KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE I
PŘIROZENÁ MIKROFLÓRA
praktikum č. 10
Lékařská mikrobiologie – cvičení
Mikrobiologický ústav LF MU
www.pinterest.com
Obsah cvičení
 Přirozená mikroflóra
 Klinická mikrobiologie – význam
 Indikace mikrobiologického vyšetření a léčby
 Mikrobiologický vzorek – typ, odběr, transport
 Vyplnění průvodky
 Zpracování vzorku
 Interpretace výsledku
 Běžná flóra našeho těla = mikroflóra – tvořena
saprofyty a komenzály.
 Většinou prospěšné soužití – kolonizátoři brání osídlení
sliznic patogeny.
 Podílejí se na homeostáze prostředí – pH atd.
 Střevní mikroorganismy pomáhají likvidovat nestravitelné
zbytky a mohou tvořit některé vitamíny.
Mikroflóra lidského těla
 Mikroflóra se nachází především v:
 Dutině ústní
 Hltanu
 Tlustém (a částečně i tenkém) střevě
 Pochvě
 Na kůži
 Mikroflóra se nenachází ve:
 Tkáních
 Parenchymu orgánů
 Krvi (!!!)
 Plicích
 Močovém měchýři
 Děloze
Mikroflóra lidského těla – výskyt
 Plod – bez mikroflóry, kolonizace začíná až po narození.
 První měsíce života – vývoj běžné mikroflóry
(především střevní mikroflóra – změna potravy).
 Ženy – změny ve skladbě mikroflóry vlivem menstruace,
začátku pohlavního života, menopauzy.
 Senioři – možné další změny, např. kolonizace dříve
sterilního močového měchýře.
Mikroflóra lidského těla – kolonizace
Mikroflóra lidského těla – kolonizace
Kůže, ušní boltec, zevní zvukovod
Stafylokoky (i zlaté),
korynebakteria, kvasinky)
Ústní dutina a hltan
Ústní streptokoky, neisserie,
hemofily, omezeně
pneumokoky, meningokoky, anaeroby
Tlusté a tenké střevo
Anaeroby, enterobakterie,
enterokoky, Entamoeba coli
Vagína
Laktobacily, menší množství
dalších mikrobů (např. kandidy)
Přechody sliznic (např. rty) Směsná mikroflóra
 Nosní dutina – bez specifické mikroflóry (přechod
mikroflóry z kůže a hltanu).
 Hltan – ústní streptokoky, neisserie, nevirulentní kmeny
hemofilů. Mnohdy obtížně kultivovatelné.
 Plíce a dolní cesty dýchací – fyziologicky bez mikrobů.
 Hrtan – přechodová zóna, mikroflóra podobná hltanu, jen
menší množství.
Mikroflóra lidského těla – dýchací cesty
 Rty – přechod kožní a ústní mikroflóry.
 Ústní dutina – stejné jako hltan.
 Jícen a žaludek – fyziologicky bez většího množství
mikrobů.
 Tenké a především tlusté střevo – cca 1 kg
anaerobních bakterií (viz praktikum 7), dále
enterobakterie, enterokoky, kvasinky, nepatogenní
améby.
 Řiť – přechodová zóna střevní a kožní mikroflóry.
Mikroflóra lidského těla – trávicí cesty
 Ústní dutina – velice složitý ekosystém „všeho
možného“ – bakterie, usazeniny, lidské buňky...
 Důležitá přítomnost biofilmu – vícedruhový,
strukturovaný, výskyt aerobů i anaerobů (ty jsou
zanořeny v hlubších vrstvách biofilmu).
Mikroflóra lidského těla – ústní dutina
 Ledviny – normálně bez mikrobů.
 Pánvičky ledvinné – normálně bez mikrobů.
 Močovody (uretery) – normálně bez mikrobů.
 Močový měchýř mladých a středně starých osob –
normálně bez mikrobů.
 Močový měchýř seniorů – i za normálních okolností
může být osídlen mikroflórou, která nečiní problémy a
stává se „běžnou flórou“.
 Močová trubice – vnější část může (nemusí) být
osídlena jednak kožní mikroflórou, jednak i specificky
(viridující streptokoky, aerokoky).
Mikroflóra lidského těla – močové cesty
 Za normálních poměrů nejsou mikroby:
 U ženy v děloze, vejcovodech, vaječnících
 U muže v prostatě, chámovodech, varlatech
 Specifickou normální flóru má vagina (laktobacily, příměs
různých aerobních i anaerobních mikrobů).
 Vulva – přechod vaginální a kožní flóry.
 U muže je specifický předkožkový vak, vedle kožní a
urethrální flóry jsou tu i např. nepatogenní mykobakteria
apod.
Mikroflóra lidského těla – pohlavní cesty
 Kůže – pro mikroby nejdostupnější, ale její osídlení
mnohem chudší než v případě např. úst, pochvy či
tlustého střeva.
 Mikrob, který chce žít na kůži, musí snášet vyschnutí a
vysoké koncentrace solí.
 Na kůži se tedy normálně vyskytují
 koaguláza negativní druhy stafylokoků
 zlatý stafylokok – malé množství je normální
 korynebakteria a příbuzné G+ tyčinky malá množství
kvasinek
Mikroflóra lidského těla – kůže
Střevní mikroflóra – „péče“
 Rekonvalescence průjmů nebo po celkové
antimikrobiální terapii (kde mohlo dojít k vybití části
mikroflóry) je vhodné snažit se o obnovu normálního
stavu.
 Používají se jogurty (nesladké, netučné), kyselé zelí,
různé preparáty (Hylac).
 Prebiotika – obsahují substráty pro „dobré“ bakterie
 Probiotika – obsahují přímo dobré bakterie.
 Symbiotika – obsahují obojí.
Vaginální mikroflóra – „péče“
 Narušení také po antimikrobiální terapii či při infekci.
 Různé „lidové rady“ – aplikace jogurtu do pochvy apod.
 Skutečně účinné – prebiotické a probiotické vaginální
čípky.
 Důležité je nepodcenit stravu (množství cukrů).
 Velký vliv hraje také hormonální hladina – např.
antikoncepce.
Klinická mikrobiologie
 Klinická mikrobiologie „v širším slova smyslu“ je
lékařská mikrobiologie – tedy ta část mikrobiologie, která
se týká mikrobiálního osídlení člověka a lidských
patogenů (= obsah vaší zkoušky).
 Klinická mikrobiologie „sensu stricto“ popisuje vlastní
procesy mezi klinickým pracovištěm a laboratoří, jakož i
organizaci vlastního laboratorního vyšetření. Je tedy
orientovaná na jednotlivé orgány a systémy a tedy také
jednotlivé typy vzorků.
KLINIK LABORATOŘ
Indikace vyšetření – zda, jaké
Vlastní provedení odběru
Transport materiálu
Rozhodnutí, jak zpracovat
Vlastní zpracování materiálu
Zaslání výsledku
Interpretace v kontextu ostat.
výsledků a stavu pacienta (léčit
vždy pacienta, ne nález)
Klinická mikrobiologie – vztahy
Klinická mikrobiologie – indikace
 Nutno si uvědomit, proč chci nechat pacienta vyšetřovat
mikrobiologicky – změna terapie, život ohrožující stavy,
epidemiologické či profylaktické indikace.
 Co chci vlastně vyšetřovat – nezbytná znalost spektra
patogenů a možností jejich vyšetřování.
Klinická mikrobiologie – 3 typy patogenů
 Patogen typu Streptococcus pyogenes – nemusím
vědět, že myslím zrovna na tohoto patogena, ale musím
přesně vědět, kde je jeho předpokládaná lokalizace.
 Patogen typu Mycobacterium tuberculosis – musím
vědět, kde patogena hledám, a zároveň i to, že hledám
právě tuto skupinu patogenů – to tedy musím vyznačit na
žádance.
 Patogen typu Toxoplasma gondii – nemusím vědět,
kde se patogen v těle nachází, ale musím vědět, že
hledám právě jeho.
Klinická mikrobiologie – 3 typy patogenů
 Patogen typu Streptococcus pyogenes – týká se
kultivovatelných bakterií a kvasinek, tedy většiny mikrobů
z P01 až P06.
 Patogen typu Mycobacterium tuberculosis – stále je
to přímý průkaz, ale speciální postupy, při běžné kultivaci
se nezachytí. Týká se zejména mikrobů z P07, P08, část
P06.
 Patogen typu Toxoplasma gondii – nepřímý průkaz,
event. přímý průkaz virového antigenu. Týká se spirochet
z P09, virů, ale i některých dalších (třeba zrovna
toxoplasmy).
Úkol č. 1
 Pro následující kasuistiky zkuste vymyslet vhodné řešení.
Zaměřte se přitom na následující otázky:
 Bude užitečné vyšetřovat? Co to přinese pacientovi?
 Bude účelné zvolit empirickou léčbu, cílenou léčbu (na
podkladě mikrobiologického vyšetření), nebo vůbec
neprovádět specifickou léčbu a pacienta léčit jen
symptomaticky?
Úkol č. 1 – kazuistika a)
 Pacient se zarudlou, červenou mandlí a bělavým
povlakem, podezření na angínu.
http://www.medicalook.com
Úkol č. 1 – kazuistika b)
 Pacient s bolestivostí v oblasti obličeje, dle rtg zřejmě
sinusitis, CRP vysoké (zřejmě tedy bakteriální původ),
klinicky však není indikována punkce dutiny.
http://www.drgreene.org
Úkol č. 1 – kazuistika c)
 Pacient s bolestivostí v oblasti zad, dle biochemických
markerů vysloveno podezření na pyelonefritidu.
http://www.bbc.co.uk
Úkol č. 1 – kazuistika d)
 Pacient s prokázanou pneumonií, u kterého již bylo
provedeno vyšetření sputa a nebyla potvrzena
přítomnost běžných patogenů. V anamnéze práce
v živočišné výrobě.
http://www.szote.u-szeged.hu
Úkol č. 1 – kazuistika a) – závěr
 Léčba bez mikrobiologického vyšetření je vždy
špatná, protože dle studií je nejméně polovina tonsilitid
virová (včetně infekční mononukleózy) a studie ukazují,
že klinické vyšetření nestačí ke správné diagnóze.
 Nutné je mikrobiologické vyšetření, popř. použití
soupravy pro detekci S. pyogenes přímo v ordinaci.
 V časové tísni alespoň CRP pro ověření bakteriální
etiologie.
 V léčbě při prokázané etiologii Streptococcus
pyogenes (nebo aspoň prokázané bakteriální etiologii
pomocí CRP) použijeme penicilin
 Makrolidová antibiotika pouze u alergiků!
Úkol č. 1 – kazuistika b) – závěr
 Punkce není indikována ani mikrobiologicky
(punktovat pacienta jen kvůli vyšetřování je nutno
považovat za jeho zbytečné týrání).
 Na druhou stranu není indikován ani výtěr z nosu,
protože nalezené bakterie (často zlaté stafylokoky) se
neshodují s patogenem přítomným v dutině (pneumokok,
hemofil, moraxela).
 V tomto případě lze tedy doporučit empirickou léčbu.
Není-li důvod pro jinou volbu, měl by se použít
amoxicilin.
Úkol č. 1 – kazuistika c) – závěr
 Nutné samozřejmě vyšetření moče.
 Vhodné je však i hemokultivační vyšetření, které odliší
systémového patogena od bakterií přítomných pouze v
močovém měchýři, případně kontaminujících vzorek.
 Léčba by měla být cílená.
 Na rozdíl od cystitidy je při pyelonefritidě nutno volit
preparáty, které se dostatečně koncentrují i ve
tkáních a ne jen v moči (ne tedy například
nitrofurantoin).
Úkol č. 1 – kazuistika d) – závěr
 Nutný odběr srážlivé krve a vyšetření séra na možné
patogeny.
 Navzdory anamnéze se zřejmě bude uvažovat i o
běžných respiračních patogenech ze spektra
původců atypických pneumonií (viry, mykoplasmata,
chlamydie).
 Je však vhodné doplnit o serologický průkaz tularémie,
případně dalších zoonóz (například leptospirózy; pokud
by šlo např. o zootechnika pomáhajícího v Africe, pak i
např. brucelóza apod.).
 Tyto fáze nelze oddělit – odběr je nutno činit již se
zřetelem na transport materiálu do laboratoře.
 V zásadě existují tři typy vzorků:
 Výtěry a stěry na tamponech.
 Tekuté a kusové vzorky, zasílané v nádobkách (zpravidla
sterilních).
 Jiné a speciální případy, viz dále.
 Nelze zapomenout na správné vyplnění průvodky.
Odběr a transport vzorku
 Přednost má zpravidla zaslání tekutého/kusového
materiálu před pouhým zasláním stěru/výtěru.
 Existují četné výjimky:
 v bakteriologii se zpravidla používá výtěr z řitního kanálu
namísto kusové stolice (i když zaslání kusové stolice v
zásadě není chyba).
 stěr z uretry je u kapavky, ale i negonokokových urethritid
(NGU) doporučován spíše než zaslání vzorku moče.
Typ vzorku – tekutý či výtěr?
 Suchý tampon – dnes se používá jen pro PCR a průkaz
antigenu, ne pro kultivaci!
 Amiesova půda
s aktivním uhlím – univerzální transportní půda pro
bakteriologii (všechny typy výtěrů). Drátěná varianta je
vhodná, pokud se potřebujeme „dostat za roh“ (stěr z rány
s výběžky apod.).
Typy výtěrovek
www.calgarylabservices.com, www.herenz.de
 Fungi QUICK – modrý uzávěr, na kvasinky a houby
 Souprava C. A. T. (Candida And Trichomonas) – pouze z
genitálií
 Na viry
 Na chlamydie
Typy výtěrovek
www.copanswabs.com
Přehled souprav na výtěry
Suchý tampon na špejli:
průkaz antigenu a DNA
Suchý tampon na drátku:
totéž, potřebuji-li se dostat
na jinak nedostupné místo
Tampon v Amiesu na
špejli: univerzální pro
bakteriologickou kultivaci
(vč. anaerobů, kapavky,
kampylobakt.)
Tampon v Amiesu na
drátku: totéž, potřebuji-li
se dostat na jinak
nedostupné místo
Fungiquick – houby
C. A. T. – houby a trichomonády (stěry z pohlaví)
Soupravy s médiem na viry, popř. chlamydie
 Odběrové nádobky se používají na kusové a tekuté
vzorky. Na rozměrech fakticky příliš nezáleží, stejně tak
barva uzávěru má význam jen v kontextu dodavatele.
Pokud jsou dodávány např. sterilní zkumavky s červeným
uzávěrem a nesterilní s bílým, je třeba se tím řídit. Pozor
při změně dodavatele!
 U anaerobní kultivace je lépe zaslat přímo stříkačku
se speciálním uzávěrem (již tedy ne s jehlou).
 Vzorky se snažíme vždy dopravit do laboratoře co
nejdříve, zásadní je to však u moče – do dvou hodin.
Odběrové nádoby
 Odběrové nádobky se používají na kusové a tekuté
vzorky. Na rozměrech fakticky příliš nezáleží, stejně tak
barva uzávěru má význam jen v kontextu dodavatele.
Pokud jsou dodávány např. sterilní zkumavky s červeným
uzávěrem a nesterilní s bílým, je třeba se tím řídit. Pozor
při změně dodavatele!
 U anaerobní kultivace je lépe zaslat přímo stříkačku
se speciálním uzávěrem (již tedy ne s jehlou).
 Vzorky se snažíme vždy dopravit do laboratoře co
nejdříve, zásadní je to však u moče – do dvou hodin.
Odběrové nádoby
Běžná zkumavka. Universální
použití: srážlivá krev (serologie),
moč, likvor, hnis, punktát apod.;
krevní a močové katetry, menší
kousky tkání…
Sputovka. Nejen na sputum, ale např. i
na větší kousky tkání
Nádobka na stolice – na parazitologii.
Pouze tato nemusí být sterilní!
Nádobka na odběr moče. Je lepší, když pacient
močí rovnou do zkumavky, avšak zvláště pro ženy je
to obtížné (nejsou-li ve sprše). Mohou tedy močit do
této nádobky, a pak sestra moč přelije do zkumavky.
Odběrové nádoby
 Nátěr na podložní sklíčko: kapavka, aktinomykóza,
přímo zaslaná tlustá a tenká kapka apod.
 V kožním lékařství a v epidemiologii - otisky přímo
na kultivační půdu, která je pro tento účel nalita až po
okraj Petriho misky; v chirurgii otisk na filtrační papír
který je pak přiložen na misku s kultivační půdou
 Urikult – zvláštní způsob zasílání moče v soupravě
obsahující kult. půdy; z různých důvodů se příliš neujalo.
 Rychlé diagnostické soupravy – většinou založené na
přímém průkazu antigenu; jednoduchá manipulace,
dostupná i pro nemikrobiologický personál. Při
pochybách o výsledku použít klasické zaslání do
laboratoře.
Jiné typy odběrů (úkol č. 3)
 Správně vyplněná průvodka je velice důležitá!
 Osobní údaje: podstatné kvůli pojišťovně, ale i kvůli
identifikaci, komu poslat výsledek apod.
 Přesný popis materiálu a požadovaného vyšetření:
 nepsat pouze „výtěr“, když není jasné, odkud
 ani „stěr z rány“ nestačí (jaká rána, kde lokalizována)
 katetrizovaná moč × moč z permanentního katetru
 uvést, zda je požadováno např. anaerobní vyšetření
 nepožadovat vyšetření, které nelze provést nebo nemá
smysl (např. kultivační vyšetření u syfilis)
Vyplnění žádanky
 Skutečnou diagnózu, je-li více, napsat tu, která souvisí s
vyšetřením, popř. všechny /např. (1) diabetes mellitus, (2)
poševní výtok
 Akutní / chronický stav / kontrola po léčbě.
 Uvést stávající nebo uvažovanou antibiotickou terapii,
případně i alergii na antibiotika.
 Cestovatelská anamnéza – návrat z tropů.
 Pracovní anamnéza – práce v zemědělství aj.
 U serologických vyšetření datum prvních příznaků, první
/ druhý vzorek.
 U gynekologických materiálů fázi menstruačního cyklu
(a při menses raději neodebírat) .
 V případě mimořádných vzorků se dohodnout,
telefonicky.
Vyplnění žádanky – co uvést
Nezapomeňte vyplnit na průvodce všechna důležitá pole:
 pole popisující pacienta (jméno, rodné číslo, diagnóza,
pojišťovna, oddělení…)
 pole popisující vzorek (typ vzorku, lokalizace, okolnosti
odběru)
 a všechny ostatní významné části (zejména anamnézu)
Vyplnění žádanky (úkol č. 4 a)
 Pokuste se zjistit, které chyby jsou přítomny.
 Častou chybou je nedostatečné označení typu vzorku.
 Je také chybou požadovat vyšetření, které je nevhodné
(například pátrání po protilátkách tam, kde převažuje
buněčná imunita a protilátky nemají diagnostický význam).
Vyplnění žádanky (úkol č. 4 b) – chyby
 Výtěr z rány: nedostatečné, nutné přesnější uvedení typu
rány a místa na těle.
 Tkáň na mikrobiologii: naprosto nedostatečné, nutno
více údajů.
 Výtěr z rekta na parazitologii: nelze použít výtěr, nutno
poslat kusovou stolici.
 Kultivace syfilis: Treponemata nelze kultivovat.
Vyplnění žádanky (úkol č. 4 b) – chyby
 Je dáno standardními operačními postupy (SOP). Pro
každý typ vzorku je dáno v SOP, jak má být vzorek
zpracován a jaké metody na něj mají být aplikovány.
 Ne vždy je ovšem vše dáno SOP. Zvláště ve vzácných a
mimořádných případech je na rozhodnutí zkušeného
laboranta či mikrobiologa, jak vzorek zpracovat.
 V důležitých případech není naprosto chybou
zatelefonovat do laboratoře a domluvit se.
Zpracování vzorku
 Vlastní zpracování zpravidla zajišťují laboranti, dříve se SŠ
vzděláním, nyní s VOŠ nebo Bc. stupněm vysoké školy.
 Postupuje se vždy přísně asepticky, aby se omezilo riziko
laboratorní kontaminace. Práce v “biohazard boxu“ je
zároveň i dobrou prevencí profesionálních nákaz
Zpracování vzorku – vlastní zpracování
 Zpracování bakteriologických kultivačních vzorků
obvykle zahrnuje následující:
 před vlastním zpracováním se některé vzorky
homogenizují, centrifugují či jinak upravují
 u některých typů vzorků rychlé postupy – mikroskopie,
popř. přímý průkaz antigenu
 téměř vždy je základem kultivace na několika pevných
půdách (KA + Endo + popř. další)
 někdy též pomnožení v tekuté půdě (v případě výtěrů ze
spojivky POUZE tento bod)
 Zpracování jiných vzorků (serologie, PCR, mykologie,
parazitologie) je speciální a je dána typem vyšetření a
povahou vzorku.
Zpracování vzorku – vlastní zpracování
 Zpracování bakteriologických kultivačních vzorků
obvykle zahrnuje následující:
 před vlastním zpracováním se některé vzorky
homogenizují, centrifugují či jinak upravují
 u některých typů vzorků rychlé postupy – mikroskopie,
popř. přímý průkaz antigenu
 téměř vždy je základem kultivace na několika pevných
půdách (KA + Endo + popř. další)
 někdy též pomnožení v tekuté půdě (v případě výtěrů ze
spojivky POUZE tento bod)
 Zpracování jiných vzorků (serologie, PCR, mykologie,
parazitologie) je speciální a je dána typem vyšetření a
povahou vzorku.
Zpracování vzorku – vlastní zpracování
 Výsledek je zaslán poté, co je dokončen diagnostický
proces. Někdy je poslán předběžný výsledek
(„mezivýsledek“) po ukončení aerobní kultivace s tím, že
to, co trvá delší dobu (kultivace kvasinek, anaerobů apod.)
bude případně zasláno dodatečně.
 Výsledek už v sobě zahrnuje kus interpretace:
mikrobiolog se vyjadřuje k evidentním kontaminacím,
náhodným nálezům, běžné flóře, komentuje nález v
poznámce.
Zaslání výsledku
 Definitivní interpretace nálezu je ovšem v rukou
klinika. Pouze on, nikoli mikrobiolog, totiž drží v.rukou
vedle mikrobiologického nálezu také biochemický,
rentgenový, ultrazvukový, a především zná pacienta – zná
anamnézu, vyšetřil jej, popřípadě (u obvodních lékařů) jej
zná dlouhodobě.
 Samozřejmě, konzultace klinika a mikrobiologa je u
závažných případů velice vhodná. Na druhou stranu
nelze konzultovat každý nález.
Interpretace výsledku
 Patogen – mikrob nalezený přímým průkazem může být
patogenem. Není jím ale vždy.
 Součást běžné flóry – důvod, proč je třeba znát normální
osídlení v různých lokalizacích.
 Náhodný nález (= součást transientní běžné flóry).
Příklad: malá množství enterobakterií ve výtěru z krku,
zvláště u ambulantních pacientů – normální.
 Kolonizující mikrob – zejména u výtěrů z ran: mnohé
mikroby ránu jen kolonizují.
 Kontaminace během odběru, transportu apod.
Interpretace přímého průkazu
Interpretace přímého průkazu – úkol 5a
Nález Pravděpodobně je to
Streptococcus pyogenes ve výtěru z krku patogen
Neisseria lactamica ve výtěru z krku běžná flóra
Escherichia coli (významné množství) v moči patogen
Escherichia coli ve stolici běžná flóra
Bacillus sp. ve stěru z kůže kontaminace
Staphylococcus epidermidis ve stěru z kůže běžná flóra
Staphylococcus epidermidis opakovaně ve
vzorku z krevního řečiště
patogen
Interpretace přímého průkazu – úkol 5a
Nález Pravděpodobně je to
Pseudomonas aeruginosa v ráně, kde byl
zároveň nalezen Streptococcus pyogenes
kolonizace (streptokoka
léčit celkově,
pseudomonádu jen lokálně)
Entamoeba histolytica ve stolici patogen
Entamoeba coli ve stolici náhodný nález
Aspergillus sp. v malém množství v kožní
šupině
kontaminace z prostředí
Trichophyton mentagrofytes v kožní šupině patogen
Rotavirus ve stolici patogen
 Akutní infekce – charakterizována pozitivitou IgM
protilátek, čtyřnásobným vzestupem titru, nízkoavidními
protilátkami. Avšak někdy ani to vše nestačí – může např.
jít o zkříženou reaktivitu.
 Nemoc v minulosti – zpravidla pouze IgG pozitivita a
nízký, neměnící se titr. Bohužel ani zde ne vždy
jednoznačně platí.
 Chronická nemoc – někdy velmi obtížná interpretace. U
hepatitidy B je velký rozdíl mezi jednotlivými formami
chronické hepatitidy.
Interpretace nepřímého průkazu
Klinická
situace
Výsledky
serologie
Interpretace
Těhotná žena bez
problémů
Toxoplasma IgG +, IgM –, KFR
pozitivní, titr 1 : 10 opakovaně
Není nyní nakažena, zřejmě
infekce dříve, má výhodu, protože
je chráněna
Senior s příznaky
toxoplasmové
retinitidy
Toxoplasma IgG –, IgM –, KFR
negativní
Vzhledem k příznakům nelze
infekci vyloučit. Je nutné další
vyšetřování
Pacient se
žloutenkou
VHA aVHC kompletně
negativní, HBsAg, HBeAg a
anti-HBc igM pozitivní
Akutní hepatitida B
Jiný pacient se
žloutenkou
VHA kompletně negativní,
anti-HBs, anti-HBe a anti-HCV
IgM pozivitní
Akutní hepatitida C; hepatitida B
v minulosti
Pacient s erythema
migrans
Protilátky proti borreliím
kompletně negativní
Nutná léčba, možná příliš čerstvá
infekce
Interpretace nepřímého průkazu – úkol 5b