Úvodní informace §Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství • - přednášející: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. (zemědělství) • RNDr. Ondřej Šerý (průmysl) • - cvičící: Mgr. Michael Král (zemědělství) • Mgr. Jan Kučera (průmysl) • §přednášky: Po, Z5, 10:00 až 11:50 (zemědělství) »St, Z5, 13:00 až 14:50 (průmysl) §cvičení: Po, Z3, 18:00 až 19:50 • Út, Z3, 18:00 až 19:50 • první polovina semestru zemědělství, pak průmysl • §zakončení předmětu: zkouška • - cvičení, písemný test, ústní zkouška Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Vznik a vývoj vědní disciplíny geografie průmyslu 17. září 2014 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Vznik geografie průmyslu §geografie průmyslu = geografie výroby • - v počátcích nauka o průmyslových krajinách, • - vztahy mezi průmyslovou krajinou a ostatními složkami krajiny, • - studium zákonitostí a vývoje rozmístění průmyslu. • §18. a 19. století – práce popisného charakteru • - důraz na historický vývoj charakteristických rysů, • - fyzickogeografické předpoklady (dostupnost nerostných surovin a zdrojů energií), • - neexistoval žádný teoretický rámec oboru. • §přelom 19. a 20. století – vznik geografie průmyslu jako vědní disciplíny • - středověk: první práce popisující činnost různých řemeslných dílen a manufaktur, • - vývoj podmíněn vlastním rozvojem průmyslu, • - spíše historické práce: charakteristiky rozmístění a těžby surovin, první průmyslové závody, • - už dříve vznikla geografie obyvatelstva a sídel, geografie zemědělství, dopravy atd. Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Lokalizační teorie §konec 19. století, neoklasické přístupy • - hledání obecného modelu optimálního umístění jedné nebo více firem v prostoru • - von Thünenova lokalizační teorie (1826), řešila zemědělství. • §Wilhelm Launhardt (1882) • - abstraktní model řešení lokalizace průmyslového podniku = lokalizační trojúhelník, • - faktor dopravních nákladů, • - trojúhelník = dva vrcholy jako místa těžby surovin + třetí vrchol místo spotřeby, • - optimální umístění podniku v těžišti trojúhelníku. Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a8/Launhard.jpg Lokalizační teorie §Alfred Weber (1909) • - minimalizace nákladů, rovněž důraz na přepravní náklady, • - doplnil náklady na pracovní sílu a aglomerační výhody, • - rozlišení různých druhů přepravovaných materiálů; materiálový index = množství vstupních surovin připadajících na 1 tunu výrobku • - lokalizační faktory všeobecné (všechna odvětví) a speciální (jen pro určitá odvětví) • - všeobecné faktory: regionální = vztah mezi ek. subjektem a geogr. prostředím, • aglomerační = vzájemné působení ek. subjektů • - věcné hledisko: přírodně-technické faktory • společensko-kulturní faktory • - místo s nejmenšími náklady = optimální místo, nebere v úvahu poptávku ani konkurenci Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství http://www.csiss.org/classics/uploads/df-alfred%20weber.jpg Lokalizační teorie Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Lokalizační teorie §August Lösch (1940) • - hlavní faktor firem: maximalizace zisku, • - rozpracoval Christallerovu teorii centrálních míst, aplikoval ji na rozmístění průmyslu, • - vzájemná interakce firmy a okolního prostředí, • - podnik působí zpětně na okolní prostředí (okolní podniky), • - „ekonomická krajina“ • §Walter Isard (1956) • - faktor dopravních nákladů a lokalizační trojúhelník, • - dopravní vstup = pohyb jednotky hmotnosti na jednotku vzdálenosti, • - využití rozvíjející se počítačové techniky a uplatnění matematicko-ekonomických modelů. • §E. M. Hoover (40. léta) • - dopravní náklady, • - náklady terminálu = skladování a manipulace v dopravních terminálech, konstantní, • - tranzitní náklady = mění se s ohledem na délku cesty • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Teorie růstových pólů §François Perroux (1961) • - teorie pólů růstu = teorie polarizovaného rozvoje, • - hnací odvětví = rychle se rozvíjející odvětví; dominují velké, neustále se rozvíjející inovující firmy, vysílají silné rozvojové impulzy do svého okolí • - hnaná odvětví, • - póly růstu = jednotky, které rozsahem produkce převyšují výrobu ostatních firem v okolí; předurčené sehrávat vedoucí roli v ekonomice regionu • §J. Boudeville (60. léta) • - teorie růstových center a růstových os • - růstové centrum = pól růstu = soubor dynamických a vzájemně intenzivně propojených odvětví, soustředěno kolem odvětví hnacího • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Behaviorální přístup §60. léta 20. století, po vlně kvantitativní revoluce • - při lokalizaci hraje významnou roli subjektivní rozhodování řídících pracovníků • §H. A. Simon • - „optimizer“ (homo economicus) = optimálně ekonomicky se chovající člověk, • - „satisficer“ = ekvivalent v reálném světě. • - řídící pracovníci mají rozhodovací pravomoci a měli by se chovat optimálně, ale chovají se subjektivně (subjektivně uspokojivě) = omezená racionalita. • §A. R. Pred • - informace jako základní lokalizační faktor • • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Behaviorální přístup §D. N. Smith (1981) • - teorie ziskových rozpětí • - hlavní faktory: zisk firmy, dopravní a další výrobní náklady • - oblast, kde firma dosahuje zisku, ohraničena hranicemi rentability • - firma nevybere optimální umístění (maximalizace zisku, minimalizace nákladů), musí být ale umístěna mezi okraji rentability • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Antropogeografická (krajinná) škola §50. léta 20. století • - zohlednění neekonomických požadavků, člověk jako bytost s nejen ekonomickým chováním • - končí léta obecné akceptace rozvoje průmyslu a masivní industrializace; průmysl má i negativní dopady na krajinu, znečišťuje životní prostředí • • - průmyslová krajina jako důsledek vzájemného vztahu a působení člověka na přírodu a přírody na člověka • - odklon od geografického determinismu • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Teorie územně-výrobního komplexu §N. N. Kolosovsky (1958) • - ekonomický útvar navzájem podmíněných průmyslových závodů v jednom středisku nebo regionu, • - princip technologické návaznosti výrob (např.: černé uhlí – černá metalurgie nebo ropa – petrochemie), • - surovinové zdroje a dopravní náklady, • - plánování lokalizace na národní a regionální úrovni. • • - průmyslové komplexy i v západní Evropě a Severní Americe, • - prostředek optimálního rozmístění výrobních sil a dalšího ekonomického rozvoje. • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Koncentrace firem §Alfred Marshall (přelom 19. a 20. století) • - setrvačnost v lokalitě (průmysl na vybraném místě dlouho zůstane), • - koncentrační tendence. • §G. Becattini (1978, 1986) • - koncept průmyslových okrsků, • - územní koncentrace firem zejména malé a střední velikosti, vyrábí zboží či poskytují služby funkčně spojené s hlavní výrobní aktivitou • §M. A. Porter a Michael Enright (90. léta 20. století) • - teorie clusteru (klastru), • - klastr = sektorová a geografická koncentrace podniků vyrábějících a prodávajících sortiment souvisejících nebo se doplňujících produktů, • - stejné problémy, stejné příležitosti • §A. Markusen (1996) • - „teorie lepkavých míst“ (sticky place), • - průmyslové okrsky jako atraktivní místa pro nové i stávající firmy Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství http://images.slideplayer.us/1/7861/slides/slide_6.jpg Koncentrace firem §„třetí Itálie“ • - italští ekonomové Bagnasco, Becattini a Brusco, • - způsob organizace (struktury) výroby, fungování trhu práce, aktivity místních institucí v regionech severní Itálie (Toskánsko, Emilia-Romagna, Veneto), • - nepatří mezi tradiční průmyslové oblasti, po válce etapa rychlého hospodářského růstu • - průmyslová produkce specializovaných malých a středních podniků, • - pospolitost místních komunit, pocit sounáležitosti s místní kulturou a tradiční hodnoty místních obyvatel • §úspěšné výrobní okrsky • - Bádensko-Württembersko, • - okolí francouzského Lyonu, • - kalifornský Hollywood, • - Silicon Valley, • - soustředění inovačních firem podél silnice • číslo 128 kolem Bostonu. Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Teorie výrobních (produkčních) cyklů §Raymond Vernon (1966) • - jednotlivé regiony různě disponovány pro výrobu určitého produktu v závislosti na jeho životním cyklu (zralosti) • - nový výrobek, zralý výrobek, standardní výrobek • - z nejvyspělejších zemí na periferii • - role vědy, výzkumu, marketingu vs. rutinní pracovní síly Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství http://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S1047831012000247-gr2.jpg Teorie prostorových děleb práce §= Spatial Divisions of Labour • - Doreen Massey (1984, rev. 1995) • - prostor je třeba chápat v pojmech relací/vztahů spojených s určitou mocí (podřízenost/nadřízenost) • - dělba práce mezi regiony v rámci jednoho odvětví • - prostorové rozmístění jednotlivých částí výroby MNCs • - katedrála v poušti (cathedrals in the desert) = izolovanost poboček bez vazeb na místní ekonomiku, technologicky vyspělejší oproti okolí • - deskilling = omezování tvůrčí činnosti Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství https://d15mj6e6qmt1na.cloudfront.net/i/6292033/600.jpg Globální produkční sítě §= Global Production Networks (GPN) • - vztahy mezi firmami, dodavatelé x odběratelé • - pozice konkrétní firmy ve struktuře • - silová asymetrie, MNCs si určují své dodavatele • - globální dodavatelé, dodavatelé I. a II. úrovně, lokální dodavatelé III. úrovně • - pozici je možné změnit • - Pavlínek a Ženka (2011), up-grading v průmyslových firmách Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Koncept zakořenění §zakořenění (embeddedness) • - sociologické práce Marka Granovettera a Harissona Whita • - jednotlivec, firma či jiná instance zapojeni do sítí • - kvantitativní (počet kontaktů) a kvalitativní hledisko • - zakořeněné = udržitelné, dlouhodobé • - nezakořeněné = disembeddedness • - příklad zahraničních investic Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Česká geografie průmyslu §má kratší tradici než ve světě • - ekonomická geografie v minulosti poměrně málo zastoupena na vysokoškolských pracovištích, • - dlouho nebyla samostatnou vědní disciplínou, • - K. Ivanička (1958): „Predmet, metódy a vývinové smery geografie priemyslu“, • - vliv společenských změn v Československu po druhé světové válce, • - vliv sovětských přístupů (rajónování, územně-výrobní komplexy), • - vztah československé a polské geografie. • §60. léta – vypracování nového národního atlasu ČSSR • - 58 map s průmyslovou tematikou, • - periodika a sborníky s tematikou geografie průmyslu, • - M. Blažek, M. Střída, J. Mareš • §Katedra geografie Pedagogické fakulty v Plzni – středisko geografie průmyslu • - L. Mištera (1963): Geografie závodů, • - 1967: Ekonomicko-geografické vztahy v Západočeských geografických závodech. Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Česká geografie průmyslu §geografie průmyslu na dalších VŠ, tvorba učebních textů a skript • - Univerzita Karlova v Praze: J. Brinke (1967): Úvod do geografie průmyslu, • - VŠE v Praze: M. Blažek, L. Skokan • §70. léta 20. století • - regionalizace průmyslu: průmyslový region = území tvořené jádrem (jedna nebo několik obcí s průmyslem) a širším zázemím jádra, spojeným s ním dojížďkou pracovníků do průmyslu, • - dojížďka zaměstnanců do průmyslových závodů, • - metodika studia vlivu průmyslu na životní prostředí, • - potenciál průmyslové výroby pro regionální rozvoj. • §po roce 1989 • - analýza probíhajícího transformačního procesu ekonomiky, • - Univerzita Karlova v Praze: L. Krajíček (surovinová základna), L. Kopačka (strukturální změny), D. Uhlíř (internacionalizace a restrukturalizace) Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Česká geografie průmyslu §2. polovina 90. let – transformace českého průmyslu • - Masarykova univerzita: změny v územní a odvětvové struktuře, dopady privatizace • - přímé zahraniční investice • - změny v průmyslu a jejich vliv na rozvoj měst a regionů • - V. Toušek, M. Viturka, J. Kunc, P. Tonev, M. Vančura • §přímé zahraniční investice, automobilový průmysl • - kritický pohled na PZI, • - autoprůmysl jako základní stavební kámen české a středoevropské ekonomiky, • - P. Pavlínek, J. Ženka • §současní geografové průmyslu (či částečně se zabývající) • - Univerzita Karlova v Praze: P. Pavlínek, J. Blažek, L. Kopačka • - Masarykova univerzita, Brno: V. Toušek, M. Viturka, J. Kunc, P. Tonev • - Ostravská univerzita v Ostravě: J. Ženka, P. Rumpel • - Univerzita Palackého v Olomouci: Z. Szczyrba • - Jihočeská univerzita v ČB: M. Vančura, D. Popjaková • - Západočeská univerzita v Plzni: J. Dokoupil, M. Rousová • - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem: J. Koutský, R. Wokoun Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Klasifikace 17. září 2014 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Odvětvová struktura Klasifikace §JKONH = jednotná klasifikace odvětví národního hospodářství, do 1993 • OKEČ = Odvětvová klasifikace ekonomických činností, 1994 až 2007 • CZ-NACE = Klasifikace ekonomických činností, od 2008 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství