Ochrana přírody
(semestrální přednáška)
Ohrožení druhů lovem
Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie PřF MU
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Charakteristické rysy obzvlášť ohrožených druhů (1)
velmi malý areál
- ptáci omezení na jeden či několik oceánských ostrovů
- ryby omezené na jediné jezero (tůň!) či jediný říční systém
s jedinou nebo malým počtem populací
• s malými populacemi / malou populační hustotou
- velcí predátoři
- druhy úzce specializované
• vyžadující velký domovský okrsek
• velkého vzrůstu (největší v rámci své taxonomické skupiny)
• s pomalým populačním růstem (K-stratégové)
• bez účinných mechanismů šíření (např. neschopnost letu)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – které druhy jsou ohrožené?
Charakteristické rysy obzvlášť ohrožených druhů (2)
• žijící ve stabilním prostředí (např. v tropických pralesích,
v dutinách starých stromů)
• migrující (stěhovavé) druhy
• žijící stále či dočasně ve skupinách
- stáda kopytníků (bizon, divocí koně, onager, kulan)
- netopýři (jeskyně)
- tažní ptáci (např. holub stěhovavý)
- ptáci hnízdící v koloniích
- ryby (např. lososi)
- mořské želvy (kladení vajec), …
• pronásledované člověkem (lov, sběr)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – které druhy jsou ohrožené?
Úbytek megafauny, resp. lemurů, v závislosti na příchodu člověka
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Srovnání velikosti vymřelých ptáků aepyornitidů a moa ve srovnání
s dalšími nelétavými ptáky a člověkem
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Euryapterix curtus
Anomalopteryx
didiformis
Ptáci Moa (Diornithiformes)
- Nový Zéland
- asi 10 druhů (2 čeledi)
- většinou lesní druhy
- 20 kg až přes 230 kg (2 m v kohoutku)
- poslední uloven 1785?
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Orel Harpogornis moorei
- Nový Zéland
- samice do 13 kg, rozpětí křídel 3 m
- nemladší kosti cca 500 let staré
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Ptáci aepyornitidi (Aepyornitidae)
- Madagaskar
- min. 7 druhů? (2 rody)
- až 400 (500?) kg (výška 3 m)
- poslední zahynul 1649 ?
- podíl lovu a klimatických změn (sucha) na vyhynutí?
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Ptáci aepyornitidi (Aepyornitidae)
- vejce: objem 10 l, 35 cm dlouhé
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Lemur Megaladapsis edwardsi
- Madagaskar
- největší lemur - velikosti gorily
- lesní druh
- žil ještě před 600 lety
- podíl lovu, mýcení lesů
a klimatických změn na vyhynutí?
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Lemur Megaladapsis edwardsi
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Dronte mauricijský (Raphus cucullatus)
(= dodo, blboun nejapný)
- ostrov Mauritius (Indický oceán)
- vyhuben přímým pronásledováním (lovem) a vysazenými
živočichy - kočkami, prasaty, makaky
- první přistání mořeplavců v r. 1507
- osídlení ostrova r. 1644
- poslední pozorování r. 1662, přežil do r. 1681?
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Dronte samotářský (Pezohaps solitaria)
- ostrov Rodriguez (Indický oceán)
- objeven r. 1691, 1730 běžný, 1755 velmi vzácný, 1761 již nebyl nalezen
- vyhuben lovem ze strany člověka a vysazených koček
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Jediná kresba zhotovená
někým, kdo živého ptáka
viděl na vlastní oči
(François Leguat, 1708) Kostra samice a samceRekonstrukce dle Leguatova popisu (Frederick William Frohawk)
Ibis réunionský (Borbonibis latipes = Threskiornis
solitarius ?)
- ostrov Reunion (Indický oceán)
- objeven r. 1613, poslední zahynul r. 1791
- skutečný vzhled?! systematické zařazení?!
- dlouho jako „dronte réunionský (Raphus solitarius)“, druh
který patrně nikdy neexistoval!
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Takhle nějak snad vypadal Takhle asi nevypadal (zobák!)
Takhle určitě nevypadal, ale byl tak
často zobrazován!
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Alka velká (Penguinus impennis)
- největší alka (5 kg, výška 75-92 cm)
- původně rozšířena na pobřeží a ostrovech severního Atlantiku
- masivní lov a sběr vajec
- těla sloužila nejen jako potrava obyvatel pobřeží a námořníků, ale také jako
návnada pro rybolov a jako topivo (hodně tuku!), později žádaný zdroj prachového peří
Alka velká (Penguinus impennis)
- před koncem 13. století vyhubena na norské pevnině
- koncem 16. století dramatický pokles populace
- koncem 18. století vyhubena v sev. Americe (poslední populace
na Funk Island před pobřežím Newfoundlandu mezi r. 1785 a 1800).
- 1808 vyhubena na Faroerských ostrovech
- 1812 vyhubena na Orkneyských ostrovech
- 1813 vyhubena na Britských ostrovech
- 1815 vyhubena v Grónsku
- 1821 vyhubena na Hebridách
- 1830 se potopil ostrov Geirfuglasker u Islandu s poslední hnízdní kolonií
- 1835 objevena přestěhovaná kolonie přeživších ptáků (méně než 50) na blízkém
ostrově Eldey
- 1840 ubyt jedinec na ostrůvku Stac an Armin (souostroví St. Kilda, Vnější Hebridy)
- 1844 na ostrově Eldey utlučen poslední hnízdící pár, vejce rozšlápnuto
- 1852 hlášeno pozorování jedince před pobřežím Newfoundlandu - poslední
- v posledních desetiletích se na vyhubení alky velké významně podílela
poptávka muzejí i soukromých sběratelů po balzích a vejcích
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
ostrov Eldey jihozápadně od Islandu
Kachna labradorská (Camptorhynchus labradorius)
- rozšíření v severní části atlantského pobřeží sev. Ameriky (Labrador)
- sběr vajec a lov člověkem (maso, prachové peří)
- antropogenní pokles populací měkkýšů na zimovištích
- poslední jedinec uloven r. 1875
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Albatros bělohřbetý (Phoebastria [=Diomedea] albatrus)
- původní rozšíření: souostroví Bonin (= Izu) a Ryukyu (Japonsko),
Taiwan a ostrovy před čínským pobřežím, pacifické pobřeží sev. Ameriky
- koncem 19. století populace cca 5 milionu jedinců (Bonin = Izu)
- intensivní lov pro peří (psací pera, peřiny)
- 1939: 30-50 ptáků na ostrově Torishima, se zákazem lovu zároveň zmizení
posledních hnízdících párů
- 1949: prohlášen za vyhubeného (přežívali ale mladí ptáci na širém moři)
- 1954: návrat 25 jedinců na ostrov Torishima, aspoň 6 párů, první vejce
- 2008: 1922 jedinců (cca 426 párů) na ostrově Torishima, 442 jedinců na Minamikojima
(souostroví Senkaku)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Tori shima
Holub stěhovavý (Ectopistes migratorius)
- původně rozšířen v sev. Americe východně od Skalnatých hor
- původní populace cca 2 miliony jedinců
- v 2. polovině 19. století pokles stavů v důsledku masivního lovu,
vyhlášení úplné ochrany
- 1914 uhynul poslední jedinec (zoo v Cincinnati)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Areál druhu: červeně hnízdiště,
oranžově zimoviště
Bizon (Bison bison)
Rozšíření v r. 1500 (hnědě) a 1870 (modře)
Dnešní rozšíření
- populace před příchodem Evropanů cca 60 milionů
(platí ještě pro cca r. 1800)
- hromadné vybíjení od 18. století
- r. 1832 vyhuben východně od Mississipi
- r. 1870 vyhuben v jižních prériích (Southern Plains)
- 1870-1875 ročně odstřeleno 2,5 milionů kusů
- 1889 zbývalo 1091 kusů (635 volných)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Prérijní indiáni byli na bizonech zcela závislí
(po rozmachu chovu koní a příslušných
kulturních změn)
Bizon (Bison bison)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Bizon (Bison bison)
- kůže byly zpracovávány
ve velkém, stáhnutá těla
zůstávala ležet
Známý lovec bizonů
William F. Cody alias
Bufallo Bill
- na takřka úplném vyhubení
bizonů měla velký podíl
stavba železnice napříč
kontinentem.
- posledním využitím
byl sběr
kostí (např. na
hnojivo)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zubr (Bison bonasus)
Tři poddruhy:
- B. b. bonasus - z. evropský - dnes cca 1000 kusů, cca 70 % ve „volné“ přírodě
- B. b. caucasus - z. kavzkazský, čistokrevná forma vyhubena, přežívá hybrid
s nížinnou formou s příměsí genů amerického bisona (B. bison)
- dnes cca 2200 kusů, cca 50 % ve „volné“ přírodě
-B. b. hungarorum - z. karpatský, vyhynul okolo r. 1790 (poslední uloven snad
již 1762 v pohoří Rodna (dnes sev. Rumunsko), platný poddruh?
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Původní rozšíření:
Euroasie
Rekonstrukce rozšíření v historických
dobách (zeleně); poslední původní
populace červeně.
1 n. l. - rozšíření od Britských ostrovů po Sibiř a Kavkaz (o západní hranici
areálu existují pochybnosti, na Kavkaze B. b. caucasus)
7. stol. - na západě ještě přítomen ve Vogézách
1100 - 1500 - vyhuben na Brit. ostrovech, Apeninském poloostrově, ve Švédsku
11. stol. - ještě přítomen v sev. Švýcarsku
do 16. stol. - ještě přítomen v Braniborsku
do 18. stol. - v Polsku / východním Prusku, Sedmihradsku (Transsilvánii)
začátek 19. stol. - poslední nížinní zubři žijí v Bieloviežském pralese (královské oboře)
1850 - cca 1920 - zánik volně žijící populace nížinného poddruhu:
1850 - 1500 ks; 1910 - 600 ks
1923 - v Berlíně založena Mezinárodní společnost pro záchranu zubra,
54 (56?) jedinců v zajetí, z toho 12 schopných rozmnožování
2006 - 3200 čistokrevných zubrů vedených v plemenné knize vč. linie
nížinné-kavkazské (z toho cca 60 % ve „volné“ přírodě)
Bison bonasus (bonasus)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zubr kavkazský
(Bison bonasus caucasicus)
1831 - objevena populace kavkazského poddruhu
v Kubáňských lesích (SZ Kavkaz)
cca 1860 - 2000 kusů
1914 - 800 kusů
1917 - 500-600 kusů
1921 - zbývá 50 kusů (rychlý pokles následkem slintavky a kulhavky i anthraxu,
pytlačení a řádění sovětských revolucionářů)
1924 - zřízení rezervace pro zubra kavkazského
1927 - jsou zabiti poslední tři čistokrevní jedinci kavkazského poddruhu
2002 - žije cca 2200 kříženců kavkazského a evropského (nížinného) poddruhu,
většinou s příměsí krve amerického bizona (geny kavkazského poddruhu
pochází všechny z jediného býka chovaného v zajetí, který uhynul r. 1925)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Pratur (Bos primigenius)
Rekonstrukce původního rozšíření
Vícero poddruhů :
- B. p. primigenius - předek evropské formy tura domácího (B. taurus)
- B. p. namadicus (Indie) - předek indické formy tura domácího – zebu
• Velikost v kohoutku až 185 cm u býků (1000 kg), 150 cm u krav
• Domestikace od r. 6500 před n. l.
• Divoká forma vyhynula v Asii již ve starověku, v západní a střední Evropě
mezi 12. a 14. stoletím (po mýcení lesů mezi 9. a 11. stoletím).
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Rekonstrukce býka a krávy
po 1300 před n. l. – již nežije (vyhuben?) na Britských ostrovech
po 400 před n. l. – již nežije (vyhuben?) v dnešním Nizozemsku
cca 0 n. l. - vyhuben v sev. Itálii (30 před n. l. zde ještě loven)
- vyhuben v Jutsku (dánská pevnina)
800 n. l. - ještě přítomen ve Francii
1000 n. l. - ještě přítomen ve Švýcarsku
cca 1250 n. l. - vyhuben v Uhrách (Panonské nížině)
12. nebo 13. stol. - vyhuben v Rusku
1406 a 1408 - poslední doložený výskyt v Německu
1476 n. l. - poslední dvě stáda divoce žijících praturů se dostávají do vlastnictví
polského krále (od mazovského knížete)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Pratur (Bos primigenius)
Pratur (Bos primigenius)
Poslední populace v Jaktorowské královské oboře
(jižně od Varšavy):
1564 - 38 jedinců (8 býků, 22 krav, 3 mladé kusy, 5 telat)
1566 - zbývá 24 jedinců
1602 - 4 jedinci (3 býci, 1 kráva)
1620 - poslední jedinec (kráva) - zahynula 1627
Pokus o zpětné vyšlechtění z několika původních plemen tura domácího v letech
1920-1940 (bratři Heckovi, Zoo Mnichov a Berlín) - dnes cca 2000 kusů relativně
stabilizovaného plemene v různých zoologických zahradách a oborách. Býci dosahují
„pouhých“ 150 cm v kohoutku, nové pokusy dosahují až 165 cm.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zebra kvaga (Equus q. quagga)
- jižní poddruh zebry E. quagga
- původní areál SZ po řeku Oranje, SV po řeku Vaal,
JV po Great Kei River
- masivní lov bílými osadníky (pro maso a kůži,
jako konkurent domácích zvířat na pastvě)
- poslední odchyt živých jedinců r. 1870
Zebra stepní
(E. quagga burchelii)
Zebra horská
(E. zebra)
Zebra Grévyho
(E. grevyi)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zebra kvaga (Equus q. quagga)
- poslední odstřel v přírodě r. 1878
- poslední úhyn v zajetí r. 1883 (zoo Amsterdam),
až později bylo zjištěno, že se jednalo o poslední kvagu
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Od roku 1987 probíhá projekt k zpětnému vyšlechtění
fenotypu kvagy, resp. daného poddruhu z vybraných
jedinců odchycených v Namibii.
Franz Roubal, 1931
- až 9 m dlouhý, hmotnost do 6 tun
- objeven v r. 1741 vědcem Stellerem (doprovázejícím ruskou výpravu) na
jediném ostrově v Beringově moří (dříve rozšířen také na Kamčatce, tam
vyhuben domorodci)
- vybit námořníky za 27 let - r. 1768 (vědecky popsán až 12 let poté)
Koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
- původně rozšířen v Austrálii a na Nové Guinei (vyhuben domorodci, resp. konkurencí
s jejich psy a zdivočelým dingem
- při příchodu Evropanů se vyskytoval (prokazatelně) pouze na Tasmánii
- od r. 1830 do r. 1909 vypláceny prémie za ulovené vakovlky (považován za škůdce
schopného napadat ovce)
- za období 1888-1909 vyplaceno 2184 odměn (min. počet ulovených jedinců)
- poslední známý odstřel v r. 1933
- 1936 úhyn posledního jedince v zoo Hobart, zároveň vyhlášena jeho absolutní ochrana
Vakovlk (Thylacinus cynocephalus)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Tři poddruhy tygra: Panthera tigris virgata,
P. t. balica, P. t. sondaica
- 2. největší poddruh
- původní areál: Turecko, sev. Irák, Írán, Azerbajdžán,
ruská střed. Asie, Turkmenistán, Uzbekistán, Afghánistán,
vnitřní (čínské) Mongolsko
- intensivní lov; „tažení“ ruské armády u Kaspického moře začátkem 20. století
- poslední (?) odstřel 1959 (Írán?, Irák?) nebo až 1970 (Turecko, snad ještě
v 80. letech???) nebo 1997 (severní Afghánistán)?
Rozšíření tygra v r. 1900
Tygr turanský / kaspický
(Panthera tigris virgata)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Tygr balijský (Panthera tigris balica)
- nejmenší poddruh, pouze na ostrově Bali
(relativně malá populace)
- poslední zástřel r. 1937
- zprávy o pozorování do r. 1952
(sporné z r. 1970 a 1972)
Tygr javánský (Panthera tigris sondaica)
- pouze na ostrově Java, začátkem 19. století
velmi hojný
- 1940 již pouze v horských oblastech - úbytek
lovem, trávením, odlesněním ostrova
- 1955: posledních 20-25 jedinců
- 1979: nalezeny poslední stopy (max. tří jedinců)
Java
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Bali
Velké šelmy v Evropě
- byly rovněž na pokraji vyhubení, dnes
jsou jejich populace většinou stále
malé, ale díky ochraně a reintrodukcím
mnohde stoupají.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Aktuální problémy ohrožení druhů lovem:
pytláctví a mezinárodní obchod
• obchod se slonovinou (kly slonů a mamutů (subfosilní), narvála, mrože,
hrocha; surovina pro umělecké předměty)
• obchod s rohy nosorožců, kostmi a jinými částmi tygrů a jinými součástmi
tradiční medicíny (především čínské)
• odchyt, resp. sběr (např. vejce, mořští měkkýši, ale i rostliny jako
orchideje či kaktusy) za účelem prodeje zoologickým a botanickým
zahradám, dnes hlavně soukromým chovatelům (sokolníci, chovatelé
papoušků apod.), pěstitelům či sběratelům.
• lov pro obživu a obchod s masem („bushmeat“) v rozvojových zemích
• příliš intensivní využívání divokých populací (rybo)lovem apod.,
ze strany „vyspělých“ států, často na základě mezinárodních
dohod, někdy ale i na pomezí ilegality (např. lov velryb)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Obchod se slonovinou
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Obchod se slonovinou
CITES a obchod se slonovinou
1975 Mezinárodní úmluva CITES (Convention on the International Trade in Endangered Species of Wild
Fauna and Flora): Slon africký uveden v příloze II (připouští sledovaný mezinárodní obchod
slonovinou a dalšími produkty); Slon indický uveden v příloze I (nedovoluje obchod s jakýmikoliv produkty,
slonovinu nevýjimaje).
1989 (platnost 1990) CITES převádí veškere populace slona afrického z přílohy II (threatened) do přílohy I
(endangered)
1997 CITES (COP 10) převedl populace v Botswaně, Namibii and Zimbabwe do přílohy II, aby umožnila
prodej zásob slonoviny v rámci jednorázového prodeje (k němu došlo v r. 1999).
2000 Jihoafrická republika, Namibie, Botswana a Zimbabwe stáhly žádosti o povolení obchodu se slonovinou,
které dříve podaly. Keňa a Indie stáhly své návrhy na přeřazení populací ostatních zemí z přílohy II
zpět do přílohy I. Jihoafrická populace přeřazena z přílohy I do přílohy II.
2002 Jihoafrická republika, Namibie, Botswana a Zimbabwe požádaly o možnost prodat stávající zásoby
slonoviny a udělení řočních kvót pro prodej sloních klů. Zambie nepožádala o kvótu ale o povolení
odprodeje stávajících zásob.
2006 CITES odložila žádosti Jihoafrické republiky, Namibie a Botswany prodat zásoby slonoviny.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Slon africký (Loxodonta africana)
Vývoj regionálních populací slona afrického od r. 1900;
a odhady současné velikosti regionálních populací
Současný areál slona afrického (2007)
Celková populace cca 550 000 (2007)
cca 60 000
cca 160 000
cca 300 000
cca 8 000
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Foto: Bodenseemann
Slon indický (Elephas maximus)
Počet upytlačených slonů v Indii v letech
1991-2001
Populace slonů indických ve světě
(odhad, 1996) a v Indii (1991-2001)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Nosorožci – oběti pověry o léčivém účinku svého rohu
Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum)
V r. 2010 předložili vědci poznatky nasvědčující, že severní poddruh,
nosorožec Cottonův, si zasluhuje status samostatného druhu.
Nosorožec dvourohý (Diceros bicornis)
Odhad populací divoce žijících nosorožců v Africe k prosinci 2007
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Díky přísné ochraně populace afrických nosorožců v posledních desetiletích rostly
(populaci nosorožce tuponosého se podařilo zvednout z 20-50 ks v r. 1885 na cca 20 tis.;
populace n. dvourohého sice z cca 300 tis. v r. 1950 dramaticky poklesla, ale i zde bylo
dosaženo opětovného nárůstu na cca 5 tis.), dramatický zlom však nastal v roce 2007.
Nosorožci – oběti pověry o léčivém účinku svého rohu
Oběť pytláků
Vývoj populací nosorožců v Zimbabwe v závislosti na intensitě pytlačení
Poptávka po nosorožčích rozích na černém trhu – hlavní odbytiště byly Čína a další země jihovýchodní Asie
(využití v tradiční čínské medicíně) a Jemen (výroba rukojetí k tradičním zakřiveným dýkám) – začala prudce
stoupat poté, co se ve Vietnamu rozšířila pověra o jejich účinnosti proti rakovině. Raketově stoupá i cena rohu
(v r. 1975 35 USD / kg, v r. 2014 65000 USD / kg) .
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Nosorožci – oběti pověry o léčivém účinku svého rohu
Minimální počty upytlačených nosorožců v Africe
(2006 – únor 2013)
dle údajů AfRSG, TRAFFIC a CITES Rhino Working Group
Počty upytlačených nosorožců v Africe (2006–2009)
podle zemí a způsobu usmrcení
98 % všech afrických nosorožců dnes žije
ve čtyřech zemích na jihu Afriky, tj. v Jihoafrické
republice, Namibie, Zimbabwe a Botswaně.
V černém obchodu s nosorožčími rohy hraje
Česká republika významnou úlohu (velká vietnamská
komunita, fingovaný trofejový lov
českých občanů, krádeže rohů ze sbírek,
přestupní stanice při cestě do Asie).
Počty upytlačených nosorožců v JAR (2000-říjen 2014)
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Stoupající počty upytlačených nosorožců a zatčených
pytláků v Jihoafrické republice od r. 2010 do září 2014.
Jeden ze způsobů jak uchránit nosorožce před pytláky je odborné odříznutí rohů. Aby však nedošlo k zranění
zvířete, musí být ponechán pahýl z rohoviny (roh vrůstá do kosti), který při vysoké ceně za kg rohu pytláky
nadále přitahuje.
V Jihoafrické republice je stále povolený
trofejový lov nosorožců za úplatu, zpravidla
v soukromých rezervacích či oborách
(v JAR patří soukromníkům cca 23 %
nosorožců).
Dle oficiálních údajů se zde legálně uloví
100-160 kusů ročně.
Vývoz soukromých trofejí však slouží jako
zástěrka pro obchod s nimi i s rohy upytla-
čenými.
Mezitím zákaz ze strany JAR pro občany
Vietnamu a České republiky!
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Nosorožci – oběti pověry o léčivém účinku svého rohu
Nosorožčí rohy na ilegálním trhu v Africe
Procenta rohů vstupujících na ilegální trh v Africe,
resp. zadržené bezpečnostními složkami.
Boj proti dobře organizovaným a moderně vyzbrojeným
skupinám pytláků je nebezpečný a vyžaduje
dostatek dobře vycvičených a vybavených strážců.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Nosorožci – oběti pověry o léčivém účinku svého rohu
Odhad populací divoce žijících nosorožců v Asii k září 2009 (trendy od r. 2007)
Nosorožec indický Nosorožec jávský N. sumatránský
Počet záznamů za rok nosorožce jávského
ve Vietnamu pomocí kamerové pastí
Vývoj populace nosorožce indického
(1910-2005)
24. 10. 2011 oznámil WWF,
že byl upytlačen poslední
nosorožec jávský ve Vietnamu.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Divoká zvířata jsou v mnohých rozvojových (chudých!) zemích lovena, často ilegálně,
jako doplněk či dokonce hlavní součást stravy (bílkovin!) – tzv. „bushmeat“ (výraz z
Afriky) – toto maso se ale dostává v rostoucí míře i na evropský trh!
Vyhledávanou kořistí jsou i lidoopi.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Příklad: ostrov Bioko (Rovníková Guinea) – co končí na trhu a pak v hrnci!
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Prodej částí živočichů či výrobků
z nich jako upomínkových či
sběratelských předmětu může vést
k dramatickému snížení populací
Legální lov za účelem získání trofeje
(„sportovní“) může významnou měrou
financovat provoz státních či soukromých
rezervací, tedy financovat ochranu přírody.
Touha po trofeji může ale být také
příčinou ilegálního lovu, korupce apod.
Existence legálně nabytých produktů z takto
ulovených zvířat usnadňuje obchod s produkty
získanými ilegálně.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Obchod s orchidejemi v Laosu
Obchod s planě rostoucími orchidejemi vážně ohrožuje mnohé druhy
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Photo: Stan Shebs
Photo: Ansgar Walk
Photo: Zenwort
Lov velryb – většina populací velkých druhů dramaticky poklesla
Dnes je povolen především lov pro vlastní
potřebu (subsistenční) ze strany původních
obyvatel (zde Eskymáků v Grónsku)
Velrybí maso na obchodním pultu v Japonsku,
stále loví velryby „pro vědecké účely“
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Druh Přirozená velikost populace Současná populace
(odhad počtu jedinců před lovem) (odhad počtu jedinců)
Kosticovci
Plejtvák obrovský 200 000 9 000
Plejtvák malý 140 000 850 000
Plejtvák severní 100 000 55 000
Plejtvák myšok 475 000 123 000
Plejtvákovec šedý 23 000 21 000
Velryba grónská 56 000 8 200
Keporkak 150 000 25 000
Velryba biskajská ? 1 300
Velryba jižní 100 000 1 500
Ozubení
Běluha ? 50 000
Narval ? 35 000
Vorvaň 2 400 000 1 950 000
Odhad vlivu lovu člověkem na populace kytovců
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Photo: Erik Christensen
Úlovek plískavic bělobokých (Lagenorhynchus
acutus) na ostrově Hvalba (Faerské ostrovy,
26. 8. 2006)
Počty plejtváků malých (Balaenoptera
acurostrata) ulovených (červeně)
norskými velrybáři a stanovené kvóty
povoleného odlovu (modře)
Lov, rybolov, sklizeň:
o využívání volně žijících
či rostoucích populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Abychom dosáhli max.
výnosu a přitom nepoškodili
populaci, musíme
udržet její velikost na
hodnotě Nm.
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Křivka čistého přírůstku hypotetické populace
hm je nejvyšší sklizeň,
kterou je populace schopna
vyrovnat vlastním přírůstkem
= maximální udržitelná sklizeň
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Nejvyšší frekvence
sklizně při střední
populační hustotě
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Koncepce maximální udržitelné sklizně byla používána Mezinárodní komisí pro lov
velryb pro stanovení pevných ročních kvót odlovu v letech 1949-1960.
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Alternativou ke stanovení pevných kvót je regulace intenzity sklizně.
h = g * E * N
h = yield from a harvest / výnos sklizně
g = harvesting efficiency / efektivita sklizně
E = level of harvesting effort / intenzita sklizně
N = population size / velikost populace
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Modely sklízeného přebytku (Surplus Yield Models)
(všechny představené výše)
Alternativní způsob (komplikovanější):
Modely dynamických zásob (Dynamic Pool Models)
(první formulován v r. 1957)
Dostupná data o populaci (empirická i teoretická) jsou uspořádána tak, aby
odrážela dynamiku strukturované populace.
Doporučení pro praxi obsahuje kromě intenzity sklizně také její rozvržení na
jednotlivé věkové skupiny.
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Lov, rybolov, sklizeň: o využívání volně žijících (rostoucích) populací
J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – ohrožení druhů lovem
Zdroj: Begon, Harper, Townsend (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.