Meze planety - výzvy pro lidský um, intelekt a svědomí Překročení hranic? Překročení hranic? II. Globální klimatická změna Boundary: Atmospheric CO2 concentration no higher than 350 ppm Pre-industrial level: 280 ppm Current level: 387 ppm Diagnosis: Boundary exceeded Skleníkový jev - historie 1712 – Thomas Newcomen vynalezl použitelný parní stroj 1824 – Joseph Fourier popsal skleníkový jev v atmosféře 1861 – John Tyndall určil vodní páru a další plyny za skleníkové 1896 – Svante Arhenius řekl hypotézu o zvýšení intenzity skleníkového jevu vlivem produkce CO2 spalováním fos. paliv - prgonóza o vzrůstu o několik stuňů °C při zdvojnásobení konc. GHG stále platí 1938 – Guy Callendar zjistil spojitost mezi růstem teploty a koncentrací CO2 (na základě analýzy dat 147 stanic). Ale odmítnuto Skleníkový jev a změna klimatu 1957 – oceánograf Roger Revelle a chemik Hans Suess ukázali, že oceány nedokáží absorbovat CO2 produkovaný lidmi "Human beings are now carrying out a large scale geophysical experiment.„ 1972 – UNCHE, Stockholm. Změna klimatu se se stává prioritní mezinárodní agendou 1987 – Montrealský protokol – jeho dopad na omezení skleníkových plynů významnější, než Kjótského protokolu 1990 – 1st report IPCC – „vzrůst teploty o 0,3-0,6 °C je i díky vlivu člověka“ Skleníkový jev a změna klimatu 1992 – Earth summit – Rámcová úmluva o CC 2005 – Kyótský protokol 2009 – Climate gate aféra 2010 a 2011 – nařčení z Climate gate vyvrácena a závěry o oteplování zemského povrchu potvrzeny 2013 – překročení koncentrace 400 ppm CO2 2013 - 5th – report IPCC publikoval „ vědci jsou z 95% jisti, že jsou lidé dominantní příčinou vzrůstu teploty od roku 1950 Skleníkový jev a globální změna klimatu - skleníkový jev - přirozený atmosférický jev nutný pro život - skl. jev tlumí vysoké výkyvy teplot mezi nocí a dnem a zajišťuje příznivé klima pro život -140 °C x 110 °C Skleníkové plyny (greenhouse gases) - nejdůležitější skleníkový plyn (po H2O(g) ~ 2/3 skleníkového jevu) je oxid uhličitý - CO2 (~ 20 % skleníkového efektu) - zbylých 13 % skleníkového jevu – CH4, O3, N2O, CFC a další látky Skleníkové plyny (greenhouse gases) - nejdůležitější skleníkový plyn (po H2O(g) ~ 2/3 skleníkového jevu) je oxid uhličitý - CO2 (~ 20 % skleníkového efektu) - zbylých 13 % skleníkového jevu – CH4, O3, N2O, CFC a další látky Problém - růst koncentrace CO2 v atmosféře narušením rovnováhy uvolňování a pohlcování CO2 v geochemickém cyklu uhlíku Růst koncentrace CO2 - Koncentrace CO2 – 398 ppm = 0,0397 % - koncentrace CO2 vzrostla o 25 % od roku 1950 - spalování fosilních paliv zodpovídá za asi 80 % tohoto vzrůstu Další indikátory GW a změn klimatu - teplota, zalednění severního ledového oceánu, zalednění severního a jižního pólu (pevnina), výška hladiny moří Důsledky globální změny klimatu Výhled růstu globální teploty do 2100 - vědecká vs. politická nejistota Důsledky globální změny klimatu - regionálně specifické Projevy klimatické změny - shrnutí Tab. Současné trendy vyvolané klimatickou změnou. Pravděpodobnost výskytu: Very likely >90 %, Likely >60 % . Tab. Budoucí trendy vyvolané klimatickou změnou. Pravděpodobnost výskytu: Virtually certain >99 %, Very likely >90 %, Likely >60 % . 5th IPCC Assessment Report Úbytek ledu v Arktidě - umožnění severní cesty „...more heat will damage crop growth in many warmer climates, but it means better agricultural production in cold countries. And, CO2 is a fertiliser — commercial greenhouses pump in extra CO2 to grow bigger tomatoes. So overall, we can expect agriculture to gain from global warming in the short and medium term...“ B. Lomborg – nárůst produkce v zemích kde je již dnes nadprodukce, pokles produkce v rozvojových zemích s nedostatkem potravin Morální rozměr CC Histeorie emisí CO2 x zodpovědnost řešení CC x emoce • Asi polovina populace USA prožívá ve spojitosti s CC emoce - bezmoc, smutek, znechucení či naději, čtvrtina pop. přiznává deprese či pocity viny. • Ochránci klimatu („klima-alarmisté“, 18 % populace USA) prožívají nejčastěji smutek, znechucení, naštvanost a znepokojení • Jejich odpůrci („klima-realisté“, 7 % populace USA) pociťují ohledně CC především znechucení a naštvanost. Co o klimatické změně ne-víme Modelace x skutečné projevy Souvislosti snah řešení otázky CC - popsání problému samo o sobě k řešení problému nepovede! - zveličování, katastrofické scénáře vedou k pocitu bezmoci - bezmocní a vystrašení nedokáží čelit výzvám - v případě již nastalé a nevyhnutelné katastrofické situaci se lidé chovají iracionálně - jaké pocity film vyvolává? - obecný problém env. otázek: „teď a tady přijímat nákladná opatření, abychom zamezili problému v budoucnosti, který se navíc stane jen s určitou pravděpodobností“ - skvělý výchozí bod pro paralýzu Umocněno amorfností otázky CC: - žádné termíny - žádná geografická lokace - žádná jednotlivá příčina - žádné jednotlivé řešení - žádný nepřítel Souvislosti snah řešení otázky CC Jak vyvolat žádoucí změny k lepšímu? - stanovit dostupná a realistická řešení - na úrovni jednotlivců (viz předn. o udržitelné spotřebě) až vlád - nabídnout vizi lepší budoucnosti, nikoliv strašit pohromou Zvyšování teploty atmosféry – řešení? - snížit emise skleníkových plynů, především CO2 - v roce 1997 v Kjótu podepsán protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách z roku 1992 - úmluva vstoupila v platnost 2005 - průmyslově vyspělé státy se zavázaly snížit emise skleníkových plynů do roku 2008–2012 (průměr z tohoto pětiletého období) o 5,2 % ve srovnání s rokem 1990 - procenta snížení jsou pro jednotlivé státy různá. EU se zavázala k 8% redukci, stejně tak i ČR – ratifikace 2002 Zvyšování teploty atmosféry – řešení? - 2012 v Dauhá dojednán dodatek, kterým se Kjótský protokol prodloužil do roku 2020, a zároveň se určité země (především EU a pár dalších států) zavázaly k dalšímu snižování emisí CO2 ekv. (EU např. o 20-30 % ve srovnání s rokem 1990). - Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu (2004) Metody snižování emisí CO2 - stěžejní je snížení spotřeby fosilních paliv - zefektivnění průmyslových výrob - ukončení neefektivních výrob - úspora energií a surovin jako taková (viz dále) - ekonomickým nástrojem snižování emisí CO2 jsou Obchodovatelná emisní povolení - fixace vzušného CO2 do biomasy (např. podpora výsadby lesních porostů, atd.) x zemědělská plocha - biopaliva ? - geoinženýring? Fertilizace oceánů (nezáměrná) „Soot from oil-burning ships is dumping about 1000 tonnes of soluble iron per year across 6 million square kilometres of ocean, new research has revealed.“ Rašeliniště Rašeliniště - pokrývají 3 % zemské souše - vážou 1/3 uhlíku vázaného suchozemským systémem - změna klimatu způsobuje i změny v těchto ekosystémech Globální oteplování x úbytek stratosférického ozónu Faktické námitky proti teorii GW - řada námitek již byla vědecky vyvrácena, přesto se stále objevují