C7188  Úvod  do  molekulární  medicíny  8/10   MOLEKULÁRNÍ  FARMAKOLOGIE  II   GENOVÁ  TERAPIE   PREIMPLANTAČNÍ  DIAGNOSTIKA   Ondřej  Slabý,  Ph.D.   Masarykův  onkologický  ústav   CEITEC   Lékařská  fakulta  Masarykovy  univerzity   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana  3   Klinické  hodnocení  nových  léčiv   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana  4   ©  Ondřej  Slabý,  2009  ©  Ondřej  Slabý,  2009   Klinické  hodnocení  nových  léčiv   I.  fáze  klinického  hodnocení     *  První  podání  lidským  subjektů   *  Prioritou  je  hodnocení  bezpečnos]   *  Hlavním  cílem  je  stanovení  tzv.  MAXIMÁLNÍ  TOLEROVATELNÉ  DÁVKY  (MTD)   *  Stanovují  se  op]mální  dávkovací  řežimy  pro  další  fáze  klinického  zkoušení   *  Dalším  cílem  je  popis  tzv.  BEZPEČNOSTNÍHO  PROFILU  PŘÍPRAVKU   *  Farmakokine]cké  analýzy   *  Charakteris]cké  je  zařazováni  zdravých  dobrovolníků   (v  případě  vysoce  toxických  látek=cytosta7ka  pacien7)   *  Počet  zařazených  subjektů  10-­‐20   *  Pro  design  je  typické  navyšování  dávky  obvykle  ve  skupinách  3  pacientů   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana  5   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Klinické  hodnocení  nových  léčiv   II.  fáze  klinického  hodnocení     •  Prioritou  je  hodnocení  účinnos]  léčby   •  Hlavním  cílem  této  fáze  je  tedy  neukončit  je  v  případě  slibné  účinnos]  a     naopak  ukončit  je  v  případě  průkazu  účinnos]  nedostatečné   •  Hodnocení  bezpečnos]  a  tolerance   •  Výsledky  této  fáze  jsou  rozhodovacím  bodem  žadatele  o  registraci  léčivého   přípravku  pro  jeho  testování  v  dalších  fázích   •  Experimenty  jednoramenné  a  dvojramenné   •  Zařazováni  jsou  pacien]  splňující  vstupní  kriteria  (diagnóza,  pokročilost  onem.)   •  Počet  subjektů  20-­‐200   •  Léčivo  je  podano  soubrou  a  vyhodnocen  podíl  respondérů,  pokud     neodpovídá  předpokladu  je  studie  ukončena,  v  opačném  případě  zařazeni  další   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana  6   ©  Ondřej  Slabý,  2009   5   Strana  3   ©  Ondřej  Slabý,  2009   III.  fáze  klinického  hodnocení     •  Z  předchozích  fází  máme  informace  o  bezpečnos],  dávkování  a  účinnos]   •  Cílem  této  fáze  je  prostřednictvým  řízeného  experimentu  přímé     srovnání  bezpečnos]  a  účinnos]  hodnoceného  přípravku  s  kontrolou,  kterou  může   být  placebo  nebo  aktuálně  používaná  nejlepší  léčba.   •  Hlavním  cílem  je  přinést  data  prokazující,  že  účinnos]  a  bezpečnost  léčivého   přípravku  jsou  stejné  nebo  lepší  než  u  dosud  použivaných  přípravků   •  Zařazováni  jsou  pacien]  splňující  vstupní  kriteria  (diagnóza,  pokročilost  onem.)   •  Počet  subjektů  100-­‐1000   •  Randomizace,  paralelní,  cross-­‐over  uspořádání     IV.  fáze  klinického  hodnocení   •  Hodnocení  prováděna  až  po  registraci  daného  přípravku  a  zahájení     jeho  používání  v  běžné  léčebné  praxi   •  Hlavní  cíl  ověřit  vlastnos]  léčivého  přípravku  v  reálném  prostředí     v  reálných  populacích  pacientů   Klinické  hodnocení  nových  léčiv   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    8   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Klinické  hodnocení  nových  léčiv   Randomizace  je  proces  náhodného  rozdělování  subjektů     do  srovnávacích  ramen  klinického  hodnocení  (kompletní,  bloková,  straNfikovaná).   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   ©  Ondřej  Slabý,  2009  Strana  9   Klinické  hodnocení  nových  léčiv   INTERIM  ANALÝZA  –     plánované  jednorázové  nebo  opakované  sta]s]cké  zpracování  dat  klinického   hodnocení  s  předem  jasně  definovanými  kritérii  pro  případné  ukončení  nebo   pokračování  experimentu  v  závislos]  na  vlastních  výsledcích  interim  analýzy.   ETICKÉ  A  EKONOMICKÉ  DŮVODY     ZASLEPENÍ  –     single  blinding  –  zaslepena  je  pouze  jedna  strana  subjekt  hodnocení     nebo  inves]gátor   double  blinding  –  zaslepeni  jsou  subjekty  hodnocení  i  inves]gátor   triple  blinding  –  zaslepen  je  i  personál  spravující  data  experimentu   Zaslepení  je  prvek  designu  významně  zvyšující  jeho  objek]vitu.     METANALÝZA  –   je  metodika  sofis]kovaného  zobecnění  výsledků  dvou  a  více  nezávisle     Provedených  experimentů.   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana  10   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Monoklonální  pro]látky   •  Emil  von  Behring  –  objev  proNlátek,  terapeuNcký  význam  coby  „magických  střel  či   otrávených  šipů“   •  Paul  Ehrlich  zavedl  pojem  imunita,  anNgen,  proNlátky,  imunoterapie   •  1975  C.Milstein  a  G.F.Kohler  popsali  technologii  tvorby  MP  (1984-­‐Nobelova  cena)    V  jedné  hybridní  linii  spojili  biologické  vlastnosN  B-­‐lymfocytu  tvořícího  proNlátky  a   nádorové  buňky  myelomové  řady  (tzv.  hybridomová  technologie)   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    11   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Příprava  monoklonálních     pro]látek   Nemodifikované  myší  mAb  –     pro  lidský  organismus  jsou     cizorodé  a  vyvolávají     imunitní  odpověď     tj.  tvorbu  anNmyších     proNlátek  (tzv.  HAMA),     které  vedou  až  k  anafylaxi     či  sérové  nemoci   Humanizované  mAb  (chimerické  humánní/myší)  –   připravují  se  spojením  hybridomové  a  DNA   rekombinantní  technologie   Variabilní  úsek  MP  kódující  anNgenní  specifitu          je  myší   Konstantní  úsek  MP  je  z  lidského  imunoglobulinu   Prac]cal  steps  in  monoclonal  an]body  produc]on:     1)  Immunize  animal     2)  Isolate  spleen  cells  (containing  anNbody-­‐producing  B  cells)     3)  Fuse  spleen  cells  with  myeloma  cells  (e.g.  using  PEG  -­‐  polyethylene  glycol)     4)  Allow  unfused  B  cells  to  die     5)  Add  aminopterin  to  culture  to  kill  unfused  myeloma  cells     6)  Clone  remaining  cells  (place  1  cell/well  and  allow  each  cell  to  grow  into  a  clone  of  cells)       7)  Screen  supernatant  of  each  clone  for  presence  of  the  desired  anNbody.     8)  Grow  the  chosen  clone  of  cells  in  Nssue  culture  indefinitely.     9)  Harvest  anNbody  from  the  culture  supernatant.     10)  (If  you’re  a  biotech  company)  charge  about  $1,000-­‐$2,000  per  mg.   Strana    14   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    12   Struktura  imunoglobulinu   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    13   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Typy  monoklonálních  pro]látek   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    14   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Typy  monoklonálních  pro]látek   Pro]látky  nekonjugované  (klasické  /  bispecifické  –  trifunkční)     Pro]látky  konjugované   Konjugované  s  imunotoxiny   Konjugované  s  radionuklidem   Konjugované  s  cytokiny   Konjugované  s  cytostaNky   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    15   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Strana    16   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Klener  et  al,  2010   Biologické  účinky  navozené  mAb   Přímý  účinek  (indukce  apoptózy,  interference  s  receptorem  a  ligandem,   ovlivnění  účinnos]  klasických  cytosta]k,  dle  charakteru  an]genu)   Účinek  zprostředkovaný  cytotoxickými  buňkami  (ADCC)   Účinek  zprostředkovaný  komplementem     Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    17   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Přehled  mAb  používaných  v  terapii  nádorových  onemocnění   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    20   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Strategie  cílené  léčby   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    18   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Cílená  léčba:  terapie  cílená  na  nádorové  buňky  –  inhibice  proliferace   Inhibice  receptorových  tyrozinkináz  (RTK)   RTK  představují  klíčové  receptorové  struktury  extracelulárních   mitogenních  signálů     (růstových  faktorů)   Monoklonální  pro]látky  jsou  zacílené   na  extracelulární  receptorovou     část  RTK.     Nízkomolekulární  tyrozinkinázové     Inhibitory  (TKI)  blokují   intracelulární  tyrozinkinázovou     doménu  RTK.   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    19   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Cílená  léčba:  terapie  cílená  na  nádorové  buňky  –  inhibice  proliferace   Klener,  2010   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    21   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Cílená  léčba:  terapie  cílená  na  nádorové  buňky  –  inhibice  proliferace   Klener,  2010   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    22   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Receptorová  rodina  ErbB  a  nádorová  onemocnění   ErbB  jsou  receptory  typu  1  tyrozinkinázové  rodiny,  představují  4   transmembránové  glykoproteiny  ErbB1  -­‐ErbB4    (HER1  -­‐HER4)   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    23   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Cross-­‐talk  s  dalšími  onkogenními  signálními  drahami   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    24   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Receptorová  rodina  ErbB  a  nádorová  onemocnění   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    25   Cílená  léčba:  terapie  cílená  na  nádorové  buňky  –  inhibice  proliferace   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   ©  Ondřej  Slabý,  2009  Strana  26   Duální  inhibice  kináz   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   ©  Ondřej  Slabý,  2009  Strana  27   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Cílená  léčba:  terapie  cílená  na  nádorové  buňky  –  inhibice  proliferace   Klener,  2010   Strana    28   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Cílená  léčba:  terapie  cílená  na  nádorové  buňky  –  inhibice  angiogeneze   Klener,  2010   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    29   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    30   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Cílená  léčba:  an]resorpční  léčba  kostních  metastáz   mAB  pro]  RANKL   osteoprotegerin   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    32   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Test for drug response*   60% benefit from therapy 86% benefit from therapy Try alternate therapy High response to therapy Low response to therapy Plate 0000066592 Proc e ss Group 0799006 Ma rke r WI7466-1 (#592) Status: GetGenos Pass User: vish Pass Unknowns: #Wells Passed 84 Failed 0 Averages X Y XX 2.77 0.14 XY 2.78 2.65 YY 0.15 2.74 Controls: (Max) X Y NEG - PCR 0.12 0.07 Syn 2.68 0.36 66592 66592 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 Neg. Unknown Synthetic Temp A/A C/C A/C Treat   TEST   Don’t  Treat?   *    Specific  blood,  Nssue  or  imaging  marker  that  can  be  used  to  prospecNvely  idenNfy   paNents  for  efficacy,  safety  and/or  dose   Cílená  léčba:  predik]vní  onkologie:  individualizace  léčby   K-Ras Mutant 99% 1% ORR=No ORR=Yes Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    31   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Cílená  léčba:  predik]vní  onkologie:  individualizace  léčby   Results: K-Ras Mutation and OVERALL RESPONSE RATE K-Ras Wildtype 78% 22% ORR=No ORR=Yes CETUXIMAB   PANITUMUMAB   mAb  pro]  EGFR   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    33   ©  Ondřej  Slabý,  2009   "Here's my sequence..." Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    34   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Moderní  transportní  systémy  léčiv:  lipozomy  a  nanočás]ce   Ideální  nano-­‐  transportní  systém  zajisw,  že  konjugát  léčiva  a  transportního  systému     doručí  léčivo  do  specifického  místa  účinku.   Lipozomy  a  nanočásNce  jsou  účinné  technologie    pro  racionální  transport  cytostaNk     v  terapii  nádorových  onemocnění.   Jejich  užiw  zlepšuje  farmakokineNcké  vlastnosN,  kontrolované  a  prodloužené     Uvolňování  léčiva  a  především  nižší  systémovou  toxicitu.   Do  praxe  zaveden  lipozomalní  Doxil  (doxorubicine),  nanočásNcový  na  albumin  vázaný Paclitaxel  –  nab  Abraxane   Lipozomy  jsou  to  čásNce  tvořené  fosfolipidy     o  velikosN  0,6–2  μm  s  tloušťkou  membrány  5  nm.     Jádro  i  povrch  lipozomu  je  hydrofilní,  vnitřek     membrány  tvoří  lipofilní  zbytky  mastných     kyselin  fosfolipidů.  Léčivo  je  možné  umísNt     podle  jeho  povahy  do  jádra  nebo     do  membrány  lipozomu   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    35   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Moderní  transportní  systémy  léčiv:  lipozomy  a  nanočás]ce   Úpravou  povrchu  lipozomů,  např.  polyethylenglykolem  (PEG),  se  prodloužila  jejich  cirkulace  v  krevní   plazmě  a  částečně  se  vyřešil  problém  s  jejich  vychytáváním  jako  cizorodých  čásNc   reNkuloendoteliárním  systémem.  V  praxi  se  používají  léky  s  obsahem  daunorubicinu  a  doxorubicinu   jako  parenteralia  ve  farmakoterapii  Kaposiho  sarkomu,  s  amfotericinem  B  při  léčbě  invazivních   plísňových  infekcí,  s  obsahem  virionů  inakNvované  hepaNNdy  A  jako  očkovačí   látka  proN  hepaNNdě  A,  při  terapii  syndromu  dechové  nedostatečnosN  u  předčasně  narozených  děw  s   obsahem  lyofilizátu  z  hovězích  plic,  s  ekonazolem  při  lokálním  ošetření  plísňových  kožních  chorob.   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    36   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Lipozomy:  ak]vní  a  pasivní  transport   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    37   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Nanočás]ce   V  současnosN  je  největší  pozornost  věnována  nanočásNcím.  Svou  velikosw  60–300  nm   leží  nanočásNce  na  subcelulární  úrovni  a  mohou  se  proto  jako  lékové  mininosiče  cíleně   usměrnit  do  orgánů,  tkání,  buněk  a  nemocných  čásw  těla,  které  zůstávají  jiným   lékovým  formám  nedostupné.  Jsou  určeny  pro  cílené  uvolňování  a  působení  léčiva  při   perorálním,  parenterálním  i  lokálním  podání,  pro  aplikaci  do  oka  i  nosu.  Volbou   metody  přípravy  a  akNvizací  povrchu  nanočásNc  je  možné  je  nasměrovat  na  různé  cíle.   Očekává  se  od  nich  využiw  při  cíleném  transportu  cytostaNk,  specifickém  doručení   anNbioNk  a  anNparaziNk,  v  perorálních  lékových  transportních  systémech  pro  inzulin,   proteiny,  geny,  pro  vakciny  i  při  topické  aplikaci.   Solid  lipids  nanočás]ce   Polymerové  nanočás]ce   PLA  -­‐  polyacNd   PLGA  -­‐  poly(D,L-­‐lacNde–co-­‐glycolide)   PEG  -­‐  polyethylenglykol     Zlaté  nanočás]ce   Albuminové  nanočás]ce   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    38   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Nanočás]ce   Syntéza  zlaté  nanočás]ce   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    39   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Nanočás]ce   Malam  et  al.,  Trends  in  Pharmacological  Sciences,  2009   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    40   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Albuminové  nanočás]ce   Abraxane  je  první  léčivo  založené  na     nanočásNcovém  transportu  vazbou  na   albumin  (nab).  nab  Paklitaxel  má  proN     volnému  paklitaxelu  delší  poločas  a     proN  rozpozštědlu  Cremophor  EL,  ve  kterém   je  paklitaxel  podáván  nezpůsobuje   hypersenziNvitu.   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    41   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Genová  terapie   •       většina  chorob  člověka  je  způsobena  geneNckou  predispozicí  spojenou  s   environmentálními  vlivy.  (nature  and  nurture)   •       terapie  zpravidla  pouze  modifikuje  symptomy  nemoci,  či  dává  tělu  možnost  se   uzdravit  samo   •       genová  terapie:  efekNvní  a  kauzální  léčba  by  změnila  samotnou  geneNckou  podstatu   nemoci,  nikoli  jenom  symptomy   •       Pokud  by  se  zdařila  excize  „špatné“  alely  a  její  nahrazení  „správnou“,  otevřely  by  se   dveře  pro  „gene]ckou  chirurgii“   •       Obavy  z  „gene]ckého  dopingu“  již  i  na  OH  v  Turíně   •       Otázky  „plas]cké  gene]ky“   Soma]c-­‐cell  gene  therapy     (=  změna  geneNcké  informace     pouze  u  somaNckých  buněk)   Germ-­‐line  gene  therapy   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    42   ©  Ondřej  Slabý,  2009   In  vivo  a  ex  vivo  genová  terapie   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    44   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Ex  vivo  genová  terapie   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Strana    45   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Životní  cyklus  retroviru   vektor kapa- cita snadnost produkce integrace do genomu trvání exprese transdukce nedělících se buněk existující imunita bezpečnost přeno s do potom stva nevirální bez limitu +++ zřídka dočasná ++ ne +++ ne onko- retroviry 8 kb ++ ano stabilní - ne inserční mutagenese aktivace onkogenů může lentiviry 8 kb + ano stabilní ++ ne inserční mutagenese aktivace onkogenů může adenoviry 30 kb + ne dočasná +++ ano hyperimunitní odpověď ne adeno asociated virus AAV 4.6 kb + možná dlouho- trvající ++ slabá +++ může Herpes viry 150 kb + ne dočasná ++ ano hyperimunitní odpověď ne metody  doručení  genu  do  tkáně     Genová  terapie   První  úspěšná  genová  terapie  byla  provedena  24.  září  1990  v  NIH  v  Marylandu   • čtyřleté  děvčátko  trpělo  nemocí  zvanou  ADA  (adenozin  deaminázová  deficience)   „bublinové  děN“   •   při  léčbě  do  ní  byly  vloženy  její  vlastní  buňky  imunitního  systému  (zejména  T-­‐ lymfocyty),   které   byly   upraveny   tak,   že   do   nich   byla   ex   vivo   vložena   normální   kopie  ADA  genu   • několik  týdnů  po  té,  co  genová  terapie  začala,  došlo  k  zlepšení  práce  imunitního   systému  a  po  několika  měsících  začala  pacientka  žít  „relaNvně  normální  život“   První  evidentní  úspěchy  genové  terapie:  X-­‐SCID   § případ  z  roku  1990  získal  mnoho  publicity   § později  bylo  opakováno  s  dalšími  pacienty  (na  jednoho  pacienta  10  –  12  treatments)   ú u  některých  z  nich  došlo  k  dramaNckému  zlepšení   ú všichni  pacienN  ale  byli  zároveň  léčeni  enzymovými  preparáty,  takže  není  jisté,  co   stojí  za  wmto  úspěchem   § první  jednoznačný  a  jasný  úspěch  genové  terapie  se  projevil  na  příbuzné  nemoci,  na   X-­‐linked  SCID   § opět  šlo  o  léčbu  ex  vivo   § byl  užit  retrovirus  ve  kterém  byl  obsažen  gen  IL2Rγc   § kmenové  buňky  kostní  dřeně  exprimující  CD34  (=což  dělají  pouze  hematopoieNcké   buňky  kostní  dřeně)  byly  inkubovány  3  dny  v  přítomnosN  retrovirového  vektoru   ú během  tohoto  času  se  buňky  rozdělily  5-­‐8x   § tyto  buňky  byly  později  vráceny  do  pacientů   § u  9  z  11  pacientů  došlo  k  pronikavému  zlepšení  a  Nto  pacienN  mohli  vést  normální   život     !!!!!   U  dvou  z  těchto  vyléčených  chlapců  došlo   později  k  vzniku  leukémie,  skoro  jistě  díky   akNvaci  LMO2  onkogenu   tento  onkogen  se  akNvoval  wm,     že  do  jeho  blízkosN     se  inzertoval  retrovirus   díky  tomuto  faktu  byly     pokusy  s  retrovirální     transdukcí  lymfocytů     pozastaveny   Jesse  Gelsinger   §  narozen  18/06  1981   §  první  příznaky  nemoci  2  roky  a  osm  měsíců   ú  eraNcké  chování,  po  dietě  bohaté  na  proteiny,  následuje  prudké   zhoršení  stavu,  upadá  do  komatu   §  diagnosNkován  OTC  (ornithine  transcarbamylase  deficiency   syndrome),  vzácná  metabolická  choroba  –  50  %  děw  s  touto   chorobou  umírá  do  1  měsíce  po  porodu   ú  JG  má  nemoc  ovšem  pouze  v  mírné  formě,  léčitelné  medikamenty   a  dietou   ú  pokud  je  potrava  bohatší  na  proteiny,   ú  v  krvi  se  objevuje  množství  amoniaku   §  v  roce  1990  bere  JG  padesát     §  pilulek  denně   § čeká  na  den  svých  18.  narozenin,  aby  mohl  poskytnout  informovaný  souhlas  s   léčbou   § 13.  září  1999  dostává  genovou  terapii,  večer  je  mu  špatně,  další  den   odpoledne  upadá  do  kómatu       § 17.  září  1999  umírá   § smrt  nastává  evidentně  a  jasně  následkem  terapie   § případ  vyvolal  zděšení  mezi  vědeckou  komunitou  a  zaplnil  přední  stránky   novin   § celá  kauza  rozvířila  řadu  otázek  ohledně  kvality  informovaného  souhlasu   ú řada  důležitých  informací  toNž  podléhala  různým  obchodním  tajemstvím.   Paul  Gelsinger  (otec)  nyní  obviňuje  nemocnici  ze  zamlčení  důležitých   informací  a  z  úmyslného  riskování  života  jeho  syna   Jesse  Gelsinger   Strategie  genové  terapie   Strategie  genové  terapie   principy  genové  terapie  nádorů   doručení  konstruktu  zajišťující  zastavení   exprese  onkogenu  (anNsense  konstrukt)    doručení  nemutovaného    supresorového   genu  p53   využiw  onkoretrovirálních  vektorů   doručení  sebevražedného  genu  přeměňující  pro-­‐drug  na  toxin   principy  genové  terapie  nádorů   principy  genové  terapie  nádorů   transdukce  virovým  vektorem  obsahujícím  gen  pro  thymidinkinázu  viru  herpes  simplex  lze   dosáhnout  zvýšení  senziNvity  nádorových  buněk  např.  ke  gancykloviru)   principy  genové  terapie  nádorů   • nádorové  buňky  jsou  cíleně  ničeny  lyNckými  viry   • 1956  bylo  pozorováno  že  nádor  ustupuje  po  virové  infekci   • první  klinicky  testovaný  virus  byl  defektní  herpesvirus  G207,  který  měl  defektní  vlastní   ribonukleoNd  reduktázu  a  mohl  se  tudíž  replikovat  pouze  v  dělících  se  buňkách,  měl   deleci  vgenu  způsobující  virulenci  ICP35.4  a  wm  byl  oslaben  a  proto  bezpečný   • proběhla  I  a  II  fáze  klinického  testování   ONKOLYTICKÉ  VIRY   Preimplantační  gene]cká  diagnos]ka   Při  riziku  geneNcké  vady  je  možno  se  pokusit  o  zjištění,  zda  zárodek   vzniklý  technikou  asistované  reprodukce  (ART  má  žádoucí  –  nerizikovou-­‐  kombinaci  genů     ještě  před  přenosem  do  dělohy.     I  když  PGD  nemůže  zcela  nahradit  geneNcké  vyšetření  plodu  v  pozdějších  stadiích  těhotenství,   významně  sníží  riziko  geneNckého  posNžení  plodu.   Umožňuje  geneNckým  vyšetřením  1  -­‐  2  buněk  (blastomer)  odebraných  z   vyvíjejícího  se  embrya  odhalit  specifické  geneNcké  abnormality  budoucího   plodu.   VÁNOCE!!!!!!!   HEZKÉ  SVÁTKY!!!   Náplň  příš|  přednášky  Take  home     Strana    47   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12   Fáze  klinického  hodnocení  léčiv   Randomizace,  zaslepení,  interim  analýza,  metanalýzy   Monoklonální  proNlátky  -­‐  typy   Příprava  monoklonálních  proNlátek   Biologické  účinky  monoklonálních  proNlátek   Cílená  léčba  proNnádorových  onemocnění:  obecná  strategie   Cílená  léčba  proNnádorových  onemocnění:  inhibice  RTK   Cílená  léčba  proNnádorových  onemocnění:  inhibice  angiogenze   Cílená  léčba  proNnádorových  onemocnění:  léčba  kostních  metastáz   Individualizace  léčby:  příklad  anN-­‐EGFR  terapie   Moderní  transportní  systémy   Moderní  transportní  systémy-­‐lipozomy   Moderní  transportní  systémy-­‐nanočásNce   Genová  terapie  –  definice,  obecné  strategie   Ex  vivo  a  in  vivo  genová  terapie   Metody  doručení  genu  do  tká  ně   Příklady  genová  terapie  u  monogenních  dědičných  chorod  ADA,  X-­‐SCID   Principy  genové  terapie  nádorových  onemocnění   Preimplantační  geneNcká  diagnosNka   Strana    37   ©  Ondřej  Slabý,  2009   Dotazy?   Úvod  do  molekulární  medicíny  8/12