Geografická variabilita
(teplota, fyziologický čas)
Jana Kneysová
Geografická proměnlivost
= rozdíly mezi prostorově oddělenými populacemi jednoho druhu
ím větší vzdálenost, tím větší rozdíly v alelových frekvencích a fenotypových znacích
Genetická diferencovanost měřena podle Neiova koeficientu nebo ightovy F-statistiky
Species 1      V Species 2
Diferencované populace:
Alopatrické • Sympatrické
a) AÍJopatric
Species 1
b) Sympíitrio
Hybrid Zone
Species 2
Hybridní zóna
= oblast, ve které se dvě geneticky odlišné populace setkávají
křížj/6 dávají vzniknout alespoň nějakému hybridnímu potomstvu
/
rimární
Sekundární (kruhové druhy, reinforcement)
e ctxxtU?
• Tenzni
- Šířka udržována migrací a selekcí proti hybridům, nikoli podmínkami prostředí
- Posun směrem k populacím s nižší populační hustotou
»• Ekotonální, mozaiková
Model ohraničené nadřazenosti, model evoluční novinky
Ensatina eschscholtzii - klauberi
Kuňky Bombina
Poddruhy (subspecie)
= geograficky odlišné populace jednoho druhu (polytypické druhy)
/
Geografická proměnlivost je často adaptivní odpovědí k podmínkám rostředí, a to u znaků:
Jedním z nejvýznamějších faktorů ovlivňujících geografickou proměnlivost je teplota
Ekogeografická pravidla
= pravidla popisující korelace mezi morfologickými znaky a vlastnostmi prostředí
(Milliepí 3t al. 2006: Ecotypic variation in the context of global climate change: revisiting the rules)
Bergmanovo: velikost těla teplokrevných organismů roste směrem od rovníku k chladnějším oblastem (tepelně-konzervační hypotéza)
Hesseovo: velikost srdce roste směrem k chladnějším oblastem
Allenovo (proporční): v chladnějších oblastech mají organismy menší tělesné výběžky
Journal of Zbology. Print ISSN 0952-03439
Variation of coat color in house mice throughout Asia
Y_ -C. Lai1, T. Shiroi&hi2. K. Moriwaki3. M. Motokawa*& H. -T. Yu1
I rieparln-ient of I ile Institute ol Tbnlngy^ Nplienal Taiwan University. Teiwari, ROV.
? Mfirrimfllifin Genetici? L ŕibmatory. Nitronal In^tilule oF ßww-tinFi. ShiTunta-ken. .I.::i.ir
3 RIKFW BínResnir^r Center, Itwiraki, Japan
4 The Kyoto Uniuereity Museum. Kyalo. Japan
Glogerovo: organismy v teplých a vlhkých prostředích jsou více pigmentovány
E 100°E 120°E 140°E 160°E
ávisl/st barvy srsti na srážkách
3
? -
3 -
—i-'-1-'-1-'-r-1-1-1-t-'-1
0 500       1000     1500     ÍOOO     2500 3000
428 vzorků kůže 3 poddruhů myši domácí (Mus musculus musculus, M m. castaneus, M m. bactrianus) z celkem 85 lokalit mezi lety 1980 a 1997
i
Munsellův systém barev (odstín, jas, sytost)
t
I I Mus. mtiscurtís fnrrsctiAis H Mus. rttuscuííscaíKfleus
JU1
[kirk
U9bt
PC1 {líghÉness)
Analáza rozdílů v barvě srsti mezi 3 poddruhy
Rainfall (mrrWear)
Rozdělení na 3 poddruhy na základě rozdílných typů habitatu (nejtmavší Mm. castaneus žije ve vlhkých oblastech, nejsvětlejši Mm. bactrianus v suchých oblastech)
Srážky vysvětlují jen 21,59 % variability (patrně vliv i jiného faktoru prostredí)
Ostrovní pravidlo: jedinci menších druhů jsou na ostrovech větší a jedinci větších druhů naopak menší
Fyziologický čas
iv času a teploty na vývoj
Při nižších teplotách nabývají buňky větší velikosti a pomaleji diferencují —► zpomalení růstu a větší velikost těla v dospělosti
Denní stupně
m např. pokud vývoj saranče při teplotě 20 °C (tj. 4 °C nad prahovou hodnotou 16 °C) trvá 17.5 dne, tak při teplotě 30 °C trvá pouze 5 dnů (14 °C nad prahovou hodnotou)
m při obou teplotách vyžaduje vývoj 70 denních stupňů