Kapitoly Vysvětlivek:

1. Úvod: kapitola obsahuje informaci o poloze území, kde území leží v rámci republiky a jak je vymezeno, dále informace geomorfologické (tj. k jakým geomorfologickým jednotkám patří, jak je členité, apod.), hydrologické (o povrchových vodách, jak a kam je území odvodňováno), geofaktory životního prostředí (stručně jak tu neživá příroda ovlivňuje život člověka, např. sesuvy, povodně, apod., a jak člověk ovlivňuje ji, např. těžba, rekreace apod.), a nakonec přehled starších výzkumů (hlavně jaké starší mapy již byly udělány).

2. Geologický vývoj území: zde popíšete popořadě všechny geologické procesy, které se podílely na vytvoření dnešní geologické situace. Geologické procesy jednak tvořily horniny (sedimentace, magmatismus), jednak je ale i přetvářely (zvětrávání, metamorfóza, deformace) a také ničily (eroze). Zejména na ty poslední se často zapomíná. Neopisujte žádné knihy, všechny tyto informace vyčtěte z mapy, stratigrafického schématu a z řezu. Žádné procesy, pro které nemáte indicie ze svého pozorování neuvádějte, zato důkladně promyslete své vlastní.

3. Charakteristika jednotek: zde popořadě přesně v opačném pořadí než máte v legendě popište jednotlivé položky legendy. Začnete tedy od nejstarších hornin a skončíte u nejmladších. Každá položka legendy zde bude mít svůj odstavec. Tento odstavec bude začínat přesně stejnými slovy, jak je popisek u legendy, toto však nebude nadpisek, ale začátek věty která bude dále pokračovat. V každém odstavci popište složení a stvabu horniny, její vlastnosti (barvu atd.), napište jaká tvoří tělesa, jak jsou ohraničená (geneze hranic - sedimentární, diskordantní, intruzivní), jaké mají tvary (vrstvy, žíly apod.), kde hornina vystupuje na povrch (kde v mapě). Popisy máte uvedeny v dokumentačním deníku, ostatní vyčtete z mapy a řezů. Regionální geologické jednotky budou mít své nappisy a stručné charakteristiky, zejména bude uvedeno stáří (tak přesně, jak se dá) a hlavní horniny.

4. Tetonika: V této kapitole popíšete jednotlivé tektonické jednotky (např. zvrásněné paleozoikum, platformní křída), které zasahují na vaše území. Nezapomeňte na kvartérní pokryv! Dále popíšete jednotlivé struktury, najprve plochy anizotropie (vrstevnatosti, kliváže, foliace) a lineace, pak struktury křehké (pukliny, zlomy, žíly). Vždy doplňte diagram vytvořený ve Spheristatu a podle něj popište orientaci těchto struktur (např. převažuje směr SZ-JV s úklonem 40 stupňů k JZ). Naonec uveďtě jaké fáze tektonických procesů jste zjistili (vzrásnění, vznik zlomů).

5. Nerostné suroviny: uveďte jaké suroviny (1) byly na vašem území těženy a (2) jaké by mohly být těženy či využity. Nezapoměňte na spoustu drobných lomů, které máte v dokumentačním deníku. Suroviny roztřiťe na rudy, nerudy a energetické suroviny. Měli byste mít zobrazeno v mapě nerostných surovin.

6. Hydrogeologie: kapitolu rozdělte na dvě části: (1) popište hydrogeologické vlastnosti hornin a případně i struktur (např. těsnící tektonický jíl, jílový horizont apod.), především charakteristiku propustnosti, případně další hydrogeologicky důležité vlastnosti (chemické ovlivnění vody apod.); (2) popište kvalitu a zdroje podzemní vody (prameny máte dokumentovány v deníku). Vyjdete z hydrogeologické mapy.

7. Geofaktory životního prostředí: podrobně popište to, co jste již nastínili v úvodu, tedy jak tu neživá příroda ovlivňuje život člověka (např. morfologie-sesuvy, vodstvo-povodně, geochemické složení některých hornin-jedy, radioaktivita apod.) a jak člověk ovlivňuje ji, např. těžba, odvaly, skládky, zdroje znečištění (továrny, zemědělské objekty), velké stavby (přehrady, dálnice), intenzivní zemědělství, rekreační využití apod. Zahrňte i chráněná území, Vyjdete z mapy geofaktorů.

8. Geologicky významné lokality: vyberte několik geologicky významných lokalit (rozměj exkurzních lokalit), které je vhodné navštívit a tak se rychle seznámit s hlavními horninami a rysy geologické stavby území. Každou lokalitu popište v samostatném odstavci, případně i ve více odstavcích. Vždy uveďte, jak se lze k lokalitě dostat (odku je přístupná), o jaoý druh lokality se jedná (lom, skála, zářez cesty), a podrobně popište, co na lokalitě uvidí návštěvník. Nebojte se zopakovat i některé věci z předchozích kapitol, jako např. jaké minerály v hornině uvidíme, jakou bude mít stavbu apod. Nezapomeňte na zajímavosti a pěkné věci. Lokality byste měli mít vyznačeny v geologické mapě příslušnou značkou. Číslují se od západu k východu.

9. Použitá literatura a mapy: uveďte citace použité literatury amapy, do kterých jste se případně dívali. Asi určitě použijete Mísaře (1983) k pojmenování jednotek, Mapu 1:200000 republiky avysvětlivky k mí, také mapy 1:50000 byly k dispozici.

 

 

Pokyny k vypracování:

1. Vypracujte na formát A4 oboustranně, doplňte titulní list, obsah.

2. Doplňte fotografiemi z terénu, pokud je máte, nebo nákresy a dalšími obrázky.

3. Při psaní musíte vyjít hlavně ze svých pozorování, z mapy, řezu a stratigrafického schématu.

4. Z jiných pramenů užijete: přehled výzkumů (doporučuji vystvětlivky ke starším mapám) a názvy a charakteristika regionálních celků (Mísař), rovněž názvy orografických jednotek do úvodu převezmete (např. Deme a kol.). Netřeba tedy opisovat všemožné interpretace vývoje, popisy hornin apod. ze starých knih! ! !

5. Vysvětlivy nakonec vytisknete oboustranně na A4 u p. Urbánka, stejně tak i mapu na formát A3. Přidáte věci, které jste si připravili již v terénu (dokumentační deník atd.). Výsledek bude uložen v knihovně pro poučení dalším generacím.