Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Receptorové buňky jsou brány, kterými vstupují signály do NS Exteroreceptory x interoreceptory Transdukce Transformace Receptorová buňka převádí energii podnětu na změnu iontové propustnosti. Receptorová buňka převádí energii podnětu na změnu iontové propustnosti. Vlastnosti membrány jsou klíčem pro transdukci. Intenzita podnětu a intenzita odpovědi. Logaritmická závislost je dobrý kompromis mezi potřebou citlivosti a rozsahem. Trvání podnětu a trvání odpovědi. Většina exteroreceptorů se v různé míře adaptuje. Laterální inhibice: vyšší rozlišovací schopnost zesílení kontrastů Smyslové dráhy • Paralelní dráhy • Specializace analyzátorů smyslové dráhy • Úloha mozku integrovat do celku a interpretovat (zkušenost) Chemorecepce Vyzkoušené molekulární schéma Obecná chemorecepce buněk Pro smyslovou recepci musí být signál doveden na kanál Chuť Různě složité transdukční cesty 5 základních chutí. Čich Specifita srovnatelná s imunitní Cis/trans rozlišení Specializace receptorů Kombinace cca 350 receptorů člověka 3.000-100.000 vůní (?) Ale: 21 MARCH 2014 VOL 343 SCIENCE 1012 – trilion vůní Čichový lalok koncového mozku Mapa vůní – vzorec aktivovaných glomerulů Konvergence neprostorového parametru na prostorový Drosophila savec Mechanorecepce Bolest, dotek, Propriorecepce, Zvuk, gravitace, Pohyb, Vlhkost ? Magnetické pole? Jednotné molekulární schéma Somatosensorické vnímání Smysl pro rovnováhu – Statocysta nebo kanálek Vlásková buňka – specialista na jemný pohyb Vlásková buňka – specialista na jemný pohyb Proudový smysl Kanálek přepažený kupulou s receptory Ryba animace Vestibulární aparát a sluchový orgán Evoluce smyslových polí tvořených vláskovými buňkami. Sluchový orgán Sluchový aparát savců Sluchový aparát savců Vnitřní ucho Animace ear. http://highered.mcgraw- hill.com/olc/dl/120108/bio _e.swf Zvukové vlny způsobí posuny tektoriální a basilární membrány a tím i ohýbání vlásků. Tektoriální membrána - animace Výška tónu se promítá do prostorově lokalizovaného maxima. Vyostření maxima – laterální inhibice Vyostření maxima – laterální inhibice Fotorecepce Inverzní oko Světlo musí projít přepojovacími dráhami než dorazí k recepční membráně RGB čípky, ale jen RG ve fovei. Tyčinky jsou velmi štíhlé 2-5um, čípky v periferii 5-8 mm, ve fovei ale pouze 1,5 um. Fototransdukce světelného kvanta na změnu potenciálu Fototransdukce světelného kvanta na změnu potenciálu Animace rhodopsin. Cis trans animace Fotorepce a chemorecepce – podobný princip Fototransdukce světelného kvanta na změnu potenciálu Fototransdukce světelného kvanta na změnu potenciálu Zpracování začíná už v sítnici. Laterální inhibice První analýza kontrastů Modifikovatelná konvergence Laterální inhibice: Na sekundárních neuronech je zesílen kontrast. Změna velikosti a struktury receptivního pole. Bipolární buňky jsou první rysové analyzátory Barevné vidění založeno na různě absorbujících pigmentech. Trichromatické teorie, Young-Helmhotz Oponentní kódování, Hering R,G,B a Bl,Wh se konvertuje na R/G, B/Y a Bl/Wh Prostorové vidění (co je blíže a co dál) založeno na schopnosti měřit odlišnosti v zobrazení pravé a levé sítnice. Další metody konstrukce prostoru. Jsou stejně malí, ale nevypadají… Zraková dráha Z primární zrakové kůry dvě cesty: Kde dráha a Co dráha „Grandmother’s cells“ Na tvář selektivní buňky Biologické rytmy Rytmické děje jsou přirozenou součástí funkce organizmu. Předpovídají pravidelné změny bez ohledu na přechodné výkyvy denní nebo sezónní. Rytmické děje jsou přirozenou součástí funkce organizmu. Bez vnějších korelátů: nervové vzruchy, srdeční rytmus, dechový rytmus... Rytmické děje jsou přirozenou součástí funkce organizmu. Bez vnějších korelátů: nervové vzruchy, srdeční rytmus, dechový rytmus... Negativní zpětná vazba je zdrojem kmitů – regulace homeostázy. Rytmické děje jsou přirozenou součástí funkce organizmu. Bez vnějších korelátů: nervové vzruchy, srdeční rytmus, dechový rytmus... Negativní zpětná vazba je zdrojem kmitů. Rytmicita s vazbou na prostředí Cirkadiánní = asi 24 hod perioda S vnějšími koreláty: Synchronizátory: Silné, slabé 24 hodinové, lunární, anuální Jak se měří? Běhací kolo (mlýnek) Suprachiasmatické jádro a řízení motorické aktivity. Po vyřazení SCN se rytmus rozpadá Molekulární hodiny a zpětnovazebná smyčka synchronizovaná světlem. Molekulární hodiny a zpětnovazebná smyčka synchronizovaná světlem. Ve zpětnovazebné smyčce jsou pozitivními elementy transkripční faktory CLOCK and BMAL1. Ty dimerizují a iniciují transkripci genů Period a Cryptochrome. Negativní zpětná vazba je zajištěna PER:CRY dimery, které translokují zpátky do jádra, kde potlačují svou vlastní transkripci působením na CLOCK:BMAL1 komplex, kterému brání v dimerizaci. Jiná regulační smyčka je indukována CLOCK:BMAL1 heterodimery aktivujícími transkripci jaderných receptorů Rev-erbα a Rorα. REV-ERBα and RORα potom zpětně regulují Bmal1 promotor. MYŠ Cyklující faktory řídí transkripci regulačních Ccg genů. Ty zajišťují downstream efekty. Centrální a periferní oscilátory Circ. hodiny jsou v různých orgánech odpovědných za řízení metabolismu a pohybu. Master clock v SCN je synchronizuje. SCN a pineální orgán citlivé na světlo. Synchronizace světlem monitorovaným zrakem nebo i mimo zrakovou dráhu (pineální orgán) Význam hodin pro orientaci v prostoru Orientovat se podle Slunce, znamená znát přesný čas. Solární kompas využívali mořeplavci a využívají živočichové Chronobiologie Chronopatologie Pracovní výkon, učení soustředění, ale i účinnost léků závislá na denní době. Při konfliktu hodin nebezpečí poruch spánku (jet lag), příjmu potravy (obezita, diabetes), onkologických poruch…