1
Seminární práce
Ve dvojicích zpracujete jedno z pedagogických témat podle svého
výběru, a to do podoby studijního textu pro své kolegy. Ten bude mít
rozsah 8 – 10 stránek. Z tohoto textu si připravíte na seminář prezentaci
(s oporou v powerpointové prezentaci), ve které budou obsaženy klíčové
pojmy a koncepty vztahující se k danému tématu a také odpovědi na
otázky, které téma uvozují. V určený den ji odprezentujete v čase 10 – 15
minut. Zdroje uvedené pod jednotlivými tématy nejsou konečné, jde
naopak o základní tipy na literaturu, kterou je třeba rozšířit. Celá
seminární práce musí čerpat nejméně z osmi zdrojů.
Formální úprava
 Hlavička s názvem kurzu, označením semestru, jmény autorů a
názvem tématu
 Řádkování max. 1,5; použití max. dvou fontů písma, číslování
stránek
 Seznam použité literatury upravený podle jedné citační normy
(nejlépe APA1
)
 Písemnou podobu seminární práce odevzdáte nejpozději v den
prezentace v tištěné podobě vyučujícímu a elektronicky do
is.muni.cz.
Témata seminárních prací
1. Socializace do profese učitele (9. 10. 2014)
Vypracují: Malíková, Černochová
Jak probíhá první rok učitele ve škole? Co jej čeká? Jak žáci popisují své učitele?
Musí se učitel učit být učitelem?
Literatura:
 Kasíková, H. (1995). Naučit se být učitelem. Pedagogika 2(45), s. 147-153.
 Rendl, M. (1994). Učitel v žákovském diskurzu. Pedagogika 4(44), s. 347-354.
 Švaříček, R. (2007). Zkoumání konstrukce identity učitele. In Švaříček, Roman,
Šeďová, Klára a kol. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách.
Pravidla hry. Praha: Portál, s. 335-355.
1
Viz http://www.phil.muni.cz/wupv/home/studium/citacni-norma-apa.
2
2. Učitel a stres (16. 10. 2014)
Vypracují: Fajnor, Bartošová
Jaké jsou zdroje a příčiny pracovní zátěže učitelů? S jakými obtížemi se musejí
učitelé vyrovnávat? Je v tomto ohledu učitelská profese specifická?
Literatura:
 Hennig, C., Keller, G. (1996). Antistresový program pro učitele: projevy, příčiny
a způsoby překonání stresu z povolání. Praha: Portál.
 Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido,
 Míček, L., & Zeman, V. (1997). Učitel a stres. Opava: Vademecum.
 Lazarová, B. a kol. (2011). Pozdní sběr: O práci zkušených učitelů. Brno: Paido.
3. Gender ve škole (16. 10. 2014)
Vypracují: Vávrová, Múčková
Projevují se ve vzdělávání nějakým způsobem genderové stereotypy? Je někdo ve
škole zvýhodňován – chlapci, nebo děvčata? K čemu je dobrá genderová
korektnost?
Literatura:
 Jarkovská, L., & Lišková, K. (2008). Genderové aspekty českého školství.
Sociologický časopis , 4, str. 683 - 701.
 Kaščák, O. (2004). Feministický pohľad na socializáciu pohlaví. E- pedagogium,
4. Dostupné na: http://epedagog.upol.cz/eped4.2004/clanek05.pdf.
 Smetáčková, I., & Vlková, K. Gender ve škole. Dostupné na:
http://www.osops.cz/cz/projekty/genderova-rovnost/publikace-gender-ve-skole.
 Smetáčkova, I. (2010). Běžný den v životě žen a mužů– představy dívek a chlapců
o vlastní budoucnosti. Studia paedagogica, 15(1), s. 107-124.
 Šmídová, I., Janoušková, & K. Katrňák, T. (2008). Faktory podmiňující
vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém
vzdělávacím systému. Sociologický časopis, 1, s. 23-53.
3
4. Žák ve škole (30. 10. 2014)
Vypracují: Ukropcová, Červenková
Reakce žáků na požadavky školy. Strategie žáků na cestě k úspěchu –
akceptovatelné a neakceptovatelné. Co je zdrojem nedovoleného chování a jednání
žáků?
 Gavora, P. Smelosť verzus ostýchavosť v komunikácii gymnazistov. Studia
paedagogica, 2011, 16, 1, s. 119-137.
 Mareš, J. Tradiční a netradiční podvádění ve škole. Pedagogika, 2005, 4 310-335.
 Fonseca, L. (2013). „Všichni vědí, že opisovat se nemá, ale stejně to každý dělá.“
Pedagogický pohled na paradoxy „férového“ opisování. Studia paedagogica,
18(2-3), s. 73-92.
5. Problémový žák (30. 10. 2014)
Vypracují: Kouřilová, Bujáčková
Co je to problémové chování a čím je způsobeno? Má žákovské zlobení nějakou
logiku? Jak s ním může učitel efektivně zacházet?
Literatura:
 Auger, M. T., & Boucharlat, Ch. (2005). Učitel a problémový žák. Praha: Portál,
 Bendl, S. (2005). Ukázněná třída. Praha: Triton.
 Keogh, B. (2007). Temperament ve třídě. Praha: Grada. (kapitola7)
 Kyriacou, Ch. (2005). Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál.
 Ondráček, P. (2003). Františku, Přestaň konečně zlobit, nebo … Praha: ISV.
 Bendl, S. (2002). Které charakteristiky učitele podporují kázeň žáků. Pedagogika,
52(3), s. 346 - 357.
6. Střední školství – ideální proporce všeobecného a odborného vzdělávání (23.
10. 2014).
Vypracují :
Co je to všeobecně zaměřené a odborné středoškolské vzdělávání? Jaké existují
trendy z hlediska proporce středoškolského vzdělávání? Jaká existují rizika výrazné
preference všeobecného proudu a jaká rizika jsou zmiňována při zdůrazňování
odborného vzdělávání? Jaké přístupy převládají v evropských (světových) zemích?
Literatura:
 Průcha, J. (1999): Vzdělávání a školství ve světě. Praha: Portál. (kap.5)
 Greger, D., & Ježková, V. (Eds.). (2006). Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a
inspirace. Praha: Karolinum.
 Liessmann, K. (2008): Teorie nevzdělanosti. Praha: Academia.
4
 Keller, J., & Tvrdý, L. (2008). Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a
pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelství.
7. Učitel a výuka přírodovědných předmětů v současné škole pohledem výzkumu
(6. 11. 2014)
Vypracují :
V čem spočívá specifikum výuky přírodovědných předmětů?Jsou učitelé
přírodovědných předmětů tvořiví? Proč se žáci učí fyziku? Je možné učinit
přírodovědné předměty oblíbené?
Literatura:
 Žák, V. (2008). Zjišťování parametrů kvality výuky fyziky. Pedagogika, 58(1), s.
60-72.
 Žák, V. (2009). Důvody, proč se čeští žáci učí fyziku. Pedagogika, 59(3), s. 269-
282.
 Škoda, J. (2006). Výzkum dětských pojetí vybraných přírodovědných fenoménů z
učiva fyziky a chemie na základní škole. Pedagogika, 56(3), s. 231-245.
 Škoda, J. (2002). Uplatňování vybraných vzdělávacích postupů při výuce chemie
na víceletých gymnáziích a jejich diagnostika. Pedagogická orientace, 12(4), s.
66-72.
 Janík, T. (2007). Cílová orientace výuky fyziky: exkurz do subjektivních teorií
učitelů. Pedagogická orientace, 2007, 17(1), s. 12-33. Dostupné online
(http://www.ped.muni.cz/weduresearch/publikace/0018.pdf).
 Janík, T., & Miková, M. (2006). Videostudie: výzkum výuky založený na analýze
videozáznamu. Brno: Paido.
 Výuka přírodovědných předmětů ve školách v Evropě. (2008). Koncepce a
výzkum. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání (Eurydice 2006).
Dostupné z:
http://eacea.ec.europa.eu/eurydice/ressources/eurydice/pdf/0_integral/081CS.pdf
8. Nižší gymnázia versus II. stupně ZŠ (23. 10. 2014)
Vypracují: Šťastná, Hřeben
Co je to selekce ve vzdělávacích systémech? Jaké hlavní argumenty jsou uváděny
zastánci uplatňování selekce a jaké argumenty zdůrazňují odpůrci? Jaké přístupy
převládají v evropských zemích?
Literatura:
 Průcha, J. (1999). Vzdělávání a školství ve světě. Praha: Portál. (kap. 4)
 Greger, D., & Ježková, V. (Eds.). (2006). Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a
inspirace. Praha: Karolinum.
 Greger, D. (ed.). (2008). Education, Equity and Social Justice –Thematic issue.
Orbis scholae, 2(2). (http://www.orbisscholae.cz/).
5
9. Rámcové vzdělávací programy a Školní vzdělávací programy: Co na to
učitelé? (13. 11. 2014)
Vypracují: Vencelides, Lerchová
Jak vidí současnu reformu učitelé? Proč se učitelé chtějí/nechtějí měnit? Co je
největší překážkou reforem?
Literatura:
 Beran, J., Mareš, J., & Ježek, S. (2007). Rezervované postoje učitelů k dalšímu
vzdělávání jako jeden z rizikových faktorů kurikulární reformy. Orbis scholae,
2007, 1(1), s. 111–131.
 Janík, T. a kol. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s
koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha: VÚP. (on-line)
 Lazarová, B. (2005). Psychologické aspekty profesionálního rozvoje učitelů:
Rezistence vůči změně. Pedagogika, 2005, 55(2), s. 102 - 118.
10. Konstruktivismus je když… (6. 11. 2014)
Vypracují: Oujezdský, Kopecká
Co je konstruktivismus? Čím se vyznačuje konstruktivismus? Najdeme ho v našich
školách?
Literatura:
 Petrová, Z., & Pupala, B. (2008). K súčasným pedagogickým diskusiám o zóne
najbližšieho vývinu. Pedagogika, 58(2), s. 117-130.
 Kaščák, O. (2002). Poznávanie a učeniesa v teórii radikálního konštruktivizmu.
Pedagogická revue, 54(5), s. 418-430.
 Rendl, M. (2008). O konstruktivismu ve vyučování matematiky. Pedagogika,
2008, 58(2), s. 167-203.
11. Vyučování a rozvoj dětského myšlení (20. 11. 2014)
Vypracují: Vaňková, Bumbálková
Požaduje škola od dětí memorování nebo tvořivé výkony? Učí učitelé myslet? Jakým
způsobem mohou žákovské myšlení rozvíjet?
Literatura:
 Fischer, R. (2004). Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2004.
 Kolář, Z., & Šikulová, R. (2007). Vyučování jako dialog. Praha: Grada.
 Lokšová, I., & Lokša, J. (2003). Tvořivé vyučování. Praha: Grada.
6
 Petty, G. (2004). Moderní vyučování. Praha: Portál.
12. Jak fungují školy? (20. 11. 2014)
Vypracují: Nováková
Jaká očekávání má veřejnost od škol? Je škola konzervativní instituce?
Jak školy fungují z hlediska řízení? Jaká je úloha řídících pracovníků ve školách?
Literatura:
 Průcha, J. (2002). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
 Sedláček, M. (2008). Řízení školy na vesnici. Studia paedagogica, 13(1).
 Sedláček, M. (2007). Škola a její ředitel. In Švaříček, R., Šeďová, K. a kol.
Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Pravidla hry. Praha: Portál.
 Švaříček, R. (2009). Pomluvy jako mikropolitická strategie učitelů základní školy.
Studia paedagogica, 14 (1), s. 87-108.
 Pol, M. (2008). Škola v proměnách. Brno: MU. (kap. 1,2 a 9)
13. Kvalitaa efektivita ve škole
Vypracují:
Co to je kvalita ve škole? Jak ji lze měřit a o čem taková měření vypovídají? Kdo má
zájem měřit kvalitu ve škole? Jaké vlastnosti mají efektivní školy?
Literatura:
 Průcha, J. (2002). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
 Nezvalová, D. (2002). Kvalita ve škole. Olomouc, UP.
 Pol, M. (2008). Škola v proměnách. Brno: MU. (kap. 3)
 Prášilová, M. & Vašťatková, J. (2006). Současné pohledy na procesy vnitřní
evaluace škol v českém prostředí. Pedagogika, 56(3), s. 273-284.
14. Vliv rodiny na školní úspěšnost žáků (27. 11. 2014)
Vypracují: Palánová, Doležalová
Ovlivňuje vztah rodičů ke škole vzdělávací dráhu dítěte? Jak ovlivňuje rodinné
zázemí školní dráhu žáka?
Literatura:
 Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K., & Čiháček, V. (2004). Škola a /versus/
rodina. Brno: MU.
 Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci. Praha: SLON.
 Viktorová, I. (2004). Změny rodičovského vztahu ke škole a vzdělávání dětí“.
Pedagogika, 54(4), s. 389-405.
7
15. Budoucnost školy a vzdělávání (4. 12. 2014)
Vypracují: Hrozková, Krč
Co je to společnost vědění? Žijeme v takové společnosti? Jaká je budoucnost školy
ve společnosti vědění – přežije v podobě, v jaké ji známe dnes?
Literatura:
 Keller, J., Tvrdý, L. (2008). Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna.
Praha: SLON.
 Kotásek, J. (2003). Modely školy budoucnosti. Pedagogická revue, č. 1.
 Liessman, K. P. (2008). Teorie nevzdělanosti. Praha: Academia.
 Veselý, A. (2004). Společnost vědění jako společenský koncept. Sociologický
časopis, č. 4.
Školství optikou statistik (4. 12. 2014)
16. Jaké jsou pedagogické sbory na středních školách – kvalifikované a smíšené?
Které střední školy trpí nejvíce feminizací a které nekvalifikovaností? Jakou
mzdu dostávají SŠ učitelé? Liší se to podle druhu zřizovatele školy, podle kraje
nebo podle druhu SŠ? Jak se tyto ukazatele vyvíjejí v posledních 10 letech?
Vypracují: Zelenka
 MŠMT. Statistické ročenky školství http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-
v-cr/statistika-skolstvi/rocenky
17. Na jakých druzích SŠ studuje nejvíc studentů? Jsou to spíše dívky nebo chlapci?
Jaká proporce žáků studuje na soukromých, církevních a rezortních SŠ? Kolik
existuje speciálních SŠ a jaká proporce žáků na nich studuje? Liší se kraje ČR
svou proporcí všeobecných a odborných SŠ? A liší se kraje proporcí SŠ podle
zřizovatelů? Jak se tyto ukazatele vyvíjejí v posledních 10 letech? (11. 12. 2014).
Vypracují: Šimková, Vašková
 MŠMT. Statistické ročenky školství http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-
v-cr/statistika-skolstvi/rocenky