Doc. Václav Vančata Antropologický ústav PřF MU Evoluce kostry Prenatální ontogeneze Ontogeneze člověka • Proces kvalitativního i kvantitativního vývoje organismu v čase, který zahrnuje jak změny biologické (vývoj orgánů i organismu jako celků), tak změny psychické. • Proces kvalitativních změn je obvykle označován jako vývoj, • Proces kvantitativních změn jako růst. • Oba procesy jsou velmi úzce spojeny a nelze je chápat odděleně. V určitých částech ontogeneze výrazně převládají kvalitativní změny, v jiných změny kvantitativní. • Ontogenezi dělíme na prenatální, perinatální a postnatální • Prenatální ontogeneze se rozlišuje na germinální (germinační), embryonální a fetální. • Perintální – předporodní fáze, vlastní porod a novorozenecká • Postnatální je pak vývojová (růstová), dospělá a stárnutí Kostra lidského plodu Obratlovci jsou jediní reprezentanti strunatců Vznikli na počátku prvohor – cca 550 milionů let Evoluce Home BOX genů Ontogeneze a fylogeneze v evoluci primátů – význam HOX genů Diferenciace zárodečných vrstev Zárodečný terčík a vývoj prvosegmentů, primitivní proužek, primitivní brázda a primitivní uzel Diferenciace zárodečných vrstev prvotní formování embrya Deriváty ektodermu • - neuroektoderm (nervový systém, sítnice, čichové buňky, deriváty crista neuralis) • - epidermis a adnexa kožní (žlázy potní, mazové, mléčná, vlas, nehet) • - vnitřní ucho (výstelka blanitého labyrintu) • - čočka oční, epitel rohovky • - část výstelky a žláz dutiny ústní • - sklovina zubu • - adenohypofýza • - neurální lišta - splanchnocranium, část neurocrania, odontoblasty Deriváty mezodermu • - svalová tkáň příčně pruhovaná kosterní a srdeční • - močové a pohlavní ústrojí (nefrony, folikulární buňky v ovariu, Sertoliho buňky ve varleti, výstelka části vývodních cest pohlavních) • - kůra nadledviny • - výstelka tělních dutin (hrudní, břišní, perikardové) Deriváty entodermu • - trávicí trubice (výstelka a žlázy) • - dýchací systém (výstelka a žlázy dých. cest, výstelka alveolů plicních) • - vývodní cesty močové • - výstelka středoušní dutiny a Eustachovy trubice • -štítná žláza a příštítná tělíska • - epitelové retikulum brzlíku Deriváty mezenchymu • - pojivové tkáně (vazivo, chrupavka, kost) • - hladká svalová tkáň • - krevní a lymfatické cévy • - slezina a lymfatické uzliny (lymfatická tkáň) Embryonální fáze – 1. měsíc • V prvém měsíci roste zárodek nejrychleji. Měří zhruba od 0,5 do 1,5 cm. Po zahnízdění se zakládá takzvaná embryonální placenta (vcestné lůžko placenta praevia), hlavní výživnou funkci má zatím ale žloutkový vak, který také vylučuje hormony – progesteron a choriongonadotropní hormon (chorionový gonadotropin). • Postupně se vytvářejí základy trávicí, nervové soustavy, srdce, játra, ledviny, žaberní rýhy a základy lebky, nosu, očí, uší a úst. Zakládají se artérie, vény a srdce bije zhruba 65 krát za minutu. Vznikají základy končetin. • Na přelomu prvého a druhého měsíce je embryo dlouhé okolo 2,5 cm a váží přibližně 2 gramy. Hlava tvoří asi jednu polovinu celkové délky těla. Zřetelně se vyvíjí jazyk a zárodky zubů. Na horní končetině je vyvinut loket, prsty a palec, na dolní koleno, kotník a prsty. Embryo se pokrývá kůží, zřetelné jsou i papilární linie. • Začínají se vyvíjet gonády (pohlavní žlázy), které produkují nezralé pohlavní buňky (ve třetím měsíci vaječníky obsahují v té době asi jeden milion nezralých vajíček, varlata pak mnohem větší počet prvotních spermií). Embryonální fáze – 2. měsíc • Ve 2. měsíci již mozek embrya koordinuje svými impulsy funkci orgánových systémů, srdeční činnost nabývá na pravidelnosti. • Vyvíjejí se vnější pohlavní orgány a na konci druhého měsíce začínají být zřetelné rozdíly mezi jedinci mužského a ženského pohlaví. Žaludek produkuje trávicí šťávy, játra začínají produkovat krevní buňky. Ledviny začínají odstraňovat z těla kyselinu močovou. • Kůže se počíná diferencovat a začíná být dostatečně senzitivní, aby mohla reagovat přiměřeně na taktilní podněty. Osmi týdenní embryo reaguje při doteku otočením trupu, hlavy a pohybem paží vzad. • Na přelomu druhého a třetího měsíce se začíná vytvářet a fungovat fetální placenta, která nabývá plné funkčnosti až na počátku čtvrtého měsíce. • V této fázi prenatálního vývoje, tedy na přelomu druhého a třetího měsíce prenatálního vývoje, již hovoříme o fétu neboli plodu. • V této době zárodek - plod váží asi 30 g a měří 7 - 8 cm. Jsou vyvinuty základy nehtů na prstech ruky i nohy, uzavřená oční víčka , hlasivky, rty a prominující nos. Hlava je stále velká, měří asi jednu třetinu délky těla, čelo je velmi vysoké. Vnější pohlavní orgány jsou jasně zřetelné a pohlaví snadno rozlišitelné. Končí základní fáze organogeneze. Přechodová fáze – 3. měsíc • Ve 3. měsíci jsou již orgánové systémy funkční a zárodek se nazývá fétus. V této fázi již fétus dýchá a „vdechuje" amnionovou tekutinu do plic a z plic. Občasně močí a moč se stává součástí amnionové vody, kterou plod také polyká. • Začíná se postupně diferencovat kostra. Žebra a obratle jsou chrupavčitá. Ve vnitřních pohlavních orgánech vznikají primitivní pohlavní buňky, vajíčka nebo spermie. • Fétus vytváří řadu specializovaných odpovědí, může hýbat dolními i horními končetinami, hlavou, otevírat a zavírat ústa a polykat. Dotkneme-li se víček, pohnou se, dotek dlaně způsobí částečné ohnutí prstů, rty se při doteku formují k sání, při doteku chodidla se prsty na noze roztáhnou. Toto reflexní chování se projeví při porodu a mizí měsíc po narození. • Fétus se nachází ve vnitřním obalu amnionu v amnionové tekutině. Fétus v amnionovém obalu se vznáší v plodové vodě vnějšího zárodečného obalu chorionu. Celý systém pak výrazně chrání plod před otřesy a nárazy. Přechodová fáze – 4. měsíc • Ve 4. měsíci růst těla dostihuje tempo růstu hlavy, která měří asi 1/4 tělesné délky – stejný poměr jako při narození. Fétus měří 15 až 25 cm, váží asi 200 g. • Pupeční šňůra je dlouhá nejméně jako fétus a její růst bude dále pokračovat. Placenta je již plně funkční a orgány jsou plně zformovány, stejně jako krevní oběh. Formuje se fetální a placentární krevní oběh. • Fétus se začíná intenzívně pohybovat, „kope" matku, tento moment bývá označován jako „quickening" – zrození života, reflexní aktivity, které se objevují v průběhu třetího měsíce jsou nyní výrazné. Urychluje se vývoj svalstva, začíná osifikace kostry. • Začínají fungovat smyslové orgány, nejprve zrak a potom i sluch. Plod je schopný reagovat na zrakové i sluchové podněty. Pediatři tvrdí, že je již možná reakce na hlas matky, případně i hlas otce a hudbu. Fetální období – formování plodu • V 5. měsíci má fétus má hmotnost od 350 do 600 gramů a měří okolo 30 cm a začínají se objevovat rysy jeho osobnosti. – Objevuje se jasná fáze spánek – bdění a dítě v děloze zaujímá oblíbenou pozici („leží"). Fétus se stává mnohem aktivnější – kope, natahuje se, kroutí se a dokonce škytá. Je zřetelně slyšet tep srdce. Potní a mazové žlázy jsou funkční. – Respirační systém je ještě nedostatečně vyvinut při předčasném porodu dítě není schopno dýchat a umírá. Objevují se řasy a obočí, tělo se pokrývá srst připomínající kožním derivátem, lanugem. • V 6. měsíci se rychlost růstu fétu se mírně zpomaluje, fétus měří nyní asi 35 – 40 cm a váží asi 500 – 600 gramů. – Kůže je průsvitná, červenavá. Objevuje se vrstva podkožního tuku. Začíná mizet lanugo, i když délka existence lanuga je velmi individuální. – Oči jsou kompletní, oční víčka se zavírají a otvírají a fétus se může dívat do všech stran. Pravidelné dýchaní je udržováno po 24 hodin. Objevuje se plakání a ruka je schopná silového uchopení všech prstů. – Dýchací aparát je stále nedozrálý, šance na přežití při předčasném porodu je stále malá. Podobně ani kůže zatím nemůže plnit zcela svojí funkci, zejména funkci protibakteriální bariéry a termoregulační Fetální období - vývoj plodu • V 7. měsíci váží od 1200 do 2000 gramů, měří přes 40 cm a má plně vyvinuty reflexy. Pláče, dýchá, polyká a může si sát palec. • Varlata začínají sestupovat do tříselného kanálu, velké stydké pysky se zvětšují. Lanugo buď zmizí, nebo mizí až krátce po porodu, vlasy mohou pokračovat v růstu. • Epidermis začíná rohovatět. Orgány jsou plně funkční, při příslušné lékařské péči může plod těžší než 1300 – 1500 gramů poměrně dobře přežít. • V 8. měsíci je dlouhý 45 – 50 cm a váží 2500 – 3000 gramů. Jeho pohyby jsou omezené, protože rychle přerůstá velikost vnitřního prostoru dělohy. • Během osmého a devátého měsíce se stává vrstva podkožního tuku souvislou, tělo je schopné se adaptovat na změny teploty mimo dělohu. • Varlata začínají sestupovat do šourku, velké stydké pysky jsou minimálně stejně velká jako malé stydké pysky. Nehty již téměř pokrývají konce prstů. Konec vývoje plodu – začátek perinatální fáze • V 9. měsíci, jeden až dva týdny před porodem, přestává fétus růst. Váží v této době již více než 3000 gramů a měří okolo 50 cm. Placenta přestává plnit svoje funkce, „postupně se odpojuje". • Vrstva podkožního tuku se stále zvětšuje, orgány pracují stále výkonněji, srdeční tep se zvyšuje, je vylučováno více exkrementů. Mizí načervenalá barva kůže. Varlata jsou sestoupená v šourku, velké stydké pysky plně překrývají malé stydké pysky, nehty jsou plně vyvinuty. • Krevní oběh se připravuje na přestavbu, tj. začínají se postupně uzavírat tepenný a později i žilní dučej (propojení, která umožňují směšování okysličené a odkysličené krve). Přestavba fetálního oběhu na novorozenecký se dokončuje těsně po porodu. Tímto se definitivně odděluje oběh okysličené a odkysličené krve. Osifikace kostí - tkáňový původ Mechanismy osifikace a růstu kostí Cévní zásobení při růstu kostí Typy osifikace – kostra lebky Způsob osifikace – sekundární centra • Kloubní spongiosa • Kloubní destička a další kloubní elementy • Nekloubní vazy/svaly Molekulární mechanismy osifikace Genetická regulace endochondrální osifikace dlouhých kostí HOX geny a Pitx 1 geny vývoj pánve, čelistí a hypofýzy Ontogeneze lebky Růst a vývoj kostry hlavy Růst a vývoj palatum durum Homologie žaberních oblouků na lidské lebce Os occipitale Os temporale Os temporale ossification Os sphenoidale Os sphenoidale Os frontale Maxilla Mandibula HOX geny řídící vznik míšních segmentů Columna vertebralis Columna vertebralis Columna vertebralis Os sacrum Columna vertebralis Sternum Embryonální vývoj přední části thoraxu Clavicula Scapula Srovnání kostry horní končetiny nižších obratlovců Vývoj končetin embrya Humerus Radius Ulna Vývoj horní končetiny - ruka Kostra ruky Pelvis Pánevní kosti a „končetiny“ ryby Pitx 1 geny ovlivňují vznik „pánve“ už u některých ryb Femur Tibia Fibula Ontogeneze nohy Osifikace nohy