Měření osmomolarity fyziologických roztoků

$

Každý organismus si udržuje určitou velmi přesně vyváženou koncentraci metabolitů a vody v buňkách
i je omývajících oběhových tekutinách (vodivý systém, limfa, krev). Jiná aktivita rozpouštědla –
vody vně a uvnitř buňky způsobuje osmotický tlak na buněčné stěny (viz teorie). Osmotický tlak je
přímo úměrný rozdílu osmomolarity roztoků oddělených membránou. Jednobuněčné a vícebůněčné
organismy jsou adaptovány na určitou hodnotu osmomolarity vnějšího prostředí (moře, sladké vody,
braktické vody). Vychýlení osmomolarity vnějčího prostředí má pro organismy negativní až destrukční
důsledky. Jednou z metod, jak lze osmomolaritu roztoku stanovit je tzv. parní osmometr (teorie viz
studijní materiály k úloze).

?

Úkol: Stanovte osmomolaritu roztoků. Jako vzorky sledujte například fyziolofický roztok na uchování
kontaktních čoček, pitnou vodu, slzy a jiné roztoky dle svého uvážení.

"

Potřeby a chemikálie : Parní osmometr K-7000 s příslušenstvím (jehly, stříkačky). Stolní počítač
s obslužným SW. 4ks odměrných baněk 100ml s kalibračními roztoky NaCl o osmomolaritě 200, 600 a
1200mOsm. Destilovaná voda. Fyziologický roztok.

2

Postup: Parní osmometr by měl být již cca 30min před započetím práce zapnut z důvodu temperace
komory, rozpouštědla i kalibračních roztoků s roztoky NaCl. Není-li tomu tak osmometr ihned zapneme
a všechny stříkačky vložíme k temperaci do hlavy přístroje. Zkontrolujeme, zda jsou temperovány 2
stříkačky naplněné vodou (jedna pro referentní měření, druhá pro oplachování měrného termistoru), 3
stříkačky naplněné roztoky NaCl (o osmomolaritě: 200, 600 a 1200 mOsm) a jedna stříkačka naplněná
měřeným fyziologickým roztokem.

Během temperace se seznámíme s obsluhou PC, se software pro ovládání parního osmometru a nacvičíme
si zavěšování kapek (rozpouštědla - vody) na termistory. Manipulace musí být prováděna kontrolovaně
přes obslužné okénko osmometru. Nelze manipulovat s jehlami násilím a bez vizuální kontroly nad
zavěšením kapky. Velikost zavěšovaných kapek musí být srovnatelná. Na opláchnutí rermistoru
postačují 3-4 kapky rozpouštědla.

Vlastní měření.

a)      Spustíme obslužný program a dle jeho instrukcí na každý termistor zavěsíme kapku
rozpouštědla. Vyčkáme na ustálení referenčního signálu. Nastavíme nulovou hodnotu přístroje
(AUTOZERO).

b)      Na měrný termistor zavěsíme kapku kalibračního roztoku. Vyčkáme na ustálení měrného signálu
a hodnotu uložíme do datového souboru (viz návod k SW). V případě, že měřená hodnota signálu
driftuje nad stanovený limit, měření zopakujeme. Takto proměříme všechny kalibrační roztoky. Při
novém měření stačí opláchnout původní roztok na měrném termistoru 3-4 kapkami roztoku nového. Kapku
na referenčním termistoru není nutno vyměňovat.

c)      Na měrný termistor zavěsíme kapku měřeného fyziologického roztoku a kalibračního roztoku.
Vyčkáme na ustálení měrného signálu a hodnotu uchováme v PC.

G

Závislost signálu na osmomolaritě je lineární a prochází počátkem souřadnic. Není-li tomu tak, pak
je měření zatíženo hrubou chybou a je nutné jej zopakovat.

?

protokol: Teplota měření, Kalibrační graf: závislost signálu na osmomolaritě kalibračních roztoků.
Dále: Konstanta osmometru a jeji spolehlivost. Osmomolarita neznámého fyziologického roztoku.