihule a ryby I Fauna obratlovců ČR (+SR) Myxinoidea - sliznatky † Anaspida - birkenie Petromyzontes - mihule † Osteostraci † Placodermi - pancířnatci Chondrichthyes - paryby † Acanthodii - trnoploutví Actinopterygii - paprskoploutví Sarcopterygii – svaloploutví, nozdratí CRANIATA - lebečnatci VERTEBRATA - obratlovci Petromyzontes Myxinoidea † Placodermi Chondrichthyes † Acanthodii Actinopterygii Sarcopterygii Gnathostomata Osteichthyes Agnatha Cyclostomata Agnatha Osteognathostomata Petromyzon marinus Linnaeus, 1758 – mihule mořská, RE/o/- Eudontomyzon mariae (Berg, 1931) – mihule ukrajinská, CR/DD-/KO Eudontomyzon danfordi Regan, 1911 – mihule karpatská, -/o/- Lampetra fluviatilis (Linnaeus, 1758) – mihule říční, RE/LRo/- Lampetra planeri (Bloch, 1784) – mihule potoční, EN/o/KO(O) Petromyzontes - Mihule Petromyzontidae - mihulovití jen SR Kottelat, M. and J. Freyhof 2007 Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol, Switzerland. 646 p E. vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 – mihule Vladykova, (CR)/(LC-)/(KO), syn. E. mariae ? E. gracilis (Kux, 1965) – mihule drobná syn. E. danfordi ČS ČR/svět IUCN/ Vyhl. 395/1992 Trend: +, o, - mihule mihule minoha minoha Lamprey Neunauge Kmenové druhy (tažné), satelitní druhy (netáhnou) Petromyzon marinus Lampetra fluviatilis Lampetra planeri Eudontomyzon danfordi Eudontomyzon mariae 8-12, > 5 5-9, < 5 2 Petromyzon marinus – mihule mořská Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská podle: Maria Ivanovová – Bergová, manželka Lva Semjonoviče Berga (1876-1950) E. vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 – mihule Vladykova Ukrajinec Vadim Dimitrijevič Vladykov (1898 Charkov – 1984), 1921-1925 RNDr. - UK Praha Levberg Pemar_u3 Petromyzon marinus – mihule mořská 01_Pmar 1857-1902 V posledních letech: D-Bad Schandau u Hřenska Poslední: 1902 – Labe u Děčína Sea lamprey V posledních letech: D-Bad Schandau u Hřenska Poslední: 1902 – Labe u Děčína 02_Emar Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská EmarCS CZ0713004 potok Račinka u Velkých Losin (okr. Šumperk) 1968-Kux, od 1995-Hanel, 1998-16 larev/ha, 2005-45 larev, 2006-327 larev/ha - elektrolov 1968-2005 Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská Ukrainian lamprey Hanel L. & Lusk S., 2006: Dlouhodobé sledování mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v Račím potoce (1998-2006). Biodiverzita ichtyofauny České republiky (VI):45-49 Elektrolov v Račím potoce. Holčík, J. & C.B. Renaud, 1986: Eudontomyzon mariae (Berg, 1931). p. 165-185. In J. Holčík (ed.) The Frershwater fishes of Europe. Vol.1, Part I, Petromyzontiformes. Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská Edan Edanfordi1 Evidence is presented which suggests that the nonparasitic lamprey, Lampetra (Eudontomyzon) gracilis Kux, 1965, is conspecific with the parasitic lamprey Eudontomyzon danfordi Regan, 1911. The diagnostic characters of the holotype and of the non-type material of E. gracilis are features found in E. danfordi specimens in their second and final year of adult life, thereby making the former a junior synonym of the latter. Renaud C. B. & Holčík J., 1988: Lampetra (Eudontomyzon) gracilis, a synonym of Eudontomyzon danfordi. Environmental Biology of Fishes, 23 (1-2): 127-130 Carpathian lamprey 3 Lampetra fluviatilis – mihule říční River lamprey Lampetra planeri – mihule potoční European brook lamprey Lampetra planeri – mihule potoční (minoha, juv) Lapla_u0 Lampetra planeri – mihule potoční Lplaneri1 03_Lpla LplaCS 1961-2005 Lampetra fluviatilis – mihule říční Lfluviatilis1 04_Lflu 1866-1879 400 event. lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí Moravy (Maršovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20 st. – Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty Lflu: kdysi Labe, dnes v D-Bad Schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice (1872), Odra u Bohumína (1785) 400 event. lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí Moravy (Maršovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20 st. – Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty. Lflu: kdysi Labe, dnes v D-Bad schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice (1872), Odra u Bohumína (1785) Recept z knížky dr. Jiřího Handsche - Labské rybářství v Čechách a Míšeňsku z 16. století Mihule mořská. Živá se polije krétským vínem, ve kterém se utopí. Pro úsporu lze použít i obyčejné víno. Pak se zařízne a do vína se zachytí krev. Nakrájí se na kusy a uvaří se ve vodě. Do směsi vína a krve se přidá skořice, hřebíček, zázvor, malé hrozinky, mandle a celý pepř. Vše se svaří. Vařená ryba se vloží do omáčky a ještě jednou se povaří. Může se nechat týden uležet. Takto připravena přichází mihule mořská na stůl velmožů. Mihule říční. Čerstvá se uvaří ve slané vodě. Připravuje se s omáčkou z vína, cukru, skořice, malých hrozinek, hřebíčku a zázvoru. Pro barvu se přidává třešňová šťáva a k tomu několik kuliček pepře nebo škrob se šafránem. Uzená mihule říční se uvaří ve vodě a opeče na rožni. Mihule potoční je méně chutná než mřenka. Vaří se ve slané vodě nebo se peče na másle. Pokrmem z dušených mihulí se udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce 1153 stejným způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který uchvátil Jindřichově dceři Matyldě anglickou korunu o niž se pak sváděly celé toto období vyčerpávající boje, jež ukončila až Eustachova smrt; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II. Actinopterygii - paprskoploutví Cladistia (bichiři) Actinopteri Chondrostei (chrupavčití) Neopterygii Ginglymodi (kostlíni) Halecomorphi (kaprouni) Teleostei (kostnatí) Acipenseridae – jeseterovití Huso huso (Linnaeus, 1758) – vyza velká, RE/CR-/- Acipenser nudiventris Lovetzky, 1828 – jeseter hladký, -/CR-/- Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758 – jeseter malý, CR(NE)/VU-/- Acipenser gueldenstaedtii Brandt, 1833 – jeseter ruský, -/CR-/- Acipenser sturio Linnaeus, 1758 – jeseter velký, RE/CR-/- Acipenser stellatus Pallas, 1811 – jeseter hvězdnatý, -/CR-/- Acipenser baerii Brandt, 1869 – jeseter sibiřský, -/EN-/- Polyodontidae - veslonosovití Polyodon spathula (Walbaum, 1792) – veslonos americký,-/VUo/- Actinopterygii - Paprskoploutví Chondrostei - Chrupavčití Acipenseriformes - Jeseteři introdukce jen SR ČS ČR / IUCN / Vyhl. 395(176) Trend: +, o, - Huso huso (Linnaeus, 1758) – vyza velká 6 Hhuso1 Huhus_u1 05_Hhus 1916 Morava u Lanžhota (1916?), v SR – Dunaj, poslední 1926 – u Štúrova, chov Mydlovary Morava u Lanžhota (1916?), v SR – Dunaj, poslední 1926 – u Štúrova, chov Mydlovary 7 Acipenser ruthenus – jeseter malý Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský jeseter1 Acstu_u1 Acipenser sturio – jeseter velký Acipenser nudiventris – jeseter hladký Acnud_u0 Anud – jen SR v minulosti, Dunaj do 2. poloviny 19. stol – po Bratislavu., tažný güldenstädtii Anud – jen SR v minulosti, Dunaj do 2. poloviny 19. stol – po Bratislavu., tažný Acipenser ruthenus – jeseter malý ArutCS Aruthenus1 06_Arut 1990-2005 Možnost záměny s bestěrem = beluga+stěrlať (vyza x jeseter malý), v ČR chybí doklad Možnost záměny s bestěrem = beluga+stěrlať (vyza x jeseter malý), v ČR chybí doklad Asturio1 Acipenser sturio – jeseter velký Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský Aguel 07_Astu 1858-1870 Labe, Odra – 19. století, Vltava – Praha, Labe – 1872 v povodí Labe uloveno cca 100 ks), Mělník, Litoměřice, Odra u Bohumína (1856)), Poslední 1903 – Labe, Prosmyky u Litoměřic; 1996 z Ruska jikry (akvakultura v Mydlovarech). Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná forma, dodnes, ale poslední doklad 1987 – Dunaj - Bratislava Labe, Odra – 19. století, Vltava – Praha, Labe – 1872 v povodí Labe ulovena cca 100 ks), Mělník, Litoměřice, Odra u Bohumína (1856)), 1996 z Ruska jikry (akvakultura v Mydlovarech). Poslední 1903 – Labe, Prosmyky u Litoměřic Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná forma, dodnes, ale poslední dokad 1987 – Dunaj - Bratislava 8 Acipenser baerii – jeseter sibiřský Polyodon spathula – veslonos americký Polyodontidae - veslonosovití Acipenser stellatus– jeseter hvězdnatý Veslo3 Astellatus Jen SR Dunaj – poslední u Komárna 1926 Jen v akvakulturách (ČR i SR) Jen SR Dunaj – poslední u Komárna 1926 Jen v akvakulturách (ČR i SR) Veslonos – do Evropy 1970 z Ruska (původ Mississippi), do ČR 1995 z Ruska a USA – Mydlovary, dnes 100 ks juvenilů 5-10 kg; dovoz 10 ks do SR v 1993 z Maďarska (do 40cm), 2004 – 1 kus Hrušovská zdrž Dunaje u Čunova – splaven z horního Dunaje, kam unikl z rybníků nebo byl ilegálně vypuštěn (Rakousko nebo Německo);ve volných vodách NE Teleostei - kostnatí Osteoglossomorpha (ostnojazyční, f. rypounovití-Mormyridae, ostnojazykovití-Arapaima) Elopomorpha (holobřiší - Anguilliformes, f. úhořovití, murénovití) Clupeomorpha (bezostní - Clupeiformes, f. sleďovití, sardelovití) Cypriniformes (máloostní, f. kaprovití, sekavcovití, mřenkovití) Characiformes (trnobřiší, f. tetrovití) Siluriformes (sumci, f. sumečkovití, sumcovití, pasumcovití) Salmoniformes (lososotvární, f. lososovití) Esociformes (štikotvární, f. štikovití, blatňákovití) Gadiformes (hrdloploutví, f. treskovití) Lophiiformes (ďasové, f. ďasovití) Acanthopterygii Acanthopterygii Mugiliformes (cípalové, f. cípalovití) Atheriniformes (gavúni, f. gavúnovití) Beloniformes (jehlotvární, f. jehlicovití, letounovití) Cyprinodontiformes (halančíkovci, f. halančíkovití, živorodkovití) Gasterosteiformes (volnoostní, f. koljuškovití, jehlovití) Scorpaeniformes (ropušnicotvární, f. ropušnicovití, vrankovití) Tetraodontiformes (čtverzubci, f. čtverzubcovití, havýšovití, ježíkovití) Pleuronectiformes (platýsi, f. kambalovití, platýsovití, jazykovití) Perciformes (ostnoploutví) kanicovití okounkovití okounovití stříkounovití klipkovití pomcovití vrubozobcovití (Cichlidae) sapínovití sapínovití slizounovití hlaváčovití (hlaváči, lezci, hlavačka) makrelovití mečounovití lezounovití čichavcovití labyrintkovití Teleostei - Kostnatí Anguillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) – úhoř říční, NT/CR-/- Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) – placka pomořanská, RE/DD/- Anguilliformes - Holobřiší ELOPOMORPHA CLUPEOMORPHA 9 Anguilliformes - Holobřiší Anguillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) – úhoř říční Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) – placka pomořanská Aanguilla2 Anguilla anguilla – úhoř říční Alosa alosa – placka pomořanská Aalosa_fallax2 08_Aang BbufObCSR 09_Aalo 1955-2005 1859-1871 Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod Střekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace, v krevním séru ichtyotoxin – imunizace proti zmijímu uštknutí. Početnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích čtverců, v ČR znám od 17. století Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod Střekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace, v krevním séru ichtyotoxin – imunizace proti zmijímu uštknutí. Početnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích čtverců, v ČR znám od 17. století. Labe, Vltava, v minulosti, tažná, Vltavou až do Prahy, Labem k Obříství, v květnu na trzích (ryba májová), plůdek v říjnu, první 1859 Praha, poslední 1871 Lobkovice. Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití I Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. hungaricus - sazan, CR/DD/O Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný, EN/-/- Carassius gibelio (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná, NT Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův,CR,DD,KO Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý,VU,DD Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý jen SR Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný 10 11 sazan Cyprinus carpio – kapr obecný BbufObCSR Ccarpio_sazanCS Cyprinus carpio carpio m. hungaricus Ccarpio1 38_Ccarp 1955-2005 Vlast - od Japonska k Černému moři, do Evropy – Dunaj před 10-8 000 lety – nízkotělá forma sazan, jinde nepůvodní, dovoz amurského sazana z Ukrajiny?(1983 Vodňany), druhotné zdivočení evropského (dunajského) kapra, který se v 18. století dostal do Japonska z Holandska, sazan se kříží s domácím kaprem, nízkotělý kapr z Dyje (1997) není kříženec, ani východoasijská forma – asi sazan, domestikace sazana v Evropě již Římany, v ČR v 11. stol., chovy v 15. a 16. stol. 12 Carassius gibelio (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný 4606ginbuna-1 C. lengsdorfi – karas ginbuna carassius_auratus2 carassius_auratus karas_obecny Ccarassius1 Carassius carassius – karas obecný CcarasCS 36_Ccar 1960-2005 Střední Polabí, povodí Vltavy, Dyje a Moravy, pokles početnosti – meliorace, konkurence C. auratus. Střední Polabí, povodí Vltavy, Dyje a Moravy, pokles početnosti – meliorace, konkurence C. auratus. Cauratus Carassius auratus komplex – karas stříbřitý CaurCS 37_Caur 1982-2005 60. léta – invaze z Maďarska do SR, 70. léta na Moravu, po 1980 v Čechách, gynogeneze – sexuální parazitismus Pův. není znám, zavlečení do Evropy: C. auratus (teplomilnější, J-Evropa, V.B)., C. gibelio (chladnomilnější, stř. a V-Evropa), nově zavlečen karas ginbuna - C. langsdorfi, Chrudimka u Bojanova 2000 (NM) – nový (pod)druh pro Evropu. C. auratus auratus C. auratus gibelio C. auratus langsdorfi 60. léta – invaze z Maďarska do SR, 70. léta na Moravu, po 1980 v Čechách, gynogeneze – sexuální parazitismus Pův. není znám, zavlečení do Evropy: C. auratus (teplomilnější, J-Evropa, V.B., C. gibelio (chladnomilnější, stř. a V-Evropa), nově zavlečen karas ginbuna - C. langsdorfi, Chrudimka u Bojanova 2000 (NM) – nový druh pro Evropu. Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná 13 Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný Bbarbus1 Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná Bbar 26_Bbar 1961-2005 Bmeridionalis1 Barbus carpathicus – parma karpatská (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb, Berrebi, 2002) Barbus meridionalis - parma středomořská Barbus plebejus Barbus comiza Barbus peloponnensius Barbus carpathicus BpelCS Dříve B.meridionalis petenyi nebo B. petenyi, karpatský endemit, Topla, Laborec, Ondava, Torysa – Dunajec, Poprad Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný Ttinca1 TtinCS 20_Ttin 1960-2005 14 Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý Romanogobio uranoscopus (syn. Rheogobio) = R. uranoscopus, R. frici (jen SR, CR) Gobio gobio = G. gobio (SM, BM, ČM), G. obtusirostris (BM, ČM), G. carpathicus (ČM), G. sp. 1 (jen SR) Romanogobio kesslerii = R. kesslerii, R. banaticus, R. carpathorossicus (Tisa, SR, species-in-waiting) Romanogobio albipinnatus = R. vladykovi, R. belingi (jen Labe ČR) Ggobio1 Gobio gobio – hrouzek obecný GgobCS 23_Ggob 1958-2005 Gkesslerii1 Romanogobio kesslerii – hrouzek Kesslerův GkesCS 24_Rkes 1950-2005 R.kesslerii – 1950-1kus, 1951-2ks - Bečva u Lipníka n.B.; 1951 – 4 ks Bečva u Lhotky u VM; 1996-1999 – Bečva u Přerova; dnes Bečva od VM po ústí do Moravy; 2003 – Morava nad ústím Bečvy – Tovačov, Dub n.M. až k jezu u Bolelouci; 2004 – Morava po proudu – u Kroměříže (207,4km), v Bečvě výrazně početnější než G. gobio. R.kesslerii – 1950-1kus, 1951-2ks - Bečva u Lipníka n.B.; 1951 – 4 ks Bečva u Lhotky u VM; 1996-1999 – Bečva u Přerova; dnes Bečva od VM po ústí do Moravy; 2003 – Morava nad ústím Bečvy – Tovačov, Dub n.M. až k jezu u Bolelouci; 2004 – Morava po proudu – u Kroměříže (207,4km), v Bečvě výrazně početnější než G. gobio. Romanogobio albipinnatus – hrouzek běloploutvý Guranoscopus1 Romanogobio uranoscopus – hrouzek dlouhovousý GuraCS Galbipinnarus_vladykovi GalbCS R.a.vladykovi 25_Ralb 1965-2005 R.albipinnatus – p. Moravy a Dyje, početný na Soutoku, zejména v Kyjovce až po Hodonín, jinak mozaikovitě v povodí Dyje a v Moravě až po Olomouc včetně přítoků; R.albipinnatus x R. belingi – p. Labe – Hřensko, Neratovice, moravské populace mohou patřit druhu R. vladykovi. R.albipinnatus – p. Moravy a Dyje, početný na Soutoku, zejména v Kyjovce až po Hodonín, jinak mozaikovitě v povodí Dyje a v Moravě až po Olomouc včetně přítoků; R.albipinnatus x R. belingi – p. Labe – Hřensko, Neratovice, moravské populace mohou patřit druhu R. vladykovi. Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití II Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná, EN,-,SO Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový, CR, -, O Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný, VU Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční, VU Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará, CR, DD, SO Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) – tolstolobec pestrý introdukce jen SR vyloučený výskyt 16 Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná Aalburnus1 Alburnus alburnus – ouklej obecná AalbCS Alburnus chalcoides – ouklejice dunajská 27_Aalb 1957-2005 Achal – výskyt vyloučen Abipunctatus1 Alburnoides bipunctatus – ouklejka pruhovaná AbipCS 28_Abip 1993-2005 Ostrůvkovitě, místy až dominanní, mělké proudivé úseky podhorských až nížinných řek s tvrdým kamenitým dnem, náročná na čistotu a obsah kyslíku 15 Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný Abjoerkna1 Abramis bjoerkna – cejnek malý a Abramis brama – cejn velký AbjoeCS 29_Abjo 30_Abra 1951-2005 1957-2005 Asapa1 Abramis sapa – cejn perleťový 31_Asap AsapCS 1985-2005 Abramis ballerus – cejn siný 1995-2005 Asap – v hloubkách pomalu tekoucích vod, v ČR jen dolní úseky Moravy a Dyje, ČR KO, SR O Abal – nížinné toky (Morava a Dyje s přítoky), Labe pod Střekovem (16.6.2003) 17 Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční Vvimba1 Vimba vimba – podoustev říční VvimbCS 33_Vvim 1955-2005 Pcultratus1 Pelecus cultratus – ostrucha křivočará PculCS 34_Pcul 1990-2005 ČR - od 1990 v dolní Moravě a Dyji – oblast soutoku, vyšší početnost po povodních 1997, dnes náhodný výskyt 18 Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) – tolstolobec pestrý Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý TolstolCS 39_Hmol+Anob 1970-2005 H. mol.:Z povodí Amuru, v ČR od 1964 – Vodňany, dnes chován v rybnících, v SR – 1968 v Dunaji a poté v jiných volných vodách (Morava, Váh, Hron, Bodrog) – únik z nádrží; po povodních i v řekách ČR; na mapě jen výskyt ve volných vodách; výtěr v Pohořelicích A.nob.: Z JV Asie, v ČR od 1964, ve SR od 1984 – rybníky, ale v Dunaji již v 1971 H. mol.:Z povodí Amuru, v ČR od 1964 – Vodňany, dnes chován v rybnících, v SR – 1968 v Dunaji a poté v jiných volných vodách (Morava, Váh, Hron, Bodrog) – únik z nádrží; po povodních i v řekách ČR; na mapě jen výskyt ve volných vodách; výtěr v Pohořelicích A.nob.: Z JV Asie, v ČR od 1964, ve SR od 1984 – rybníky Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití III Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční, VU, -, O Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná, EN Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý 19 Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná Střevle – chladné vody, ale i Vltava v Praze a Svitava v Brně; vysázena i do chladných stojatých vod – Mořské oko, Hnilecká nádrž. Slunka – stará ramena, tůně, kanály, často v rybnících, tolerantní k nízkému obsahu kyslíku Pphoxinus1 Phoxinus phoxinus – střevle potoční PphoCS 15_Ppho 1959-2005 Střevle – chladné vody, ale i Vltava v Praze a Svitava v Brně; vysázena i do chladných stojatých vod – Mořské oko, Hnilecká nádrž. Bioindikátor čistých vod, potrava pstruha, hostitel glochidií perlorodky říční Ldelineatus1 Leucaspius delineatus – slunka obecná LdelCS 19_Ldel 1964-2005 Slunka – stará ramena, tůně, kanály, často v rybnících, tolerantní k nízkému obsahu kyslíku 20 Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý Aaspius1 Aspius aspius – bolen dravý AaspCS 18_Aasp 1957-2005 Říční ryba, i v údolních nádržích, v proudící vodě vyhledává klidná místa (pod jezy apod.). V létě pod hladinou dále od břehu, k břehu jen při lovu; v zimě v hluboké vodě; mladé ryby v hejnech Serythrop_graeca1 Scardinius erythrophthalmus – perlín ostrobřichý SerytCS 16_Sery 1955-2005 Převážně fytofágní (srv. s ploticí) Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití IV Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná Rutilus pigus (Lacépede, 1803) – plotice lesklá, RE, DD Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen, VU, -, O Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) – amur bílý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) – amurovec černý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá, VU Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) – střevlička východní Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová, EN introdukce vyloučený výskyt 21 Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná Rutilus pigus (Lacépede, 1803) – plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová BbufObCSR Rutilus rutilus – plotice obecná 10_Rrut 1951-2005 Rpigus_virgo1 Rutilus pigus virgo – plotice lesklá RpigCS 11_Rpig 1854-1955 p. lesklá – Dunaj a jeho přítoky (Hron, Nitra a Váh), ramena, V SR – Tisa a Latorica; ČR – kdysi v Moravě až po Olomouc (1864), později u Lanžhota a v Dyji u Břeclavi (1955), RE Rfrisii_meidingeri1 Rutilus meindingerii – plotice perleťová RmeiCS Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena z horního Dunaje z Rakouska. Jinak alpská jezera dunajského systému; MM v době tření červené břicho, velké třecí vyrážky (zrnko rýže). Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena z horního Dunaje z Rakouska 22 Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť Lleuciscus1 Leuciscus leuciscus – jelec proudník a Squalius cephalus – jelec tloušť BbufObCSR 12_Lleu 13_Lcep 1955-2005 1964-2005 Lleu – chladnější prokysličené vody Scep – adaptivní ryba tekoucích vod Lidus1 Leuciscus idus – jelec jesen LiduCS 14_Lidu 1960-2005 Proudící voda hlubších dolních toků řek, xantorické aberace – reprodukce ve Štrbské plese, jinak parkové rybníčky, JM, VU 23 Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) – amur bílý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) – amurovec černý CidelCS Ctenopharyngodon idella – amur bílý 17_Cide 1981-2005 Cnasus1 21_Cnas CnasCS 1957-2005 Chondrostoma nasus – ostroretka stěhovavá Amur bílý – jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od 1967 v SR v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do volných vod; i v kalných vodách, makrofytofág, jen umělý výtěr, biomeliátor. Amurovec černý – 1963 – z Číny do Maďarska; dnes akvakultury Pohořelice a Vodňany. moluskofágní. Ostroretka – pův. jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let vysazována i do řek povodí Labe. V době tření dlouhé migrace (desítky km), seškrabuje řasové nárosty na kamenech. Amur bílý – jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od 1967 v SR v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do volných vod. Amurovec černý – 1963 – z Číny do Maďarska; dnes akvakultury Pohořelice a Vodňany. Ostroretka – pův jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let vysazována i do řek povodí Labe. 24 Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) – střevlička východní strevlicka PparvCS Pseudorasbora parva – střevlička východní 22_Ppar 1982-2005 Rsericeus1 Rhodeus amarus – hořavka duhová RserCS 35_Rama 1955-2005 Střevlička – z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska, 1974 v mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na Moravu a do Čech, slepá ramena, do nádrží díky záplavám nebo s násadou jiných ryb; invazní druh – odolná k parazitům, mnohodávkový výtěr, hlídání, rychlé dospívání (1 rok), konkurent mladým chovným rybám Hořavka – ostrůvkovitý výskyt, teplé stojaté vody, vazba na Unio, naše nejmenší ryba do 9 cm, ostrakofilní Střevlička – z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska, 1974 v mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na Moravu a do Čech, slepá ramena, do nádrží díky záplavám nebo s násadou jiných ryb Hořavka – ostrůvkovitý výskyt, teplé stojaté vody, vazba na Unio Cyprinidae - kaprovití Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná Rutilus pigus (Lacépčde, 1803) – plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) – amur bílý Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá Pseudorasbora parva ((Temminck et Schlegel, 1846)– střevlička východní Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý introdukce jen SR vyloučený výskyt Cyprinidae - kaprovití Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný Carassius auratus (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý Aristichthys nobilis (Richardson, 1845) – tolstolobec pestrý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1845) – amurovec černý introdukce jen SR vyloučený výskyt Catostomidae - pakaprovcovití Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – kaprovec velkoústý Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – kaprovec černý Cypriniformes - Máloostní introdukce Ictiobus niger_3 25 Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – kaprovec velkoústý Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – kaprovec černý Ictiobus cyprinellus_5 Ze S Ameriky - bufalo, stojaté vody; v ČR od 1986 – Vodňany a Milevsko, záznam úniku z chovu, chutné maso, perspektivní ryby uzavřených vod. Ze S Ameriky, v ČR od 1986 – Vodňany a Milevsko, záznam úniku z chovu