Environmentální historie

Environmentální historie v Evropě

Druhá část kapitoly 4 se věnuje situaci v Evropě. Znovu zde uvedu výtah (viz dále) toho nejpodstatnějšího (bez literatury, na tu se podívejte do knihy).

EH se v Evropě začala rozvíjet od začátku 80. let, pomalu a postupně se dere na světlo.

  • Např. v roce 1980 se konal 15. mezinárodní kongres historických věd v Bukurešti, kde byla sekce "Demografie, epidemie, ekologie".
  • Na 16. kongrese ve Stuttgartu v roce 1985 se konal kulatý stůl na téma "Ekologie – vědy přírodní a vědy společenské , sekce Hory, lesy, pouště, řeky: bariéry nebo linie konvergence?"
  • Rok 1986 a 9. kongres hospodářských dějin v Bernu - sekce "Ekologická historie (Ecological history)". Zde se rodily první snahy o založení Evropské asociace pro environmentální dějiny.

Evropská asociace pro environmentální dějiny byla založena v roce 1989 na semináři v Bad Homburgu. V prních letech se vytvářela podoba asociace, bylo vydáno 5 čísel občasníku Environmental History Newsletter (1989-1993). Společnost se formalizovala, stabilizovala a přejmenovala na Evropskou společnost pro environmentální historii - European society for Environmental History (ESEH).  V roce 1999 bylo oznámeno, že v roce 2001 uspořádá první konferenci (St. Andrews).

EH v Evropě nachází obdobně jako v Česku vhodné prostředí svého vývoje v britské (což je patrné z obsahu časopisu Journal of Historical Geography) a v německé (Umweltgeschichte) historické geografii, ve Francii a Španělsku má kořeny spíše v hospodářských dějinách.

Úlohu historické geografie a její prolínání (včetně personálního) s EH prokázala i 10. mezinárodní konference historických geografů v Irsku v roce 1999, na níž byla sekce Environmental History druhou největší.

Předmětem zájmu jsou zejména témata spadající do první a druhé roviny výzkumu environmentálních dějin

  • První rovina se zabývá rekonstrukcí přírodního prostředí v minulosti. Je tedy historickou ekologii, porozuměním přírodě samé, tomu, jak fungovala. Bez těchto "dějin přírody" nelze psát vlastní environmentální dějiny. Výzkum v této úrovni se neobejde bez znalosti nebo pomoci přírodních věd.
  • Druhá rovina zkoumá dějiny interakcí výrobních technologií s přírodou, tj. jak "výrobní způsoby" měnily vztahy člověka s životním prostředím, a jak přetvářením Země lidé také měnili sami sebe a tím i společenské vztahy. Jde tu o zkoumání interakcí socioekonomické sféry s životním i přírodním prostředím, tedy jakési politicko-ekonomické environmentální dějiny.

V Evropě se klade větší důraz na historicko-geografický přístup zaměřený na:

  • rekonstrukci obrazu osídlených a neosídlených krajin v hlubší minulosti
  • rekonstrukci klimatických změn v minulosti a jejich vliv na přírodní katastrofy
  • na snahu nastínit vývoj energetické základny společenského vývoje, energetických toků a spotřeby ve společnosti
  • využití půdy (landuse and landcover changes)

Toto zaměření je z velké části dáno zdejšími bohatými, do minulosti hluboko jdoucími a většinou přístupnými archívními prameny a také tím, že převážná většina evropských evn. historiků jsou původem geografové, krajinní ekologové.

Evropská EH má i svojí metodologickou příručku napsanou britským historickým geografem I. Simmonsem (profesor geografie na Univerzitě v Druhamu, dlouhodobě se věnuje výzkumu lidského dopadu na životní prostředí Anglie v mezolitu) - I. Simmons (1993): Environmental History. A concise Introduction. New perspectives on the past. Blackwell, Oxford, Cambridge, 206 s. (pozn. tuto knihu se mi zatím nepodařilo získat)

Hlavní cíle:
  • stimulace rozvoje evropských environmentálních dějin ve všech vědních disciplínách
  • informace o novinkách a dění v oboru
  • zprostředkování komunikace mezi vědci v Evropě i mimo
  • podpora výzkumu a vzdělávání v této oblasti
  • komunikace s politickými činiteli
  • newsletter ESEH Notepad  v časopise Environment and History
  • H-Environment (koordinace s ASEH)
  • pořádání konference
  • bibliografie, adresy center

International Consortium of Environmental History Organizations (ICEHO) - zastřešující světový orgán pro env. historiky z celého světa - http://wceh2009.org/index.php/members-of-iceho (Česká geografická polečnost je členem)

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1431/podzim2014/Z7887/um/7494404/4_kapitola.pdf

Environment and History

hlavní časopis environmentální historie v Evropě

- http://www.erica.demon.co.uk/EH.html

- http://www.ingentaconnect.com/content/whp/eh

pozn. dostupné jsou abstrakty, plné texty pouze z let 2006 - 2011 přes databázi EBSCO Environment complete

Výběr dalších časopisů s tématikou EH

Velká Británie

Ne náhodou se první konference ESEH konala v St. Andrews. Zde byl roku 1992 založen první institut pro environmentální historii v Evropě. V letech 1999-2006 založili ve spolupráci s univerzitou ve Stirlingu Centre for Environmental History and Policy, později Research Centre for Environmental History. Tato spolupráce stabilizovala celý výzkum v oblasti EH a vyzdvihla EH do popředí zájmu ve Velké Británii. Od roku 2007 jdou zase obě univerzity svou cestou. Ve Stirlingu zůstalo to centrum a stalo se epicentrem výzkumu v oblasti EH ve Velké Británii, snaží se o spolupráci humanitních a přírodovědných věd s cílem vytvoření nového úhlu pohledu na minulost.

Environmentální historie ve Velké Británii se stále více dostává do univerzitních studijních programů (odkazy viz níže). Síla EH ve Velké Británii je v její rozmanitosti, což je dáno její širokou definicí, nesvázaností, je zde velký prostor pro interdisciplinární spolupráci a možnost nalézat nové pohledy na minulost. Často se na tomto výzkumu podílí vědci, kteří se za env. historiky vůbec nepovažují.
 

Témata

  • změny krajiny jako výsledek činnosti člověka
  • landscape history
  • znečištění ovzduší

Itálie

  • historie lesnictví
  • zemědělská historie
  • historická klimatologie

Rakousko
V. Winiwarter (ed.) – Inevironemtal History in Europe from 1994 to 2004: Enthusiasm and Consolidation. Environment and History 10 (2004), 4, 501-530
Ch. Rohr (Salzburg) – regionální reprezentant ESEH pro německy mluvící země

V rámci spolupráce mezi Salzburgem a naším ústavem měla vzniknout tato kniha (měla být hotová v době, kdy jsem měla jiné starosti a přiznám se, že teď nevím, jestli se dotáhla do konce; zjistím):

CLIMATE VARIABILITY AND ITS HUMAN DIMENSION IN CENTRAL EUROPE IN THE 18th CENTURY
This monographic publication of approximately 350-380 pages will be finished until autumn 2010 and is dedicated to students of environmental and modern history, of geography and of climatology, but also to a wide scientific community, interested in environmental and climate history as well in related scientific fields.

1. Introduction

•political circumstances
•social background
•demographic aspects
•scientific discourse
•selection of area and period

2. Sources and methodology

•documentary sources and source criticism
•instrumental data
•natural proxies
•cross-checking and synthesis of data

3. Climate variability

•fluctuation of temperature
•fluctuation of precipitation
•circulation patterns
•climate extremes (cold/hot/dry/wet periods)
•climate forcing (solar, volcanic, ENSO)
•climate modelling (introduction/survey)

4. Hydrometeorological extremes

•strong winds
•floods
•severe small-scale weather phenomena: frequency/seasonality (hail storms, thunderstorms, tornadoes, flash floods)

5. Human dimension

•interaction between climate and society
•perceptions of weather and hydrometeorological extremes
•socio-economic impact
•impact on mentalities and religiosity
•political/administrational responses

6. Conclusion/outlook

•interdisciplinary synthesis of approaches and results
•new results in the European context
•contribution to the recent research in climate change and its human dimension

Bibliography

Historical Sources

   

Německo

http://www.umweltgeschichte.de/

Nejcitovanější německý autor - http://www.joachim-radkau.de/

Švýcarsko

NCCR - http://www.nccr-climate.unibe.ch/index_en.html

PAGES - http://www.pages.unibe.ch/

Swiss Federal Research Institute WSL  - http://www.wsl.ch/index_EN?redir=1&

http://www.euroclimhist.unibe.ch/en/

Maďarsko

V oblasti EH se nejvíce angažuje Středoevropská univerzita v Budapešti, dále Univerzita v Szegedu.

Francie

  • historická ekologie
  • historická klimatologe
  • environmentální filosofie

Nizozemí, Belgie

  • práce zaměřené na vodu, vodní hospodářství

Skandinávie

Rychle zde přibývá lidí zajímající se o EH.

  • klima
  • lesy
  • vodní zdroje
  • krajina

Rusko

  • Institute for the History of Science and Technology - zde se soustředí výzkum v oblasti EH
  • mnoho prací autorů vně Ruska o Rusku

Španělsko, Portugalsko

Středozemí - ekologicky unikátní region - práce zejména Američanů

ÚKOL

Prohlédněte si webové stránky Environmental History Resources. Mimo jiné tam najdete článek Environmental History - Between Science and Philosophy. Pokud to nechcete číst celé, přečtěte si alespoň názvy jednotlivých částí a část Applied science celou.

Zkuste se zamyslet nad Vámi vybraným tématem a představte si, že ho řešíte spolu s historikem případně dalšími specialisty. Jaké by byly role jednotlivých členů týmu? Byl by velký rozdíl v tom, když byste se tímto tématem zabýval/a sám/sama a s týmem dalších lidí? Své úvahy napište do blogu (Spolupráce).

Dám Vám příklad vycházející z reálné situace:

Na řece Bobrůvka se nachází několik starých vodních mlýnů. Jeden z nich (Bílkův mlýn) koupil člověk, který ho chce opravit a obnovit jeho činnost, zároveň tam chce meditovat nebo něco takového. Než se do rekonstrukce pustí, potřebuje získat velké množství informací o tom místě (zejména razítek a povolení, ale to teď pominu). Oslovil kolegu z geologie ke spolupráci na řešení problematiky s vodou povrchovou i podpovrchovou. Hydrogeolog si ví rady s vodou pod zemí, o vodě v korytě toho mnoho neví. Tak oslovil nás ke spolupráci. Aby bylo možné navrhnout např. nějaká protipovodňová opatření, je potřeba znát i historii tohoto místa, např. jak tam řešili v minulosti povodně, protože mlýn stojí v záplavovém území. Takže my jsme zase oslovili kolegy z pomocných věd historických na FF, zda by zjistili o tomto mlýně a dalších v okolí co nejvíce informací právě v souvislosti s velkými vodami. Kdyby každý z nás (geolog, geograf, historik) pracoval sám, tak udělá tu svou část práce, ale až při spojení našich prací vznikne komplexní mozaika, na základě které se bude moci nový majitel pustit do smysluplné rekonstrukce mlýna a jeho ochrany před povodněmi (vysokou zeď mu tam nikdo nepovolí, bude potřeba vycházet ze zkušeností těch, co tam žili).

Termín splnění: 28. říjen 2014