Mgr. Kamila Klemešová
Přednáška č. 10
1. Politika ŽP /trvale udržitelný rozvoj
2. EIA /SEA
3. Otázka krajinného rázu
 „Vychází“ z dokumentu Státní politika životního
prostředí 2012 – 2020
◦ Návaznost na programové dokumenty 2014+??
◦ Základní principy:
 Princip integrace politik
 Princip prevence
 Princip předběžné opatrnosti
 Znečišťovatel platí
 Princip nákladové efektivnosti
 Zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního
prostředí
 Princip mezinárodní odpovědnosti
Tématická oblast Priorita
1) Ochrana a udržitelné využívání zdrojů
1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich
stavu
1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a
jejich negativního vlivu na životní prostředí,
podpora jejich využívání jako náhrady
přírodních surovin
3. Ochrana a udržitelné využívání
půdního a horninového prostředí
2) Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší
1. Snižování emisí skleníkových plynů a
omezování negativních dopadů
klimatické změn
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší
2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání
obnovitelných zdrojů energie
3) Ochrana přírody a krajiny
3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí
krajiny
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech
4) Bezpečné prostředí
4.1 Předcházení rizik
4.2 Ochrana prostředí před negativními
dopady krizových situací způsobenými
antropogenními nebo přírodními hrozbami
 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR
◦ „Principy udržitelného rozvoje je nutno chápat v dlouhodobé
perspektivě. Základním poselstvím Strategického rámce je
upozornit na rizika a výzvy, před nimiž dnes stojíme. Cílem
dokumentu je dále vymezit klíčová témata a problémy
udržitelného rozvoje České republiky a nalézt příslušná opatření k
jejich řešení a též vytýčit cestu vpřed.“
◦ 3 základní pilíře, 5 prioritních os:
 Společnost, člověk a zdraví;
 Ekonomika a inovace;
 Rozvoj území;
 Krajina, ekosystémy a biodiverzita;
 Stabilní a bezpečná společnost.
 Pojem vs. realita
 Celosvětová úroveň
◦ Millenium ecosystem assessment
◦ Agenda 21
◦ Úmluva o krajině
 Lokální úroveň
◦ Místní agenda 21
 Proběhlo v letech 2001 až 2005
 Pod záštitou generálního tajemníka OSN
 Cílem zhodnotit důsledky změn ekosystémů pro lidský
blahobyt na základě vědecky podložených informací.
 Přes 1000 expertů z celého světa
 Odpověď na otázky ohledně: Úmluvy o biologické
rozmanitosti, Úmluvy o boji proti dezertifikaci, Ramsarské
úmluvy o mokřadech a Úmluvy o ochraně stěhovavých
druhů volně žijících živočichů.
 „Ekosystémy a lidský blahobyt“
 Dokument OSN
 globální strategický a akční plán světového
společenství, který stanovuje „konkrétní kroky“
směrem k udržitelnému rozvoji.
 Vznik 1992 summit Rio de Janeiro
 4 sekce:
◦ společenská a ekonomická sekce:
chudoba, zdraví, demografie, lidská sídla
◦ ochrana a správa přírodních zdrojů: atmosféra,
deštné pralesy, oceány, radioaktivní odpad, biodiverzita
◦ posilování role hlavních skupin: ženská hnutí, ochrana dětí,
dělníci a zemědělci v rozvojových zemích
◦ implementace: financování projektů, právní mechanismy,
veřejná informovanost
 Snaha „probrat k životu“ Agendu 21 v konkrétním území
 Program snažící se uplatnit principy udržitelného rozvoje na
regionální úrovni
 Koncept, který napomáhá získání evropských dotací
 Podporovaný i MŽP
 Místní Agenda 21 (dále jen MA21) zapadá do širšího proudu
snahy o kvalitní veřejnou správu, která je zahrnuta pod pojem
„good governance“
 Rozdělení obcí dle počtu obyvatel, pro každou kategorii
stanovena kritéria (monitorování úrovně procesu MA21
v jednotlivých regionech)
 Členové: státy Rady Evropy (30)
 V platnosti od roku 2004
 V ČR usnesení č. 1049/2002 z října 2002 pro zavedení
úmluvy do praxe
 Cílem zajistit ochranu jednotlivých typů evropské krajiny
 „Ukládá povinnost vytvářet a realizovat ohleduplné a z
hlediska charakteru krajiny udržitelné krajinné politiky, a
to za účasti veřejnosti a místních a regionálních úřadů, a
dále pak zohledňovat charakter krajiny při formování
politik územního rozvoje, urbánního plánování a jiných
sektorálních či intersektorálních politik“
 Místní daně
 Možnosti využití vyhlášek
 Odstraňování ekologických zátěží
 Obnova brownfields
 Neekonomická ovlivňování území – EIA, SEA
(mj. ochrana území před nepřiměřenými
podnikatelskými aktivitami)
 EIA = Environmental Impact Assessment
 SEA = Strategic Environmental Assessment
 Pro posuzování vlivů záměrů, koncepcí a
zařízení na životní prostředí
 Realizují se za účasti veřejnosti, která již
nemá funkci pouze pasivního pozorovatele
výsledku rozhodnutí.
 Reakce na krizi v 70. letech,
 EIA poprvé legislativně zakotvena v USA v roce
1969, postupně rozšiřování do dalších zemí.
 Na přelomu 80. a 90. let se se vypracování EIA
stalo podmínkou pro investiční projekty
financované Světovou bankou.
 Přelomem rok 1992 a konference v Rio de Janeiru
– veřejná podpora EIA.
 Připomínkování záměrů a koncepcí v 80. letech
příslušnými úřady národních výborů, na celostátní
úrovni ministerstvy => nefunkčnost, ničení ŽP =>
v roce 1992 byla v ČSFR zavedena EIA.
 Hodnocení strategií bylo ovšem uzákoněno až díky
vstupu ČR do EU, kdy byla naše republika v podstatě
„donucena“ k jejímu přijetí. Předtím se ji prosadit
nepodařilo.
 V současnosti se pravidla EIA i SEA řídí zákonem č.
100/ 2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
1. ten, kdo chce uskutečnit záměr (oznamovatel) podá oznámení
krajskému úřadu
2. je-li stanoveno, že záměr podléhá zpracování hodnocení vlivu
na ŽP dodává oznamovatel dokumentaci pro EIA
3. U příslušného úřadu se k dokumentaci se může, do 30 dnů id
zveřejnění informace o dokumentaci, vyjádřit každý, a to vždy
pouze písemně. Příslušný úřad doručí došlá vyjádření
neprodleně po jejich obdržení zpracovateli posudku.
4. Příslušný úřad zajistí zpracování posudku odborným
pracovníkem
5. Posudek zpracovaný do 60 dní, následně opět možnost
vyjádření se veřejností
6. Veřejné zasedání
7. Vydání stanoviska – to je odborným podkladem pro vydání
rozhodnutí
8. Vydání rozhodnutí příslušného úřadu, vždy s odůvodněním
 Následuje územní řízení a teprve poté územní
rozhodnutí (=> stavební povolení, tedy
povolení započít stavbu)
 Diskutabilnost staveb v CHKO a jejich
následné schvalování.
 Pro veškeré koncepce spolufinancované fondy
EU
 Současně se používají u většiny koncepcí,
které mohou výrazněji ovlivnit ŽP
 Jedním z cílů hodnocení je také vliv
koncepce na udržitelný rozvoj dotčeného
území (včetně sociálně-ekonomických
aspektů).
 Oznámení koncepce
 Po zjišťovacím řízení nastává veřejné
projednání a vydání stanoviska
 Na základě stanoviska se schvaluje návrh
koncepce – doporučující charakter
 Bližší podrobnosti v přednáškách a
výukových materiálech RNDr. Martina Culka,
PhD.
 Zákon č. 18/2010 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, v z.p.p.
 Zejména přírodní, kulturní a historická
charakteristika určitého místa či oblasti, je
chráněn před činností snižující jeho estetickou a
přírodní hodnotu
 „Zásahy do krajinného rázu, mohou být
prováděny pouze s ohledem na zachování
významných krajinných prvků, zvláště
chráněných území, kulturních dominant krajiny,
harmonické měřítko a vztahy v krajině.“
 Vymezení oblastí a míst krajinného rázu pro Územně
analytické podklady
◦ identifikaci znaků přírodní, kulturní a historické charakteristiky v
oblastech KR (dle cennosti a významu)
 Hlediska krajinného rázu v územní studii
◦ zavedení krajinného plánu do systému dokumentace a to právě
formou územní studie, která by komplexně zpracovala krajinnou
problematiku a jejíž výstupy by v podobě limitů a koncepcí byly
východiskem pro zpracování územního plánu.
 Vyhodnocení vlivu změn ve využití území v procesu
pořízení územního plánu nebo změny územního plánu
◦ „Územní plánování přitom chrání krajinu jako podstatnou složku
prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na
to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území
a zajišťuje ochranu nezastavěného území.“
 § 26 stavebního zákona: „….poskytují orgány
veřejné správy údaje o území…“
 Má cenu vytvářet Krajinný ráz pro celou ČR?
 Krajinný ráz jako nutné zlo nebo rovnocenný
partner při plánování v krajině?
 Je možné hodnotit objektivně krajinu?
 Máme dostatek odborných kapacit?
 Jakou sílu má zachování krajinného rázu proti
lobby investorů?
 Vzájemně propojený soubor přirozených i
pozměněných, avšak přírodě blízkých
ekosystémů, které udržují přírodní
rovnováhu.“(dle zákona 114/1992 Sb.)
 Ekologická stabilita?
 Ekologicky významné segmenty krajiny
◦ Ekologicky významné krajinné prvky
◦ Ekologicky významné krajinné celky
◦ Ekologicky významná krajinná oblast
 Ekologicky významná liniová společenstva
1. Vymezení kostry ekologické stability
◦ Zhodnocení potenciálního stavu krajiny
◦ Zhodnocení současného stavu krajiny
◦ Zhodnocení zachovalosti a ekologické stability =>
vymezení ekologicky významných segmentů
krajiny
2. Vymezení sítě ÚSES
◦ Biocentrum
◦ Biokoridor
◦ Interakční prvek
1+2 = ekologická síť v krajině
 Ekologická síť součástí RURU
 Nástroj pro regulaci územního rozvoje vs.
nefungující nástroj, navrhovaný spíše pomocí
matematických výpočtů.
 Protipovodňová opatření - brzda vs.
prevence
 Konzervace Labe – Odra – Dunaj
 Vystěhování obyvatel jako možnost
regionálního rozvoje
 Regionální disparity v ČR vs. Nemožnost
odchodu lidí z ohrožených oblastí
 http://www.mzp.cz/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje
 http://www.uses.cz/
 http://www.mzp.cz/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi
 http://www.maweb.org/documents/document.354.aspx.pdf
 http://www.agenda21.cz/
 http://eagri.cz/public/web/mze/pozemkove-urady/evropska-umluva-o-
krajine/
 http://ma21.cenia.cz/
 http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr
 http://www.mzp.cz/cz/posuzovani_vlivu_zivotni_prostredi
 http://www.mzp.cz/cz/posuzovani_vlivu_koncepci_sea
 http://web.cvut.cz/fa/u519/KUKR/metodika.htm
Děkuji za pozornost