2. skupina PS, ns2 Beryllium, hořčík, vápník, stroncium, baryum, (radium) Ø typické kovy Ø chemie Be a Mg se poněkud liší od chemie alkalických zemin Ø Be tvoří řadu sloučenin s kovalentní vazbou Ø elektropozitivita ve skupině roste směrem dolů Ø typický oxidační stupeň II+ Kovy alkalických zemin s2 prvky Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra Kovy alkalických zemin Ca, Sr, Ba, Ra + kovy alkalických zemin •Výskyt: •jen ve formě sloučenin (vápenec - CaCO3 - kalcit (šesterečná soustava) + aragonit (kosočtverečná soustava), sádrovec - CaSO4.2H2O, kazivec (fluorit) - CaF2, apatity - 3Ca3(PO4)2.CaCl2 nebo 3Ca3(PO4)2.CaF2, smolinec…) Výskyt: • magnezit - MgCO3, dolomit MgCO3·CaCO3, olivín (Mg,Fe)2SiO4, mastek Mg3Si4O10(OH)2, v mořské vodě MgCl2, zelené barvivo rostlin – chlorofyl (Mg), Vlastnosti: •elektropozitivní prvky •zásadotvorné •stříbrolesklé neušlechtilé kovy •rozpustné soli stroncia a barya jsou jedovaté •reaktivní, reagují s vodou podobně jako alkalické kovy (pomaleji) •některé barví plamen plyn horeni2 Některé vlastnosti prvků 2. skupiny PS Prvek Be Mg Ca Sr Ba Ra atomové číslo 4 12 20 38 56 88 hustota (g cm3) 1,848 1,738 1,55 2,63 3,62 5,5 teplota tání °C 1287 649 839 768 727 700 teplota varu °C 2500 1105 1494 1381 (1850) (1700) kovový poloměr [pm] 112 160 197 215 222 ? I. ionizační energie [eV] 9,32 4,64 6,11 5,69 5,21 5,28 II. ionizační energie[eV] 18,21 15,03 11,87 10,98 9,95 10,10 elektronegativita (Allred-Rochow) 1,47 1,20 1,04 0,99 0,97 0,97 Beryllium Výskyt beryllia: Ø t. t. ~ 1300 °C Ø Chemie Be se podobá chemii Al – diagonální podobnost Ø S vodou reaguje neochotně (pokrývá se vrstvičkou tvorby špatně rozpustného hydroxidu na povrchu) Ø Rozpouští se v kyselinách za vzniku H2, ve vodných roztocích neexistuje jako Be2+, ale pouze v podobě hydratovaných iontů [Be(H2O)4]2+ Ø V konc. HNO3 se pasivuje Ø Rozpouští se a roztocích alkalických hydroxidů – je amfoterní Ø Rozpustné sloučeniny beryllia jsou jedovaté !! Sloučeniny beryllia Jednoduché sloučeniny beryllia: Mohsova stupnice tvrdosti 9 Halogenidy beryllia Be(OH)2 + 2HF BeF2. 4H2O BeF2 + 2F- [BeF4]2- Ostatní halogenidy se připravují přímou syntézou nebo reakcí se suchým halogenovodíkem – jsou polymerní s charakterem „elektronově deficitních vazeb“ Sloučeniny beryllia Hydrid beryllnatý Příprava: (nelze připravit přímou syntézou) BeH2 + H2O Be(OH)2 + H2 vysoce polymerní Hydrolýza: BeCl2 + 2 LiH BeH2 + 2 LiCl Solvolýza: zde konkrétně methanolýza BeH2 + CH3OH Be(OCH3)2 + H2 Použití beryllia a jeho sloučenin Ø Okénka rtg. a GM trubic – málo absorbuje záření Ø Ø Berylliové bronzy, např. Be/Cu Ø Ø Výroba tritia Ø Ø Neutronový zdroj 241Am / Be 94Be + 21H -----------> 2 42He + 31H Hořčík Výskyt hořčíku: Výroba hořčíku: elektrolýza taveniny MgCl2 300 000 tun/rok Vlastnosti hořčíku Ø Tvorba , Ø S vodou reaguje neochotně (pokrývá se vrstvičkou tvorby špatně rozpustného hydroxidu na povrchu) Ø Rozpouští se v kyselinách za vzniku H2, ve vodných roztocích existuje v podobě akvakomplexu se 6 molekulami vody Ø Nerozpouští se roztocích alkalických hydroxidů – není amfoterní Ø Hoří i ve vodních parách (nelze hasit vodou) Přímá syntéza za tlaku 20 MPa a katalýzy MgI2 Hydrid hořečnatý Mg + H2 MgH2 MgH2 + H2O Mg(OH)2 + H2 MgH2 + CH3OH Mg(OCH3)2 + H2 Reakce s vodou a alkoholy: Ostatní binární sloučeniny hořčíku Karbidy: Nitrid: Halogenidy: Hydroxid: bezvodé jsou méně stabilní jako beryllnatá analoga Fluorid je špatně rozpustný 2 MgCl2 + H2O Mg2OCl2 + 2 HCl (termický rozklad) Mg + S MgS Sulfid: 2 MgS + 2 H2O Mg(OH)2 + Mg(HS)2 Mg(HS)2 + H2O Mg(OH)2 + H2S ve vodě hydrolyzuje podstata tuhnutí tzv. Sorellova cementu …. směs žíhaného Mg(OH)2 a konc. roztoku MgCl2 – tuhne během několika hodin Významné soli hořčíku Analyticky významná reakce pro gravimetrické stanovení fosforu: Chloristan hořečnatý jako jedno z nejlepších sušidel: Uhličitany: nerozpustné Významné komplexní sloučeniny hořčíku Porfin Chlorofyl sendvičový komplex hořčíku s cyklopentadienem ØHořčík je technicky velmi důležitý kov, slitiny Øzejména ve slitinách jako konstrukční materiál zvláště v letectví, automobilovém průmyslu a v raketové technice. ØMgO jako pálená magnézie ØVýroba Grignardových činidel pro alkylace a arylace v organické syntéze Použití hořčíku Vápník, stroncium, baryum Zdroje vápníku: vápenec (kalcit) Zdroje barya: fluorit X = F, OH, aj Výroba kovů alkalických zemin : elektrolýza tavenin chloridů Pozn.: rozpustné sloučeniny barya jsou jedovaté Barvení plamene Li Sr Ca Rb, Cs K Na Ba Sloučeniny kovů alkalických zemin Hydridy MH2: přímá syntéza, reagují s vodou – pohotový zdroj vodíku Karbid a kyanamid vápenatý: Nitridy: slouží jako hnojivo výroba deuterovaného amoniaku Sulfidy: BaSO4 + 2 C BaS + CO2 Ca + S CaS Sloučeniny kovů alkalických zemin Oxidy: připravují se kalcinací (žíháním) uhličitanů při cca 900 °C CaCO3 CaO + CO2 pálené vápno Hydroxidy: CaO + H2O Ca(OH)2 hašení vápna, součást malty slouží k získávání Mg z mořské vody Ca(OH)2 + MgCl2 Mg(OH)2 + CaCl2 Peroxidy: 2 BaO + O2 2 BaO2 žíhání při 500 °C BaO2 + H2SO4 H2O2 + BaSO4 tato reakce dříve sloužila k výrobě H2O2 Ca(OH)2 + CO2 CaCO3 + H2O tvrdnutí malty - karbonatace Sloučeniny kovů alkalických zemin Fluoridy: obecně málo rozpustné CaF2 se používá pro výrobu fluoru elektrolýzou jeho taveniny Chloridy: CaCl2. 2 H2O CaCl2 bezv. – používá se jako sušidlo (lze jej zahřátím regenerovat) Všechny bezvodé halogenidy kovů alkalických zemin jsou rozpustné v řadě organických rozpouštědel (alkoholy, ethery aj.). Dusičnan vápenatý (ledek vápenatý): slouží jako hnojivo Soli kovů alkalických zemin Uhličitan vápenatý: tvoří celá pohoří (vápenec , dolomit, křída) kalcit aragonit Hydrogenuhhličitan vápenatý Ca(HCO3)2 je mj. také příčinou přechodné tvrdosti pitné vody, která se dá odstranit varem. Krystalické podoby : Komplexy kovů alkalických zemin ØTvorba komplexů není typická. ØJsou známy komplexy s vícedentátními ligandy s EDTA a s makrocyklickými ligandy Krasový jev – vznik krápníků •uhličitan vápenatý je prakticky nerozpustný ve vodě • •pokud je ve vodě protékající přes vápencové skály rozpuštěn oxid uhličitý, dochází k přeměně nerozpustného uhličitanu vápenatého na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý: • –CaCO3 + CO2 + H2O → Ca(HCO3)2 – •roztok hydrogenuhličitanu po malých kapkách dopadá na skálu a pomalu se z něj odpařuje voda a uvolňuje oxid uhličitý • •reakce probíhá tedy v opačném směru a dochází ke vzniku krápníků: • –Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O inka--brno-tipy-na-vylet-jeskyne-balcarka-04 Krasový jev: CaCO3 + H2O + CO2 Ca(HCO3)2 stalaktit stalagmit stalagnát Kyslíkaté sloučeniny kovů alkalických zemin Fosforečnany: nerozpustný rozpustný Sírany: málo rozpustné sloučeniny CaSO4 – jeho přítomnost ve vodě způsobuje její trvalou tvrdost Pozn.: Nedodržení režimu dehydratace vede ke vzniku bezvodého CaSO4, který pak vede k tomu, že sádra netuhne. BaSO4 (baryt) – velmi nerozpustná sloučenina (gravimetrIcké stanovení síranů nebo barya) Používá se jako pigment a jako kontrastní látka při rtg. vyšetření trávicího traktu. Tendence v rozpustnostech sloučenin kovů alkalických zemin Hydroxidy Sírany Šťavelany oxaláty Be Mg Ca Ca Ca Sr Sr Sr Ba Ba Ba velká rozpustnost malá rozpustnost Málo rozpustné jsou: hydroxidy, sírany, oxaláty, uhličitany, chromany, fosforečnany, fluoridy