Ochrana vodních bezobratlých
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Ohrožení bezobratlí vodních ekosystémů
• ochrana vodních bezobratlých = ochrana
vodních ekosystémů a habitatů
specifických pro jednotlivé druhy
• prioritou ochrana a popř. obnova těchto
systémů, která však často téměř nemožná
(odpřírodněná koryta velkých řek v
aglomeracích)
• přístup na druhové úrovni možný jen u
několika „vlajkových“ nebo „deštníkových“
druhů
• aktivní přístupy k ochraně těchto druhů lze
využít jako názorné příklady možností i
chyb ochrany přírody v těchto programech
(perlorodka, raci)
Hlavní příčiny ohrožení populací v tocích
• morfologická degradace toků
• silná eutrofizace všech toků (téměř zánik
oligotrofních povodí)
• zanášení toků v důsledku eroze
• znečištění toxickými a organickými látkami
(včetně léčiv a hormonů)
• změna teplotního režimu (pod přehradami i v
rámci změny klimatu)
• fragmentace toků přehradními nádržemi (i
rybníky)
• průnik invazních druhů
• nevhodný rybářský a vodohospodářský
management
• opuštění původního systému hospodaření v
krajině
Nejohroženější typy habitatů tekoucích vod
• prameniště (zejména nížin)
• velké i drobné nížinné toky
• ztráta pestrosti habitatů uvnitř říčních koryt a jejich
dynamiky
• vymizení:
– tůní přímo v korytě
– štěrkových lavic
– meandrů
– erozních břehů
– úkrytových možností (kořeny, balvany) a hrubé
organ. hmoty v korytě (dřevo)
– propojení poříční krajiny s hlavním tokem
Centra diverzity
• zachovalé nivy větších řek: Dolní Podyjí, Pomoraví,
Poodří, Lužnice, Polabí, Třeboňsko atd.
• pramenné oblasti pohraničních pohoří
perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
(114 – KO, ČS – KO, Stanoviště - příl. II. a IV., Bern - příl. III)
• holarkt, Evropa od Španělska po Skandinávii až do Ruska
• v ČR Blanice, Malše, Želivka (v Osoblažském výběžku
populace zanikly), malá genet. odlišnost populací
• ve středověku i větší řeky (Otava, Vltava až pod Č.
Budějovice, Blanice, Sázava atd.), jižní Čechy pod
Šumavou, západní Čechy, sudetská pohoří severní
Moravy
• získávání sladkovodních perel, dle kronik a účet dokladů
úpadek populací posledních 500 až 800 let
• úbytek detritu po vykácení listnatých lesů – přesun
perlorodek do oblasti luk (více detritu)
• ještě v 90. letech min. století masové úhyny kvůli
splachům z polí, za 40 let nevznikla žádná nová populace
• i současné populace se rozmnožují (imunologická reakce
ryb na atak glochidií), ale juvenilní stádia nepřežijí první
roky
• od 90. let první polopřirozené odchovy na světě v ČR (J.
Hruška) na Šumavě
perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
Příčiny ohrožení
• znečištění (jednorázový zánik populace při
havárii), regulace toků a výstavba přehrad
(změna hydrol. a plavenin. režimu)
• ochlazení horních toků (drenáže, zastínění)
• opuštění tradiční údržby krajiny
• nevhodné složení detritu (až dystrofie – kyselá
povodí po acidifikaci), nízké pH vadí juvenilům
• zarůstání kosených luk = nevhodná kyselá
ostřicová lada, smrkové monokultury = acidita
• odvodňování,
• eroze - těžká technika a špatné hospodaření
perlorodka říční – potrava
• filtrátor (až 50 l vody/den), detrit (do 0,001 mm) s
dostatkerm Ca, filtrací separují a vyvrhují nepoživatelné
částice (jíl, železité sraženiny)
zdroje detritu:
• a mikroskopické řasy - zdrojem? helokrenní prameny
nebo vodní makrofyta - stolistek, hvězdoš, lakušník
• kořenový systém trav (lipnicovité a dvouděložné –
průběžně v roce), listnáče a keře pouze při opadu, musí
mít dostatek Ca
• zrychlení populačního cyklu díky vyšší úživnosti vody
(vede k narušení věkové struktury)
– v ČR oligiotrofní vody, věk max. 140 let (přestárlé
populace), v mezotrofních vodách max. 50 let (pod
10 cm),
– v chudých skandinávských tocích až 280 let dlouhověkost
dle přístupnosti Ca
perlorodka říční – vývojový cyklus
• izolovaní jedinci hermafroditní, v koloniích oddělené pohlaví,
samice nasaje spermie (kolonie) – po 4-6 týdnech volná
glochidia
• glochidia na lososovitých (pstruh potoční) 3-12 měsíců (dle
Tvody) - na žábrách ale i jinde, ryba jako vektor přenosu
• adaptace na místní genotyp ryb – problém rybářské
vysazování, vhodnější mladší ryby (menší imunitní odpověď)
– vhodná přirozená reprodukce obsádky
• získaná imunita ryb po kontaktu s glochidii (vhodnější rychlá
obměna populace i spolupůsobením predátorů (např. vydry)
a kontaktem s neobsazenými povodími)
• nejcitlivější stádium perlorodky do 0,5 mm po odpadnutí z
ryby - pak v substrátu cca 10 let – po vynoření kolonie –
rozmnožování od cca 10–20 let (dosud se nikdy nevynořily) –
v charakteru substrátu zásadní problém
perlorodka říční – specifické nároky na
prostředí
Kvalita vody
• nízká koncentrace dusičnanů (okolo 2, max. do 6 mg/l)
• menší oligotrofní toky v podhůří s nižším obsahem rozpuštěného Ca
• ALE ve vhodné potravě potřebují dostatek Ca (detrit)
• letní průměrné teploty nad 15°C
• nízká vodivost 50 až 70 µS/cm
Habitaty
• 13 povodí / na 8 z nich záchranný program
• nezanesené prokysličené štěrkopísčité lavice
• vhodné geologické podloží - granit a podobné horniny (štěrk a hrubý
písek)
• okolní krajina jako zdroj detritu - nezastíněné helokreny x chladná
prameniště s rašeliníkem nevhodná
Ochranářská opatřeníZáchranný
program
• odchov citlivých juvenilů v umělých stružkách
s prokysličeným štěrkovým dnem a s dotací
detritu z vhodných pramenišť
• cílem - překonat období, kdy jsou larvy
nejcitlivější k podmínkám prostředí
• odolnější jedinci ve věku 3-5 let vráceni do
toku na 4 lokalitách
• komplexní řešení situace v celém povodí
Podpora reprodukce
• Podpora oplodnění - roztroušení jedinci soustředěni do
vhodných úseků – přirozené oplodnění (po povodních a
ledochodech)
• Řízené osídlení hostitelů a vývoj na nich – samice po
mírném zvýšení T vody vyvrhnou glochidia - vysazení
pstruhů dle optimální parazitace žaber (200 glochidií rybu do
10 cm) - při dokončování metamorfózy zpětný odlov ryb uvolnění
larev při vyšší teplotě 16-17 ºC (následná filtrace
vody)
• Polopřirozený odchov ranných stádií – jedinci do 0,5 mm
2-3 měs. krmeni vhodným detritem (vysoká úmrtnost) –
následně adaptace na podmínky v odchovném toku (od 1
mm) a odchov do 3-5 let (průtočné klícky s hrubým pískem v
odchovných úsecích napájeny říční vodou (záchyt driftujících
jedinců)
• Polopřirozené odchovné prvky – umělé boční kanály z
původního toku - do dosažení pohlavní zralosti (ca 8 cm) –
pak nižší nároky na potravu i kvalitu vody
Podpora trofické základny
Opatření v povodí
• kompostoviště a luční management - štěrkové vrstvy pod
budoucí kořenový horizont břehové vegetace, vypásání a
kosení luk v okolí toků
• prokořenění břehů umělých kanálů (bednění) - vypouštěny
odchované perlorodky (3-5 let),
• kolonie adultních perlorodek – ochrana dočasným
zápletovým oplůtkem (hrubší kamenivo)
• založení travnatého břehu - trvalý pomalý průtok vody, detrit
z rhizosféry, omezení promrzání kolonií,
• vhodná trdliště pro pstruha
• pročištění koryt přítoků od naplaveného materiálu zprůchodnění
přítoků a zamezení ukládání sedimentů,
přísun detritu
ZÁCHRANNÝ PROGRAM
– co se řešilo?
2005-2007
• zachování odlišných forem perlorodky říční (ale geneticky poměrně
homogenní) = není priorita,
• udržení početnosti a příznivé věkové skladby jednotlivých populací
• výstavba odchovných prvků v povodích
• výběr a hodnocení lokalit pro případné repatriace
do 2010
• revitalizace povodí (terénní úpravy toku a jeho nejbližšího okolí vytvoření
vhodných stanovišť pro kolonie i úkryty pro hostitelské
ryby)
• repatriace perlorodky na vybrané lokality s využitím odchovných
prvků
výhledově do 2020
• navození extenzivního zemědělského a lesního hospodaření
(přirozená skladba lesních porostů,
• tradiční lukařství, navracení kompostované biomasy?, používání
organických hnojiv a extenzivní pastevectví, omezení orných ploch
Monitoring záchranného programu
Bioindikační metody
• jedinci z odchovu - průběžný monitoring vlivu opatření na nejcitlivější juvenily
– měření přírůstků a mortality, květen-říjen (kontrola mikroskopem), mimo
sezónu pouze vizuálně v terénu
• změny početnosti na 2 kontrolních plochách – úmrtnost (vegetační a
mimovegetační období), plocha 150 x 200 cm s 12 čtverci o rozměrech 50 x
50 cm
Měření kvality vody
• on-line datalogery na lokalitách - konduktivita, T vody a výška hladiny toku
(Blanice, Zlatý potok), přenos dat na web - při překročení limitů konduktivity a
průtoku varovná SMS
Kritika programu:
• část tvrzení založena na neověřených předpokladech bez nezávislého měření
v terénu
• neznáme přesně všechny příčiny a proto se řada nákladných opatření může
míjet účinkem
Raci
• dříve hojně v tocích i jezerech – zdroj potravy obyvatel
• minimální míra raka na veslech rybářských lodí
• od průmyslové revoluce (polovina 19. stol.) oslabení populací díky
znečištění
• zavlečení račího moru koncem 19. stol.
• silný pokles početnosti r. říčního (A. astacus) a nasazení r.
bahenního (A. leptodactylus) – také citlivý k moru
• omezení prodeje jedinců pod 12 cm a samic s vajíčky již ve 30.
letech minulého století
• 5 původních evropských raků, z toho 3 v ČR (nepůvodní v Rusku a
Mediteránu)
• dosazeny nepůvodní odolné druhy: r. pruhovaný (Orconectes
limosus) a později r. signální (Pacifastacus leniusculus) - rozšíření
čel. Astacidae (západní Palearkt a západ Sev. Ameriky) a
Cambaridae (vých. Asie a východ Sev. Ameriky)
• v současnosti sledování ohnisek šíření moru z míst výskytu
invazních druhů
Biologie raků
Rozmnožování
• gonochoristé, ale r. mramorový (Procambarus fallax) partenogenetické
samice
• páření našich raků na podzim (dle Tvody) - vajíčka pevně připojena k
zadečku - délka vývoje dle Tvody (do jara) - ráčci přichyceni vláknem k
nožkám samice, po několika svlékáních se osamostatňují
• r. pruhovaný - vajíčka až na jaře a od dubna nastává líhnutí
Potrava
• herbivorní (vegetace), predátoři a detritofágové (listový opad)
• potrava podle věku, období roku a fyziologického stavu
• jaro - rostlinná strava, okolo 7 °C, léto - nad 14 °C živočišná potrava
(hlavně u juvenilů): měkkýši, larvy hmyzu, žížaly, korýši, pulci či ryby,
podzim - opad
• filtrace řas a detritu (mezi svlékáním v úkrytech) – při měkké kutikule je
zranitelnější (kanibalismus)
• predace juvenilů - Aeshna, ploštice a larvy brouků i invazní blešivci
(Dikerogammarus villosus), predace adultů – ryby, ptáci, šelmy, hlodavci
Monitoring raků v ČR
• zmapováno 12 670 úseků (z 13 110) a na 1 092 raci nalezeni
• od r. 2008 monitoring populací r. kamenáče a sledována kvalita
vody
• hodnocení vlivu predace norkem americkým na populace r.
kamenáče
• popis rizikových zásahů a návrhy řešení
Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium)
ČS-KO, 114-KO, příl. V.
• znaky - hlavohruď bez trnů, krátké trojúhelníkovité
rostrum, klepeta zespod nečervená
• střední a JV Evropa, v Čechách po sudetská pohoří,
nejseverněji po Drážďany
• v ČR původně 4 lok., mapování Natura – 21 toků (45
lok.), střední a západní Čechy (České středohoří,
Podkrkonoší, Domažlicko) – Morava nepodložené
• 10-12 cm, věk do 10 let, populace geneticky
uniformní včetně německých, odlišná podkrkonošská
populace - introdukce ze Slovinska?, smíšené
populace s r. říčním
• náročný na úkryty (kameny, kořenové baly),
meandrující toky ve smíšených lesích – spíše v
tůních, výjimečně ve stojatých (průtočné rybníčky),
• tolerance znečištění (O2 okolo 3 mg/l), někdy i v
obcích
• zachovalé menší toky (2-3 řádu), 250-650 m n.m.,
výskyt s druhy: pstruh, vranka, hrouzek, střevle a
mihule
• ohrožení: norek americký
Rak říční (Astacus astacus)
ČS-EN, 114-KO, příl. V.
• znaky: trny pouze za týlním švem, 2 hrbolky na vnějším prstu
klepet, klepeta zespod červená, tělo často modré
• nejhojnější rak Evropy, od Ruska po Norsko, na jihu po Řecko
a Albánii
• po račím moru koncem 19. stol. chován (rybníky) a vysazován
po celé ČR – původní rozšíření nejasné = genetická struktura
nejasná (druhotné lokální adaptace?)
• pokles díky znečištění, ale i na znečištěných úsecích (proudný
úsek Labe pod Pardubicemi), nyní 1 082 úseků = 550 lok. v
ČR
• potoky a menší říčky, rybníky a zatopené lomy
• pomaleji tekoucí toky s množstvím úkrytů, meandry, stromový
doprovod, kameny, hloubí nory do hlinitých břehů, tůně s
hromaděním org. materiálu
• 150-1000 m n.m., 3-4 řád toku, absence v horách následkem
acidifikace?
• věk do 20 let, až 250 vajíček ve snůšce, pohlavní zralost
dosahují od 1,5 do 5 let dle teploty 15, max. 18 cm,
sympatricky s kamenáčem a r. bahenním
• predátoři: úhoř, okoun, norek americký, vydra a brodiví
Rak bahenní (Astacus leptodactylus)
114-O
• hlavohruď silně trnitá, rostrum dlouhé s dlouhou špičkou,
vnější prst klepet bez hrbolků přímý, klepeta světlá,
žlutavá
• pontokaspický, V Evropa a Z Asie - Rusko (oblast
Kaspického a Č. moře) - rozšířil se do celé Evropy mimo
Pyrenejského pol. a Skandinávie, původně k Bratislavě a
Vídni, v Polsku po Halič
• od konce 19. st. vysazován (imunita proti moru pouze
domnělá) – dnes ve 3 zemích Evropy, běžně
konzumován
• v ČR vysazován zejména do nádrží v Čechách a na S
Moravě (původní?)
• v ČR 40 lokalit (nedostatečně vzorkovány stojaté vody)
• jezera do hloubky 50 m, úkryty nejsou tak podstatné –
denní aktivita, spíše na dně a v litorální vegetaci, rybníky
i odkaliště, tekoucí vody málo
• euryvalentní – tolerance vyšší salinity, teploty (až 32 ºC),
vodivost 1500 µS/cm, kyslík do 2 mg/l
• vyšší plodnost i rychlost růstu – dospělost už od 2-3 let,
vajíček 200-400, rozmnožování od podzimu do jara, až
15 cm
• predace dravými rybami, vydra, norek
Rak signální (Pacifastacus leniusculus)
invazní
• hlavohruď silně trnitá i před týlním švem, vnější prst
klepet bez hrbolků, klepeta světlá, žlutavá, typická
bílá či namodralá skvrna = „signální“, červená a
hladká klepeta vespod
• S Amerika od malých potoků přes řeky po jezera
• 1959 introdukce do Švédska, umělé líhně a
vysazování do celé Evropy (24 zemí – Stř. Evropa,
Skandinávie, Španělsko, 2006 Slovensko)
• v ČR introdukce od r. 1980 (Hradec Králové a
Velkomeziříčsko, Bobrava u Brna), zejména jih a
jihovýchod země
• říčky a rybníky, hloubí nory, pohybuje se po souši
(kolonizace 1 km za rok)
• euryvalentní – vysoká teplota, salinita, vyschnutí,
pH nad 6
• přenašeč račího moru, ale pokud není nakažen je
možná koexistence s původními druhy
• rozmnožování na podzim – líhnutí na jaře, 200 -
400 vajíček, dospívají po 2-3 letech, věk do 20 let
Rak pruhovaný (Orconectes limosus)
invazní
• na horní straně zadečku hnědočervené
příčné pruhy či skvrny, oranžové špičky
klepet, do 12 cm
• východ S Ameriky, do Evropy 1890 –
Polsko, Německo, v současnosti se silně
šíří
• v ČR od 1989 šíření Labem od Hřenska po
Pardubice, Ohře, Vltava po Č. Budějovice,
Odra, jižní Morava, přítoky Labe, včetně
malých toků a nádrží (Lipno), pískovny
• regulované pomalu tekoucí odpřírodněné
toky (záhozy)
• teplé eutrofizované znečištěné toky, bahnitý
substrát, toleruje nedostatek kyslíku, v ústí
malých toků do větších řek
• přenáší račí mor (infikováni všichni jedinci)
a původní druhy vytlačuje i agresivitou
• dožívá se 4 let, rozmnožování převážně na
jaře, 400 vajíček, dospělost za 1 rok
Rak červený (Procambarus clarkii)
invazní
• štíhlé tělo (12 - 15 cm), tmavě červené až rudohnědé
se světlejšími skvrnami, spodní strana klepet zářivě
červená
• původně S Amerika (introdukce po celém světě)
• 1973 introdukce J Španělska, v 70. až 90. letech
záp. a jižní Evropy (13 zemí)
• v ČR v akvarijních chovech - dosud ne volně,
• bažiny až řeky (toleruje znečištění i vyšší salinitu), v
sezónně zaplavovaných mokřadech - nory přes 2 m
= škody v zemědělství,
• věk max. 4 roky v chovu, v přírodě 12-18 měs.,
vysoká plodnost v nižších zeměpisných šířkách 2
generace ročně (až 600 vajíček v jedné snůšce)
• rezistentní přenašeč moru, r-stratég - krátký živ.
cyklus, agresivní chování
• teplomilný, ale přežívá i v zamrzajících vodách
• akumuluje těžké kovy a škodliviny - následná
akumulace ve vyšších trofických úrovních
• kalí vodu hrabáním = úbytek makrofyt, následně
změny struktury společenstva bezobratlých i
obojživelníků
Výskyt raků a kvalita vody
• znečištění: amoniak (do 1,5 mg/l) a dusitany (při
dlouhodobém působení odchylky v chování – hloubení
nor i v místech s dostatkem úkrytů), rak pruhovaný
toleruje vyšší hodnoty
• BSK5 okolo 1-2 mg/l, o něco tolerantnější je kamenáč,
ale následkem vln znečištění mohou v populaci chybět
některé ročníky
• koncentrace kyslíku cca 10 mg/l, v zimě by neměly
klesat pod 5 mg/l, kamenáč mírně tolerantnější, r.
signální snáší i 2 mg/l
• teplota - většina raků stenotermních, r. říční
krátkodobě 25 ºC (letální 30ºC), letní růst nad 15 ºC, r.
kamenáč optimum do 22 ºC
• pH 7,5-8, krátkodobě až 9, kyselé vody neosidlují
• vhodné vyšší koncentrace vápníku (stavba těla a
neutralizace toxických kovů)
• konduktivita okolo 400-500 µS/cm
Račí mor
Aphanomyces astaci (Oomycetes) - tzv. vodní plísně,
podobné pravým houbám
• nepřežívá vyschnutí, potřebuje permanentně
hostitele
• diagnostika - specifická PCR reakce ze zadečku či
zakloubení končetin
• přenáší nepůvodní severoameričtí rezistentní raci,
nově rezistentní populace na Moravě?
Příznaky:
• jiní živočichové kromě raků nejsou úhynem zasaženi
• raci nalézáni v různém stavu, živí, hynoucí i mrtví
• úhyn se šíří i proti proudu (při opakované kontrole)
Prevence:
• nevysazovat nepůvodní druhy
• při manipulaci s původními raky karanténa (několik
týdnů)
• nepřenášet ryby pokud zjištěn úhyn (výplach ve
vodě, obměna zažívacího traktu)
• potenciálně infikované předměty dezinfikovat
Aktivní ochranářské zásahy
• mapování a monitoring všech druhů raků a výskyt moru
• ochrana biotopů a podpora přirozeného šíření původních populací,
navrženo 13 EVL pro r. kamenáče
• omezit přenášení, přerybnění, znečištění, šíření nepůvodních druhů
(zákonem zakázat i v akvaristických prodejnách)
• osvěta pro odlišení původních a nepůvodních druhů a důsledky
nevhodných přenosů, zákonné důsledky nepovolených přenosů
• repatriace a transfery?? - pouze po přípravě, s odborníky, dodržování
struktury populací podle povodí a odchyt populace „na sucho“(mor!)
• provádět rovnoměrnou „disperzi“ přenášených nebo vypouštěných raků
(posilování populací není prioritou, spíše omezení negativních vlivů)
• hubení nepůvodních raků? - syntetické pyrethroidy nebo přírodní
pyretrun z chryzantém – problematické, ovlivňuje celý ekosystém
• nevhodné vysazovat do morfologicky degradovaných či znečištěných
toků
• v současnosti probíhá odchov např. na VÚRH JU Vodňany v oblasti NP
a CHKO Šumava, CHKO Třeboňsko
• ke všem zásahům jsou potřebné výjimky!
Právní předpisy k ochraně a
introdukcím raků
• zák. 114/92 Sb. (Ochrana přírody a krajiny) – „záměrné rozšiřování
geograficky nepůvodních druhů“, ale i „reintrodukce a záchranné
přenosy“ – vše na výjimku
• Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se
nevyskytujících druhů v akvakultuře
• Zákon o rybářství (č. 99/2004 Sb.) - „nepůvodní se rozumí taková
geograficky nepůvodní nebo geneticky nevhodná anebo
neprověřená populace ryb a vodních organismů, která se vyskytuje
na území jednotlivého rybářského revíru méně než tři po sobě
následující generační populace“
• Zákon o vodách (vodní zákon) (č. 254/2001 Sb.) - „vypouštění
nepůvodních a geneticky nevhodných a neprověřených ryb a
ostatních vodních živočichů do toků a vodních nádrži vázáno na
souhlas příslušného vodoprávního úřadu“ (obec s rozšířenou
působností)
Problémy dřívější ochrany raků
• od 1985 sčítání - „Akce rak“
• od roku 1999 pokusy o umělé odchovy - ČSOP (Holzer)
• 25 individuálních projektů, ale bez údajů o původu raků genetické
znečištění?
• nejasná kritéria výběru lokalit – morfologicky nevhodné
úseky
• chyběla zpětná kontrola populací a často odůvodnění
jejich vysazení
• zaměňování raků říčních za kamenáče a vypouštění na
nevhodné lokality (dosazování a dokrmování raků v
lomu)
Biotopy nevhodné pro raky -
bioindikace
• regulované nemeandrující toky s pomalu tekoucí vodou nebo
naopak úzké, napřímené meliorační stružky s rychle proudící vodou
se zahloubeným a upraveným korytem, břehy s panely či
vegetačními tvárnicemi
• jílovité nebo bahnité dno, absence úkrytů, chybí břehová vegetace
(kořenové baly), přehříváni toku v letních měsících, v nejbližším
okolí převažují pole, neprobíhají samočisticí procesy, splachy ze
zemědělských ploch nebo nedostatečně čištěnými odpadními
vodami
• úseky častěji postihovány povodněmi při přívalových srážkách
• nepřirozeně zvýšený predační tlak, a to např. ze strany invazně se
šířícího norka amerického či do toků vysazovaných pstruhů
• nebezpečí otrav (například betonové výluhy při opravách mostů)
Velevrub (Unio)
Velevrub tupý (Unio crassus)
114 – SO, Stan. příl. II. IV., NATURA, IUCN - teměř ohrožený
(NT), ČS - ohroženy (EN)
• celoevropsky ohrožený
• od pstruhového pásma (navazuje na výskyt perlorodky) po
čisté nížinné potoky a větší řeky
• potřebuje vysokou kvalitu vody, přirozenou dynamiku říčního
koryta, přírodě blízky stav rybích společenstev
• hostitelské ryby: střevle potoční, vranka obecná a další
• dříve se „přehraboval hráběmi“, nyní výrazný úbytek
Velevrub malířský (Unio pictorum)
114 - KO
• nejběžnější druh rodu velevrub na našem území – kromě
tekoucích vod a nádrží s neznečištěnou vodou
Velevrub nadmutý (Unio tumidus)
ČS - zranitelný (VU)
• vzácný obyvatel nádrží, případně větších vodních toků s
dobrou jakostí vody
Škeble (Anodonta)
škeble rybničná (Anodonta cygnea)
(114 – SO)
• eurosibiřská, pouze stojaté vody, zejména soutok Moravy a Dyje,
kanály, větší řeky, tůně, rybníky
• místně vyhynulý
• ohrožení intenzivním chovem ryb, znečištění, vodohosp. zásahy
• péče: odbahňování, přenosy na vhodné oligotrofní lokality
(pískovny)
škeble říční (Anodonta anatina)
• nejběžnějši velký mlž v ČR (toky, nadrže)
škeble plochá (Pseudanodonta complanata)
IUCN - téměř ohrožený (NT) a ČS - ohroženy (EN), chybí ve 114
• evropský druh, velmi vzácná (větší řeky - Lužnice, Nežárka, Dyje
a Kyjovka, dolní Vltava, Labe)
• větší nížinné řeky, ohrožení vodohosp. zásahy, izolace populací
– fragmentace toků
• opatření: propojování populací, zprůtočnění ramen
Drobní měkkýši nížinných řek
• Theodoxus danubialis (zubovec dunajský)
– mediteránně pontický druh, v ústí Kyjovky,
CR, ohrožen znečištěním a regulací, v
proudných místech – zanášení bahnem
• Sphaerium rivicola (okružanka říční) a
Pisidium supinum (hrachovka obrácená) –
během silného znečištění téměř vymizelý
(70-90. léta), postupný návrat posledních 10
let do nížinných řek
• Pisidium amnicum (hrachovka říční) – dříve
masový druh, ale vymizel s intenzivním
zemědělstvím – nyní jen Křivoklátsko,
Kokořínsko (Pšovka, Liběchovka), čistomilný
– opatření: odstranění regulací a znečištění
Jepice nížinných řek
hrabavé druhy
Palingenia longicauda - jepice
dlouhochvostá ČS-EX = vyhynulá
Ephoron virgo - jepice podeňka
- ČS-CR, úbytek v důsledku ztráty
vhodných habitatů (hlinité břehy, do
nichž se larvy zahrabávají)
proudomilné druhy
• Prosopistoma pennigerum – jepice
jezovka - ČS-EX, příčiny vymizení:
ztráta vhodných habitatů a zhoršená
kvalita vody
Pošvatky nížinných řek
Marthamea vitripenis (Burmeister,
1839) – pošvatka – ČS-EX - nížinné
toky – zcela vymizela
Brachyptera braueri (Klapálek, 1900) –
pošvatka pražská, ČS-CR, „pražská
moucha“ = masový výskyt v Praze –
velké a střední nížinné toky, kameny
v proudu, ztráta masovosti díky
znečištění, nyní postupný návrat
Perla abdominalis (burmeisteriana)
pošvatka rybářice – ČS–VU, dříve
hojně na většině typů řek – nyní
pouze na zachovalejších čistých
podhorských tocích (vymizení z nížin)
Vážky pomalu tekoucích řek
klínatka žlutonohá Gomphus (Stylurus)
flavipes ČS-EN, příloha IV. EVD, 114 -
SO
klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) –
ČS-EN, přílohy II a IV., na území ČR
není úplně vzácná – Ploučnice, Orlice,
Lučnice, dolní Morava, Odra
ohrožení:
• regulace toků a likvidace břehových
porostů
• nadměrné zastínění
• regulace - opevnění gabiony, záhozem či
rovnaninou
• znečišťění vody
• intenzivní chov lososovitých (věk 2+)
• příčné stavby (jezy a nádrže)
• těžba štěrku
• špičkování hydroelektráren
Nebezpečí invazních druhů
• invazní druhy ČR - cca 50 taxonů a čeká se dalších
30m vliv na původní společenstva často nejasný
• převažují pontokaspické druhy, často euryhalinní –
odolnost k salinitě i znečištění
• cesta povodím Dunaje ale i severní cesta přes moře
(Balt, Severní moře) a pak přes Labe – vliv lodní
dopravy - balastní voda
• nejvýznamnější korýši - blešivci (Dikerogammarus,
Echinogammarus, Jarea) a sladkovodní krevetky
(Hemimysis, Chelicorophium)
• dále měkkýši - výrazný vliv na ekosystém – filtrace
(Corbicula, Dreisena, Synanodonta, Potamopyrgus)
• dále např. opaskovci (Branchiura, Hypania), pijavice
(Caspiobdella, Dina), mechovci (Pectinatella)
• naopak vodní hmyz téměř absentuje mezi invaz. druhy
(ekologické filtry)
• změna původní dynamiky řek - ztráta pravidelných
disturbancí – povodové pulzy, zajezování, zahrloubení
Nepůvodní (invazní) druhy měkkýšů
Sinanodonta woodiana (škeble asijská)
• východoasijský druh
• velké toky jižní Moravy, rybochovné nádrže
• limitace nízkou teplotou vody
• tendence k přemnožení (potenciálně
invazní druh)
Corbicula fluminea (korbikula asijská)
• asijský druh
• druh velkých řek, zejména Labe, Dunaj
• zcela zakryje dno a vytlačuje ostatní druhy
• jako filtrátor zabere ekol. niku, mění trofii
vody
Opatření pro ochranu druhů tekoucích vod
• podpora přirozených procesů v říčních korytech a jejich
morfologické diverzity
– revitalizace
– renaturace
• omezení možností introdukce nepůvodních druhů (úprava
legislativy, osvěta)
• protierozní opatření a tradiční hospodaření v krajině
• zbudování 3. stupně čištění odpadních vod (odstranění živin)
• dosadba břehových porostů, odsazení hrází, omezení fragmentace
sítě (přechody, odstranění nádrží)
• provádění pouze vědecky podložených managementových zásahů
pro cílové druhy
• regulace rybochovných zásahů v povodí, dodržování priority
místních populací v povodí
• přírodě bližší vodohospodářský management toků (nedělat zásahy
pro zásahy, když je to levnější bez nich – ekosystémové služby niv a
toků)
Hlavní ochranářské problémy
(stojaté vody)
• eutrofizace vod – více zranitelné než
tekoucí vody (větší izolace)
• intenzifikace hospodaření s vodami (u
nás nejvíce rybníky)
• zánik stojatovodních biotopů u nás (druhá
polovina 20. století – meliorace) – dnes
minimum neobhospodařovaných
stojatých vod (mokřadní druhy zalezlé v
rybničních litorálech – ale probíhá dál
degradace litorálů)
• ryby – střety s ekonomickými zájmy
(rybníkářská tradice – „skuteční odborníci
se staletými zkušenostmi“, kapr)
• znečištění vod – splachy ze zemědělské
půdy
• revitalizace mokřadů a tvorba tůní pro
obojživelníky, nevhodný management,
absence znalostí u OP
• zánik mokřadů pod továrními halami,
fotovoltaickými panely…
• invazní druhy
Biotopy stojatých vod v ČR
Rybníky
- bohatá společenstva, různorodá napříč trofií a nadmořskou výškou („rybniční
taxony“)
- příčiny ohrožení: intenzifikace rybničního hospodaření (vysoké jednodruhové
obsádky, hnojení, přikrmování ryb), upuštění od tradičního hosp. (např.
letnění), eutrofizace, necitlivé vyhrnování, likvidace zarostlých litorálů, (invazní
druhy)
- možnosti ochrany: pouze v chráněných územích, za přítomnosti ZCH druhů (v
dostatečném množství či početnosti), snížení obsádek, letnění, podpora
porostů (včetně mozaikového kosení), omezení přísunu živin
Jezera
- relativně zachovalá společenstva, druhově chudší, specifické taxony
- příčiny ohrožení: acidifikace, odlesnění, vodní elektrárny
- možnosti ochrany: naše jezera chráněna, snižování emisí
Rašeliniště
- specifická biota, chudší společenstva
- příčiny ohrožení: odvodnění, těžba rašeliny, zánik biotopů, „revitalizace“
- možnosti ochrany: v chráněných územích bez zásahů, jinde zachování vodního
režimu, revitalizace (přehrazení odvodňovacích struh), po těžbě vysazování
vhodných rostlin
Mokřady (poříční tůně, periodické tůně, nížinné mokřady, polní rozlivy, slaniska,
mokřadní louky)
- často jedinečné biotopy, často specifická biota, refugia, bohatá společenstva
- příčiny ohrožení: zánik (meliorace), změna vodního režimu, regulace toků, převod
na zemědělskou půdu, zaplavení, „revitalizace“, nasazení ryb, změna
hospodaření, sukcese (odstranění disturbancí)
- možnosti ochrany: v případě přítomnosti významných druhů, často bez ochrany a
sledování (často nezjištěné)
Zaplavené lomy a pískovny
- často jedinečné biotopy, často specifická biota, bohatá společenstva
- příčiny ohrožení: zánik hospodaření (disturbancí), rekultivace, zánik vodních
ploch, sukcese, zarybnění, invazní druhy
- možnosti ochrany: ponechání sukcese (problém s vlastníky a zákony), pravidelný
management (ranná sukcesní stádia)
Hirudo medicinalis
Nebrioporus
assimilis
Somatochlora
alpestris
Eubranchipus
grubii
Laccobius
gracilis
Nejohroženější typy stojatých vod v ČR
• mokřady: slepá ramena a poříční tůně (lužní lesy obecně),
periodické tůně, polní rozlivy
• oligotrofní nádrže (rybníky, pískovny, lomy, iniciální stádia nádrží)
• rašeliniště v nižších polohách
Centra diverzity stojatých vod v ČR
• oligotrofní až mezotrofní rybníky (střední až
vyšší polohy) – Třeboňsko, místy Vysočina,
Jindřichohradecko, Břehyně, Vrbensko-
Blatenské
• nížinné rybníky jen pokud jsou zachovalé
(Lednické rybníky??)
• stojaté vody v nivách velkých řek (lužní lesy,
poříční tůně) – Pomoraví na jižní Moravě a
Litovelské, Polabí (spíše historicky), mokřady
Lužnice
• rašeliniště v Sudetských pohořích (Krušné
hory, Šumava, Jeseníky, Krkonoše)
• pískovny a lomy – roztroušeně po celém
území (Třeboňsko)
• polní mokřady a vojenské prostory
(Znojemsko, roztroušeně po celé ČR)
Velký Tisý (CHKO Třeboňsko)
Břehyňský rybník (Dokesko)
Vodní brouci
• rozšíření a ekologické nároky dobře známy, použití jako indikátory
zachovalosti prostředí (reliktní taxony, často omezená disperze)
• ohrožené druhy: stojaté vody (rašeliniště, slatiny, slaniska, oligotrofní
jezera a rybníky), pomalu tekoucí vody (střední a dolní toky řek),
přirozené litorály
• všechny tyto biotopy jsou ohroženy zejména úpravami břehových partií,
kontaminací průmyslovými hnojivy, intenzivním obhospodařováním,
eutrofizací, regulací toků a úpravami jejich břehů (odlesnění)
• v Červeném seznamu skoro 140 druhů (z více jak 400 našich)
• ve vyhlášce 2 druhy (G. bilineatus a D. latissimus)
Hydrophilus piceusGeorissus crenulatus
Potápník dvojčárý
(Graphoderus bilineatus (De Geer, 1774))
• 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; IUCN: VU;
NATURA (92/43/EEC): příl. II a IV; 166/2005 Sb.:
příl. II; Bern: příl. II
• západopalearktický druh
• jezera a hluboké nádrže s hustou vodní
vegetací
• v jižních oblastech prosluněné, čisté až
dystrofní vody (v ČR neobhospodařované
menší rybníky a tůně), i větší řeky, i přirozeně
úživné vody, rašeliniště (v různých zemích
různé)
• zimují dospělci, larvy i dospělci draví (larvy
žerou asi hlavně planktonní korýše)
• citlivý na kvalitu mokřadních biotopů – pokles
početnosti v druhé polovině 20. století – po
celém areálu
• recentně Skandinávie (vzácnější než D.
latissimus), Pobaltí, západní a střední Evropa
• v ČR relativně hojný do 50. let (končí po
roce 1960) – hlavně střední Polabí,
Třeboňsko, Královéhradecko, Ostravsko a
další
• příčiny vymizení: zničení nebo přeměna
původních stanovišť, eutrofizace, intenzifikace
rybničního hospodaření, znečištění vod
(insekticidy z polí)
• v současnosti 1 stálá lokalita na Třeboňsku
(NPP Vizír – nalezen 1996) – v poslední době
více ojedinělých nálezů v okolí, nové nálezy
na Jindřichohradecku a J. Moravě (Soutok)
• monitoring druhu (zpracována metodika
Hájek & Bezděk 2006) – nutno sledovat
imága (larvy se blbě určují), nelétá na světlo –
nutno lovit do pastí či síťky
• do síťky jen ojediněle (za 10 let na lokalitě
chyceno 5 jedinců)
Potápník dvojčárý v ČR a příčiny úbytku
Potápník dvojčárý v ČR
• activity traps – desítky pastí každý měsíc (24
hodin expozice), značení všech větších brouků,
zaznamenávání i pohlaví, sledování chemismu
vody
• do pastí chyceny stovky jedinců – současný
odhad tisíce ex.
• značení se zatím přiliš neosvědčilo
• problém různých sezón
• v současnosti hledání druhu v ČR
• opatření obecně: revitalizace mokřadů (čistá
voda, oligotrofie, vegetace, nezastíněné) v
areálu původního výskytu, vhodnější systém
menších tůní než velké nádrže, vypouštění
vody kvůli slovení ryb
• opatření v ČR: ochrana NPP Vizír – zachovat
extenzivní hospodaření, zabránit eutrofizaci,
zajistit nízkou úživnost i v blízkém okolí –
rybník Kukla, povodí
• extenzívní chov ryb a odlov rybníka v druhé
polovině října s následně sníženou hladinou
vody nemá zásadní vliv na populaci - lze
předběžně doporučit i na dalších potenciálních
lokalitách výskytu
• manipulace s porosty (zarůstání orobincem)
– vysekávání
• neměl by se lovit do sbírek (ochrana jedinců)
• mapování potenciálních lokalit - vhodná
doba: jarní období (začátek dubna až polovina
května), kdy vodní brouci hromadně aktivují
Potápník dvojčárý – opatření, perspektivy
- v Holandsku prediktivní modely –
konduktivita, asociované rostliny: Elodea
canadensis, Hottonia palustris, Hydrocharis
morsus-ranae, Lemna trisulca, Nuphar lutea,
Nymphaea alba, Potamogeton acutifoliius,
Potamogeton obtusifolius, Stratiotes aloides,
Utricularia vulgaris
- např. v Maďarsku podpora povodněmi –
bohatý výskyt v poříčních tůních
Potenciální lokality G. bilineatus (Holandsko)
Potápník široký
(Dytiscus latissimus Linné, 1758)
• 395/1992 Sb.: SO; ČS ČR: RE; IUCN: VU;
NATURA (92/43/EEC): příl. II a IV; 166/2005
Sb.: příl. II; Bern: příl. II
• západopalearktický druh, jeden z
největších světových potápníků
• větší vodní nádrže (jezera, rybníky s rybí
obsádkou, i velké řeky), zarostlé litorály
(Carex, Equisetum), na severu i eutrofní
• přezimuje dospělec, larva se živí
výhradně chrostíky (larvy a kukly),
dospělci nespecializovaní dravci
• početnost ve střední Evropě dlouhodobě
klesá, mizí
• recentně Skandinávie, Pobaltí, Německo,
Polsko, Holandsko
jen pův. EU
• v ČR relativně hojný do 50. let – jižní Čechy
(jedna z největších populací v celém areálu!),
Karlovarsko, VelMez a další
• v druhé polovině století už nenalézán (1950–
1957 ještě 9 kusů; ojediněle pak 1972)
• vyhynulý i na Slovensku
• příčiny vymizení: intenzifikace rybničního
hospodaření (vysoké rybí obsádky, hnojení,
přikrmování), splachy z polí
• byl označován jako škůdce na plůdku
• šance návratu: malá, příčiny vymizení trvají,
náhradní biotopy – lomy, pískovny, těžební
jámy s oligotrofním charakterem, největší
šance na Třeboňsku
• opatření obecná pro zlepšení kvality stojatých
vod (k řešení po případném návratu)
• nutno hlásit!, dokumentovat, ale nesbírat!
Potápník široký v ČR a příčiny
jeho vymizení
Vzpomínka na tradiční rybniční
hospodaření
• nejlepšími manažéry by opravdu mohli být
rybníkáři…
…kdyby chtěli
• OP se učí systémem „pokus-omyl“ nastavit
vhodné hospodaření (pokud je to možné
podobné tomu, co u nás fungovalo před cca 80
lety) – od rybníkářů obvykle jen kritika
Arthroplea congener
Ohrožené vážky v ČR
• velké množství druhů, často stenovalentní, citlivě reagující na
změny prostředí
• nápadná imága, vhodné ale sledovat i larvy
• využití jako indikátory (např. rašeliniště, zatopené lomy)
• v červeném seznamu 46 druhů (ze 73 našich), ve vyhlášce 7 druhů,
NATURA: příl. II - 3 naše druhy (Leucorrhinia pectoralis,
Ophiogomphus cecilia, Coenagrion ornatum); příl. IV – 6 druhů
(Leucorrhinia albifrons, L. caudalis, L. pectoralis, O. cecilia,
Gomphus flavipes, Sympecma paedisca)
Leucorrhinia pectoralis (u nás VU) –
mezotrofní až dystrofní vody s vegetací
(ohrožení: eutrofizace, degradace
biotopů, rekultivace)
Sympecma paedisca (u nás CR) –
mezotrofní až eutrofní vody s vegetací –
rybníky, tůně, ramena, aluvia, výsypky
(ohrožení: okraj areálu, eutrofizace,
zánik biotopů, rekultivace)
Ohrožené vážky v ČR
Ochrana vážek
- bezzásahovost v reliktních, klimaxových biotopech
(např. vrchoviště)
- management antropogenně vzniklých lokalit –
opakované razantní zásahy (rybníky, luční biotopy, lomy)
Rybníky s extenzivním hospodařením, tůně a spol.
(S. paedisca, Leucorrhinia spp. a další)
- ohrožení: eutrofizace, likvidace stanovišť, nevhodné
obhospodařování (hlavně velké ryby a související jevy)
- lepší menší oligotrofní a mezotrofní vodní tělesa bez
intenzivních technologií a velkých ryb, bez vypouštění (v
případě chovu ryb – důležité navazující mokřadní biotopy)
- management (nutno přizpůsobit lokalitě):
omezení chovu ryb (hospodářských), nastavení výšky
vodní hladiny (hloubka 20–50 cm, vegetace, pozvolné
břehy, bez vypouštění ve vegetační sezóně, stabilní
hladina – záchranné transfery)
Coenagrion lunulatum
Ochrana vážek v ČR
• odbahňování a vyhrnování rybníků (ne celé najednou (odvoz
chráněných druhů, ponechání refugií), nutný odvoz materiálu, citlivě
k navazujícím biotopům), někdy nutná renaturalizace
• likvidace rákosu a orobince – na lokalitách s jejich nadměrným
rozvojem, prosvětlení porostů
• odstraňování náletových dřevin – prosvětlení lokalit (pro některé
ale přítomnost dřevin důležitá alespoň na části)
• tvorba a obnova tůní – bez ryb, udržování sukcesní řady,
dostatečně hluboké (1–1,5 m) – refugia v suchých letech, celkově
však spíše mělké, členité břehy
Brachytron pratense
Ohrožení mokřadní měkkýši
• méně pohybliví (ale schopnost šíření s vektory, při povodních atd.)
• nejvíce ohroženy druhy velkých aluvií
• poříční tůně: Anisus vorticulus, Pisidium pseudosphaerium, P.
globulare, Sphaerium nucleus – kolísání kyslíku (přizpůsobení nízké
koncentraci – větší podíl kožního dýchání, schránky s větší
porozitou), trofie – čistá voda, makrofyta
- vyhynulé Myxas glutinosa, Valvata macrostoma – Polabí (do 50.
let) – tůně po povodních s vegetací
- ohrožení – regulace toků, zánik fenoménu říční nivy, ryby
- ochrana – obnovení říční dynamiky, zachování stávajících lokalit a
vytváření nových mělkých a malých tůní v aluviu (např. poblíž
stávajících tůní)
Pisidium pseudosphaerium
Svinutec tenký (Anisus vorticulus
(Troschel, 1834))
• 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; NATURA
(92/43/EEC): příl. II a IV; 166/2005 Sb.: příl. II
• západopalearktický druh
• zarostlé eutrofní tůně v nivách velkých
řek, odstavená ramena (výjimečně v
rybnících), seškrabávač, detritovor
• v ČR soutok Moravy a Dyje, Pálava,
Litovelské Pomoraví, Poodří (dříve v
Polabí)
• ohrožení: mizení biotopů, nevhodné
zásahy do vodních těles, regulace toků,
eutrofizace, zazemnění, znečištění,
změna vegetace
• péče o druh: monitoring, vodní režim,
citlivé odstraňování biomasy proti
zazemnění, introdukce na blízké vhodné
lokality
Lupenonozí korýši periodických tůní
Žábronožky (Anostraca; u nás 5, recentně 4 druhy)
- omnivorní filtrátoři až dravci, gonochoristé, naupliová
larva
Listonozi (Notostraca; u nás 2 druhy)
- detritovoři, dravci, gonochoristé (i hermafroditní
populace), naupliová larva
Škeblovky a hrašníci („Conchostraca“: Leavicaudata a
Spinicaudata; u nás 5, recentně 4 druhy)
- detritovoři, filtrátoři, gonochoristé (i hermafroditní
populace), naupliová larva
Specifické periodické biotopy (vyschnutí a vymrznutí vajíček
nutné pro vývoj), dálková disperze – klidová stádia,
trvanlivá vajíčka (až stovky let?), život dospělců max.
měsíce
- typy biotopů: lužní tůně v aluviích větších řek (Eubranchipus
grubii, Lepidurus apus, Cyzicus tetracerus) – jarní druhy
- polní, luční rozlivy, vojenské prostory (většina) – letní
druhy (např. Triops cancriformis, Branchipus schaefferi)
- trvalá jezera (horská, slaná) – u nás ne
- pohnutá minulost – přizpůsobování se měnícím se
podmínkám, posuny druhů, vznik druhů v izolaci, zásadní
disturbance a dynamika biotopů
Streptocephalus torvicornis
Triops cancriformis
Cyzicus tetracerus
Lupenonozí korýši periodických tůní
Legislativa: 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR (všichni listonozi a žábronožky,
škeblovky a hrašníci ne!)
Ohrožení: regulace toků, meliorace (vysušení krajiny), zánik biotopů, změny
chemismu vody vlivem intenzity zemědělství, solení silnic, zasypávání (hnojem) či
vytrvalé odvodňování zamokřených depresí, klimatické změny, lov, nevhodné
revitalizace s absencí obhospodařování (vhodná i pastva), ponechání sukcese,
výsadba topolových lesíků
Ochrana: ochrana fenoménu aluvií větších řek, specifický přístup při obnově tůní;
na zemědělské půdě ale velmi problematická – důležité zachování periodického
zaplavování a tradičního hospodaření, vytipování vhodných lokalit mimo pole +
management, chov (zvládnutý spíše u letních druhů)
Lepidurus apus
Lynceus brachyurus
Nepůvodní (invazní)
druhy ve stojatých
vodách
• nešíří se tak snadno jako po tocích
• šíření především díky rybářům (s
násadou, přepouštěním) nebo při
sportovních či rekreačních aktivitách
(introdukcí), přirozené vektory (např.
ptáci, létající hmyz)
• měkkýši (Dreissena polymorpha,
Ferrissia clessiniana, Gyraulus parvus,
Menetus dilatatus, Physella acuta,
Potamopyrgus antipodarum,
Sinanodonta woodiana)
• mechovky (Pectinatella magnifica)
• žahavci (Craspedacusta sowerbyi)
• invadované biotopy: pískovny, lomy,
rybníky, poříční tůně
Physella acuta
Craspedacusta sowerbyi
Pectinatella magnifica
Slávička mnohotvárná
(Dreissena polymorpha (Pallas, 1771))
• tolerance k vyšší salinitě, gonochoristé s
planktonní larvou veliger
• byssové vlákno, aktivní pohyb, schopnost
vydržet několik hodin mimo vodu
• schopnost rychlého namnožení - mohutné
kolonie (drúzy) i ve větších hloubkách
• živí se filtrací planktonu – vyčištění vody
• ponto-kaspický druh (delty řek), v průběhu 19.–
20. století se dostala do většiny vodní sítě
západní a střední Evropy
• šíření: samovolně proti proudu jen omezeně,
přirozené vektory, lodní doprava (balastní
voda), sportovní rybářství, vodní sporty,
přesuny těžebních strojů, introdukce (např.
potápěči), povodně
• u nás zvýšený výskyt v 90. letech 20. století –
povodí Moravy (v dolním úseku teoreticky
původní), povodí Labe (z Německa)
• hlavně zatopené pískovny a lomy (vyhýbá se
eutrofním vodám)
• patří ke stovce nejvýznamnějších invazních druhů na
světě (nejhorší mezi měkkýši) – např. USA (od 80. let
velká jezera), v Evropě ne takové dopady (v Pleistocénu
tu byla)
• po osídlení velmi rychlý rozvoj (během několika let
desítky až stovky tisíc jedinců na m2 – max. 750 000
ex./m2), poté oscilace – několikaletá dynamika
• na nově osídlených stanovištích klíčovým druhem
(ekosystémový inženýr)
Hlavní vlivy na ekosystémy:
• intenzivní filtrační činnost (1 jedinec 1–2 litry vody
denně) – přesun materiálu z vodního sloupce na dno –
redukce fytoplanktonu, zvýšení průhlednosti vody, rozvoj
submerzní vegetace, změny ve struktuře planktonu
(selektivní filtrování) i bentosu (heterogenita stanovišť,
biodepozice), průhlednost může ovlivnit stratifikaci
teploty a kyslíku
• celkově zvýšení významu primární produkce bentosu
oproti planktonu („bentifikace“)
• potravní nabídka pro ryby, ptáky (změny v tahových
cestách)
• kompetice s původními filtrátory (např. drobní mlži)
Slávička mnohotvárná a její vliv na ekosystémy
• negativní vliv na populace původních mlžů
(Unionidae) – využívá je jako substrát, potravní
konkurence (i přímo u přijímacího sifa velkých mlžů)
- napadené populace mizí často během 2–3 let,
napadení téměř 100% - kolonie roste i po smrti
velkého mlže
• problémy při sportovním rybolovu (přežraní kapři
neberou), rekreaci (pořezané nohy)
• nárosty na vodních stavbách a technických
zařízeních (omezení jejich funkčnosti) – velké
ekonomické ztráty
• po odumření způsobují korozi kovových zařízení –
zhoršení kvality pitné vody
Opatření proti slávičce
• mechanické odstraňování – např. prudkým proudem
vody na dostupných površích
• ultrazvuk (22 až 800 kHz po 3 minuty), ale zakázáno
• chemické látky (molluscicidy, kanabinoidy),
enkapsulace KCl, chlorování vody nejpoužívanější
(2–3 dny odstraní většinu přisedlých) – problém s
kvalitou vody a původními druhy
• biologická kontrola – ryby (kapr, smuha chrochtavá,
sumečci, amur černý), raci, ondatra, sezónně vodní
ptáci
Slávička mnohotvárná – vlivy a opatření
Opatření pro ochranu druhů stojatých vod
• ochrana a management stávajících významných lokalit (nutný výzkum
a monitoring)
• zachování a obnova vhodného vodního režimu
• omezení eutrofizace – omezení přísunu živin z okolí, povodí
• omezení intenzivních chovů ryb, vícedruhové a vícevěkové obsádky
• vyloučení rybích obsádek z neprodukčních biotopů
• podpora rozvoje litorální vegetace (emerzní i submerzní)
• návrat vhodných forem hospodaření na rybnících (letnění), šetrná
manipulace s vodní hladinou
• obnova fungujících říčních niv a dynamiky aluviálních tůní
• omezení introdukce nepůvodních druhů ryb i bezobratlých a jejich
šíření
• protierozní opatření a tradiční hospodaření v krajině (omezení
zanášení nádrží a přísun živin a cizorodých látek)
• provádění managementových zásahů podle ekologických nároků
cílových druhů (hlavně pro ranná sukcesní stádia)
• dořešení ochrany zaplavovaných území na zemědělské půdě,
podpora či tvorba nových mokřadů
• úprava legislativy, osvěta