Seminární práce Ve dvojicích zpracujete jedno z pedagogických témat podle svého výběru, a to do podoby studijního textu pro své kolegy. Ten bude mít rozsah 8 – 10 stránek. Z tohoto textu si připravíte na seminář prezentaci (s oporou v powerpointové prezentaci), ve které budou obsaženy klíčové pojmy a koncepty vztahující se k danému tématu a také odpovědi na otázky, které téma uvozují. V určený den ji odprezentujete v čase 10 – 15 minut. Zdroje uvedené pod jednotlivými tématy nejsou konečné, jde naopak o základní tipy na literaturu, kterou je třeba rozšířit. Celá seminární práce musí čerpat nejméně z osmi zdrojů. Formální úprava · Hlavička s názvem kurzu, označením semestru, jmény autorů a názvem tématu · Řádkování max. 1,5; použití max. dvou fontů písma, číslování stránek · Seznam použité literatury upravený podle jedné citační normy (nejlépe APA[1]) · Písemnou podobu seminární práce odevzdáte nejpozději v den prezentace v tištěné podobě vyučujícímu a elektronicky do is.muni.cz. Témata seminárních prací 1. Socializace do profese učitele Vypracují: Jak probíhá první rok učitele ve škole? Co jej čeká? Jak žáci popisují své učitele? Musí se učitel učit být učitelem? Literatura: · Kasíková, H. (1995). Naučit se být učitelem. Pedagogika 2(45), s. 147-153. · Rendl, M. (1994). Učitel v žákovském diskurzu. Pedagogika 4(44), s. 347-354. · Švaříček, R. (2007). Zkoumání konstrukce identity učitele. In Švaříček, Roman, Šeďová, Klára a kol. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Pravidla hry. Praha: Portál, s. 335-355. 2. Učitel a stres Vypracují: Jaké jsou zdroje a příčiny pracovní zátěže učitelů? S jakými obtížemi se musejí učitelé vyrovnávat? Je v tomto ohledu učitelská profese specifická? Literatura: · Hennig, C., Keller, G. (1996). Antistresový program pro učitele: projevy, příčiny a způsoby překonání stresu z povolání. Praha: Portál. · Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido, · Míček, L., & Zeman, V. (1997). Učitel a stres. Opava: Vademecum. · Lazarová, B. a kol. (2011). Pozdní sběr: O práci zkušených učitelů. Brno: Paido. 3. Gender ve škole Vypracují: Projevují se ve vzdělávání nějakým způsobem genderové stereotypy? Je někdo ve škole zvýhodňován – chlapci, nebo děvčata? K čemu je dobrá genderová korektnost? Literatura: · Jarkovská, L., & Lišková, K. (2008). Genderové aspekty českého školství. Sociologický časopis , 4, str. 683 - 701. · Kaščák, O. (2004). Feministický pohľad na socializáciu pohlaví. E- pedagogium, 4. Dostupné na: http://epedagog.upol.cz/eped4.2004/clanek05.pdf. · Smetáčková, I., & Vlková, K. Gender ve škole. Dostupné na: http://www.osops.cz/cz/projekty/genderova-rovnost/publikace-gender-ve-skole. · Smetáčkova, I. (2010). Běžný den v životě žen a mužů– představy dívek a chlapců o vlastní budoucnosti. Studia paedagogica, 15(1), s. 107-124. · Šmídová, I., Janoušková, & K. Katrňák, T. (2008). Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém vzdělávacím systému. Sociologický časopis, 1, s. 23-53. 4.Žák ve škole Vypracují: Reakce žáků na požadavky školy. Strategie žáků na cestě k úspěchu – akceptovatelné a neakceptovatelné. Co je zdrojem nedovoleného chování a jednání žáků? · Gavora, P. Smelosť verzus ostýchavosť v komunikácii gymnazistov. Studia paedagogica, 2011, 16, 1, s. 119-137. · Mareš, J. Tradiční a netradiční podvádění ve škole. Pedagogika, 2005, 4 310-335. · Fonseca, L. (2013). „Všichni vědí, že opisovat se nemá, ale stejně to každý dělá.“ Pedagogický pohled na paradoxy „férového“ opisování. Studia paedagogica, 18(2-3), s. 73-92. 5. Problémový žák Vypracují: Co je to problémové chování a čím je způsobeno? Má žákovské zlobení nějakou logiku? Jak s ním může učitel efektivně zacházet? Literatura: · Auger, M. T., & Boucharlat, Ch. (2005). Učitel a problémový žák. Praha: Portál, · Bendl, S. (2005). Ukázněná třída. Praha: Triton. · Keogh, B. (2007). Temperament ve třídě. Praha: Grada. (kapitola7) · Kyriacou, Ch. (2005). Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál. · Ondráček, P. (2003). Františku, Přestaň konečně zlobit, nebo … Praha: ISV. · Bendl, S. (2002). Které charakteristiky učitele podporují kázeň žáků. Pedagogika, 52(3), s. 346 - 357. 6. Střední školství – ideální proporce všeobecného a odborného vzdělávání Vypracují : Co je to všeobecně zaměřené a odborné středoškolské vzdělávání? Jaké existují trendy z hlediska proporce středoškolského vzdělávání? Jaká existují rizika výrazné preference všeobecného proudu a jaká rizika jsou zmiňována při zdůrazňování odborného vzdělávání? Jaké přístupy převládají v evropských (světových) zemích? Literatura: · Průcha, J. (1999): Vzdělávání a školství ve světě. Praha: Portál. (kap.5) · Greger, D., & Ježková, V. (Eds.). (2006). Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace. Praha: Karolinum. · Liessmann, K. (2008): Teorie nevzdělanosti. Praha: Academia. · Keller, J., & Tvrdý, L. (2008). Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelství. 7. Učitel a výuka přírodovědných předmětů v současné škole pohledem výzkumu Vypracují : V čem spočívá specifikum výuky přírodovědných předmětů?Jsou učitelé přírodovědných předmětů tvořiví? Proč se žáci učí fyziku? Je možné učinit přírodovědné předměty oblíbené? Literatura: · Žák, V. (2008). Zjišťování parametrů kvality výuky fyziky. Pedagogika, 58(1), s. 60-72. · Žák, V. (2009). Důvody, proč se čeští žáci učí fyziku. Pedagogika, 59(3), s. 269-282. · Škoda, J. (2006). Výzkum dětských pojetí vybraných přírodovědných fenoménů z učiva fyziky a chemie na základní škole. Pedagogika, 56(3), s. 231-245. · Škoda, J. (2002). Uplatňování vybraných vzdělávacích postupů při výuce chemie na víceletých gymnáziích a jejich diagnostika. Pedagogická orientace, 12(4), s. 66-72. · Janík, T. (2007). Cílová orientace výuky fyziky: exkurz do subjektivních teorií učitelů. Pedagogická orientace, 2007, 17(1), s. 12-33. Dostupné online (http://www.ped.muni.cz/weduresearch/publikace/0018.pdf). · Janík, T., & Miková, M. (2006). Videostudie: výzkum výuky založený na analýze videozáznamu. Brno: Paido. · Výuka přírodovědných předmětů ve školách v Evropě. (2008). Koncepce a výzkum. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání (Eurydice 2006). Dostupné z: http://eacea.ec.europa.eu/eurydice/ressources/eurydice/pdf/0_integral/081CS.pdf 8. Nižší gymnázia versus II. stupně ZŠ Vypracují: Co je to selekce ve vzdělávacích systémech? Jaké hlavní argumenty jsou uváděny zastánci uplatňování selekce a jaké argumenty zdůrazňují odpůrci? Jaké přístupy převládají v evropských zemích? Literatura: · Průcha, J. (1999). Vzdělávání a školství ve světě. Praha: Portál. (kap. 4) · Greger, D., & Ježková, V. (Eds.). (2006). Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace. Praha: Karolinum. · Greger, D. (ed.). (2008). Education, Equity and Social Justice –Thematic issue. Orbis scholae, 2(2). (http://www.orbisscholae.cz/). 9. Rámcové vzdělávací programy a Školní vzdělávací programy: Co na to učitelé? Vypracují: Jak vidí současnu reformu učitelé? Proč se učitelé chtějí/nechtějí měnit? Co je největší překážkou reforem? Literatura: · Beran, J., Mareš, J., & Ježek, S. (2007). Rezervované postoje učitelů k dalšímu vzdělávání jako jeden z rizikových faktorů kurikulární reformy. Orbis scholae, 2007, 1(1), s. 111–131. · Janík, T. a kol. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha: VÚP. (on-line) · Lazarová, B. (2005). Psychologické aspekty profesionálního rozvoje učitelů: Rezistence vůči změně. Pedagogika, 2005, 55(2), s. 102 - 118. 10. Konstruktivismus je když… Vypracují: Co je konstruktivismus? Čím se vyznačuje konstruktivismus? Najdeme ho v našich školách? Literatura: · Petrová, Z., & Pupala, B. (2008). K súčasným pedagogickým diskusiám o zóne najbližšieho vývinu. Pedagogika, 58(2), s. 117-130. · Kaščák, O. (2002). Poznávanie a učeniesa v teórii radikálního konštruktivizmu. Pedagogická revue, 54(5), s. 418-430. · Rendl, M. (2008). O konstruktivismu ve vyučování matematiky. Pedagogika, 2008, 58(2), s. 167-203. 11. Vyučování a rozvoj dětského myšlení Vypracují: Požaduje škola od dětí memorování nebo tvořivé výkony? Učí učitelé myslet? Jakým způsobem mohou žákovské myšlení rozvíjet? Literatura: · Fischer, R. (2004). Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2004. · Kolář, Z., & Šikulová, R. (2007). Vyučování jako dialog. Praha: Grada. · Lokšová, I., & Lokša, J. (2003). Tvořivé vyučování. Praha: Grada. · Petty, G. (2004). Moderní vyučování. Praha: Portál. 12. Jak fungují školy? Vypracují: Jaká očekávání má veřejnost od škol? Je škola konzervativní instituce? Jak školy fungují z hlediska řízení? Jaká je úloha řídících pracovníků ve školách? Literatura: · Průcha, J. (2002). Moderní pedagogika. Praha: Portál. · Sedláček, M. (2008). Řízení školy na vesnici. Studia paedagogica, 13(1). · Sedláček, M. (2007). Škola a její ředitel. In Švaříček, R., Šeďová, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Pravidla hry. Praha: Portál. · Švaříček, R. (2009). Pomluvy jako mikropolitická strategie učitelů základní školy. Studia paedagogica, 14 (1), s. 87-108. · Pol, M. (2008). Škola v proměnách. Brno: MU. (kap. 1,2 a 9) 13. Kvalitaa efektivita ve škole Vypracují: Co to je kvalita ve škole? Jak ji lze měřit a o čem taková měření vypovídají? Kdo má zájem měřit kvalitu ve škole? Jaké vlastnosti mají efektivní školy? Literatura: · Průcha, J. (2002). Moderní pedagogika. Praha: Portál. · Nezvalová, D. (2002). Kvalita ve škole. Olomouc, UP. · Pol, M. (2008). Škola v proměnách. Brno: MU. (kap. 3) · Prášilová, M. & Vašťatková, J. (2006). Současné pohledy na procesy vnitřní evaluace škol v českém prostředí. Pedagogika, 56(3), s. 273-284. 14. Vliv rodiny na školní úspěšnost žáků Vypracují: Ovlivňuje vztah rodičů ke škole vzdělávací dráhu dítěte? Jak ovlivňuje rodinné zázemí školní dráhu žáka? Literatura: · Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K., & Čiháček, V. (2004). Škola a /versus/ rodina. Brno: MU. · Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci. Praha: SLON. · Viktorová, I. (2004). Změny rodičovského vztahu ke škole a vzdělávání dětí“. Pedagogika, 54(4), s. 389-405. 15. Budoucnost školy a vzdělávání Vypracují: Co je to společnost vědění? Žijeme v takové společnosti? Jaká je budoucnost školy ve společnosti vědění – přežije v podobě, v jaké ji známe dnes? Literatura: · Keller, J., Tvrdý, L. (2008). Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: SLON. · Kotásek, J. (2003). Modely školy budoucnosti. Pedagogická revue, č. 1. · Liessman, K. P. (2008). Teorie nevzdělanosti. Praha: Academi. · Veselý, A. (2004). Společnost vědění jako společenský koncept. Sociologický časopis, č. 4. Školství optikou statistik 16. Jaké jsou pedagogické sbory na středních školách – kvalifikované a smíšené? Které střední školy trpí nejvíce feminizací a které nekvalifikovaností? Jakou mzdu dostávají SŠ učitelé? Liší se to podle druhu zřizovatele školy, podle kraje nebo podle druhu SŠ? Jak se tyto ukazatele vyvíjejí v posledních 10 letech? Vypracují: · MŠMT. Statistické ročenky školství http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/rocenky 17. Na jakých druzích SŠ studuje nejvíc studentů? Jsou to spíše dívky nebo chlapci? Jaká proporce žáků studuje na soukromých, církevních a rezortních SŠ? Kolik existuje speciálních SŠ a jaká proporce žáků na nich studuje? Liší se kraje ČR svou proporcí všeobecných a odborných SŠ? A liší se kraje proporcí SŠ podle zřizovatelů? Jak se tyto ukazatele vyvíjejí v posledních 10 letech? Vypracují: · MŠMT. Statistické ročenky školství http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/rocenky ________________________________ [1] Viz http://www.phil.muni.cz/wupv/home/studium/citacni-norma-apa.