Modelové případy praktické
ochrany živočišných druhů
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Co je možné dělat, když…
• Náhodné setkání s ohrožením živočichů (jedinci, lokality)
• Cílené sledování dění – lokální význam
• Jednotlivec zmůže leccos, lépe skupina lidí, výhodné být
součástí občanského sdružení
• Občanská sdružení (s právní subjektivitou) – ve stanovách
musí mít jako hlavní předmět ochranu přírody, ochranu
konkrétní skupiny živočichů (ptáci) apod.
- mohou se účastnit správních řízení jako účastníci řízení
(žádost o informace a účast při relevantních správních řízeních
ve smyslu § 70 zákona č. 114/1992 Sb. – platí 1 rok) – nutné
dost specifikovat
• Kromě sledování co se děje v terénu a správních řízení je
dobré sledovat i územní plánování v konkrétních oblastech
(např. město), úřední desky (úřady), portál veřejné zprávy
(web), informační portál EIA a další
• Pro dobré účely lze použít všech dostupných prostředků –
např. propagace v médiích
Zásadní organizace
ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí)
- řeší porušování zákona č.114/1992 a dalších; může
vyžadovat prokázání původu zvířete a odebírat jej;
ukládá pokuty
Policie ČR – řeší trestné činy podle zák. 40/2009; KO a SO
druhy - stačí 1 jedinec a je to trestný čin, u O druhů 25
jedinců (usmrcení, poškození, přechovávání, převoz a
d.) – nově i dlouhodobé poškození místní populace
nebo biotopu KO druhu je už trestný čin (novela 2011)
Krajské úřady – řeší vše kolem ZCHD, včetně výjimek;
dávají souhlas k vypouštění do přírody; mohou
vyžadovat prokázání původu a odebírat jedince;
vydávají osvědčení o vzetí do evidence (zvířata v
chovu – do 30 dnů po odchovu); ukládají pokuty pouze
za nedovolené vypouštění
Obce s rozšířenou působností - udělují odchylky pro ptáky
(volně žijící v EU) dle § 5b (jasná pravidla); mohou vyžadovat
prokázání původu a odebírat jedince; ukládají pokuty
Správy CHKO a NP – na svém území udělují výjimky pro KO a SO
druhy; vydávají osvědčení o vzetí do evidence (odchovy);
dávají souhlas k vypouštění do přírody; mohou vyžadovat
prokázání původu a odebrat jedince; ukládají pokuty na svém
území
Zásadní organizace
1.Nález zraněného zvířete
První pomoc
• kontaktovat Stanici pro handicapované živočichy a
sledovat pohyb zvířete
• Národní síť záchranných stanic – provozuje ČSOP (měly
by být pro všechna zvířata) – stanice mají vymezenou
regionální působnost (přehled na webu) – dnes
registrace na MŽP – (i stanice mimo ČSOP - můžou být
specializovány jen na část druhů)
• pracovník stanice si často pro zvíře přijede, ale není to
jeho povinnost
• pokud nikdo nepřijede, je možné jej odchytit – např.
přes ptáka hodit kabát – po ztrátě orientace se zvířata
zklidní (lze pak i odvézt na stanici); pozor obecně na
rizika chorob (např. nákazy lišek)
• zvíře si nelze ponechat doma (podle 114/1992: ZCHD
jen po dobu nezbytně nutnou, určitě ne doma, ptáci
taktéž; zvěř nejdéle 28 dnů, jinak proti mysliveckému
zákonu – pytláctví)
Záchranné stanice v ČR
• Nejbližší záchranné stanice :
- Brno – Z. Machař (Letiště Černovice) – spíše původní druhy
- Rajhrad – P. Sedláček – hlavně draví ptáci
- (pokud je stanice u Zoo – veterinární problém s druhy z divoké přírody
při přenosu infekce na chovaná zvířata; u Zoo Brno stanice obnovena)
• Odchyt zvířat:
- odchytová služba pod městskou policií (pouze u větších měst) – psi,
kočky, hadi – odchyt platí město
- tato služba ale nemá působnost mimo katastr města (např. na katastr
vesnic) – pak je nutné obrátit se např. na hasiče (nouzové řešení)
Např. weby:
•http://www.csop.cz/index.php?cis_
menu=1&m1_id=1002&m2_id=1374&
m3_id=1914&m_id_old=1959)
•http://www.zvirevnouzi.cz/zachrann
e-stanice/
Nález raněného či mrtvého zvířete
• nalezené zvíře nepatří tomu, kdo je našel! –
podle občan. zákoníku je to tzv. „věc nalezená“
• u exotů - povinnost ohlásit na místně příslušný
Obecní úřad - ten povinen nález „zaopatřit“–
určí dále komu se předá (živá a raněná zvířata),
může se přihlásit původní majitel
• vždy pořídit předávací zápis (forma není daná),
obec rozhodne během půl roku, co s „věcí“ dál
• druhy z volné přírody - jsou ničí (kromě zvěře myslivci),
ZCHD řeší krajský úřad
• při přirozené smrti často obcházeno
• při nálezu mrtvého zvířete - kolize s
veterinárními předpisy – riziko nákazy – vhodné
nahlásit na Státní veterinární správu - ta má
výjezdovou skupinu na telefonu – je schopna
řešit i otravy karbofuranem
Příčiny zranění či úmrtí
Postup v konkrétních případech zranění či úmrtí
1. Otrava – dnes nejčastěji karbofuran - info na
www.karbofuran.cz – návod jak postupovat
– obvykle více zvířat na jednom místě – padnou po
pár metrech od návnady
– zvířata často v křeči – vyvrácené končetiny, křídla
zvláštně od těla zkroucená v křeči; nemusí být vždy
mrtví ale motají se
– možná i sekundární otrava – pozření již otráveného
ptáka – pak oběti ve větší vzdálenosti – mohou i
přežít
– v okolí návnada - často vejce (křapky) tenké s otvory
po vpichu - kladeno lineárně okolo migračních
koridorů; mrtvá hosp. zvířata
– pokud už nelze zachránit – nemělo by se na mršiny
sahat, ani se na místě pohybovat – zničení stop pro
pátrání - volat policii (ta by měla vyšetřit – podání
trestního oznámení) a Státní veterinární zpráva
(potvrzení o otravě karbofuranem), vhodné přivolat
i ČIŽP
Ještě k otravám…
– např. v jihomoravském kraji veterináři často vyjíždí (ve
spolupráci s krajským úřadem dobře fungují)
Pokud pracovníci (policie, veterina) nechtějí zasáhnout:
– upozornit např. že si v okolí hrají děti (následně je ochota větší)
– argumentovat ptačí chřipkou – všichni se bojí a přijedou
– u policie je vhodné upozornit, že víte, že je možné volat i specialisty
2. Zástřel či postřelení
- v okolí je krev, vláčí poraněné končetiny
- u savců lze poznat stopy po brocích, u ptáků horší broky
zanechávají typické rány (vytržené prapory z
per)
- při větším časovém odstupu již rána s parazity
- postřelení broky prokáže rentgen (veterina) – příp. i
použití olověných nábojů (těžko se prokazuje kdo
olověné použil)
- pokud trestný čin – policie (trestní oznámení) – min.
pro zajištění důkazů, přestupek řeší ČIŽP
Příčiny zranění či úmrtí
3. Poranění pod el. vedením
- v blízkosti vedení či sloupů – často ohořelá křídla nebo nohy
- v současnosti probíhá mapování rizikových tras na J. Moravě
(především sloupy smrti) – kontakt jmpcso@seznam.cz
4. Ptáci po nárazu do skla
• nahlásit na ČIŽP, může se zapojit nevládka se stanoviskem (měl
by řešit správce komunikace, může si vzít za své i obecní úřad
(např. v Kolíně po reportáži na TV Nova)
(+ další: provazy nad řekou, doprava, větrné elektrárny, rybářské
háčky a udice a další) – při větším množství kolizí nejlépe ČIŽP
Příčiny zranění či úmrtí
2. Další projevy myslivosti a „lidové tvořivosti“
• jestřábí koše i železa zakázány, nesmí se ani prodávat, - policie bere
jako pytláctví – holub v jestřábím koši – týrání zvířat (řeší
veterinární správa)
• oznámit na ČIŽP – ZCHD či obecná ochrana (určitě všichni ptáci),
může rovnou podat trestní oznámení pro trestný čin
• Pokud zařízení najdete:
– nesbírat a primárně nemanipulovat, zavolat policii (zajištění důkazů)
– sledovat kdo je klade a kontroluje, nafotit a udělat plánek – pokud
nechce policie zasáhnout, tak ČIŽP či AOPK – ty doporučí vhodného
kontaktního policistu na okr. oddělení, někdy lepší přímo kontaktovat
státního zástupce
– nehlásit místní policii (propojení s myslivci), lépe oznámit spec.
vyšetřovacímu orgánu (viz výše) – tam vědí jak řešit (např. fotopast,
ukradena, následně se našla u pytláka při domovní prohlídce)
• na železech jsou otisky instalačních nástrojů – dá se forenzně
prokázat, zda má podezřelý nástroj, kterým past upravována (otisky
prstů smyté deštěm)
Střelba nejen na ZCH druhy
• zjistit zda jsou výjimky na Krajském úřadě (dnes už nedělají
správy CHKO, stejně jako CITES), není centrální evidence
výjimek, nutno se dotázat na příslušném úřadě
– na území ZCHÚ – např. správa NP, CHKO by měla vědět
zda něco vydali (myslivost ale běžně i v ZCHÚ!)
• dotaz dle práva na informace (zákon 106/1999 Sb.) – musí
se přesně specifikovat čeho se dotaz týká (nevýhodná
pozice tazatele)
• je možné podat podnět nebo oznámení na více míst
– na policii, že se v místě střílí a jsou tam děti (ale mělo by to
být hodnověrné)
– dále na krajský úřad (myslivost, ochrana přírody) a další
orgány dle působnosti
• podnět na ČIŽP, případně na Krajský úřad (ZCHD)
• dobré vědět, kdy je doba lovu zvěře (zákon 449/2001 Sb.),
na J. Moravě Opatření obecné povahy na kormorána (ale
přesně dané podmínky, kdy a kde lze střílet) + lokální
vyhlášky
„Okrasné spolky“
• vypouštění nepůvodních druhů – § 5 zákona 114/92 zakazuje
– oznámit na krajský úřad či ČIŽP
• ovlivnění původních populací (jiných i stejného druhu),
nebezpečí zavlékání chorob atd.
• pro vypouštění ZCHD dává výjimku kraj nebo Správy;
nepůvodní druhy řeší obce s rozšířenou působností, často
schováno pod zákonem o myslivosti (bažanti, polodivoké
kachny – bere se jako původní)
• při udělování výjimek není příliš koordinace (střety mezi
různými orgány státní správy) – problém je pokud to kraj
povolil
• pro introdukce obvykle není důvod (max. biologická obrana
plodin), pro reintrodukce existují pravidla (IUCN:
http://www.iucnsscrsg.org/)!
příklady špatných (re-)introdukcí:
- sokolníci – dovoz sokolnických orlů z Kazachstánu, Lesy ČR (Sokolí program –
v lidské péči, má lokální výjimky, právní kličky); želva bahenní (z Asie);
blatňák tmavý (introdukce pravděp. nepůvodního druhu); rysi v NP Podyjí;
teraristická zvířata atd.
3. Nelegální držení exemplářů
• dravci a exoti ve zverimexech – vždy směřovat
na ČIŽP
• na kleci nutný nápis „CITES povinné doklady“
• musí být i na webu nebo na burze – ČIŽP může
vyzvat providera webu, aby inzerát odstranil
• fingovaný nákup – vyzvědět podrobnosti
prodeje
• rozhodně ale dopředu neplatit – z Afriky nikdo
nic nepošle ☺
• výrobky ze ZCHD a CITES lze držet jen na
základě povolení (výjimka, reg. list, certifikát
EU)
4. Ochrana lokalit pro druhy
(mimo ZCHÚ)
• pokud se něco děje v ZCHÚ – řeší Správy na svém
území, popř. krajské úřady (ale např. myslivost nemusí
být v území zakázána), národní kategorie pod
Správami, různá pravidla při různých kategoriích
územní ochrany
• ochrana nejlépe možná přes chráněný druh (ZCHD) prokázat
výskyt hodnověrně
• VKP (podle § 5 zákona 114/92, nástroj obecné
ochrany) – všechny lesy, rašeliniště, vodní toky,
rybníky, jezera, údolní nivy a další (problém definice –
např. niva) – AOPK může evidovat výskyt ZCHD (lze se
dotázat), VKP ale může být zrušeno v případě
veřejného zájmu (příslušný OOP)
Ochrana lokalit pro druhy
• památné stromy (mohou mít ochranné pásmo)
• kácení nebo poškozování dřevin rostoucích mimo les,
u dřevin nad 80 cm obvodu (=průměr 25 cm) ve 130
cm nad zemí – na ty je třeba povolení; vztahuje se i
na křoviny (nad 40 m2) – řeší obecní úřad
• podle 114/92 - všechny druhy živ. i rostlin chráněny –
přes znalecký posudek prokázat zda byla populace
ohrožena (ČR) – prokazuje se těžko – kvantifikovat jak
velká část populace hrožena – lze u mihule, ale u
pěnkav obtížné ☺ (drahé zpracování), vhodný adept
např. orel královský
• přechodně chráněné plochy – území s dočasným
nebo nepředvídaným výskytem významných druhů
(např. hnízdiště) – na předem určenou dobu, příp. na
opakované období (omezení rušivých činností – např.
vstup do kolonie); lze proplatit náhrady újmy; nelze
zrušit
Ochrana lokalit pro druhy
Zateplování a rekonstrukce domů (vs. rorýsi a netopýři)
- rorýs i netopýři jsou ZCHD – při jejich výskytu nutná
výjimka! (u rorýse mezi 20.4. a 10.8.) – Krajské úřady
- podle § 5 114/1992 (obecná ochrana) může OOP zakázat
či omezit rušivou činnost (omezení možností hnízdění i
mimo hnízdní sezonu) a specifikovat podmínky pro výkon
takové činnosti – i obecní úřady
- hodně závisí na přístupu lidí na konkrétních úřadech
- při zjištění nevhodného postupu – ČIŽP
- metodický pokyn MŽP - pro krajské úřady a obce s
rozšířenou působností; OOP podle něj vydávají nařízení např.
v Praze Nařízení MMP
- nedořešeno se stavebními úřady (chtělo by to do
stavebního zákona)
Ochrana lokalit pro druhy
Ochrana v těžebních prostorách
- při výskytu ZCHD platí stejné zákony jako všude
- v aktivních často vhodný management
- střety při rekultivacích (hlavně horní zákon – 44/1988 a 61/1988) –
povinnost sanace a rekultivace (v průběhu těžby tvorba finanční
rezervy), plán ještě před zahájením těžby, po rekultivaci zemědělská
půda nebo les (taky v zákoně)
- nástroje ochrany: přechodně chráněné plochy, VKP, neudělení
výjimek k ZCHD, zákaz či podmínky činnosti (podle § 66); může být i
ÚSES
- návrhy pro změnu legislativy: www.calla.cz
- problém s povolením k vstupu (podobně může být i v NP či NPR!)
Další mechanismy ochrany
Výsadní postavení ptáci
• přísná ochrana se vztahuje na všechny ptáky žijící
volně kdekoliv v EU – seznam evropských druhů ptáků
(na stránkách MŽP) – musí zde hnízdit i když jednou za
30. let sporné; směrnice o ptácích převedena již do
zák. 114 (§ 5a)
• na lov a držení ptáků musí být tzv. odchylný postup
(§5b) – vydává kraj; MŽP vydalo např. vyhlášky pro
odchylný postup pro usmrcování špačka nebo pro
kroužkování ptáků
Další mezinárodní úmluvy – o mokřadech, netopýrech,
stěhovavých druzích atd. – máme je, ale nejsou
převedeny do legislativy – stát se zavázal, ale občané
nejsou povinováni je dodržovat, protože stát je
nepřevedl do národních zákonů