vřeckaté houby - Ascomycota
pohlavní rozmnožování  askospory vznikající ve vřecku (ascus) na
koncích dikaryotických hyf
vřecka vznikají obvykle v rámci plodnic – askomat
častá je i přítomnost nepohlavních - imperfektních stadií v životním cyklu,
kdy dochází k produkci konidií – nepohlavních spor
saprotrofové, paraziti rostlin i živočichů
řidčeji mykorizní (hl. Pezizomycetes)
vřeckaté houby - Ascomycota
vřecka - nejč. 8 askospor
- bitunikátní - silná vícevrstevná stěna (Dothideomycetes)
- unitunikátní - tenkostěnné, otvírají se štěrbinou (inoperkulátní; rozmanitě
utvářený, někdy amyloidní askoapikální aparát) či víčkem (operkulátní); (u
podzemních zástupců druhotně zjednodušená, vakovitá)
vřeckaté houby - Ascomycota
plodnice:
kleistothecium - uzavřená kulovitá pl., vřecka vakovitá
perithecium - uzavřená pl. s ústím - ostiolem na vrcholu;
tzv. pyrenomycety - obv. ponořena ve stromatech různého
tvaru a zbarvení
apothecium - otevřená terčovitá pl.; tzv. diskomycety
(Pezizales, Leotiales)
(+ hysterothecium, pseudoperithecium aj.)
vřeckaté houby - Ascomycota
plodnice - apothecia (1-19)
a stromata (20-25)
vřeckatých hub
© Holec et al. 2012
domácí:
Fassatiová O., Klán J., Prášil K., Skalický V. et Urban Z. (1994): Houby. In:
Křísa B. et Prášil K. (eds.), Sběr, preparace a konzervace rostlinného
materiálu, PřF UK Praha.
Svrček M., Kalina T., Smola J., Urban Z., Váňa J. (1976): Klíč k určování
bezcévných rostlin. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Svrček M. (1965): Clavis analytica generum europaeorum Discomycetum.
I. Pezizales - Česká Mykol. 19: 31-42.
Antonín V., Hagara L. et Baier J. (1999): Houby. - Aventinum, Praha.
Papoušek T. (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. – České
Budějovice.
Holec J., Bielich A. et Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia,
Praha.
základní literatura - Ascomycota
zahraniční:
Dennis R.W.G. (1981): British Ascomycetes. - rev.Ed., J.Cramer, Vaduz.
Hansen L. et Knudsen H. (eds.) (2000): Nordic macromycetes. Vol. 1.
Ascomycetes. – Nordsvamp, Copenhagen.
Breitenbach J. et Kränzlin F. (1984): Fungi of Switzerland. Vol. 1.
Ascomycetes – Mycologia, Lucerne.
Medardi A. (2013): Atlante fotografico degli Ascomiceti d’Italia. – A.M.B.,
Trento.
Hanlin R.T. (1998): Combined Keys to Illustrated Genera of Ascomycetes
Volumes I. & II. - APS Press, Minnesota.
Hanlin R.T. (1997-1998): Illustrated Genera of Ascomycetes. Vol. 1-2. APS
Press, Minnesota.
www.ascofrance.com
http://pyrenomycetes.free.fr/ (Xylariaceae)
základní literatura - Ascomycetes
znaky:
charakter stromatu - tvar, konzistence, zbarvení
zbarvení stěn perithecií
charakter ostiola (bradavkovité, umbilikátní = pupkovité…)
přítomnost pigmentů rozpustných v KOH (Xylariales)
stromatické pyrenomycety - peritheciální houby
Sordariomycetes - Xylariales, Hypocreales,
(Dothideomycetes - Dothideales)
znaky:
utváření a amyloidita askoapikálního aparátu (AAA)
spory:
- počet buněk
- tvar
- ornamentika
- zbarvení
- přítomnost a utváření
klíční štěrbina
stromatické pyrenomycety - peritheciální houby
třída Eurotiomycetes
Elaphomyces
jelenka
makroskopická kulovitá kleistothecia
na povrchu silná peridie
prototunikátní vřecka
obsah plodnic za zralosti prachovitý
plodnice v lesích pod povrchem země
mykorhizní, zoochorní
třída Sordariomycetes
Hypoxylon fragiforme
dřevomor červený
červenohnědá polštářovitá stromata
v KOH uvolňuje oranžové pigmenty
amyloidní askoapikální aparát (AAA)
tmavé spory s klíční štěrbinou
třída Sordariomycetes
Xylaria polymorpha
dřevnatka kyjovitá
© M. Vašutová
kyjovité černohnědé stroma
černá karbonizovaná perithecia
amyloidní AAA
tmavé spory s klíční štěrbinou
hojný saprotrofní druh na dřevě
listnáčů (pařezy, ležící kmeny, větvě)
© M. Vašutová
terčovitá černá stromata s valovitým okrajem
umbilikátní ostiolum perithecií
amyloidní AAA
spory tmavé, elipsoidní, s jednou přímou klíční
štěrbinou
vzácně na starých keřích řešetláku (Rhamnus)
na xerotermních biotopech, zřejmě parazit
popsána z ČR (Český Kras)
třída Sordariomycetes
Biscogniauxia simplicior
káčovka ploská
třída Sordariomycetes
Diatrype disciformis
korovitka terčovitá
© M. Vašutová
drobná okrouhlá černá stromata prorážející
kůru
vřecka - amyloidní AAA
alantoidní (uzenkovité) bezbarvé spory
velmi hojně na tenkých opadlých větvích
buků
třída Sordariomycetes
Cordyceps ophioglossoides
housenice cizopasná
masitá žlutohnědá až olivově černá
stromata
spory niťovité, septované,
fragmentující
parazit na jelenkách (Elaphomyces)
třída Sordariomycetes
Nectria spp.
rážovka
shluky drobných červených perithecií
stroma obvykle rudimentární nebo chybějící
spory obvykle dvoubuněčné
saprotrofové na dřevě, někt. druhy parazitují
na dřevinách (N.galligena) nebo houbách
(N.episphaeria)
N. cinnabarina
(r. rumělková)
znaky:
apothecium:
- velikost a tvar (pohárovitý, terčovitý, miskovitý, kyjovitý apod.)
- konzistence (kožovitá, rosolovitá, chrupavčitá…)
- odění vnější strany (chlupy, brvy, štětiny, zoubkatý okraj aj.)
- zbarvení (hymenia i excipula)
přítomnost sklerocia či stromatizovaných pletiv
diskomycety - apotheciální houby
Pezizales, Leotiales (…)
excipulum
mikroskopické znaky:
anatomická stavba excipula („textura“)
vřecka - inoperkulátní vs. operkulátní, amyloidita stěny
parafýzy - různý tvar, zakončení a pigmentace
spory - tvar, ornamentika, zbarvení, počet buněk (nutné mít zralý materiál!!)
pozorovací média:
IKI, Melzer, Cotton blue
diskomycety
Pezizales, Leotiales
Geoglossomycetes
Trichoglossum hirsutum
jazourek srstnatý
stopkaté černé apothecium
spory tmavé, septované
v theciu přítomny tmavé štetinovité sety
vlhké louky, nehojně
saprotrof
Pezizomycetes
Lachnum bicolor (=Capitotricha b.)
chlupáček dvoubarvý
velmi drobná bíle chlupatá apothecia se žlutým
theciem
vřecka I-, spory hladké
chlupy excipula s krystalky na vrcholu
na tlejících větévkách a zbytcích bylin
saprofyt
Pezizomycetes
Peziza spp.
řasnatka
© M. Vašutová
miskovité apothecium, obvykle hnědavé
amyloidní operkulátní vřecka
hladké n. jemně brad./síťované spory
mykorizníi saprorofní druhy
P. badia (ř. hnědá)
Pezizomycetes
Scutellinia sp.
kosmatka
© M. Vašutová
drobná apothecia oranžové a
červené barvy
excipulum s výraznými hnědými
chlupy (trichomy)
spory ornamentované (obv.
bradavčité)
ve skupinách na vlhké zemi,
tlejícím dřevě, aj.
saprofyti
© M. Vašutová
modifikované stopkaté duté apothecium
jamkatý klobouk, sterilní třeň
vřecka I-, spory hladké, elips.
na jaře mimo les - v sadech a zahradách, na
spáleništích; jedlé
saprotrofové
Pezizomycetes
Morchella spp.
smrž
Pezizomycetes
Tuber spp.
lanýž
plodnice druhotně uzavřené, hlízovité,
podzemní („tuberothecium“)
vřecka vakovitá
spory <8, ornamentované
aromatické plodnice lákají zvířata 
endozoochorie
mykorizní
Tuber rufum (lanýž ryšavý)
© M. Mikšík
Tuber aestivum (lanýž letní)
pozorované taxony:
Biscogniauxia, Xylaria, Hypoxylon - amyloidní askoapikální aparát, tmavé
spory s klíční štěrbinou
Diatrype - alantoidní bezbarvé spory
Cordyceps ophioglossoides - kyjovité stroma, přehrádkované spory
Nectria coccinea - jednotlivá perithecia na rudiment. stromatu
Scutellinia - apothecia s chlupy na obvodu
Peziza sp. - amyloidní (operkulátní) vřecka
Trichoglossum (jazourek) - sety, septované tmavé spory, tmavé parafýzy
Choiromyces, Tuber - tzv. tuberothecium, vakovitá vřecka s
ornamentovanými výtrusy
Dasyscyphus sp. (=Lachnum) – drobné chlupaté apothecium
Hypocrea spp. – masitá polštářovitá stromata
vřeckaté houby – Ascomycota