DORMANCE, MIGRACE, NAVIGACEDORMANCE, MIGRACE, NAVIGACE
(Zdroj: www.agoafrika.cz)
(Zdroj: www.cnrs.fr)
Iva PospIva Pospíšíšilovilováá, 24.11.2015 , 24.11.2015  PopulaPopulaččnníí ekologie ekologie žživoivoččichichůů
(Zdroj: 21stoleti.cz)
DORMANCEDORMANCE
‐ využití strategie rozptylu v čase 
DORMANCE = stav, kdy organismus setrvává v inaktivním stavu s pozastaveným 
vývojem a tak přečkává nepříznivé podmínky
‐ vyšší odolnost k nepříznivým faktorům (např. 
nízké/vysoké teploty, nedostatek světla, sucho,..)
‐ konzervace energie
• prediktivní – před příchodem nepříznivých podmínek
– sezónní adaptace
diapauza – u bezobratlých živočichů, nezbytná, vývojově
naprogramovaná
‐ spouštěna neškodnými specifickými podněty (např. zkrácení fotoperiody) 
‐ stádium vnímající podnět nemusí být totožné s diapauzním stádiem 
(kterékoliv stádium od vajíčka, např. saranče, přes kuklu – často motýli, až
po imago – střevlíčci)
(Zdroj: www.rostliny‐semena.cz)
Nejčastější dormantní stádium rostlin
PrediktivnPrediktivníí dormance dormance  DORMANCEDORMANCE
Živočichové
diapauza:
‐ obligatorní – monovoltinní druhy 
‐ fakultativní – druhy s více generacemi
(pouze poslední
generace vstupuje 
do diapauzy)
(Zdroj: insects.eugenes.org)
u žábronožek i několik let trvání
Rostliny
vrozená (primární) dormance:
‐ geneticky podmíněná
‐ semeno neklíčí:
1) obaleno silnou nepropustnou vrstvou 
(pro vodu a plyny)
2) chemicky inhibováno
3) embryo je morfologicky nezralé
‐ produkce různých morf semen lišících 
se klíčivostí a dormancí (Imbert 2002)
‐ k přerušení dormance nutné vnější
podněty, např. nízká teplota či vysoká
teplota (žár)
‐ např. serotinizované šišky borovic
KonsekvenciKonsekvenciáálnlníí dormance dormance  DORMANCEDORMANCE
= sekundární dormance  
‐ po příchodu nepříznivých podmínek, různé formy adaptivní hypotermie u živ.
kviescence = reverzibilní potlačení metabolických fcí růz. stupně, v chladném 
prostředí
‐ zimní kviescence (přerušení rozmnožování)
‐ hibernace = hlubší teplotní kviescence – minimální
hodnoty můžou být nižší než 0 °C, např. sysel obecný 
(Spermophilus citellus)
‐ praví spáči: plch, netopýr, ježek
‐ nepraví spáči: jezevec, medvěd 
‐ hibernace projevem heterotermie (střídání eutermní a hypotermní fáze), 
hypotermie – pokles metabolické činnosti, až 30× nižší spotřeba energie, 
navenek pokles T
(Zdroj: groundsquirrel.cz)
KonsekvenciKonsekvenciáálnlníí dormance dormance  DORMANCEDORMANCE
estivace – forma adaptivní hypotermie v teplých oblastech
(Zdroj: biolib.cz)
cysty – dormantní formy u parazitů
(Zdroj: petsandparasites.org)
Rostliny
vynucená dormance (angl. enforced) – po dobu trvání nepříznivých podmínek
(např. semena merlíku bílého udržela klíčivost po 1700 let, Odum 1965)
indukovaná dormance (angl. induced) – semena před vyklíčením potřebují
specifický podnět, např. světelné záření specifické délky
MIGRACEMIGRACE
= pravidelné pohyby mezi různými geografickými územími, stanoviště není normálně
využíváno, ve specifickém ročním období a zpravidla jsou součástí reprodukčního cyklu 
1. Migrace s více návraty
a) denndenníí a pa přříílivovlivovéé pohybypohyby: opakované, tam a zpět
např. pohyb krabů sledujících příliv a odliv, denní
pohyby netopýrů za potravou a zpět na shromaždiště, 
vertikální migrace fyto‐/zooplanktonu
(Zdroj: http://russgeorge.net)
(Zdroj: stoplusjednicka.cz) (Zdroj: abicko.cz)
(Zdroj: www.g.cz)
c) migrace na velkou vzdmigrace na velkou vzdáálenostlenost
např. kytovci, 
ptáci na zimoviště
b) sezsezóónnnníí roroččnníí pohyby mezi stanovipohyby mezi stanovišštiti
např. žížaly migrující do spodních vrstev půd 
(zima), horní vrstvy (léto)
‐ altitudinální pohyby býložravců
TYPY MIGRACE TYPY MIGRACE  MIGRACEMIGRACE
2. Migrace s jedním návratem
‐ živočich narozený v jednom prostředí vyroste ve 
druhém prostředí, návrat do původního rodného 
prostředí k rozmnožování
‐ pouze jeden návrat za život
‐ např. úhoři, lososi, monarcha stěhovavý (Dannaus
plexipus)
(Zdroj: ekolist.cz)
3.  Jednocestné migrace
‐ vracejí se až jedinci z další generace
‐ např. migrace motýlů (babočky) mezi S a J Evropou
migrace saranče pustinné a saranče stěhovavé
(Zdroj: carovani.cz)
Vertikální migrace planktonu (Dobson & Frid 1998)
‐ hypotéza vyhýbání se predátorům (Zaret & Suffren 1976, Neill 1990)
‐ růstová hypotéza (McLaren 1974, Enright 1977a, 1977b)
Migrace bezobratlých
‐ sezónní migrace za účelem reprodukce (korýši)
‐ langusty – migrace po mořském dně, orientace pomocí geomagnetizmu
(Lohmann et al. 1995)
‐ migrace motýlů (jednocestné/dvoucestné) – babočka kopřivová, osiková, žluťásci, 
lišajové, bělásci;  monarcha stěhovavý (jeden návrat)
Migrace savců
‐ migrace vzduchem (např. kaloni)
‐ migrace vodou (např. kytovci, migrace za bohatou potravou teplých moří)
‐ migrace po souši (např. sobi, antilopy, zebry, sloni, pakoně)
PPřřííklady migracklady migracíí zvzvíířřatat MIGRACEMIGRACE
Příklady migrací zvířat MIGRACE
Migrace ptáků
‐ tatažžnníí ptptáácici: a) přílet na jaře, hnízdění, na podzim odlet na jih (př. špačci, 
vlaštovky, čápi)
b) přílet ze S na podzim, zimují tady, na jaře odlet zpět (př. havrani, brkoslavi)
c) 2× ročně průtah územím: jaro – sever, podzim – jih (př. kulík, jespák)
‐ ststáállíí ptptáácici (př. pěnkava, vrabec, koroptev) 
‐ ppřřeleléétavtavíí ptptáácici (př. stehlík) 
Migrace obojživelníků a plazů
‐ filopatrie – při migraci mezi 
akvatickým a terestrickým prostředím
‐ hlavně kožatky (např. Dermochelys
coriacea) a karety (např. Chelonia
mydas)
Migrace ryb
‐ anadromnanadromníí: z moře do sladkých vod 
(př. lososi, pstruzi, siveni)
‐ katadromnkatadromníí: ze sladkých vod (řek) do 
oceánu (př. úhoři)
‐ oceanodromnoceanodromníí: migrace v moři za 
potravou nebo rozmnožováním (př. 
sledi, tresky, tuňáci, makrely, sardinky, 
šproti, gavúni)
Cíl: ověřit pozorováním efekt povětrnostních vlivů (v malém měřítku) jako jsou boční vítr, 
barometrický tlak a denní doby na viditelnou migraci dospělých jedinců včelojeda lesního 
přes úžinu Marcellinara
PŘÍPADOVÁ STUDIE
(Zdroj: commons.wikimedia.org) (Zdroj: ibc.lynxed.com)
PŘÍPADOVÁ STUDIE
Materiál a metody:
‐ studované území
‐ ptáci létají blízko zemi 
(<100 m) – umožňuje 
studovat migraci vizuálně
‐ pozorování: mezi 24. 4. a 
12. 7. v letech 2005 a 2006 
‐ 3 pozorovací místa (svahy 
Mt. Covello a Mt. Contessa, 
700 m.n m., a Girifalco 450 
m. n m.), simultánní p.
‐ pozorování za pomocí
dalekohledů a teleskopů
‐ 5 (solár.) časových period: 
07:20‐11:19, 11:20‐13:19, 
13:20‐15:19, 15:20‐17:20
‐ průchody dravců
hodnoceny podél 3 
topografických koridorů
PŘÍPADOVÁ STUDIE
Materiál a metody:
‐ po skončení pozorování data každý den porovnána se všemi ostatními pozorovacími 
místy (zamezení efektu překrývání stanovišť a opakovanému zaznamenání jíž
pozorovaného jedince)
Statistická analýza
‐ z test (Fowler & Cohen 1996): porovnání průměrného počtu ptáků přelétnuvších 
studované území za t = 1 h, po logaritmické transformaci originálních dat
‐ pro zachování co nejkonzervativnější analýzy:
• eliminovány hodiny kdy žádný jedinec neproletěl (možný vliv vnějších faktorů)
• klasifikace barometrického tlaku – 2 kategorie: vysoký (≥ 1016 hPa) 
nízký (< 1016 hPa)
• rozdělení průletů: vysoký (průlet výše než místo pozorování)
nízký (průlet níže než místo pozorování, příp. v úrovni očí)
• klasifikace převládajícího větru: silný (rychlost ≥ 20 km/h)
• údaje o počasí získ. z meteostanice Lamezia Terme (www.ilmeteo.it/dati.htm)
PŘÍPADOVÁ STUDIE
Výsledky: 
západní (W) koridor: 1346 (19%), centrální (C) koridor: 4727 (65%),  jižní (E) koridor: 
1177 (16%)
významný vliv denní doby na viditelnou migraci – peak 13:20‐15:19 (χ2 = 632.94, d.f. = 4, p < 0.01)
směr větru kolmý na směr migrace, převaha západních větrů
barometrický tlak a síla západního větru významně neovlivnila migrační počet
procento jedinců prolétajících ve výšce očí vyšší při silném větru (rychlost ≥ 20 km/h)
podíl migrantů podél E významně vyšší při silném Z větru a nízkém barometrickém tlaku 
(χ2 = 208,8, D. F. = 2, p <0,01)
Závěr:
směr větru a denní doba významně ovlivňují počty migrujících jedinců
ve studovaném území
ORIENTACE A NAVIGACEORIENTACE A NAVIGACE
Orientace = schopnost určit správný směr na základě vnějších podnětů
‐ směrované pohyby, např. taxe (ploštěnky – fototaxe), kompasová
orientace, vektorová navigace
Navigace = správné zaměření pozice a proces nalezení cesty k nějakému cíli
Schematické znázornění orientace a pravé navigace (převzato z uč. Populační ekologie, Tkadlec 2008)
PODNPODNĚĚTYTY ORIENTACE A NAVIGACEORIENTACE A NAVIGACE
1. Vizuální podněty: 
a) selesciální orientace = orientace dle nebeských těles 
‐ poloha zapadajícího Slunce – ptáci, noční migranti
‐ vnímání polarizovaného světla – např. včely (včelí tance)
‐ poloha hvězd vzhledem k Polárce = stellární orientace – někteří ptáci
‐ orientace dle Měsíce – někteří obojživelníci
b) integrace dráhy – např. hlodavci, mravenci
c) pilotáž, navigace podle krajinných prvků – orientace dle topografie 
známých orientačních bodů (landmarks) v krajině (např. řeka, silnice, 
pobřežní linie, okraj lesa)
‐ např. holubi, netopýři
‐ bezobratlí (např. mravenci) – orientace dle menších objektů
noční neklid = zugunruhe
PODNPODNĚĚTYTY ORIENTACE A NAVIGACEORIENTACE A NAVIGACE
2.    Fyzikální podněty
‐ geofyzikální orientace díky vnímání MG pole 
Země (využívají jej jako kompas) při migracích 
na velké vzdálenosti
‐ např. ptáci, želvy, kytovci, lososi, langusty
3.    Chemické podněty
‐ vnímání olfaktorických a chuťových signálů k nalezení cíle
‐ majáková navigace (angl. beaconing) – jedinci postupují podél gradientu v   
nějakém podnětu, kontinuálně uvolňovaném z cíle
‐ gradientová mapová navigace – znalost mapy podnětů v daném území
‐ např. lososi a ptáci 
(Zdroj: www.e‐svet.e15.cz)
(Zdroj: www.zoologie.frasma.cz/mmp%200308%20ptaci/Obecna%20charakteristika%20ptaku.html)
Ptáci při orientaci využívají slunce jako kompas v kombinaci s vnitřními hodinami, které zohledňují měnící se polohu
slunce na obloze (A). Za jasných nocí se orientují podle hvězd (B), zejména Polárky. Při zatažené obloze se řídí úhlem,
který svírají magnetické siločáry (a) s vektorem tíže (b), jenž se mění se zeměpisnou šířkou (C, D) (Obr. JK).