Fluviální geomorfologie
Lekce 6
Říční vzor: přímé, meandrující,
divočící a rozvětvené toky
Osnova lekce
 Kritéria pro klasifikaci
říčních vzorů
 Říční kontinuum
 Meandrující vodní
toky
 Divočící vodní toky
 Rozvětvené vodní
toky
Klasifikační kritéria říčních vzorů
 Leopold - Wolman (1957):
přímé, meandrující a divočící
řeky.
 Klasifikační kritéria:
křivolakost koryta, počet
říčních ramen.
 Křivolakost: přímé < 1,5 <
meandrující řeky; jediné
koryto: přímé a meandrující
řeky, více ramen: divočící
řeky.
 Index divočení = počet lavic
v úseku o délce jedné vlnové
délky říčních zákrutů.
 Klasifikační kritéria pro
řeky s jediným korytem:
 křivolakost koryta,
 stupeň pravidelnosti
zákrutů (např. nepravidelné
meandry, pravidelné
meandry),
 mobilita koryta (např.
zahloubené přímé řeky,
volně meandrující řeky a
řeky s omezeným
meandrováním – meandry
v úzké údolní nivě, zakleslé
meandry; řeky s aktivním
a neaktivní korytem).
Klasifikace říčních vzorů podle
Schumma (1968)
Dnové
splaveniny
Smíšené
splaveniny
Plaveniny
Jediné koryto šířka/hloubka 60:1 25:1 8:1
křivolakost 1,0 – 1,1 1,4 – 1,7 2,5
říční vzor přímý tok meandrující tok
Rozvětvené
divočící koryto
aluviální
kužel
údolní niva anastomózující
tok
Klasifikace říčních vzorů podle Rusta
(1978)
Jediné koryto
(index divočení < 1)
Rozvětvené koryto
(index divočení > 1)
Malá křivolakost
(< 1,5)
Přímý Divočící
Velká křivolakost
(> 1,5)
Meandrující Anastomózní
Říční kontinuum
 Říčním kontinuum = plynulá změna jednoto typu říčního
vzoru ve druhý v prostoru nebo v čase.
 Říčních vzor se mění se změnou průtoku, spádu a
množství transportovaných sedimentů.
 Divočící říční vzor se objevuje při větším průtoku nebo/a
větším spádu nebo/a větším množství unášených
sedimentů než meandrující říční vzor.
 Přímé toky se při nezměněném průtoku změní
v meandrující, když se zvětší spád jejich koryta.
 S rostoucí energií toku (větší sklon, větší průtok) a
rostoucím množstvím transportovaných sedimentů se
řeka mění v posloupnosti přímá, meandrující a divočící.
Vztahy mezi proměnnými fluviálního
systému a říčním vzorem
Meandrující řeky
 Vrcholy meandrů, inflexní
body, osa menadru.
 Výsepní a jesepní břeh.
 Geometrické parametry
meandrů:
 vlnová délka,
 rádius,
 amplituda (šířka
meandrového pásu).
Geometrie meandrů
 Směr úseků koryta (θ),
změna směru koryta mezi
úseky (Δθ).
 Pomocí řad hodnot θ a Δθ
je možné srovnávat
vlnovou délku, křivolakost
a pravidelnost meandrů
na různých řekách.
Vztahy mezi velikostí meandrů a
šířkou koryta (w)
 Velikost meandrů je nejvíce ovlivněna šířkou koryta:
 šířka meandrového pásu = 10 až 14 násobek W,
 rádius meandrů = 2 až 3 násobek W.
 Silná korelace mezi vlnovou délkou a
korytotvorným průtokem.
Proudění vody v meandrujících
korytech
 Zvlnění proudnice v
korytě.
 Rozdíl ve výšce vodní
hladiny mezi protilehlými
břehy.
 Vznik sekundární příčné
cirkulace.
 Spirálovité proudění.
Vznik meandrů
 Vznik meandrování nebyl
dosud uspokojivě
vysvětlen.
 Rozvoj meandrování
souvisí zřejmě s
hydrodynamickými
vlastnostmi proudění
a transportem sedimentů.
Změny morfologie meandrů v čase
 Způsoby vývoje
meandru:
 extenze,
 translace,
 rotace,
 zvětšování,
 bočný přesun,
 komplexní
změna.
Divočící řeky
 Faktory ovlivňující vznik divočení:
 velké množství dnových splavenin,
 snadno erodovatelné břehy,
 značně proměnlivý průtok,
 velký spád koryta.
Morfologie divočícího koryta
 Vznik lavic je snadnější
v širokých a mělkých
korytech s buňkami
s příčnou cirkulací vody –
sedimentace v místech
konvergence buněk.
 Systém štěrkových lavic a
mezilehlých ramen má
hierarchickou stavbu.
Rozvětvené vodní toky (anastomóza)
 Anastomózní ramena obtékají velké,
stabilními ostrovy porostlé vegetací.
 Vznik ostrovů v rozvětvených říčních
systémech:
 vydělením z existující údolní nivy
v důsledku odbočení koryta
(avulze),
 vývojem z velkých stabilizovaných
lavic, které vznikly sedimentací
v korytě,
 sedimentační činností prodlužujících
se ramen v říčních deltách.
Anastomóza = malá unášecí
schopností proudu, břehy odolné
proti erozi a přísun sedimentů jen
slabě převyšuje transportní
kapacitu.
Anabranching = nadřazený pojem,
ostatní rozvětvené říční systémy.
Podmínky vzniku rozvětveného
říčního systému
 Faktory ovlivňující vznik větvení:
 vysoce proměnlivý hydrologický
režim s častými povodněmi,
 břehy odolné proti erozi,
 mechanizmy způsobující časté
vybřežení vody z koryta (zanášení
koryta sedimenty, dřevní a ledové
zácpy).
 Větvení vzniká tam, kde řeka potřebuje
zvýšit svoji energii pro transport
sedimentů, bez možnosti zvýšit spád
(delty, poklesávající pánve, …).
 Klasifikace rozvětvených vodních toků:
 laterálně stabilní (přímé s ostrovy a
hřbety, meandrující),
 laterálně aktivní (meandrující,
divočící).
Řeka Narew, Polsko
Řeka Sabie, Jihoafrická republika
Řeka Sabie
Cooper Creek, Austrálie