Rozměry UR
Trvale udržitelný rozvoj – oč jde?
- příroda sama sobě – dlouhodobě udržitelný vývoj
TUR - žít a rozvíjet lidskou společnost v rámci ekologické
kapacity Země
- komplexní rozvojová strategie společnosti a ekonomiky,
která nesmí být na úkor kvality přírodního bohatství
Místní agenda 21 (MA21)
- programem konkrétních obcí, měst,
regionů, který zavádí principy TUR do
praxe při zohledňování místních problémů
- výsledek - zvýšení kvality života
Cesta k TUR - Agenda 21
- dokument přijatý v Riu de Janeiru 1992
- strategický plán udržitelného rozvoje společnosti
Místní Agenda 21 (MA21)
- oficiální metoda kvality práce ve veřejné správě (od r. 2006)
„MA21 je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy,
strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování
místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k
udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni.“ (MV ČR)
- co je udržitelný rozvoj?
„Rozvoj, který současným i budoucím
generacím zachovává možnost uspokojovat
jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje
rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce
ekosystémů“ (zákon č. 17/1992 Sb.)
MA21 lze sledovat pomocí kritérií kvality
- Kategorie „Zájemci“ (sem se hlásíme)
- Kategorie „D“ až „A“
- Kategorie „A“ nejvyšší kategorie, předpokládá strategický a
dlouhodobý rozvoj za aktivní účasti veřejnosti, založený na
principech udržitelného rozvoje a směřující ke zvyšování
kvality života obyvatel obce
Přínosy zavedení MA21
- zlepšení komunikace vedení obce s občany
- možnost zapojení se do Národní sítě zdravých měst a
získání prestižní mezinárodní značky „Zdravá obec“
- přístup k osvědčeným praxím a zajištění podpory našich
projektů
- možnost čerpat určité druhy dotací, atd.
Náklady členství – obce do 2000 ob.: 0 Kč
Národní indikátory MA21
- př. MA21 v obcích Křížánky a Chrudim
Ekonomické souvislosti snižování dopadů na ŽP
- pro podnikatele nutné, aby se změny vyplatily finančně
- proč např. kupovat dražší recyklovanou surovinu, když
surová ropa je levnější a technologicky vhodnější?
- prostor pro intervenci státu – buď legislativně nařídit
používání určité suroviny (např. podíl bio-nafty v naftě) nebo
legislativně opatřit započítání externalit (dopadů na ŽP) do
ceny surovin, či produktů
„... snahy pro vyřešení udržitelnosti života jsou
liché, dokud bude převládat ekonomický systém
založený na předpokladu trvalého růstu. Pokud to
myslíme s udržitelností života vážně, pak musíme
změnit současný ekonomický systém...“
„Zelenější“ ekonomika
Internalizace externalit = znečišťovatel platí
- výrobek znevýhodněn vyšší cenou na trhu = tlak na změnu
technologie.
Systém ekologických daní
- vyššími daněmi zatíženy ty výrobky, které jsou škodlivější k
ŽP, popř. zastavení výroby, velký zásah do struktur výroby)
- zdanění surovin, energ. zdrojů a produkce odpadů
(+ zlevnění lidské práce)
Ekoznačky - lidé se rozhodují nejen podle ceny, ale i podle
hodnotového žebříčku
Radikálnější pohled
- změnit ekonomické indikátory
- HDP je nevyhovující, místo toho GPI, HDI či jiné, jež
budou lépe odrážek skutečný rozvoj společnosti
Hodně radikální – alternativní ekon. systém
- kritika ekonomického systému založeného na růstu HDP
- Snaha zavést alternativní systémy, např. „ekonomiku
ustáleného stavu“ (Herman Daly).
Zlepšení ŽP x ekonomický růst
- investice do inovací za účelem zlepšení kvality ŽP
nemusí být v rozporu s růstem HDP, spíše naopak
- nutno určit správnou míru investic (cost benefit analysis)
- decoupling ~ růst HDP není
kopírován růstem emisí
(znečišťování ŽP)
- neplatí tedy:
„na ekologii si musíme vydělat“
Otázka správné míry investic