500 - pž'o mm. Vláhová jistota je O -3) pravděpodobnost suchých vegetačních období 30 - '0 %, ■ Nečlmeŕská výška je 150"- 250 m. Všechny tyto údaje charakterizují přírodní oblasti Nt jako ■". teplá (nejteplejäí na území ČSR) a středně až značně suché. Prírodní oblast nížinná teplá 1 - Nt 1_ Zařazení přírodních stanovišti ČMt 1, 2, 6. v Stanoviätní charakteristika: Tuto přírodní oblaat tvoří stanovištní jedr-.-jtky, kde geologickým'substrátem jsou v převaze spraŠe a slinité horniny mořského neogénu, ve značné části i nivní uloženiny. Na nich se vytvořily černozeme, černozeme karbonátové a lužní, lužní.půdy a půdy nivní. Na těžších substrátech v terénních depresích se vytvořily lužní půdy hluboko solončakované. Jen nepatrné jsou zastoupeny hnědé půdy* Z hlediska zrnitosti jde o půdy hlinité až jílovitohlinité, vesměs velmi hluboké. Terén je rovinný až mírně zvlněný* Výrobní charakteriatikat Z obilnin se pěstuje jen pšenice a ječmen, které zde mají III. resp. II. zÓnu vhodnosti. Zastoupeni kukuřice na zrno (III. - II. zóna) je nižší než v následujících přírodních oblastech Nt 2 a Nt 3 (1974 2,8 %), vyšší však Je zastoupeni cukrovky (III, zóna), které přesahuje 10 %. Podii pícnin na orné půdě přesahuje 28 g, z toho aai polo- . vinu Mní vojteska, zbytek pak jednoleté pícniny, zejména silážní kukuřice. Podií luk a past-vin na zemědělská pudě je nízký, nedosahuje ani 5 %• Zastoupení vinic a teplomilné zeleniny je vyšší nel v obou ostatních přírodních oblastech nížinných teplých. Tato oblast patří k nej-intenzívnějaím v ČSR z hlediska rostlinné výroby. Jediným limitujícím faktorem je v ní nedo- . statek vláhy. • V průměru posledních 5 let 1970-74 se úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podle zastoupených přírodních stanoviší v rozmezí 8200 - 84ÓÔ Kčs, hrubé zemědělské produkce v rozmezí 14300 - 14700 Kčs, hrubého důchodu 9200 - 9700 Kčs a úroveň čistého zisku 3300 - 3650 Kčs na 1 ha z.p. Vý§e pozemkové daně Činí 600 - SOO KČa na 1 ha z.p. Na celkové výměře zemědělské""p"i5dy""ČŠH se podílí 2,87 %. i^/Fřírodní oblast nížinná teplá 2 - Nt 2 Zařazení přírodních stanovišti ČJlt 3| 4. Stanoviätní charakteristika; Tuto přírodní oblast tvoří přírodní.stanoviště a relativně '■ horšími půdami než v Nt 1. Geologický substrát tvoří sice ze značné Čáati spraše, zpravidla ■ však lehčího zrnitostního složení, dále pak neogénní alíny a pisky, zpravidla amíásné se spra-ší, ve východní čáati území i flyšové sliny a písky. Půdy Jsou převážně černozemního typu, hojně se však vyskytují tSžší lužní půdy a rendziny. Značně jsou zastoupeny černozeme- 3myté, které jsou právě pro tuto přírodní oblest charakteristické, nivnícb-půd je méně než v Nt 1, Zrnitostni skladba půd Je velmi rozmanitá, převažuji půdy středně těžká, píačitohlinité a hlinité, značně Jsou zastoupeny i půdy lehké a tě3té. Iřozaikovitost půdního pokryvu je pro tuto přírodní oblast typická. Vesměs však Jde o půdy hluboké a velmi hluboké. Terén Je zřídka zcela rovinný, převážně Je zvlněný až mírně svažitý, místy napr. v okolí Pavlovských vrchů značně svažitý. I'/'■ . Výrgbní_charakteri3tlkat Podíl obilnin na orné půdě Je zhruba stejný jako v Nt 1 (55 %), poněkud však klesá podíl pšenice a zejména ječmene (IV. a III. - II. zóna), a to ve prospěch kukuřice na zrno (II. zóna), která má zastoupení skoro třikrát větší než v Ht 1, Podíl cukrovky Je však nižší než v Nt 1, stoupá však podíl kukuřice na siláž proti vojtěšce. Stupeň zornění je zhruba stejný Jako v N-1; 1, podíl luk a pastvin js nízký a nedosahuje 5 %. Podíl vinic je nižší než v Nt 1. Intenzita rostlinné výroby je nižší než v Nt 1, vcelku však stále ještě tato přírodní oblast patří k nejintenzívnějším v fiSR. V průběhu posledních 5 let 1970-74 se úroveň hrubá rostlinné produkce pohybovala podle zastoupených přírodních atanovlší v rozmezí 7500 - 7600 Kčs, hrubé zemědělské produkce 13400 - 13500 Kčs, hrubého důchodu 8600 - 3800 Kčs a čistého zisku 2900 - 30.00 KČa na 1 ha z.f Výše pozemkové daně činí 550 Kčs na 1 ha z.p. Na celkové výměře z.p. CSR se tato oblaat podílí 1,76 S. ^ řrírodni oblast nížinné teplá. 3 - K t 3 ■ -... Zařazení přírodních .sisino^xät'. ČMt 5, 7. ..Stanoviatni charakteristika; T«*o prírodní oblast tvorí přírodní stanoviště 3 nejheršími •' půdními podminkäei. Oeolofiioky' substrát tvorí jednak tzv. lehké apraáe, dále terasové ..S terko-pí^ky a n&vát-ŕ píľty a písčitá seiicenty moŕskifco neogénu. 3ále _sem patří i nivni uloŽeniny v -foasáhlejäÍGh terénních depresích, zrnitostně ľ.ňhké i téžáí v ne pravidelneiŕídání, voscěs ovlivněné podsejí vodou. Na tšobto substrátech se pat vy trefily jednak zrnitostnš velmi lehké iarnozeme.a ŕegosóly, v d e presní cŕ. úsesich a mriiluviich pí»k lužní půdy glejové' a nivní půdy . glejoyé. Tomu odpovídá i zmitoatní složení" pOd; jednek jsou velmi lehká,, jednak těžké a zamokrené. .Vesměs, jde o "půdy. hluboká .'st velmi hluboko. Teren je v této prírodní oblasti v' naprosté-převaze .rovinný'-nebo .jen ' slabě .zvířený. . Výrobní charakteristika: "Podii obilnin ja z nížinných teplých oblastí nejvyäší a v 3au?<- -n* ■době přesahuje 65 %, a to především v důsledku vysokäho podílu kukuřice na;zrno -Ctémoř..9 *) a"; '.'.:'zvýšeného, zastoupení -žita na písčitých půdách (více než 5 56). Päenioe a ječmen -nají v. této' -přírodní oblasti V.: resp. IV. zónu vhodnosti, Žito väak IV. (vít 1 a íít -2 má £ito TI. zónu), , '-.' kukuřice-na zrno má zde I. zónu vhodnosti.' Podíl cukrovky je nižší než 5 % (V. zóna vhodnosti), 2.pícnin na orné půdě značně'převážují jeiioleté pícniny, sejméne siláSní kukuřice, nad voj- ■">' těškou, svšak celkový podíl pícnin na cmé.půdě je nižší než v ostatních nížinných-teplých -.oblastech, a to y důsledku vyäsího zasti-upeňí trvalých tracích porostů (asi 10 %). Zorněni činí v této oblasti tudíž asi 30 *, zatímco:v'obou předchozích přesahuje 95 *> Podíl vinic a :' sadů je nízký. Celkově mé tato přírodní oblast značně' niŽáí intensitu rostlinné výroby než ■ obě předchozí a v ČSR patří k slabě nadprůměrným. ' V průměru posledních 5 let 1S70-74. se úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podle-.zastoupených přírodních stan cd 31 v rozmezí 5500 - 5700 Kčs, hrubé zemědělské produkce 10800 - 11700 Kčs, hrubého důebbdu C350 - 6800 Ke s .a Siotého r-.isku 2000-2100 JCca .Výííe pozemkové daně Siní 200 Ks na 1 ha z.p. Na celkové výměře s.p. se tato přírodní oblast podílí 0,41 %, f .^Přírodní oblasti, nížin (lí) Tato skupina oblasti zaujímá v Č3B území teplé až mírně teplé, mírně suché až přechodné .; š nížinným charakterem terénu,, s relativné, malou, horizontální 1 vertikální členitostí v nadmoř- '■ ."gkó výšce 200 - 350 m, výjiaeíné.i výše. ■'■ ' .". (. Přírodní oblast nížinná 1 - NI- ' "-'?"■'' "' .<) ; Zařazení přírodních stanoviát: ČM 1,2,3,12, KM 1,2 "."'í- : Stanoviätnl charakteristika:-Tuto oblast- tvoří přírodní stanovište, leterá charakterizují -,;'.:.-' : území s výraznou převahou černozemi a hnědozemi na spraáích a hlinitými, hlubokými bezátěrkovi- ■■■ tými půdami v rovinném až mírně zvlněném terénu, v nadmořské výšce 250 - 300 m. V maněí míře jsou zastoupeny nivní a luíní půdy a hnedé, půdy ne různých substrátech. Z hlediaka klimatických ..' podmínek jde o oblast .pro většinu plodin na o.p. teplotně i vláhově převážně zajištěnou s malou pravděpodobností výskytu suchých vegetačních období, tížemi Je charakterizováno sumou teplot nad 10 °C ■ 2500 - 2300°, průměrnými ročními, srážkami-převáině 550 - 650 mm, pravděpodobností ; výskytu suchých vegetačních období 10 - 20 %, vláhovou jistotou 4 - 7- Horizontální a vertikální členitost území je malá,-zahrnuje nejprodukčnější část českých - a moravských nížin, po staletí zemědělsky intenzívně využívanou, téměř bezlesou. Nejvýznamnijsí zastoupeni má tato oblast ve středním a dolním Polabí, Praískě plošině, v Hornomoravakém úvalu a severní části Byjskosvrateckého úvalu, - :-', .', -.40 - ' ; Výrobní charakteristika: Tato oblaat je najintenzívnejší a ne jprodukčnějái oblastí v Č5R. Z hlediska výrobního,zaměření je to oblaat typicky řepařská, s vysokým podílem osevu a nejvyS-äími výnosy cukrovky,' která zde zaujímá celou, I, a lepší část II. zóny vhodnosti. Druhou nej-významnější plodinou jepäenice, která spolu-a ječmenem dosahuje maximální podU osevu i nej- ■ vyšäl hektarové výnosy.:.Obě mají v této oblasti právě tak Jako cukrovka celou I. a část II. zóny vhodnosti. Z pícnin na orné půdě absolutně převládá pěstování vojt&Šky. Tyto Čtyři p lodi.r .." ny výrazně určuji výrobní zaměřeni rostlinná výroby a v této oblasti vyčerpávají 85 - 90 % o.p. Podii trvalých travních porostů (TTP) je nevýznamný a pohybuje se v .rozmezí 2 - 6 % z.p. ... V průměrů posledních 5 let 1970-74 se úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podle zastoupených ;přírodních.-stanoviSt mezi 7400 -. 9100 Kčs, hrubé zemědělské produkce 13900 - : - 15700 Kčs, hrubého důchodu 7700 - 9300 Kčs* čistého zisku 2800r360O Kčs na 1 ha z.„p,\Yýse pozemkové daně Siní u přírodních stanovläí této oblasti 700 - 1000 Kč3 na 1 ha z.p. Na celkové ..výměře z.p. CSR se tato.oblast podílí 10,36 % z.p. - í"-"" Přírodní oblast nížinná/;^ - N 2/ Zařazení přírodních stanovišti &l 4,5,6,7,9,13, HM 3,4,5 '■'' Stanovistni charakteristika: Tuto oblast tvoří přírodní stanoviště se slabou převahou černozemnlch a hnědozemňích pud na apraäl a sprašových pokryvech, částečně i na křídových slí-nech, avšak s významnějším podílem jiných genetických typu půd, zejména rendzin, hnědých půd .■ na terasách a pevných matečných substrátech. "Půdy jsou převážně hlinité, často i Jílovitohli-nité, ojediněle atěrkovité, hluboké, místně středně hluboké, v terénu rovinném aí středně zvlněném. Vysloveně lehké a těžké půdy se vyskytují jen zřídka. Klimatické podmínky oblasti se vyznačují sumou teplot nad 10 °C 2400 - 2700°, průměrnými ročními srážkami 550 - 650.mm, frekvencí suchých vegetačních období 10 - 20 % a. vláhovou jistotou 4-9. Jde tedy o oblast jako u N 1 teplotně 1 vláhově pro většinu plodin, kromě kukuřice na zrno a révy vinné, dobře zajištěnou. Horizontální i vertikální členitost území je větší než u přírodní oblasti H 1, přesto yäsk největsí Její část je Ještě v centru řepařské oblast}. ' a jen částečně na Jejím okraji. Těžiště rozšíření je ve středním a dolním rolabl a nižších polohách východních Čech, dále v Pražské kotlině a na Moravě, pak v okrajových částech Horno-moravského úvalu, na Yyákovsku, Moravská Bráně a na Opavsku. Výrobní charakteristika: Z výrobního hlediska je charakteristická vysoká intenzita výroby, podmíněná jeatě významným podílem cukrovky, která zde má II. e III. zónu vhodnosti. Ve struktuře obilovin naprosto převládá päenice (převážně III. zóna) a ječmen (II. a III. zóna) a ve struktuře víceletých pícnin vojtěška (nad 90 %). Tyto plodiny vyčerpávají v této oblasti více než 80 % o.p. Podíl trvalých travních porostů je JeStě poměrně nízký a pohybuje se v rozmezí 3,4 - 10,2 % z.p. 7 průměru posledních 5 let 1970-74 se úroveň hrubé rostlinná produkce pohybovala podle zastoupených přírodních stanoviät v rozmezí .6300 - 7500 Kčs, hrubé zemědělské produkce 12600 - 13500 Kčs, hrubého důchodu 6400 - 7700 KSa a čistého zisku 2000-2700 Kčs na 1 ha z,p. Výše pozemková daně činí 350 - 550 Kčs na 1 ha z.p. Na celkové výměře z.p. ČSE se tato oblast podílí 11,69 %. ^""přírodní oblaat nížinná 3 - N- 3<í" ' •• '' "\ y Zařazení přlrodnídij stanoviaíl CM 8,10,11,14,15 HM 6,7,8,9,14,15. Stanoviětaí charakteristika: Tuto přírodní oblast tvoří přírodní stanoviště, která charakterizují území, ve kterých jsou černozemí a hn&dozemnl půdy na aprašlch a sprašových po-, kryvech v menšině a převahy nabývají hnědozemě illiaerizováné a hnědé půdy v různém stupni oglejenl a nivnl půdy. Půdy jsou většinou píačitoblinité až Jílovitohlinité, výjimečně jllovité, hluboká a£ středně hluboké, často slabě až středně atěrkovité, tížemi této oblasti se nachází převážně v mírně až výrazně zvlněném a členitém terénu v nadmořská výšce zpravidla 250 - 350 m. - 41 - Z hlediska klimatického jde o úsaisí teplé sž mím 5 tepl*, přechodné ai airné vlhké, v závislosti na arnitostním složení půd vláhová různě za.ílžtí-nií. V3 srovnání s obla3tmi A" 1 e N 2 jde tedy o oblast relativní chladníJäí a /ihči & rosloí.enou 3 výjimkou u přírodních stanovíš t nivních půd mimo centrom řep?'t ská oblasti. Výrobní cterakteřistiisai Teto oblast vymezuje produkčné průs&rr.ďu až slabě" rodpr^uírnou., výie položenou část českých s scruvských níŕíin, resp. jejich vlhíí okrajovou část. Rostlinná výroba má charakter • obilnársk.o~řenisrsfct5ho zas&řeísí se zyatsupeni.fi í - 10 í ci.!:rcvky, kteří zde má III. až IV. zónu vhodnosti.- řaenice s jaíienem v pcdílu os-svu obilovin jeř.tě převa:.!.; jí, avšak v závislosti na. většía zaatcapaní lehkých a tížSícii p£j 3 častéa oglejení zvyšuje je podíl osevu Sita a ovsa. Ve struktuře víceletých pícnin n-n orné půdě " auáSím území jeJt.5 prevláda p4stování vojtěakv, vs vlhčí ta území's ns.nevápnitých substrátech jetele. Podíl IT? je obdobný jako v obla3ti N 2. a.nepřesahuje 17 %. V průběhu posledních 5 let 1970-74 se.úrovaň hrubá rcatlinniS produkce pohybovala podle zastoupených přírodních stanoviät. v rozmezí 5700 59CO Kís, hrubé lecědélská produkcii 12600 - 13500 Kčs,, hrubého důchodu 5Q00 - 7100 &Šs, .Čiatího zisku 15CO-25CO K j s na 1 ha.z.p. Výše pozemkové daně činí 150-350 Kčs. Na'celková výměře s.p. 2SP. se tsto oblsst pcíílí 6,69 %. . /řrírodní oblast nížinná 4 - H| r" . Zařazení přírodních stsnoviäíj HM 10,11,12,13, P l.i, Stanovlštní chsrsktariatika* Tuto oblast tvoří přírodní stsnoviátě, která charakterizuji území 3 převahou illircerizovaných půd, hnŕdozetaí illlíaerizov.aných, místy cglejených na sprašových a svahových hlínách, 3 půdami převážně pí 3Íitohl:i.ni"y2!i ai-hlinitými, hlubokými aí středně hlubokými, Šusto sls»bě .íť-rkovitými. 2 ostatních typů jsou zde zastoupeny bnědé" půdy na slaviích a deluviích různého zrnitostního 3loíení1 v-Stšinou středně hluboké, často áttrkovité a místy i oglejené půdy. Černozeme a hnudczeicě na spr^Sích se v táto oblusti prakticky nevyaky-tují. .. Po stránce klimatických podmínek je možno toto území charakterizovat jako mírni suché až přechodné, mírně teplé s ročním úhrnem srážek 500 - "jOO mm, výjimeíníí i více, s frekvencí suchých, vegetačních období 20 - 30 %t vláhovou jistotou 3 - 5 a su=eu teplot nad 10 °c 2300 - 2400°. tížemi této oblasti se nachází v nadmořské vý3ce 300 - 400 m, výjimeční i více a charakterem ter4nu tvoří přechod k oblastem pahorketinným, cd kterých se odlišuje výrazně niS~ šín a teplejším klimatem. Horizontální a vertikální členitost je vyšSi než u předchozích tří nížinných oblastí, přestože jsou v značném rozsahu zastoupeny i jloäiny. Nejvýrazněji je tato oblast zastoupena-na" Plzeňsku, Berounsku, Rakovnicku, Kladensku, kde tvoří teritoriálne ucelené komplexy. Ns o^tatníx území republiky zahrnuje tato oblast pouze menši územní celky. Výrobní charakteristika: Tato oblast má ze skupiny nížinných oblastí nejniíuí Intenzitu semíidčlské výroby^Boa tlinná výroba' je orientována výrasnS na obilnéřství a výrobu kraiv. tato odvětví. vyčerpáv&JÍ více neí 90 % o.p. Z obilovin jsoc ne jvýznatenějsi pšenice a ječmen,, které zde mají III. až IV. zónu vhodnosti pěstování. Z technických plodin skýtá tato oblast optimální ekologické podmínky pro pěstování řepky, která zde má převážně la zónu vnodnosti a která dosud není plné využívána. Cukrovka ani brambory se ve struktuře osevních ploch výrazně neprosazuji; cukrovka pro nedostatek vhodných půd a brambory vzhledem k suššímu a teplejšímu klimatu. Cukrovka zde nachází VI. zónu a brambory IV. zónu. Z víceletých pícnin na o.p„ převažuje Již pastování jetele, který zde má vhodnější ekologické podmínky než vojtěSks. rodil ľTP je ještě relativně nízký a pohybuje se podle jednotlivých přírodních stanovišt v rozmezí 9 - 17 % z.p, V průměru posledních 5 let 1970-74 se úroveň hrubé rostlinné produkce podia zastoupených přírodních stanovišt pohybovala v rozmezí 4400 - 4700 Kčs, hrubé zemědělské produkce 8800 -11500 Kčs, hrubého důchodu 5300 - 6000 Kčs, čÍ3tého zisíu 1400-2IGC Kčs na 1 ha s.p. Výše - 42 - pozemkové dané Činí O až 250 Kč a. Na celková v.ýmřřa z.?, ÍÍSH se tato oblast podílí ;,S3 L,-^"" í M rodní oblasti pahorkatin (P) Wč"' Tato skupina přírodních oblastí jo na území ČSR nejroa.5iřenějšl u zaujímá rozhodující část půdního fondu. .Zahrnuje vSaeml v nadmořské výáce převážně 400 - 60C a, v fcl.tajatioks' oblasti mírně teplé a2 mírnS chladna, převáftjô vláhově dobře za jižulné. Suma ter.lct rud 1C °C je v rož-meal.2100 - 2300°, vláhová jistota 7 - 10, frekvence suchých vegetačních bhiolí 1-7 -t, ve vy ä šleh polohách pak 0 - 4 %« / ŕ Přírodní obla3t pahorkatinna 1 - ? 1 Zařazení přírodních stanoviíí: P-3,4,3,19 . Stanovištní charakteristika: Tuto přírodní chlast tvoří přírodní synovi* tě, která ch^r^k-terisují teplejší a nižší část pahorkatin (350 - 450 m), zpravidla poněkud sušäí. l.'.dní podmínky jsou nejlepäí z paborkatinných oblastí. Geologicky substrát půd tvoří přemístěné zvětralíny pevných matečních hornin krystalinika, dále pak svahoviny a hluboce zvětralé opuky i nezpevněné sedimenty Hranického terciéru. Základní matečná horniny maji často eolickou příměs, iterá zlepšuje fyzikální vlastnosti půd na nich vzniklých, rudy jsou převéíně hlinité až písSitohlinité, hluboké bez skeletu nebo a jeho malou příměsi. Pedogeneticky Jde především o hnědé půdy nasycené (enbasické).a illimerizované pidy a v menäím rozsahu o oglejené půdy. Ojediněle se vyskytují i hnědozemS illimerizované, většinou slabě oglejené. Reliéf dzemí je převážná zvlněný, lokálně i. středně svažitý. Lokalizací v terénu na rozdíl od přírodních oblastí P 2 e P 4 netvoří tato oblast rozsáhlejší uzemni komplejcy. Výrobní charakteristikaí Intenzita zemědělské vyrooy se blíží průměrným podmínkáu ČSR. Rostlinná výroba je.zaměřena především no produkci obilovin a výrobu pícnin. 0^5 tato odvětví rostlinné výroby zaujímají téměř 50 % o.p. Mezi obilovinami výrazně převafujs osev pšenice a ječmene, jejichž plochy v posledních 15 letech výraanž vzrostly právě tak jako hektarové výnosy. Jarní ječmen, který má v táto oblasti III. a IV. zónu vhodnosti, dosahuje vyšších hektarových výnosů než pšenice, která zde má IV. á V. zenu vhodnosti.-U íl ta, které v této oblasti zaujímá IV. zónu vhodnosti, poklesly plochy ve sledovaném období o více ne z polovinu, zatímco u ovsa s III. zónou vhodnosti je pokles poměrně malý a projevuje se až v posledních letech. Hektarové výnosy žlta a ovsa jsou zhruba o 10 -.15 % nižší než u plenice a ječmene. Z okopanin jsou ve struktuře osevních ploch dosti významná zastoupeny brambory, které v této oblasti mají IV.'" zonu vhodnosti. Jejich podíl osevu se zejména v posledních letech soustavně snižuje. Cukrovka, která se ještě lokálně vyskytuje (0 - 2 %), nemá v této oblasti vhodné ekologické předpoklady pro pěstování. Ve struktuře pícnin na orné půdě jsou především zastoupeny víceleté pícniny a v nich téměř výhradně jetel přip. Jetelotrávy. Zastoupení silážní kukuřice je nízké a nedosahuje 50 % osevních ploch jednoletých pícnin. Z technických plodin je sestoupena řepka, která ma v této oblasti I. zónu vhodnosti, a len s nejhoräí IV. zónou vhodnosti. Zatímco řepka zde zaujímá více jak 2 % osevních ploch, Je len zastoupen necelým 1 %. Podíl TTP je v důsledku většího výskytu oglejených půd již značný a pohybuje se podle zastoupených přírodních stanovišt v rozmezí 15 -'24 %. Živočišná výroba je charakteristická jeětě vysokou úrovní výroby vepřového masa na rozdíl od ostatních pahorkatinných oblastí. Produkce hovězího masa byla v posledním pětiletí nepatrně vyšší než vepřového. V průměru posledních !> let 3e úroveň hrubé rostlinná produkce podle zastoupení přírodních stanovišt pohybovala v rozmezí 4400 a2 5100 Kčs, hrubé zemědělská produkce 10000 až 11000 Kčs, hrubého důchodu 4700 - 6100 Kčs, čistého zisku. 1200-1400 Kčs na 1 ha z.p. Pozemková daň 50 -150 Kča na 1 ha z.p. Na celkové výměře z.p. ČSR se tato přírodní oblast podílí 9,43 %. '» -...„Rřlrodní oblast pahorkatinná 2 - P 2» Zařazení přírodních stanovišti ř 6,7,16,17 Stanovištní charakteristika; Tuto přírodní oblast tvoří přírodní stanoviště, charakterizu- - 43 - jící ne J větší část Ceakáho masivu. Zahrnuja území převážné v -£>dn?ccké výšce 450 - 5.5 c x, teplotně chladnější u vláhové z^jiAténéjsí nel přírodní ob las: ? 1. leologiecý aubstra; tvoří přeaísténé zvétraliny auiteir.ych hornin krystalinik, vyvřeiýcr. 1 přeaěr.ěnýcn, ridle.11 1 ave.-,--vlny, ve středních s zapadni :h Cechách i níster.5 břidlic ľ, zvlaž- ti 'il-jor.k ické -:, paleozoické. .-.VI;.- jsuu převá žr,-'- ie^ího rázu, písčitor.Iínibi až nimi top .'2!i te , obvysie s v 4 té i í 1 aer. Jí prixésí skeletu, hluboké iř 5tred:i"! hluboké, ojedinelé 1 aéiíe. ŕedogeneticicy ;o jsec. v-.- » j e-imer ÍIÄI. a IV. zóne'.. ľ co au cbilovir. doži? zejoáno v pocleinlcn ; letech ; výrarr.éc:'- růat_ osevních plach m hektare vých výnosů a zejnána u ječmene je no Jr, c očekáv.--. další růst ploch v souvislosti s rychlejším růste-s Jehc hektarových výnos ô. žlta s ovsa, k t ári v wto oblasti mají II. h III. zónu vhodnosti, ae projevuje soustavný pokle0 osevu, zře s to vssi .'.osud zaujímají tretinu plocr. obil ovin.' Obé tyto obiloviny tiícé iosshují v dlouhodobém príšeru s sústavné nižších výnosu r. e i páenice a Ječmen. Brambory, kter* jsou typickou okopaninou téic oblasti, mají zde II- zčr.u vhodnosti a jsou vyřízne zastoupeny ve struktuře osevu, přestože 1 zde dochází k iírnécu, ale soust.tvnéau poklesu osevu. -' tč;hnic<ýcb plodín se pes tuje len repka. Obí- plodiny zde sají II. a III. zónu vhodnosti, pri žssž významnejší je z* a tou per, í lnu. Ve struktuře -tícr. Ir. ne orní půdě převažují víceletí ; ícniny t ~ nien jetel. Kukurica n s silá í zaujímá pouze aecelýcn 4C 1 plo en Jednoletých pier.>>le J ej í podíl se v posledních letech soustavní zvyšuje r.v úkor ostatních jednoletých 5 íunin, x i je v souladu s její vl-tli produkční schopností v této oblasti, rodil TT? ne podatatr.i r.eiíäí od přírodní oblasti -"' 1 a v závisl&ati ni:-, zesteupěných přírodních stanoviítícn ae tenv buje v rozmezí 19 - 23 %. Ve struktuře živoiiár.é výroby se oprrtl přírodní oblesti r 1 zr.2telnč žniiuje zejména produkce vepřového aesa. V prubéhu posledních let ae droven hrubé rostllnn-: p redukce podle zastoupených přírodních stanovili pchybovž!ia »* rnzxesí 430C - 43C0 Kís, hrubé zemědělské produkce 900C - IC1CC í:čs, nrubého důchodu. 47CX1 - 5000 Kčs, čistého zisku 12O0-14OC i. li nu 1 r.a z.p. ľeze^ková deň předepisuje pouze v nejpříznlví-jlÍE přírodnin stanovišti ? ó - 50 ;"-ía n» 1 ha z.p., zatímco u ostatních v této oblesti zastoupených přírodních atanovíát jy nízké dlchodovost řešena diferenciálními příplatky ca 100 Kcí tržeb v rozaezí 2-4 Kís. :«'=> celková výměře z.p. ČSS se tatc oblast podílí 13,33 *. řřírodní ob"íe3t pehorkctlnné 3 - ? 3 Zařazení příredních at^noviil: HJí 16, ř 10,13rl*,20,íl, V 4 Stancviátní charakteristika: Tutr přírodní oblast tvoří přírodní stanoviště, která charakterizují úzeci =írné teplé ai aírné'diladná, vláhově zajištěné. Na rozdíl od přírodní oblasti r a geologický substrát tvoří rozmanitá souvrství střídajících se jílovitých břidlic, pískovců, drob, větSinou kuleských a flyžových, dále střídající se jílovíté a písčité sedimenty jihoíe3-£ěhc lisnického terciéru a tase tvrdé opuky 9 Jiná a tří pi: ovi té s kamenitě větrající horniny. Půdy jsou převážně píačítonlinlté až jílovitohllnité, a výjimkou půd na jihočeském terciéru 1 kaoenité, a nepříznivým ryzikálnico stavem, převážně středné hluboké =i mělké, často ovlivněné podzemí vodou. Pedogeneticky jda o hnědé půdy kyselé, často oglejené a oglejené pády. Terén Jižný až středné svažitý, v nadaořaké výšce převážné 400 - 500 m. V Jižních Čechách e na severní a severovýchodní zorave tvoří teto oblaat uzavřené Jzeoní celky, avSak o menší plošné rozloze. Výrobní charakteristika: Charakteriatickým rysem této oblastí je výrazné zaoéření zemědělské produkce na žívočlánou výrobu. Hostlinná výroba mé zašeření pícninářsko-obílnářaké. Ve struktuře obilovin převaluje páenice, která spolu s Jarním Ječmenem zaujímá 2/3 osevu obilovin s dosahuje také vysiích hektarových výnosů než oves o žito. Zatímco osevní plochy 41 ta jaou v poslednítt) 5 letech relativně stabilní, poklesly plochy ovsa téměř o 50 4. Je tccu tak především proto, že oves v této oblůati dosahoval v průběhu sledovaného období nejniiáích výnosů ze vžech pastovaných obilovin. Z okopanin se pěstuji pouze brambor;' (IV. e V. zóns vhodností) s relativně vysokým p očí lem sadbových plach, přestože dosahují nejriižíích hektarových výnosů mezi vsesi pahorkstinnými s vrchovinnými oblastní s výjinkou přírodní ablaatí V 3, které Je pro pěstovaní brozibor zcela nevhodné, Z technických plodin Je ve struktuře osevu nastoupena řepka a kn. Obé tyto plodiny j^ou pro tuto oblast vhodné, as jí záe shodnu II, a III. zónu vhodnosti. Zastoupení pícnin na o.p. Je r.-jjvyäSÍ aeii pahorkatinnýsi oblastmi. Ve struktuře víceletých pícnir^riijprosto převládá jetel s. jetel otravy a v jednoletých pícr-inácr. kukuřlce na siláž, jejíí osevní ploďre vzrostla v průběhu poslední* 5 let více ne I dvojnásobně. Také zastoupení TTF je zde vyäáí nei v přírodních oblastech ř 1 s F 2 a podle zastoupených přírodních stanovist se pohybuje v rozmezí 25 - 30 *, Významný podíl pícnin na orné půdě a úroveň zastoupení TTP výrazně ovlivňuje intensitu íivočiäné výroby, kters je ve všech odvětvích vy35í než v přírodních oblastech P 2 a P 4, zatímco 3 rostlinnou produkcí je tomu právě naopak. Vysoká úroveň přidružené výrcby, která je pro některé přírodní stanoviště této oblasti charakteristická, výrazně ovlivňuje rozdílnou důchodovost. V průněru.posledních 5 let se ui-oven hrubé rostlinné produkce podle zastoupených přírodních stanovia! pohybovala v rozmezí 3300 - 4300 Kčs, hrubé zemědělské produkce 7500 - 10100 Kčs, hrubého důchodu 4300 - 5700 Kca a čistého zisku 1100-1600 Kčs na ]. ha z ,p.Pozemková daň ae v této oblasti nepředepisuje. Zhoršené produkční podmínky jsou vyrovnávány diferenciálními příplatky v rozsahu 1-3 Kčs na 100 Kčs tržeb. Ne celkové výměře z.p. ČSR se tato oblast podílí 8,70 '•Přírodní oblaat pahcrkotinnó * - f 4 Zařazeni přírodních stanoviáí: V 1,2,7,8. StanoviStní charakteristika: Tuto přírodní oblast tvoří přírodní stanoviště, která charakterizují .území mírně chladné a vlhcí čá3ti pahorkatin v nadmořské výšce 550 - 650 q. Svými přírodními podmínkami je analogická přírodní oblasti P 2, aväak ve vyäéí nadmorské výäce a v chladnejšíaf.s vlhčím klimatu. Geologický.substrát tvoří opět přemístěné zvětrallny pevnýoh matečných hornin krystalinika, Půdy Jsou převážně lehčí, písčitohlinité až blinltopísčité, většinou středně hluboké, čaato slabě až středně skeletovité. Pedogeneticky jde vesměs o hnědé pády kyselé, často oglejené a oglejené půdy. Terén Jepřevážně značně zvlněný až středně svažitý. Podobně jako přírodní oblast P 2 tvoří tato oblast rozsáhlé ucelené územní komplexy zejména v oblastí českomoravské vysočiny. Výrobní charakteristika: Intenzita zemědělské výroby je v této oblasti slabě podprůměrná a vnitřně poměrně vyrovnaná. Rostlinná výroba mé obdobně Jako přírodní obla3t P 2 výrobní zaměření obilnářsko-bramboréřské. Ve struktuře obilovín Je však výrazně zastoupeno žito a oves, které v této oblasti mají I. a II. zónu vhodnosti. V posledních 5 letech tyto dvě obiloviny jeatě převyšovaly osev pšenice a Ječmene. Nejvyšaích výnosů z obilovin zde dosahuje ječmeni IV, íóna vhodnosti), jehož plochy zejména v posledních letech soustavně stoupají v závislosti na dosahovaných výnosech. Výnosy pšenice (VI. n VII. zóna) jsou nižší a téměř shodné a úrovní výnosů Sita. Z okopanin Jsou ve struktuře osevních ploch zastoupeny pouze brambory, které jsou typickou plodinou této oblastí a nají zde výlučně I. zónu vhodnosti i pěstování. Dosahují nej-vyěoích výnosů a plánované omezování ploch brambor se v této oblasti téměř neprojevuje. Je také hlavní oblastí sadbových brambor. Z technických plodin je výrazně zastoupen len, který zde iná I. zónu vhodnosti. Pěstování řepky (III, zóna vhodnosti) Je již málo významné. Ve struktuře pícnin na orné půdě převažují víceleté pícniny a v nich výlučně Jetel a jetelotrévy. Kukuřice na ailáž zaujímá necelou čtvrtinu ploch jednoletých pícnin a vzestup osevu je malý. Podíl TTP je vySäi než v přírodní oblasti ť 2 a v závislosti na zastoupených přírodních stanovištích se pohybuje v rozmezí 23 - 27 * z.p. Ve struktuře živočišné výroby se oproti přírodní - 45 - oblasti P 2 výrazně snižuje produkce vepřového mnaa. tfroven nezemědělské činnosti neovlivňuje důchodovost této oblasti. V průměru posledních 5 lat se úroveň'hrubé rostlinné produkce podle zastoupeních přírodních stanovišt pohybuje v rozmezí 4CO0 - 4500 Kča, hrubá zemědělská produkce 8500 - 9300 Kčs, hrubého důchodu 4700 - 5XC K5a a 5istého zisku 120C-1300 Kas na 1 ha z.p. Pozemkové daň se-, předepisuje a nižší produkční schopnost půd je řeáens diferenciálními příplatky v rozsahu 2 - 3-Kča na 10C Kčs. tržeb. Na celková výměře z.p, ČSR se tato oblaat podílí 7,70 %, Prírodní oblasti vrchovin (V) Tato oblast zahrnuje klimaticky nejméně příznivé území pro zemědělskou výrobu a vysokou vertikální a horizontální členitostí, převážně v nadmořské-výäce nad 650 m, v území s humidr.ím klimatem anebo a vysokou svažitostí i pod 550 c. » Přírodní' oblast vrchovinná 1 - V 1 Zařazení přírodních stanoviät: F 5,8,11,18, V 3 StanoviStní charakteristika: lutc oblast tvoří přírodní stanovište s vysokou horizontální a vertikální členitostí a výraznou svažitostí, převážně v nadmořská vý3ce 500 - 650 m. Lokalizací v terénu nevymezuje souvislé■územní celky, nebot tvoři velsi často přechod z oblastí pa-horkatinných do vrchovinných a Je proto z vrchovin klimaticky ne jpríznivějäí» Zahrnuje území mírná chladné a?, mírně teplá, mírní až středně vlhké- s ročním úhrnem srážek 700 - 750 mm, frekvencí suchých vegetačních období 0 - 20, vláhovou Jistotou 5 - 10 a sumou toplot nad ■' o ° 10 C 2000 - 2200. Támíř celá oblast se nachází na-území krystalinika s půdami převážní lehčími, hlinitopísčitými a píačitobiinitými, střednč hlubokými, čaato ätěrkovi tými a kamenitými, Z genetických typů převládají hnSďí půd;/ kyselé, čaato oglejeaé a o£lejené půdy. Lokalizací v terénu netvoří ucelené komplexy v*řt*iho rozsahu. Výrobní charakteristika: Tato přírodní oblsst má ze skupiny vrchovin nejvžtSÍ intenzitu zemědělské výroby. Je podcínána především relativně příznivými klimatickými podmínkami, které pozitivně působí na strukturu rostlinná výroby i úroveň' hektarových výnosů. Vzhledem k výrazné svažitosti je rostlinná výroba zamířena na obllnářství a výrobu krmiv. Ve struktuře obilovin převládá ještě pěstování pšenice a ječmene, která zde dosahují vyšších výnosů než ostatní obiloviny. 2- víceletých pícnin absolutné převládá pěstování Jetele a jetelotravních směsí. Přes značnou svažitost úz-smí se ve struktuře osevních ploch výrazně prosazují brambory, které zde mají II. zónu a předpoklady k dosahováni dobrých hektarových výnosů. Jinak je však tomu z hlediska uplatnění mechanizačních prostředků a možné koncentrace ploch. Z těchto důvodů je v této oblasti ve výhledu nutno počítat a tendencí výrazného snižování ploch brambor. Z technických plodin zajistuje tato přírodní oblaat velmi.vhodné ekologické podmínky pro pěstování lnu, který zde má I>. a II. zónu vhodnosti. Podíl-TOP je v důsledku značné erozní ohrozenosti území velmi výrazný a pohybuje se podle zastoupených přírodních stanovišt mezi 24 - 34 % z.p» V průměru posledních 5 let aa úroveň hrubé rostlinné produkce podle zastoupených přírodních stanovišt pohybovala v rozmezí 3700 - 4300 K53, hrubé zemědělské produkce 7500 - 10000 Kčs, hrubého důchodu 47CC - 5300 Kčs, čistého ziaku 1100-1600 Kčs na 1 ha z.p. Pozemková daň ae v této oblasti nepředepisuje. Nízkou produkční schopnost půd řeší diferenciální příplatky na ICO Kčs tržeb v rozsíhu 7-13 Kčs. Na celkové výměře z.p. ČSH se tato oblast podílí 4,82 %. Přírodní'oblast vrchovinná 2 '■- V 2 } Zařazení přírodních stanoviší: P 12, V .9, H 1,2,5,6. Stanovia tni charakteristika: Tuto přírodní oblaat tvoří přírodní stanoviště, která charakterizují nejchladnější a.nejvýše položené, zemědělsky využívaná území, převážně v oblasti, krystalinika. Výrazným rysem, který nepříznivě ovlivňuje využívání z.p. Je vysoká vertikální - 46 - a horizontálni členitost území se 3tř«3r,Í!s óů vysokým ^rosnír ohrožením p id. ;\-:7íí u . :. ■' r dny se vyskytují v menším rozsahu a pŕecovsio v oblasti Sussvy. Áli^utidty Jo t«iío 1 charakterizována sudou .teplot nad 10 C pod iOOC', ročnini wážaaai m,á 750 -ji -"00 l,, 1 re'.: vencí suchých veretačnich období 0 - 5 * e vl£hovcu jištoteu ■) - Iv. J in tedy o oas í t r r. Ivanou n vlhkou, vláhově zcela ZJjiáténou. Ju. c elán úaeaií dominuji horniny krystal iniks, -Äe.jaďnp p:-raruly, s vor;- * iul.y , -íiy ,(;>-■;: pŕeváiné pisčitohlinité .až hlinitcplsčiti, s.tŕedne hluboké, fante uKeietoV.té a c,j■icjí.r.-11; i mělké. redosenetisky pŕevaiují hnědé pudy kyselé, Č.-.sto osriejené a :■:-].ŕ.-jene p idy s r.-.: Irén-k.ých substrátech ve vlhčím klimatu ae vyskytuji i hnědé p idy podzolové. Ty to otO s s t z*zři územní rozsáhlé, komplexy, ktoré nahrnují vySší poloh.'.' pohraničních her s tav Ce;h a Žďárských vrchů. Výrobní charakteri stiks s Intenzitou zemúa-tlskš výrobv je tato oblast ZSR na pŕeápoále.l-ním místě. Vzhledem k sálo ^ríznivýe klimutíckýB! jí terénním podmínkám je rostlinná výroba silné ovlivněna výrobním zašeřením živočišné výroby n-; chsv skotu, který má v teto rtlisti optimální podmínky. 2 obilovin dosud výrazně pŕevladi pěstování čita a ovsa, které zle naji I. zónu vhodnosti. V posledních letech- znučně stoupá podíl jarního ječmene a v nižJich polohách i pšenice, äranibory, které v této oblasti maji většinou II. zónu vhodnosti, se ve struktuře osevních ploch dosud velmi výrazně uplatňují, přestože terénní podmínky a častá skeleto-vitost půd znesnadňuji, mechanizaci zejména skliznových pr-cí a omezují potřebnou koncentraci ploch. Významnou technickou plodinou táto oblasti je len, sterý zde má í, zónu vhodnosti a z hlediska mezioblsstního porovnání má zde nejvyšsí podíl ve struktuře osevních ploch. 2 pícnin na"-orné půdě, steré se pěstuji zhruba nu 1/3 osevních ploch, velmi silně převažují víceleté pícniny - jetel a jetelotravní směsi, kukuřice r.s silá i se v toto oblasti pěstuje poměrně nepatrným procentem. *odíl TTř je v důsledku značné erozní ohrozenosti půd velai charakteristický pro tuio oblast u pohybuje se podle zastoupených přírodních 3tanovišt mezi 31 - 33 %. TTP spolu s vysokým podílem pícnin na orné půdě dávají výrazné zaměření na živočišnou výrobu, především v/robu alfike. ä chov sketu. ■Lo■ 6100 Kčs, čistko zisku VC0-14C0 Kis na I ha s. p.jVi zemkova daň seVté oblasti nepředepisuje'... Nízká produkční schopnost půd 3 důchodovost zemědělských podniků se řeší diferenciálními příplatky na ICO Kčs tríeb v rozsahu 12 - 20 Kas. Na celkové výměře z,p. ČSR se tato oblast podílí 6,34 Ä. i* Přírodní oblast vrchovinná 3 - V 3/ Zařazeni přírodních stanovišt: F 15, V 5,6, H 3,4. Stanovištní charakteristiká'• Tuto oblast tvoři p.írcdní stanoviště, která charakterizují nejvlhčf část území ČSH's průměrnými srážkami nad SCO - 1000 mm. Teplotně však tato přírodní oblast.je příznivější než oblast VI a V2 3 výjimkou u oblssti Nízkého a Vysokého Jeseníka. Geologický substrát tvoří rozmanitá'souvrství střídajících se jílovitých břidlic, pískovců'a drob, většinou flyšových a kulmských. Půdy jsou různého zrnltostnlho 3ložení, podle charakteru ■geologického substrátu. Ka písčitám karpatském flyši a kulmsicých drobech převazují půdy písči-tojílovité a středně hluboká ar. mělké, většinou silně skeletovité, na jíloví tém karpatském flyži půdy jílovixohlinité hluboké až středně, hluboké a slabě kamenité. Společným rysem všech půd vyskytujících se v.táto přírodní oblssti je značná náchylnost k zamokrení, ovlivněná nejen vysokými srážkami, ale.též i jílovitou spodinou půd. Z genetických typů převládají hnědé půdy oglejené, oglejené a glejové půdy a místy i hnědé půdy podzolové. Tato oblast se vyskytuje pouze na Moravě, kde tvoří rozsáhlé ucelené územní komplexy. Výrobní charakteristika: Tato oblast má vzhledem k extrémním vláhovým, terénním a půdním podmínkám nejnižáí intenzitu zemědělské výroby. Rostlinná výroba má výrazné zaměřeni - 47 - pícninársko-obilnéřské. '/e štruktúre cbilovin zn;.-íne přsvlúdá p.Senlce a ječmen, v obou plodin došlo v posledním období k prudkému vzestupu r.ejen osevů, ale i hektarových výnosů. Z okopanin se v menším rozsahu pastují pouze brambory, u nichž dojíc v souladu s málo vhodnými ekoli^ii-kými podmínkami k výraznému snížení sadbových ploch í v roce 1974 na c,3 »). Z technických plodin ae v této oblasti uplatňuje len, který, zde má II. zónu vhodnosti, 7e struktuře pícnin r.a orné půdě sice převažuje podíl víceletých pícnin - jetele a jeteiotráv, avšak velmi pozoruhodný Je vysoký podíl osevu silážní kukuřice, jejíž rozsah pěstování Je v této oblastí umožněn relativně ne-jpříznivě jšíci teplotními podmínkami ze skupiny přírodních oblastí vrchovin. Živočišná výroba je výrazné zaažřena na produkci hovězího mt=s3 a mléka. V průměru posledních 5 let se úroveň hrubé rostlinné produkce pohybovala podie přírodních stanovišt v rozmezí 2300 - 3200 Kčs, hrubé zemědělské produkce 5700 - 7000 Kčs, brubéhc důchodu 4600 - 96CO Kčs, Cisténo zisku 7CO-2300 Kčs r,ť> 1 ha z.p. "y razné rísdťly v úr; důchodu a čistého zisku jsou ovlivněny vysokým zastoupením přidružené výroby v některých přírodních stanovištích této oblasti. í-ozemková dan se nepředepisuje a nízsá produkční schopnost půd je řešena diferenciálními'-příplatky na 100 Kčs tržeb v rozsahu 13 - 25 Kčs. :ía celkové výměře z.p. ČSH se tato oblast podílí 4,57 %. ■.2přazení katastrálních území do dílčích stupňů ochrany zemědělského půdního fondu (Zří1) bylo převzato z úkolu "Vymezení a zdůvodnění oblastí českých krajů, které je nutno především chránit před ztrátami zemědělské půdy", zpracovaného v r. 1967 v Zemědělském projektovém ústavu řraha - inženýrská správa. Tento materiál vznikl ne počátku účinnosti zákona č« 53A966 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Tehdy bylo třeba zpracovat podklady, která by umornovaly posuzovat s ohledem na ochranu zemědělské půdy záměry na úseku územně plánovací činnosti i na úseku investiční výstavby, a to nejen z hlediska celkové koncepce v širším, rámcovém pojetí, ale i z hlediska detailního řešení. Při diferencování území vzhledem k nutnosti ochraiy zemědělské půdy se vycházelo především z průměrné hrubé rostlinné produkce a přihlíželo se k zařazení katastrálních území do přírodních stanovišt, k možnostem pěstování vysoce efektivních plodin Jako jsou rané brambory, zelenina, chmel, víno, ovoce, k zastoupení velkoplošných závlahových a odvodňovacích akcí dokončených, budovaných i plánovaných, resp. k celkovému rozsahu provedených .i navrhovaných melioračních zásahů podle melioračních programů okresů. Tímto způsobem bylo území ČSR rozděleno do 3 hlavních stupňů ochrany ZPF (A,3,C) a do 7 dílčích stupňů ochrany ZPF (A/1, A/2, A/3, B/l, B/2, CA, C/2). Jednotlivé dílčí stupně ochrany ZFF lze charakterizovat následovně: AA - stupeň maximální Jde o vysoce produkční zemědělské oblastí, s maximálními možnostmi pro pěstování zeleniny a raných brambor, pro intenzívní ovocnářství a pro využití velkoplošných závlah. Vynětí ze zemědělského půdního fondu v tomto stupni lze připustit jen ve zcela výjimečných případech, zejména při budování liniových stavub nebo při rozšiřování investičních celků 3 jednoznačně prokázanou vysokou a dlouhodobou efektivností výroby, ovšem za předpokladu, že veškeré reservy ploch z dřívějších záborů půdy jsou již zcela vyčerpány. :ielze připustit výstavbu energetických dtl, chemických provozů, rafinérií nafty, papíren, celulózek a těžkých .strojírenských provozů, rři výstavbě společensky nezbytných investic je třeba vyhledávat méně 'úrodné okrsky a chránit především ornou půdu a plochy speciálních plodin a velkoplošných závlah a odvodnění. Je třeba bezpodmínečně rekultivovat všechny devastované plochy. Při zemědělské investiční výstavbě se požaduje maximální koncentrace staveb v zastaveném území obce. - 48