Druhá část kapitoly 4 se věnuje situaci v Evropě. Znovu zde uvedu výtah (viz dále) toho nejpodstatnějšího (bez literatury, na tu se podívejte do knihy).

EH se v Evropě začala rozvíjet od začátku 80. let, pomalu a postupně se dere na světlo.

• Např. v roce 1980 se konal 15. mezinárodní kongres historických věd v Bukurešti, kde byla sekce "Demografie, epidemie, ekologie".
• Na 16. kongrese ve Stuttgartu v roce 1985 se konal kulatý stůl na téma "Ekologie – vědy přírodní a vědy společenské , sekce Hory, lesy, pouště, řeky: bariéry nebo linie konvergence?"
• Rok 1986 a 9. kongres hospodářských dějin v Bernu - sekce "Ekologická historie (Ecological history)". Zde se rodily první snahy o založení Evropské asociace pro environmentální dějiny.

Evropská asociace pro environmentální dějiny byla založena v roce 1989 na semináři v Bad Homburgu. V prních letech se vytvářela podoba asociace, bylo vydáno 5 čísel občasníku Environmental History Newsletter (1989-1993). Společnost se formalizovala, stabilizovala a přejmenovala na Evropskou společnost pro environmentální historii - European society for Environmental History (ESEH).  V roce 1999 bylo oznámeno, že v roce 2001 uspořádá první konferenci (St. Andrews).

EH v Evropě nachází obdobně jako v Česku vhodné prostředí svého vývoje v britské (což je patrné z obsahu časopisu Journal of Historical Geography) a v německé (Umweltgeschichte) historické geografii, ve Francii a Španělsku má kořeny spíše v hospodářských dějinách.

Úlohu historické geografie a její prolínání (včetně personálního) s EH prokázala i 10. mezinárodní konference historických geografů v Irsku v roce 1999, na níž byla sekce Environmental History druhou největší.

Předmětem zájmu jsou zejména témata spadající do první a druhé roviny výzkumu environmentálních dějin

• První rovina se zabývá rekonstrukcí přírodního prostředí v minulosti. Je tedy historickou ekologii, porozuměním přírodě samé, tomu, jak fungovala. Bez těchto "dějin přírody" nelze psát vlastní environmentální dějiny. Výzkum v této úrovni se neobejde bez znalosti nebo pomoci přírodních věd.
• Druhá rovina zkoumá dějiny interakcí výrobních technologií s přírodou, tj. jak "výrobní způsoby" měnily vztahy člověka s životním prostředím, a jak přetvářením Země lidé také měnili sami sebe a tím i společenské vztahy. Jde tu o zkoumání interakcí socioekonomické sféry s životním i přírodním prostředím, tedy jakési politicko-ekonomické environmentální dějiny.

V Evropě se klade větší důraz na historicko-geografický přístup zaměřený na:

• rekonstrukci obrazu osídlených a neosídlených krajin v hlubší minulosti
• rekonstrukci klimatických změn v minulosti a jejich vliv na přírodní katastrofy
• na snahu nastínit vývoj energetické základny společenského vývoje, energetických toků a spotřeby ve společnosti
• využití půdy (landuse and landcover changes)

Toto zaměření je z velké části dáno zdejšími bohatými, do minulosti hluboko jdoucími a většinou přístupnými archívními prameny a také tím, že převážná většina evropských evn. historiků jsou původem geografové, krajinní ekologové.

Evropská EH má i svojí metodologickou příručku napsanou britským historickým geografem I. Simmonsem (profesor geografie na Univerzitě v Druhamu, dlouhodobě se věnuje výzkumu lidského dopadu na životní prostředí Anglie v mezolitu) - I. Simmons (1993): Environmental History. A concise Introduction. New perspectives on the past. Blackwell, Oxford, Cambridge, 206 s. (pozn. tuto knihu se mi zatím nepodařilo získat)

• stimulace rozvoje evropských environmentálních dějin ve všech vědních disciplínách
• informace o novinkách a dění v oboru
• zprostředkování komunikace mezi vědci v Evropě i mimo
• podpora výzkumu a vzdělávání v této oblasti
• komunikace s politickými činiteli
• newsletter ESEH Notepad  v časopise Environment and History
• H-Environment (koordinace s ASEH)
• pořádání konference
• bibliografie, adresy center

International Consortium of Environmental History Organizations (ICEHO) - zastřešující světový orgán pro env. historiky z celého světa - http://wceh2009.org/index.php/members-of-iceho (Česká geografická polečnost je členem)

Environment and History

hlavní časopis environmentální historie v Evropě

- http://www.erica.demon.co.uk/EH.html

- http://www.ingentaconnect.com/content/whp/eh

pozn. dostupné jsou abstrakty, plné texty pouze z let 2006 - 2011 přes databázi EBSCO Environment complete

1. Introduction

•political circumstances
•social background
•demographic aspects
•scientific discourse
•selection of area and period

2. Sources and methodology

•documentary sources and source criticism
•instrumental data
•natural proxies
•cross-checking and synthesis of data

3. Climate variability

•fluctuation of temperature
•fluctuation of precipitation
•circulation patterns
•climate extremes (cold/hot/dry/wet periods)
•climate forcing (solar, volcanic, ENSO)
•climate modelling (introduction/survey)

4. Hydrometeorological extremes

•strong winds
•floods
•severe small-scale weather phenomena: frequency/seasonality (hail storms, thunderstorms, tornadoes, flash floods)

5. Human dimension

•interaction between climate and society
•perceptions of weather and hydrometeorological extremes
•socio-economic impact
•impact on mentalities and religiosity
•political/administrational responses

6. Conclusion/outlook

•interdisciplinary synthesis of approaches and results
•new results in the European context
•contribution to the recent research in climate change and its human dimension

Bibliography

Historical Sources

ÚKOL

Prohlédněte si webové stránky Environmental History Resources. Mimo jiné tam najdete článek Environmental History - Between Science and Philosophy. Pokud to nechcete číst celé, přečtěte si alespoň názvy jednotlivých částí a část Applied science celou.

Zkuste se zamyslet nad Vámi vybraným tématem a představte si, že ho řešíte spolu s historikem případně dalšími specialisty. Jaké by byly role jednotlivých členů týmu? Byl by velký rozdíl v tom, když byste se tímto tématem zabýval/a sám/sama a s týmem dalších lidí? Své úvahy napište do blogu (Spolupráce).

Dám Vám příklad vycházející z reálné situace:

Na řece Bobrůvka se nachází několik starých vodních mlýnů. Jeden z nich (Bílkův mlýn) koupil člověk, který ho chce opravit a obnovit jeho činnost, zároveň tam chce meditovat nebo něco takového. Než se do rekonstrukce pustí, potřebuje získat velké množství informací o tom místě (zejména razítek a povolení, ale to teď pominu). Oslovil kolegu z geologie ke spolupráci na řešení problematiky s vodou povrchovou i podpovrchovou. Hydrogeolog si ví rady s vodou pod zemí, o vodě v korytě toho mnoho neví. Tak oslovil nás ke spolupráci. Aby bylo možné navrhnout např. nějaká protipovodňová opatření, je potřeba znát i historii tohoto místa, např. jak tam řešili v minulosti povodně, protože mlýn stojí v záplavovém území. Takže my jsme zase oslovili kolegy z pomocných věd historických na FF, zda by zjistili o tomto mlýně a dalších v okolí co nejvíce informací právě v souvislosti s velkými vodami. Kdyby každý z nás (geolog, geograf, historik) pracoval sám, tak udělá tu svou část práce, ale až při spojení našich prací vznikne komplexní mozaika, na základě které se bude moci nový majitel pustit do smysluplné rekonstrukce mlýna a jeho ochrany před povodněmi (vysokou zeď mu tam nikdo nepovolí, bude potřeba vycházet ze zkušeností těch, co tam žili).