„morfologické skupiny“ stopkovýtrusých hub
tradiční dělení podle charakteru plodnic:
(také poněkud odlišné pracovní metody specializace mykologů)
- houby lupenaté
- houby hřibovité
- houby rosolovkovité
- houby chorošovité
- houby kornatcovité
- houby kyjankovité a kuřátkovité
- houby lošákovité
- houby břichatkovité
základní typy plodnic rouškatých hub:
krustothecium (plodnice s postupným
vývojem - přirůstající, jedno- nebo častěji
víceletá): hydneloidní, ganodermatiodní,
fomitoidní, stereoidní, korticioidní aj.
holothecium (jednoletá ±masitá plodnice,
hymenium pokrývá celý povrch):
klavarioidní, ramarioidní, tremelloidní,
mukroneloidní aj.
pilothecium (plodnice jednoletá, s
jednorázovým vývojem, kloboukatá,
hymenofor pokrývá spodní část
klobouku): agarikoidní, kanthareloidní,
pleurotoidní, cyfeloidní, hericioidní aj.
Kreisel 1969
základní makroznaky bazidiomycetů
hřibovité houby - znaky
zásadní je zbarvení a tvar plodnice
slizkost klobouku, přítomnost vela
síťka na třeni
zbarvení a barevné změny dužniny
ekologie (téměř všichni mykorizní)
z mikroskopických znaků mají význam:
- velkost a tvar výtrusů (obv. vřetenovité)
- přítomnost kaulohymenia (fertilní pokožka
třeně pokrytá hymeniem)
- charakter pokožky klobouku (uspořádání a
tvar koncových buněk, jejich pigmentace)
© M. Vašutová
© B. Assyov
hřibovité houby - literatura
Alessio C.L. (1985): Boletus. - In: Fungi Europaei, vol. 2.
Ladurner H. et Simonini G. (2003): Xerocomus s.l. - In: Fungi Europaei,
vol. 8.
Engel H. et al. (1996): Schmier- und Filzröhrlinge in Europa
Šutara J., Mikšík M. et Janda V. (2009): Hřibovité houby. - Academia,
Praha.
http://boletales.com/
rosolovkovité houby - znaky
zbarvení a tvar plodnice, ekologie (někteří paraziti)
z mikroskopických znaků mají význam:
- typ bazidií
- velikost a tvar výtrusů
- počet buněk výtrusů
- přítomnost přezek
- tvorba konidií
Lowy 1975
kyjankovité a kuřátkovité houby - znaky
makro:
zbarvení plodnice (báze, vrcholky větví)
charakter větvení (U/V, vícenásobné)
chuť a zbarvení dužniny
barva výtr. prachu
barevné změny povrchu a dužniny
přítomnost sklerocií (Typhula)
mikro:
tvar, velikost, ornamentika spor
(bisporické vs. tetrasporické bazidie)
přezky
skeletové hyfy (Ramaria, Pterula)
ekol.:
substrát - pozemní, dřevo, zbytky bylin
lit.: Christan J. (2008): Die Gattung Ramaria
in Deutschland. - IHW Verlag, Eching.
lošákovité houby - znaky
makro:
způsob růstu (krustothecium vs. pilothecium)
zbarvení ostnů a výtr. prachu (bílá/hnědá)
barva dužniny
pach (maggi, kumarin, anýz, moučný) a chuť
gutace
mikro:
ornamentika a velikost spor
přezky
lit.: Maas Geesteranus R. A. (1975): Die
terrestrische Stachelpilze Europas. - 127 p., 40
tab., Amsterdam et London.
Dvořák D. et Hrouda P. (2006): Ježaté houby:
lošáky a korálovce. Masarykova univerzita v
Brně, 2005.
chorošovité houby - makroznaky
zbarvení, tvar plodnice - zcela rozlité, „efusoreflexní“ (s horním okrajem
odstálým), bokem přirostlé, s postranním či centrální třeněm, střechovitě
nad sebou
povrch klobouku (hladký, s krustou, štětinatý aj.)
velikost pórů
tmavá či želatinózní vrstva mezi rourkami a dužninou
okraj plodnice (rhizomorfy - u rozlitých typů)
konzistence: dřevnatá, ztuha masitá, měkce masitá, korkovitá
přítomnost zrnitého myceliového jádra (Fomes)
zásadní jsou rovněž ekologické znaky:
- charakter a druh substrátu (živý x odumřelý, jaká část stromu aj.)
- typ tlení: bílé tlení (rozklad všech složek vč. ligninu) a hnědé tlení (rozklad
především celulózy - menšina druhů)
plodnice - plektenchymatická pletiva (prosenchym, pseudoparenchym)
tvořena hyfami trojího typu:
- generativní hyfy tenkostěnné, větvené, přehrádkované
- skeletové hyfy - tlustostěnné, nevětvené, nepřehrádkované
- ligativní hyfy - tlustostěnné, bohatě větvené, nepřehrádkované, často
téměř postrádají lumen
zásadní význam přítomnost či absence přezek na přepážkách hyf
© M. Vašutová
chorošovité houby - mikroznaky
Kreisel 1969
monomitický dimitický trimitický
hyfové systémy
chorošovité houby - mikroznaky
- sety: hnědé tlustostěnné nepřehrádkované
elementy (Hymenochaetales)
© M. Vašutová
chorošovité houby - mikroznaky
- různé typy cystid (gloeocystidy, metuloidy)
- přítomnost a charakter inkrustace hyf
- amyloidita a cyanofilita hyf a spor
- další charakteristiky spor
© M. Vašutová
lit.: Ryvarden L., Melo I. (2014): Poroid fungi of Europe. – Fungiflora, Oslo.
Bernicchia A. (2005): Polyporaceae s.l. – In: Fungi Europaei, Vol. 10, Edizioni
Candusso, Alassio.
kornatcovité houby - makroznaky
víceméně rozlité či „effusoreflexní“ plodnice
pach plodnic
hymenofor: hladký, poroidní, irpikoidní (s nepravidelnými zuby), ostnitý,
merulioidní (síťnatě zvrásněný), grandinioidní (jemně zrnitý), tuberkulátní
(nepravidelně hrbolkatý)
konzistence: kožovitá, dřevnatá, moučnatá, voskovitá, blanitá
okraj plodnice (rhizomorfy aj.)
případné barevné změny
makroznaky celkově podružný
význam
pevník plstnatý - Stereum subtomentosum
žilnatka bledá – Phlebia centrifuga dřevomorka lesní – Serpula himantioides
ostnateček třásnitý – Steccherinum fimbriatum tlustěnka kafrová – Scytinostroma portentosum
kornatcovité houby - mikroznaky
- hyfový systém (přítomnost skeletových nebo ligativních hyf)
- přítomnost a četnost přezek v různých vrstvách pletiva
- na řezu: subikulum, subhymenium a hymenium
- inkrustace na hyfách
- přítomnost gloeoplerních hyf, mléčnic apod. (SA+/SA-)
- tvar a velikost bazidií, počet sterigmat a další znaky bazidií (repetitivní aj.)
- tvar, velikost, ornamentika a amyloidita spor, tloušťka stěny
- tvorba konidií
- cystidy (různé typy - lyocystidy, asterocystidy, halocystidy, gloeocystidy,
lamprocystidy aj.), hyfidie, asterosety a další elementy
důležité jsou podobně jako u chorošovitých ekologické znaky!!
(charakter substrátu, typ hniloby)
lit.: Bernicchia A., Gorjón S. P. (2010): Corticiaceae s.l. – In: Fungi Europaei, Vol.
12, Edizioni Candusso, Alassio.
Eriksson J., Hjortstam K., Larsson K.-H., Ryvarden L. (1973-1988): The
Corticiaceae of North Europe. Vol. 1.-8. – Fungiflora, Oslo.
kornatcovité houby - mikroznaky
Hjortstam et al. 1987
příklady cystid u kornatcovitých hub
kornatcovité houby - mikroznaky
Hjortstam et al. 1987
příklady dalších sterilních
elementů u kornatcovitých hub
Dacrymyces sp. – vidlicovité bazidie, septované spory (Kongo č.)
Auricularia sp. – vícebuněčné bazidie (Kongo č.)
Clavulina cinerea – bisporické bazidie, elips. spory
Ramaria sp. – elipsoidní hnědavé badavč. spory (+cyanofilní ornamentika)
Macrotyphula fistulosa - holothecium
Hymenochaete rubiginosa - sety (binokl)
Ganoderma sp. - spory se speciální ornamentikou (KOH/kongo/Melzer/voda)
Asterostroma medium – dextrinoidní asterosety, amyloidní spory (Melzer)
Trametes sp. – trimitický hyfový systém
Gloeohypochnicium analogum - hrbolkaté (tuberkulátní) hymenium, „vůně“,
inamyloidní bradavčité spory, gloeocystidy (sulfovanilin)
znaky a mikrostruktury nelupenatých hub II.
břichatky
Kreisel 1969
povrch plodnice - okrovka (peridie)
uvnitř různě organizovaný teřich (gleba), v němž vznikají spory (obvykle na
hymeniu, které pokrývá povrch jeho vnitřních prostor)
uvnitř teřichu často také vlášení (kapilicium)
spory roznášeny větrem, vodou, živočichy aj.

a) plektothecium
b) lyzothecium
c) schizothecium
d) aulaiothecium

klathrothecium
(a-d)
(typy plodnic dle geneze:)
břichatkovité houby - makroskopické znaky
- charakter a utváření peridie (exo- a endoperidie, ostny, areoly) a její
hygroskopicita (Geastrum, Astraeus)
- přítomnost a utváření ústí (Tulostoma – brvité x rourkovité, Geastrum –
rýhované x třásnité)
- přítomnost a utváření sloupku – kolumely
- přítomnost myceliové vrstvy (Geastrum)
- přítomnost a tvar sterilní části – subgleby
- zbarvení výtr. prachu (Lycoperdon)
břichatkovité houby - mikroskopické znaky
- peridie - přezky (Scleroderma)
- kapilicium - charakter větvení, póry, (přepážky)
- spory: velikost, ornamentika, (tvar), přítomnost stopeček
http://www.mykoweb.com/CAF/photos/Lycoperdon_molle(fs-04).jpg
foto V. Antonín
Pilát A. (1958): Gasteromycetes. - In: Flora ČSR. sv. 1, ČSAV, Praha.
Pegler D.N., Laessoe T. et Spooner B.M. (1995): British puffballs, earthstars and
stinkhorns. - RBG Kew, London.
Sarasini M. (2005): Gasteromiceti epigei. - Associazione Micologica Bresadola.
Jülich W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. – In: Gams W.,
Kleine Kryptogamenflora, Band IIb/1, Fischer Verlag, Jena.
Hansen L. et Knudsen H. (eds.) (1997): Nordic macromycetes. Vol. 3.
Heterobasidioid, aphyllophoroid and gasteromycetoid Basidiomycetes. –
Nordsvamp, Copenhagen.
Breitenbach J. et Kränzlin F. (1986): Fungi of Switzerland. Vol. 2. – Mycologia,
Luzern.
Krieglsteiner G.J. (ed.) (2000): Die Großpilze Baden-Württenbergs. Vol. 2. – Ulmer
Verlag, Stuttgart.
+ monografie jednotlivých rodů
břichatky - základní literatura
Boletales
Scleroderma spp.
pestřec
hlízovitá plodnice s kořenovitě svazčitou bazí
gleba drobně dutinkatá – lakunózní (trv. prep.), za zralosti prašnatá
kapilicium redukované
spory ostnité n. síťnaté, kulovité
mykorizní druhy
slabě jedovaté
až 50 cm velké plodnice
subgleba chybí
za zralosti se rozpadá celá plodnice, může se i
kutálet jako „stepní běžec“
na eutrofních místech (komposty, pastviny, lužní
lesy, porosty kopřiv apod.)
saprotrof
Agaricales
Langermannia gigantea
vatovec obrovský
Agaricales
Lycoperdon spp.
pýchavka
sterilní subgleba, kolumela
ostnitá peridie
lakuny v glebě (trv. prep.)
pozemní saprotrofové
plodnice bez subgleby, za zralosti
nepravidelně praská na vrcholu
„vločkovité“ kapilicium, stopečkaté spory
na pastvinách a loukách
saprotrofní
Agaricales
Bovista nigrescens
prášivka černající
plodnice bez subgleby, s dvouvrstevnou peridií
za zralosti obřízně praská, otvor vzniká naspodu
vnitřní okrovky
spory kulovité
xerotermní biotopy – písčiny, stepi
saprotrofní
Agaricales
Disciseda
žaludice
stopkaté plodnice s dřevnatou stopkou
ohraničený otvor na temeni
xerofilní druhy nelesních stanovišť
saprotrofové
Agaricales
Tulostoma sp.
palečka
mohutné stopkaté plodnice
plodná část se otevírá obřízně
„třeň“ dřevnatý, hrubě vláknitý
teřich obsahuje elatery
saprotrof, kosmopolit
pustá suchá místa, polopouště, pouště
Agaricales
Battarraea stevenii
battarovka Stevenova
Boletales
Astraeus hygrometricus
hvězdák vláhojevný
dvouvrstevná peridie
vnější okrovka praskající, cípy hygroskopické
http://www.errotari.com/Micologia/fotos/32.jpg
Geastrales
Geastrum
hvězdovka
funkčně dvouvrstevná peridie
vnější praská (někdy cípy hygroskopické)
vnitřní okrovka na vrcholu s diferencovaným ústím
(vláknitým/rýhovaným)
vlášení (kapilicium) nevětvené
spory kulovité, bradavčité
(?)saprotrofní druhy různých biotopů
G. triplex (h. trojitá)
G. minimum (h. maličká)
pohárkovité plodnice
na dně pecičky (peridioly) s
provázkovitým funikulem
spory v pecičkách – šíření pomocí
deště
Agaricales
Cyathus spp.
číšenka http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7f/2012-10-
22_Cyathus_striatus_(Huds.)_Willd_274333_crop.jpg
C. striatus (č. rýhovaná)
C. olla (č. hrnečková)
© L. Zíbarová
tzv. klathrothecium – nosič (receptakulum)
spory ve zralé slizovité glebě na povrchu kloboučku
endozochorie – mouchy, brouci
Phallales
Phallus impudicus
hadovka smrdutá
© J. Záškoda