Ryby ČR Mihule a nekaprovité ryby -válcovité tělo, ocasní a hřbetní ploutev -holá kůže bez šupin, žaberní štěrbiny -ústní aparát dospělců – přísavný terč (rohovité zoubky = odontoidy) -výrazné oči, nepárová nozdra -larva minoha – ústa podkovovitého tvaru s filtračními řasinkami, oči pod kůží, zahrabávají se do písku -specifičtí predátoři nebo bez příjmu potravy Mihule - Petromyzontes Image:Petromyzon marinus.002 - Aquarium Finisterrae.JPG sea lamprey lampreyOnFish Lampetra planeri skenovat0012 •Čel. Petromyzontidae – mihulovití •Lampetra planeri – mihule potoční -10-15 cm (minoha až 19 cm), tupě hrbolkaté zuby (hlavně v přední části terče), jedna řada exolaterálních zoubků (chybí vzadu) -hřbet modrošedý až zelenavý, břicho světlé -hřbetní ploutve se dotýkají, ploutevní lem slabě pigmentován (průsvitná ocasní ploutev) -pstruhové pásmo potoků (hlavně povodí Labe a Odry) -dospělci nepřijímají potravu Lampetra planeri tNRM56780 photo Hlava dospělé mihule potoční (Lampetra planeri). Foto L. Hanel mihule potoční | foto: Petr Műckstein •Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská •- 12-22 cm, v přední části ústního terče asi 5 řad drobných zoubků (ostré), více řad exolaterálních zoubků -hřbet tmavě šedý až černý, břicho světlé -ploutevní lem tmavě pigmentovaný (minohy skvrnitý, stejně jako trup) -horní úseky potoků a řek (Slovensko), u nás jen Račinka ve Velkých Losinách Saugscheibe_Eudontomyzon_mariae_200 5 1 mihule mořská - Petromyzon marinus - kolem 1 m, mramorování, dravý druh, naposledy u Děčína (1902) Foto/billede af Havlampret (Petromyzon marinus) Neunauge Lampetra fluviatilis 2355 mihule říční - Lampetra fluviatilis – až 50 cm, ostré zuby, kovový lesk, tmavý ploutevní lem, 19. století v Labi a přítocích, evropský endemit Image:Petromyzon marinus.002 - Aquarium Finisterrae.JPG 00Pemar_u3 mihule karpatská – Eudontomyzon danfordi - do 30 cm, dravý druh, šedohnědá, více řad zoubků, karpatský endemit, v SR povodí Tisy - dříve u nás ještě m. mořská, m. říční (anadromní migrace); na Slovensku m. karpatská l (Tř.): paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) -ganoidní šupiny, tenké ploutevní paprsky, postranní čára -párové ploutve: prsní, břišní; nepárové ploutve: hřbetní, řitní a ocasní (Podtř.): CHRUPAVČITÍ (Chondrostei) (Podtř.): KOSTNATÍ (Teleostei) řád (ordo): • jeseteři (Acipenseriformes) • lososi (Salmoniformes) • štiky (Esociformes) • máloostní (Cypriniformes) • sumci (Siluriformes) • holobřiší (Anguilliformes) • hrdloploutví (Gadiformes) • volnoostní (Gasterosteiformes) • ostnoploutví (Perciformes) • ropušnice (Scorpaeniformes) Čelistnatci Osteognathostomata -chorda zachována, chrupavčitý endoskelet, prodloužený rypec, spodní ústa, redukované zuby, i kosti, heterocerkní ocasní ploutev, ganoidní šupiny na horním laloku ocasní ploutve • chrupavčití (Chondrostei) Acipenser ruthenus Sterlet Acipenser ruthenus ke�iga_MG_7944-1.jpg sterlad_01 čel. Acipenseridae - jeseterovití Acipenser ruthenus – jeseter malý - 50–70 cm, dolní ret uprostřed rozpolcený, krátké vousky (obrvené na vnitřní straně), typické rostrum, hodně drobných bočních štítků (52–71), sladkovodní druh, u nás vzácně dolní úsek Moravy a Dyje Jeseter velký (Acipenser sturio) - až 3,5 m, kuželovité rostrum, hladké vousky, méně větších bočních štítků, anadromní, u nás 1903 v Labi Vyza velká (Huso huso) – až 10 m a 1,5 t, půlměsíčitá ústa, krátký rypec, šedá, anadromní, u nás 1916 u Lanžhota Acipenser%20sturio - dříve u nás ještě jeseter velký (povodí Labe), vyza velká (povodí Dunaje) Bestěr – kříženec jesetera malého a vyzy velké (Acipenser ruthenus × Huso huso) - úniky ze zajetí Acipenser ruthenus × Huso huso - bestěr jes Mihule a jeseteři Mihule potocni003 Mihule ukrajinska004 Mihule potoční Lampetra planeri Mihule ukrajinská Eudontomyzon mariae Jeseter maly006 Jeseter velky007 Vyza velka005 Jeseter malý Acipenser ruthenus Jeseter velký Acipenser sturio Vyza velká Huso huso Kostnatí (Teleostei) úhoř říční- Anguilla anguilla -hadovité tělo, 0.5-2 m, hladký povrch těla (vnořené šupiny), souvislý ploutevní lem z nepárových ploutví, chybí břišní ploutve - v ČR původní v povodí Labe (tažný, katadromní, monté), dnes všude 138Anang_u1 One in three European freshwater fish threatened European Eel (Anguilla anguilla) ; DISPLAY FULL IMAGE. European eel (Anguilla anguilla) photo/image e Holobřiší – Anguilliformes Č: úhořovití (Anguillidae) Bezostní – Clupeiformes - mořské ryby, jen měkké ploutevní paprsky, plynový měchýř spojen s jícnem, hosp. významné druhy (sledi, sardinky…) Č: sleďovití (Clupeidae) placka pomořanská – Alosa alosa - do 50 cm, tmavé skvrny za okrajem skřelí, na břiše pilovitá hrana, chybí postranní čára, protáhlé šupiny u báze ocasní ploutve - anadromní, vymizela z většiny evropských řek (u nás 1871) Image:Alosa fallax.png sumec_001 Wels - Albino Malle (Silurus glanis) foto 136Sigla_u5 Sumci – Siluriformes - velké ryby Evropy a Asie, dlouhé vousky, lysé protažené tělo Č: sumcovití (Siluridae) sumec velký – Silurus glanis - naše největší ryba, 250-300 cm, až kolem 100 kg, 6 vousů (na horní čelisti jeden pár dlouhých vousků, na dolní čtyři krátké vousky), řitní ploutev se dotýká ocasní, velmi malá hřbetní ploutev, široká plochá hlava, hustě ozubené čelisti, šedomodré zbarvení (mramorování) - střední a dolní úseky toků, nádrže, rybníky sumeček americký - Ameirus nebulosus 137Amneb_u4 137Amneb_u2 137Amneb_u1 - u nás do 30 cm, hnědavý či šedočerný s mramorováním, 4 páry vousů – první nahoru vztyčený - řitní ploutev kratší, zaoblená, hřbetní ploutev normální, tuková ploutvička - první paprsek hřbetní a prsní ploutve – ostrý osten (napojení na jedovou žlázu) - zastíněné zarostlé vody, stojaté a pomalu tekoucí, v roce 1890 Třeboňsko, dnes hlavně Labe Ameiurus nebulosus, courtesy of Duane Raver and the U.S. Fish and Wildlife Service. V chovech ještě s. černý (A.melas), s. tečkovaný (Ictalurus punctatus) Č: sumečkovití (Ictaluridae) - severo- a středoamerické ryby štika obecná (Esox lucius) 007stika 91Esluc_u5 - 120-150 cm, torpédo s protáhlou hlavou, ostré vzad skloněné zuby - hřbetní ploutev posunuta nad řitní, přerušovaná postranní čára, cykloidní šupiny - světle zelené boky se světlými skvrnami (variabilní), tmavá kresba na ploutvích - pomalu tekoucí vody, nádrže, rybníky, vegetace Štika obecná (Esox lucius) Štiky – Esociformes; č: štikovití - Esocidae 91Esluc_u9 Image:Esox Lucius.JPG Č: blatňákovití (Umbridae) blatňák tmavý (Umbra krameri) - do 15 cm, malá ústa se zoubky, dlouhá vzad posunutá hřbetní ploutev, zaoblená ocasní ploutev, tmavý se skvrnami a světlými podélnými pruhy - J a V Slovensko, v posledních letech introdukce na J. Moravu Sumec velky042 Sumecek americky041 Stika obecna043 Sumec velký Silurus glanis Sumeček americký Ameirus nebulosus Štika obecná (Esox lucius) Uhor ricni008 Úhoř říční Anguilla anguilla kostnatí (Teleostei) • lososi - Salmoniformes - drobné cykloidní šupiny (hlava bez šupin), nízká hřbetní ploutev, tuková ploutvička bez paprsků, pohlavní dimorfismus (hákovité čelisti samců) čeleď (familia): * lososovití (Salmonidae) * lipanovití (Thymallidae) * síhovití (Coregonidae) losos obecný - Salmo salar •- 120-150 cm, stříbřité zbarvení, nad postranní čárou tmavé skvrny ve tvaru X •- v době tření červené skvrny na hlavě a bocích + hák, zbarvení variabilní, závisí na věku a místě výskytu •- tažný, rychleji tekoucí toky se štěrkem (tření), dříve hlavně Labe (do roku 1948), v roce 1998 vysazeni (Kamenice, Ploučnice, Ohře), později zjištěno i tření (Kamenice), už se k nám vrací dospělci - Salmo_Salar precoce 20051108163608 003pstruhpot pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta m. fario) - 25-40 cm, černé a červené skvrny (světle lemované), tmavé skvrny na hřbetní ploutvi, chybí na ocasní, ocasní ploutev rovně zakončená - prudké úseky toků s chladnou prokysličenou vodou, kamenité či štěrkové dno Salmo trutta fario - pstruh obecný potoční Salmo_trutta photo pstruhpot2 pstruh obecný f. jezerní (Salmo trutta m. lacustris) - 50-80 cm, stříbřitě zbarvený, černé skvrny, starší ojediněle červené (s nebo bez světlého lemu) - u nás zjištěn v některých nádržích Seeforelle by hauki. jtaimen1 image002 pstruh obecný f. mořský (Salmo trutta m. trutta) 3Satru_u5 2Satru_u3 - podobný lososovi, ale rovnější konec ocasu, skvrny ve tvaru X nad i pod postranní čárou - u nás dříve v povodí Labe a Odry (1909) Brown Trout (Salmo trutta) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 6Onmyk_f0 - 90-120 cm, užší a vyšší tělo, menší ústa, vykrojená ocasní ploutev - husté tmavé skvrnění na těle, hřbetní i ocasní ploutvi a tukové ploutvičce (bez červených skvrn) - duhový pás na bocích, v době tření u samců hák - prudčeji tekoucí toky, nádrže i chladnější rybníky - původem ze Severní Ameriky, dnes u nás běžně 8Onmyk_u3 5Onmyk_u5 Image:Oncorhynchus mykiss.jpg 81Safon_u1 siven americký (Salvelinus fontinalis) - 40-60 cm, zelenohnědý hřbet se světlým mramorováním, boky se žlutými a červenými lemovanými skvrnami - břicho žlutobílé nebo oranžové až červené (doba tření), spodní ploutve s bílým lemem a černým proužkem nad ním - chladné řeky a jezera - původně ze severní Ameriky, od roku 1890 introdukován na Šumavu, dnes horní úseky toků Krkonoš, Orlických hor, Krušných hor… - s. arktický, s. obrovský – neúspěšné intr. pokusy 005siven brook_char - 150-185 cm, mohutná hlava, bronzové zbarvení boků, černé skvrnky ve tvaru X - podhorské rychle tekoucí vody s kamenitým či štěrkovým dnem (u nás např. Dyje a Bečva - vysazována, v SR Dunaj, Váh a přítoky) mladica / hucho hucho - catch and release by helti. Danube salmon huchen huchen Hlavatka podunajská Hucho hucho lipan podhorní (Thymallus thymallus) - 35-60 cm, malá spodní ústa, krátký rypec, drobné zoubky - dlouhá a vysoká hřbetní ploutev (v době tření střídavě s černou a červenou), hluboce vykrojená ocasní ploutev - svrchu tmavě šedozelený do modra, středně velké šupiny, na bocích zlatavý pruh, v přední části tmavé skvrnky - horské a podhorské toky, úseky s tišinami 90Ththy_u8 Lipan bajkalský Grayling Lipanul (Thymallus thymallus) Č: lipanovití (Thymallidae) marena síh peleď – Coregonus peled - do 55 cm, vysoké stříbřité tělo, koncová ústa, hřbet, hlava a ploutve tmavé - skvrnky na hřbetní ploutvi - původem ze severního Ruska (řeky a jezera), u nás chladné rybníky (J a Z Čechy a Vysočina) Coregonus peled Č: síhovití (Coregonidae) - chladnomilné ryby, tělo bez kresby a skvrn, větší šupiny, malá ústa síh maréna – Coregonus maraena - 50-70 cm, tupý rypec, spodní ústa, stříbřité zbarvení, hřbet temně šedý - ploutve bez skvrnek, zadní ploutev do skořicova - původně severní a severozápadní Evropa (jezera), u nás v hlubších chladných rybnících a nádržích (Z část státu) whitefish Immagine - neúspěšná introdukce: síh malý (C. albula) - zatoulanec síh ostrorypý (C. oxyrinchus) – Severní moře, Labe 1888, vyhynulý 1940 Losos obecny048 Pstruh obecny potocni049 Pstruh duhovy050 Siven americky051 Losos obecný Salmo salar Pstruh obecný f. potoční Salmo trutta m. fario Pstruh duhový Oncorhynchus mykiss Siven americký Salvelinus fontinalis Lipan podhorni055 Sih marena054 Sih peled053 Hlavatka podunajska052 Hlavatka podunajská Hucho hucho Lipan podhorní Thymallus thymallus Síh peleď Coregonus peled Síh maréna Coregonus maraena Hrdloploutví – Gadiformes - břišní ploutve před prsními, prodloužená hřbetní a řitní ploutev Č: mníkovití (Lotidae) - někdy v rámci treskovití (Gadidae) mník jednovousý – Lota lota - 50-80 cm, podobný sumci, břišní ploutve na hrdle, nepárový vous na bradě - dvě hřbetní ploutve (zadní protažená), dlouhá řitní ploutev – měkké paprsky - široká zploštělá hlava, velká spodní ústa, hladká kůže (vnořené šupiny), mramorování - chladnější toky všech pásem i stojaté vody mnik_001 lota_lota-500 Mieň sladkovodný (Lota lota) 141Lolot_u2 140Lolot_u0 Volnoostní – Gasterosteiformes - tělo s kostěnými štítky, volné tvrdé paprsky před hřbetní ploutví Č: koljuškovití (Gasterosteidae) koljuška tříostná – Gasterosteus aculeatus - 4-8 cm, tři volné trny před hřbetní ploutví, redukované břišní ploutve - kostěné destičky na těle, stříbřité zbarvení (samci v době rozmn. naspodu do červena) - příkopy a tůňky – u nás vysazena akvaristy (Labe, Pšovka, Černovický potok), původně pobřeží S a SZ Evropy, Islandu a Černého moře 143Gaacu_m0 threespine stickleback Three-spined stickleback 142Gaacu_f0 Ropušnice – Scorpaeniformes - kostěná deska mezi okem a skřelí, kostěné štítky na těle, tvrdé paprsky (trny – jedové žlázy), břišní ploutve před prsními (ty vějířovité), zaoblená ocasní ploutev, hlavně mořské dno Č: vrankovití (Cottidae) - široká hlava, bez šupin, zakrnělý plynový měchýř, trn na skřelích vranka obecná – Cottus gobio - 10-15 cm, břišní ploutve pod prsními, kratší (nedosahují k řitnímu otvoru), bělavé beze skvrn - hnědavá s mramorováním (barvoměna podle dna) - čisté horské a podhorské potoky po celém území 158Cogob_u1 rivierdonderpad Grafika:Cottus gobio.jpg vranka_obecna-upr 159Cogob_u2 vranka_001 vranka pruhoploutvá - Cottus poecilopus 160Copoe_m0 - 15-20 cm, zbarvení jak předešlý druh - na břišních ploutvích příčné tmavé proužky, břišní ploutve dosahují k řitnímu otvoru - na první hřbetní ploutvi výrazněji vystupují paprsky - samci v období rozmnožování tmavší - horské toky (Karpaty, Jeseníky, povodí Odry) 844steinsmett02 Cottus poecilopus 5 Mnik jednovousy056 Koljuska triostna057 Vranka obecna058 Vranka pruhoploutva059 Mník jednovousý Lota lota Koljuška tříostná Gasterosteus aculeatus Vranka obecná - Cottus gobio Vranka pruhoploutvá - Cottus poecilopus Ostnoploutví – Perciformes - ktenoidní šupiny, dvoudílná hřbetní ploutev, břišní ploutve pod nebo před prsními Č: okounovití (Percidae) - přední hřbetní ploutev s tvrdými paprsky, zašpičatělé skřele, dravé okoun říční – Perca fluviatilis - 10-50 cm, vysoké tělo s klenutým hřbetem, zelenožlutý, na bocích 5-9 tmavých příčných pruhů - tmavá skvrna na konci přední hřbetní ploutve, skřele kryté šupinami - břišní, řitní a ocasní ploutve červené, břišní ploutve pod prsními - tekoucí i stojaté vody, vegetace, hojně po celém území 144Peflu_u4 Perche (Perca fluviatilis) photo/image photo okoun_001 candát obecný- Sander lucioperca 148Saluc_u2 147Saluc_u3 147Saluc_u4 - 80-130 cm, více řad zubů, vepředu hlavně po dvou tzv. „psích zubech“ - velká ústa (pod zadní okraj oka), hřbet šedozelený, naspod bělavý - široké černozelené pruhy (8-12) v horní části těla (rozpadají se na skvrnění) - skřele nekryty šupinami - čistší vody – větší řeky a nádrže (hojně vysazován) candat.jpg candát východní - Sander volgensis - 25-40 cm, subtilní, vyšší, protáhlejší hlava - v ústech jen drobné zuby, ústa drobnější (pod střed oka či za něj) - skřele kryty šupinami, výraznější tmavé pruhy (5-8) na bocích se nerozpadají - hlubší pomalu tekoucí vody s písčitým dnem, u nás Dyje, Morava, Kyjovka 5 koves ježdík obecný - Gymnocephalus cernuus jezob_001 149Gycer_u0 150Gycer_u2 - 15-25 cm, mírně vyklenutý hřbet, velké oči, jeden trn na hlavní skřelové kosti, spodní skřelová kost naspod hladká - hřbetní ploutev jedna, přední část vyšší, tmavě skvrnitá, malá koncová ústa - zadní okraj hřbetní ploutve šikmo k ocasnímu násadci - šedohnědý, drobně skvrnitý, naspod světlejší - dolní úseky řek, nádrže, roztroušeně po celém území kiiski2 jezzlut_001 ježdík žlutý- Gymnocephalus schraetser 151Gysch_u0 - 15-30 cm, štíhlý, nízké tělo, protáhlá hlava, menší oči, malá koncová ústa - hlavní skřelová kost s 1 trnem, spodní skřelová kost ozubený okraj - žluté boky s tmavými podélnými pruhy (3-4), někdy přerušované - 16-20 trnů v hřbetní ploutvi (ostatní do 16) - větší řeky (písčité či kamenité dno) - u nás jen Dyje a Morava na J. Moravě Зображення:Gymnocephalus schraetser.jpg Hrebenacka_pasava ježdík dunajský- Gymnocephalus baloni - 9-12 cm, podobný j. obecnému, zavalité tělo, silně klenutý hřbet - na hlavní skřelové kosti dva trny, naspod spodní skřelové kosti zoubky - zadní okraj hřbetní ploutve kolmý na ocasní násadec - nejtmavší, tmavé skvrny do pruhů (4-6) - endemit Dunaje (a Dněpru), u nás jen oblast soutoku Moravy a Dyje Photograph of Balons´s Ruffe Зображення:Gymnocephalus baloni.jpg gymbal1 drsek větší - Zingel zingel drsek_001 - 30-50 cm, vřetenovité tělo, zploštělá hlava, malá ústa, dvě oddělené hřbetní ploutve - kratší ocasní násadec, obě hřbetní ploutve dlouhé (13-15 ostnů+17-20 paprsků) - žlutohnědý s tmavými pruhy a skvrnami (nejčastěji 4 široké pruhy) - otáčí hlavu do stran, dlouhý tupý rypec - proudomilný, štěrkovité dno, hlavně podhorské toky, u nás jen Morava a Dyje 166_f1 Kolok_ve__ky Kolok_vretenovity drsek menší - Zingel streber - 15-22 cm, nápadně dlouhý a tenký ocasní násadec, husté tmavé skvrny splývající v 5 příčných pruhů, kratší hřbetní ploutve (7-9 ostnů+12-13 paprsků) - delší mezera mezi hřbetními ploutvemi - proudivé úseky potoků a řek, u nás nedávno opět prokázán v oblasti soutoku Moravy a Dyje Drsek menší image010 Okoun ricni064 Candat obecny062 Candat vychodni063 Okoun říční Perca fluviatilis Candát obecný Sander lucioperca Candát východní Sander volgensis Jezdik obecny067 Jezdik zluty068 Jezdik dunajsky069 Drsek mensi066 Drsek vetsi065 Ježdík obecný Gymnocephalus cernuus Ježdík žlutý Gymnocephalus schraetser Ježdík dunajský Gymnocephalus baloni Drsek větší Zingel zingel Drsek menší Zingel streber okounek pstruhový - Micropterus salmoides 152Misal_u1 - 35-100 cm, robustnější než okoun, velká ústa (za oko), zelenavý, na bocích tmavý přerušovaný pás (až na skřele – tmavá skvrna) - od oka paprsčitě tmavé proužky (někdy chybí) - hlavně v mělčinách větších nádrží, u nás od konce 19. století na Třeboňsku bass lmbassbig Č: okounkovití (Centrarchidae) - jedna dvoulaločná hřbetní ploutev, severoamerické o. černý – neúspěšný pokus slunečnice pestrá - Lepomis gibbosus slunecnice_001 154Legib_u0 155Legib_u2 156Legib_u3 - 15-40 cm, vysoké, z boku zploštělé tělo, malá ústa, na bocích vlnité tmavé proužky - zadní výběžek skřelí s tmavou skvrnou, červeně lemovanou, pestré proměnlivé zbarvení - pomalu tekoucí a stojaté vody, na Slovensku hlavně u Dunaje, u nás vzácně do Moravy, Polabí, jižní Čechy (tůně) 800px-lepomis_gibbosus hlavačka mramorovaná – Proterorhinus semilunaris hlavacka_001 - 5-10 cm, vřetenovité tělo, široká hlava, podobná vrankám - hlava vyšší než širší, nozdry protažené v trubičky, břišní přísavný disk - hnědošedá s příčnými tmavými proužky - větší toky a nádrže, u nás od devadesátých let (Dyje, Morava) Proterorhinus marmoratus image 5 vrankhl Č: hlaváčovití (Gobiidae) - většinou mořští, široké tělo, přísavný terč z břišních ploutví •- do 18 cm, černá skvrna v první hřbetní ploutvi, disk k řitnímu otvoru, •- písčité dno; u nás od roku 2008, J. Morava – na Dyji postupuje nahoru (teď u Bulhar) • hlaváč černoústý - Neogobius melanostomus goby_roundx550 round goby by Petroglyph. Neogobius+melanostomus++Round+Goby Invazní hlaváči •- rody Neogobius, Perccottus -z pontokaspické oblasti – invaze po Dunaji: • na Slovensku N. kessleri, N. gymnotrachelus, N. fluviatilis •- Perccottus glenii (č. Odontobutidae) - východoasijský druh – s plůdkem do Evropy (V Slovensko) Hlaváč říční (N. fluviatilis) Hlaváč dněstěrský (N. gymnotrachelus) Hlaváč Kesslerův (N. kessleri) Hlaváčkovec amurský (P. glenii) neogobius_fluviatilis_hf5202 Okounek pstruhovy060 Slunecnice pestra061 Hlavacka mramorovana070 Okounek pstruhový Micropterus salmoides Slunečnice pestrá Lepomis gibbosus Hlavačka mramorovaná Proterorhinus semilunaris Platichthys flesus foto Platýsi – Pleuronectiformes - převážně mořské, bentické, plavání po jedné straně těla (asymetrie), odlišná barva nahoře a dole Č: platýsovití (Pleuronectidae) platýs bradavičnatý – Platichthys flesus - do 50 cm, většinou na levém boku, lem z nepárových ploutví, svrchu cykloidní a zespodu ktenoidní šupiny (místy bradavky) - evropské příbřežní a brakické vody, thalasotokní (katadromní), v Labi do 1914 piskoř pruhovaný - Misgurnus fossilis 137aMifos_u0 - do 35 cm, 10 vousků, středem boku tmavý pruh, lemovaný dvěma světlými - pod okem bez trnu, stojaté a pomalu tekoucí vody s bahnitým substrátem piskor_001 máloostní - Cypriniformes č: sekavcovití (Cobitidae) - protáhlé tělo, bentické, 3-6 párů vousků, pohyblivý trn pod okem sekavec podunajský - Cobitis elongatoides 136aCotae_u3 136aCotae_u4 - do 12 cm, 6 vousků (zadní dosahují před oko), trn pod okem, tmavá skvrna v horní části základny ocasní ploutve, na hřbetě (10-25) a na bocích (9-19) řada oválných tmavých skvrn, Canestriniho šupina (kostěný výběžek na prsní ploutvi u samců) - toky s písčitým až jílovitým dnem (pomalejší úseky) - hybridní komplexy sekavec Cobitis elongatoides sekavčík horský (balkánský) - Sabanejewia balcanica sekavcik_001 - 10-14 cm, silný podoční trn, 6 vousků (zadní dosahují za oko), kožovitý lem kořene ocasu, na bázi ocasní ploutve dvojitá skvrna (půlměsíce), skvrny na bocích velké a hranaté - proudivé úseky potoků s písčitým dnem, u nás už jen Vlára sabanejewia_balcanica S_balcanica1 mřenka mramorovaná - Barbatula barbatula - 10-16 cm, hlava není zploštělá, 6 vousků, šedozelené mramorování hřbetu a boků - šupiny zarostlé v kůži - proudivé podhorské říčky se štěrkovým či písčitým dnem, vzácněji v chladných stojatých vodách Barbatula barbatula. (Juvenil). Bob Street; Manchester, Reino Unido. Barbatula barbatula kovicsik Barbatula barbatulus č: mřenkovití (Balitoridae) Piskor pruhovany039 Sekavec podunajsky037 Sekavcik horsky038 Mrenka mramorovana040 Piskoř pruhovaný Misgurnus fossilis Sekavec podunajský Cobitis elongatoides Sekavčík horský Sabanejewia balcanica Mřenka mramorovaná Barbatula barbatula Vymizelé mihule a ryby - povodí Labe: mihule mořská (Petromyzon marinus) mihule říční (Lampetra fluviatilis) jeseter velký (Acipenser sturio) placka pomořanská (Alosa alosa) pstruh obecný f. mořský (Salmo trutta f. trutta) síh ostrorypý (Coregonus oxyrinchus) platýz bradavičnatý (Platichthys flesus) - povodí Dunaje: vyza velká (Huso huso) plotice lesklá (Rutilus pigus)