Psychologie výchovy a vzdělávání
XS150
(předškolák, školní zralost, školák)
Semestr: podzim 2014
Práce ve skupinách
1) Práce s textem Náměty k diskusi dědičnost
vs. prostředí – diskuse nad důležitostí
jednotlivých vlivů
2) Práce s ukázkami testů vývoje a školní
připravenosti – klady, zápory, problematická
místa v souvislosti s předchozí diskusí…
 od cca 3 do 6-7 let
 věk hry
 stabilizace pozice dítěte ve světě
 diferenciace vztahu dítěte ke světu
 egocentrické myšlení
 období iniciativy
 rozvoj kontaktu s vrstevníky i staršími
osobami
Nazírání světa
kognitivní egocentrismus, fenomenismus,
prezentismus,
Zpracování informací
magičnost, antropomorfismus, absolutismus
 nechápe nezávislost podstaty na vzhledu
 ignoruje informace, které mu „překážejí“
 preferuje statické znaky a aktuální stav
 preferuje subjektivní pohled před kvalitou
objektu
kresba
 presymbolická, senzomotorická
(batole)
 přechod na symbolickou úroveň
(dodatečné pojmenování)
 fáze primárního symbolického vyjádření
 kreslí to, co o objektu „ví“ (Matějček)
 postava:
 hlavonožec (cca 3 roky) obličej, končetiny...
 subjektivně fantazijní zpracování (cca 4-5 let)
akcentace detailů, považovaných za důležité
 stadium realistického zobrazení
„reprezentativní“ kresba
 používána na úrovni vývoje kognitivních
procesů
 „proč“ slovník
 nápodoba má selektivní charakter
 v komunikaci upřesňují platnost
gramatických pravidel
 egocentrická řeč (dítě hovoří převážně jen
samo pro sebe, nevede dialog s lidmi, jeho
řečová činnost není sociálně zaměřena)
 expresivní
 regulační
 kognitivní
 postupně přesah rodinného prostředí
 nutnost chápat sociální normy a morální pravidla
 socializace a individuace probíhá v interakci
 oblasti:
 rodina – jistota symbolického charakteru (Matějček)
 oddělení prostoru pro děti a rodiče
 vrstevníci – zkušenost, symetrické vztahy
 místo, kde dochází ke kontaktu
 mateřská škola – první sociální instituce
 chybí intimní prostor
 komplementarita vnímání rolí otce a matky
 sociální role (hra; anticipace rolí - Erikson)
hra
 neverbální symbolická fce
 prostředek vyrovnání s realitou
 symbolická hra
 tematická hra – hra na „něco“(role)
pohádky
 jednoznačná pravidla, role, ztotožnění,
potřeba řádu a naděje
 archetypy
Projev fantazie dítěte (i v mladším školním
věku…)
„vyvolává imaginace, skryté v mysli
posluchače…“
Blízká předškolákovi:
- časovou neurčitostí
- záhadným umístěním v prostoru
- tajemností
- fantastičností, proměnami
- schematičnost, „primitivnost“ (černobílá)
 Výchovný, vzdělávací, poznávací, terapeutický…
 Předkládá optimistické vidění světa
 Interiorizace + exteriorizace (např. vztahů –
„odžití“)
 Částečné, přijatelné a srozumitelné odpovědi na
složité otázky života (proč žijeme, umíráme; proč
se lidé nemají rádi; proč, proč…)
srov. ve škole tzv. „lži dětem“ (T. Pratchett: http://bit.ly/1nauuMQ)
 Realizace psychické autonomie…
 Osvojování řeči, pojetí etických norem…
Pohádka vs. mýtus (také zjednodušuje skutečnost,
určen dospělým, nemusí končit dobře…)
 Školní zralost X školní připravenost
 U školní zralosti občas zdůrazňován především
„biologický“ aspekt – zrání organismu, hovoří
se také o mentální zralosti či o stupni vývoje
duševních a tělesných funkcí
 „Schopnost (připravenost, pohotovost) dítěte
dostát nárokům školního vzdělávacího procesu,
a to nárokům kladeným na jeho organismus
(především na jeho nervový systém), nárokům
intelektovým, citovým i společenským."
(Matějček, 1994, s. 94)
 Školní připravenost – kompetence; zdůrazněn
sociální aspekt, důležitá pro zvládnutí role
školáka
 Vágnerová (2000) vyčleňuje
- sociální připravenost (znalost rolí a pravidel
chování, úroveň verbální komunikace)
- hodnota a smysl školního vzdělávání – odraz
postoje rodiny školáka
 Problematičnost rozlišování konceptů školní
připravenosti a zralosti!
 Fyzická – od zjišťování růstu organismu
(„filipínská míra“ ) po zjišťování stavu vývoje
hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky či
laterality
 Psychická – vývoj řeči (+ sluchová analýza a
syntéza), zrakové vnímání, sluch (rozlišení
hlásek), rozumové schopnosti (chápání pojmů,
barvy, třídění věcí…), paměť. pozornost
 Sociální a emoční – navazování kontaktu,
schopnost spolupracovat a podřídit se,
soustředit se, emoční stabilita při odloučení od
rodiny
 Nástup do školy – významný sociální mezník
 Škola jako sociální instituce
 Vztahy s vrstevníky
 Mezi 6. a 7. rokem řada vývojových změn
 Školní zralost a připravenost (viz výše)
 Fáze píle a snaživosti (Erikson)
 Kolem 7. roku – konkrétní logické operace;
 Kolem 12. roku – formální logické operace
(Piaget)
Různé…
 mladší (od nástupu do školy do 8-9 let)
 střední (8-9 let až 11-12)
 latence (Freud)
 citová vyrovnanost (Erikson)
 od cca 10 – časná adolescence (anglosaská literatura)
 starší (do 15 let)
 pubescence (tradiční dělení)
 adolescence (anglosaská literatura)
 Součást školní zralosti
 Diferencovanější a integrovanější
 Konstantnost vnímání
 Percepční strategie – systematická explorace
 Vizuální analýza a syntéza
 Senzomotorická koordinace
 Sluchová percepce – dozrávání (5.-7. rok)
 Rozvoj pozornosti (záměrné!)
strategie respektující zákony logiky a realitu
Piaget
 konkrétní logické operace (do 11-12)
 vázané na realitu
 zkušenost a zobecnění (indukce a dedukce…)
 změna způsobu práce se znaky a symboly
 formální logické operace (poté)
 uvolnění vazby na realitu (symboly, znaky)
 abstraktní myšlení
 operování s pojmy
Období („most“) mezi dětstvím a dospělostí (druhá
dekáda života jedince…?)
Tři fáze:
 časná adolescence cca 10 (11) - 13 let;
 střední adolescence cca 14 - 16 let;
 pozdní adolescence od 17 do 20 let, popřípadě i
mnohem déle… (studium na VŠ apod.)
Rozvoj sebereflexe a seberegulace
Adolescence jako období „bouře a vzdoru“…
Psychosociální moratorium – akceptování specifika
tohoto vývojového období
Emocionálně bouřlivé období, ambivalentní pocity
k autoritám, rozvoj emocí a citů v souvislosti s
přátelstvím a erotikou, negativní pocity v
souvislosti s prvními zklamáními a prohrami,
pak postupná stabilizace emocionality
Klíčové období pro převzetí dospělých rolí partnerských,
rodinných, přátelských i
profesních
Jak adolescent obstojí v interpersonálních vztazích
ovlivňuje také jeho sebedůvěru, pocit autonomie
a vědomí vlastní efektivnosti
Pozn.: pro zdravý vztah s rodiči v dospělosti je
nutné projít bouřlivým konfliktním obdobím?