DREVO A PAPIR DREVO Vlivy na poskozovani predmetu: vnejsi - klima a svetelne podminky (vztah mezi teplotou a vlhkosti prostredi) cistota vzduchu, vodni pary (zavisi na teplote) slunecni zareni, svetlo - nejvice pusobi ultrafialova cast spektra (iniciator oxidacnich reakci) vnitrni - mikroorganismy - nejvice poskozovany textil, papir, kuze, malby, fotografie Konzervace - pracovni postup smerujici k relativnimu uchovani predmetu proti jejich prirozenym zmenam nebo zaniku - postupne cisteni a odstranovani skodlive pusobicich slozek - zabezpeceni predmetu pred vnejsimi ciniteli Restaurace - kvalitativne narocnejsi nez konzervace - konzervacni ukony + ukoly rekonstrukcni povahy (doplnovani casti) - snaha vratit co nejblize puvodniho stavu Preparace - trvala ochrana prirodnich objektu (org. i anorg.) - zabezpeceni materialu proti znehodnoceni vnitrnim rozkladem nebo okolnimi vlivy Vse pouze pokud jsou znamy materialove analyzy, procesy poskozovani i produkty vznikle rozkladem. Zjistovani stavu predmetu - nejdrive zkontrolujeme, zda predmet neni napaden drevokaznym hmyzem (vidime li otvory a dirky, poklepeme na plochu kloubem prstu, napadene drevo zni dute) - pote zkontrolujeme plisne, houby (bila nebo seda vlakna) - drevomorka vatovite chomace - hniloba - zapach, vlhkost, zmena barvy (zeleny az modry nadech) - overena stavu konstrukce (zda neni rozviklany, pevnost spoju), popr. pohyblivost) - povrch - zda uz neprobehly nejake upravy ( premalovani), zda nejsou uvolnene dyhy, rozlamene rezby, praskliny, odreniny, vrypy, popaleniny - prohledneme kovani (venkovni ale i vnitrni) Podle rozsahu zavad rozhodneme, zda bude vhodnejsi uvest predmet do puvodniho stavu - restaurovat - nebo pouze konzervovat (velke poruseni - nakladne restaurovani) - pri konzervaci casto ztrata funkce - uz pouze ozdoba DREVOKAZNE HOUBY - v prirode dulezite (likviduji lesni odpad) - ke svemu rustu potrebuji vlhkost (20%), vzduch, primerenou teplotu (idealne kolem 18°C), svetlo a vyzivu (drevo) - u nas nejcasteji: Drevomorka domaci - vytvari ploche okrohle povlaky, na kraji bile, uprostred sede - uz pri 16% vlhkosti - napadene drevo tmavne - behem kratke doby znici vse drevene, pronika zdmi, nici od tramu pres nabytek vse, i knihy Kaniofora sklepni - mokre sklepy, pudy, kde zateka - bile, pozdeji sirove zlute povlaky - napadene drevo tmavne az cerna PLISNE - zpusobene napadenim dreva houbami - sedy nebo zeleny tenky povlak, na omak pripominaji samet - nejsou prilis nebezpecne - pusobi pouze na povrchu, pouze vzhledove vady, ale pachnou a napadaji i okoli - odstraneni: ususeni predmetu, pote dezinfekce - 15% roztok Ajatinu ve vode nebo 5% roztok Lastanoxu v alkoholu, misto natirame az 6x (mezitim suseni) Odstraneni hub projevujici se jako hniloba: dukladne pomale vysuseni, odskrabeme povrchove podhoubi, pote cely predmet ponorime nebo natreme: Synpregnitem CBZ, redenym vodou 20°, 15% roztok, drevo se zbarvi mirne dozelena Pentalidolem, neredenym, barvi drevo hnede Karbolineem, redenym toluenem na 10% roztok, vhodny pouze pro exteriery, drevo barvi syte hnede az cervene. Napustene drevo pozvolna vysusime a pote vytvrdime. U dreva napadeneho drevomorkou musime dezinfikovat i okoli do vzdalenosti min. 2,5 metru (naterem, postrikem). DREVOKAZNY HMYZ - poskozuje zejmena zirem svych larev, hlodaji chodbicky nebo rozsiruji trhliny - larvy se zivi podhoubim - pestuji si ho v chodbach pomoci celulozy Cervotoci - napadaji vsechny druhy drevin, drevo meni v prach, proderavi ho az na povrchovou vrstvu, ale drevo na prvni pohled vypada jako zdrave (pouze nekolik malych kulatych otvoru) -vyhledavaji suche, teple prostredi (casto domy, nabytek) Tesarici - tmavi podlouhli brouci, dlouha tykadla - nebezpecni pro stavebni objekty, ojedinele velke vyletove otvory Dalsi hmyz: vosicky, mravenci, moli. Odstraneni hmyzu: - impregnace - hluboke nasyceni preparatem s dlouhodobym toxickym ucinkem - povrchove metody (nater, postrik) chrani pouze do hloubky 2-10 mm - nater pouzijeme u velkych nebo neodmontovatelnych predmetu, opakujeme dokud drevo prijima tekutinu, po zvolnem vysuseni postup opakujeme - lazen - nejrychlejsi, nejmene pracny a nejdokonalejsi zpusob sanace - ponoreni predmetu do roztoku, az prestahou vychzet vzduchove bubliny, vyndame ho pomalu vyschnout - plynovani - pomoci jedovatych plynu jako jsou metylbromid, kyanovodik, ethylenoxid - mene narocne nez povrchove osetreni, ucinnejsi - predpoklad - utesneni objektu, prekryti stavby - latky pronikaji i do tezko propustneho dreva - nevyhoda - vysoka toxicita latek, drevo neni chraneno pred dalsim napadenim (potreba na zaver provest nater) - fyzikalni osetreni dreva - horky vzduch (100-120°, nejprve hloubkove prohrati dreva), X a gama zareni, ultrazvuk (velmi setrne, ale drahe metody - mechanicke osetreni dreva - nosne konstrukce hodne poskozene skudcem je treba vymenit (nove drevene prvky radne impregnovat) - drevo poskozene na povrchu je treba osekat, ocistit dratenym kartacem (odpad spalit) - nedostatky - vetsinou se nepodari vypudit vsechen hmyz, opet potreba doplnit chemicka ochrana INSEKTICIDNI LATKY A PRIPRAVKY CHEMICKE OCHRANY DREVA - prevazne vodne roztoky anorganickych soli fluoru, boru, chromu a arzenu (nebo jejich smesi) a olejove pripravky (roztoky toxickych organickych sloucenin v olejich) pripadne pripravky kombinovane DDT - natery, injektaze, redi se toluenem na 10-15% roztok, ucinny k hubeni vosicek, mravencu, molu a preventivnim naterum. drevo ani kuzin nezbarvuje. chemikalie na bazi chlorovanych uhlovodiku - nedoporucuje se pro interiery (zdravotni duvody). Drevodekor - neredi se, natery, ucinny proti vsemu drevokaznemu hmyzu, tonovany - zabarvuje drevo. Karbolineum - redi se org. rozpoustedly (toluenem) na 10-15% roztok, vhodny k naterum - pouze na suche drevo, hubeni hmyzu, barvi drevo, silne pachne - ne interiery. Kresol - natery, nater po oxidaci ztmavne, rozpoustedlem je alkohol, toluen, silne zapacha - ne interiery, ucinny proti vosicce. Lignofix-EKO - preventivni a asanacni prostredek proti hmyzu, houbam a plisnim. obsahuje insekticidni synteticky pyrethroid cypermethrin a fungicidni sul kyseliny kokosove, nezapacha, netoxicky, reditelny vodou, aplikace naterem, potrikem, macenim, bez omezeni v interierech i exterierech. Bochemit QB - kapalny, vodou reditelny koncentrat, ochrana pred bilogickymi ciniteli (jako Lignix), nezapacha, zachovava prirozeny vzhled, rychle zasycha (3 hodiny), pouziva se 15% roztok na natery, injektaze, polevani, insekticidni slozka = kyselina borita, je schopna difuzni penetrace a ve dreve dlouhodobe perzistuje - dlouhodoby insekticidni efekt. Ochrana proti ohni chemickymi prostredky - lze zvysit pozarni odolnost, 2 typy: 1. prostredky rozpustne ve vode - tlakovou impregnaci nebo naterem proniknou do dreva, pri pozaru se na povrchu dreva vytvori tvrda sklovita krusta, ktera po urcitou dobu zabranuje vzniceni. 2. filmotvorne natery, ktere pri pozartu zpenuji a tim brani horeni dreva napr. Pyroman, Pyroton, Vodni sklo, ve vode rozpustne anorg. latky (amonne soli, fosforecnany, sirany, chloridy, boritany,..), umele pryskyrice ,... PETRIFIKACE DREVA (ZPEVNENI) - predmety narusenim ztraceji pevnost (uvolnena vlakna, rozruseni drevni hmoty) - vzdy az po dokonale asanaci a vysuseni -zakladem petrifikacnich latek jsou prirodni nebo umele pryskirice rozpustene v rozpoustedle (po zaschnuti se lisi leskem) -nejstarsi prirodni pryskyrice: selak, kalafuna, mastix a damara v org. rozpoustedlech, dale vceli vosk v roztoku ci tavenine, klih a vysychave oleje - novejsi, synteticke pryskyrice: disperze methylcelulozy a polyvinylacetatu v alkoholu, polyethylenglykoly (zpevnovani dreva nasyceneho vodou), polyesterove pryskyrice - latky vhodne k petrifikaci dreva napadeneho hnilobou, plisni, houbou: kalafuna, epoxidy, mastix, selak, akrylaty - latky slouzici soucasne k povrchove uprave: akrylaty, epoxidy, damara, prirodni pryskyrice - prumyslove vyrobky ke zpevneni: AKRYLATY - Solakryl BMX - akrylatovy kopolymer k okamzitemu pouziti, uvnitr zustava i po zpevneni pruzny, nevysycha do tvrdeho povrchu, vhodny pro predmety ve vlhkych prostorach, nevyhodou vysoky lesk, spatne vzlina - nejvhodnejsi lazen, po zpevneni se prebrousi EPOXIDY - roztoky epoxidovych pryskyric prumyslove vyrabenych jako laky, nejvhodnejsi: Chs Epoxy 15, popr. Chs Epoxy 110 rozpustene ve smesi alkohol-toluen jsou vhodne pokud mohou mit predmety tvrdy, sklovity lesk, oba jsou po vytvrdnuti nerozpustne, nechame vyschnout, pote uz nemusime povrchove upravovat. Kalafuna - dobra rozpustnost v rozpoustedlech, ma dobrou vzlinavost (prolne celym predmetem), po vytvrzeni se snadno snima, neposkozuje polychromii. Pomery kalafuny ku alkoholu zavisi na velikosti predmetu (male 2-5:10, velke 1kg:1l + 0,5l benzinu a 0,5l acetonu). Damara - prirodni pryskyrice, obzvlast vhodna k petrifikaci predmetu s lidovou malbou - klihovou ci vajecnou temperou, protoze je rozpustna v terpentynu nehodi se k predmetum malovanym olejovami barvami. vyborna pro polychromove predmety urcene poue ke konzervaci, bez restaurovani (4 dily damary:10 dilum terpentynu). Mastix - petrifikace polychromovanych a malovanych predmetu, ne kovy, mene vhodny na predmety urcene k restauraci (spatne dalsi opracovani), rozpustime 2-5 dilu mastixu ku 10 dilum amylakoholu (olejove barvy), toluenu (klihova tempera). Selak - prirodni pryskyrice, k vytvrzovani zridka - je krehky. Snimani nevhodnych nateru: potreba sejmout odborne i neodborne zvolene a nanesene laky, rozpoustedla: Alkohol - vyborne rozpoustedlo lihovych laku a barev, pryskyric (odstanujeme jim nadbytek pryskyrice na materialu pri petrifikaci), nejcastejsi: - ethylalkohol - cisteni zlacenych predmetu, pridava se do bronzovych laku, prilis jemne rozpostedlo, nevhodny, pouziti predevsim npri restaurovani na odstraneni premaleb nebo nevhodnych barevnych lazur. - methylalkohol - rasantni rozpoustedlo lihovych laku, silne rozpoustedlo prirodnich pryskyric, ale velmi nebezpecny jed (potreba povoleni od hygienika). Postup: navlhceni plochy denaturovanym alkoholem, nechame pusobit, pote kartacujeme tvrdsim kartacem a vytvorime kasi, kterou stirame hadrem namocenym v alkoholu Lepidla na opravy nabytkovych kontrukci: Kostni klih - dobre lepici vlastnosti, adhezita, zaschle prebytky se dobre snimaji, spoje v suchem prostredi dobre drzi, ve vlhku je vsak zivnou pudou pro plisne a bobtna, spoje se uvolnuji. pracujeme s nim v teplem prostredi, casti musi byt nahrate, rychla prace, prodava se v podobe cocek nebo drti - nechava se pres noc bobtnat v pozinkovane nadobe 0,5 kg klihu s 1l vody. nabobtnaly rozpoustime ve vode. Herkules - spolehlive lepidlo, trvanlivy spoj, lepeni predmetu ve vlhkych mistnostech, nanasime stetcem, muze se s nim pracovat pomalu. Epoxy 1200 - dvouslozkove lepidlo s vysokou prilnavosti, vhodne pro lepeni mensich ploch, michame 7 dkg Epoxy 1200 s 5 g katalyzatoru (podle navodu vyrobce). Klih kaseinovy - vhodny pro predmety v suchem prostredi, prodava se jako drobne bile krystalky rychle rozpustne ve vode, nejprve vytvorime hustou kasi, kterou dale redime dle potreby, nanasi se stetcem, schne 7-13 hodin. Moreni dreva - zuslechtovaci proces jehoz vysledkem je zmena puvodni barvy dreva bez zmeny jeho vlastnosti. Barevne se tak napodobuji vzacnejsi druhy drevin, zvyraznuje se tak textura, musi byt stale a nesmyvat se vodou, moridlo se bud usadi na povrchu, nebo se jeho castice ulozi mezi vlakna dreva. Pozitivni moridla -vybarvuji stejne intenzivne jarni i letni drevo, urcena zejmena pro moreni jehlicnatych drevin, dubu a buku. Doba vyvinuti odstinu je minimalne jednu hodinu, neurychlovat! Vodova moridla - dnes jiz klasicka skupina moridel zejmena vzhledem k durazu na ochranu ovzdusi. Tuzemska (Tonaxyl) - vyuzivaji lignitove vyluhy ve smesi s prirodnimi nebo kyselymi barvivy. Dale moridla jejichz hlavni slozkou jsou mikropigmenty (Spoloxyly) - velmi jemne pomlete barevne castice rozptyleny ve vode, lepe zbarvuji pory, ale vice zduraznuji nedostatky. Pro jejich pripravu nepouzivame kovove nadoby a naradi (barevne latky moriďel reaguji s kyslicniky kovu). Doporucene mnozstvi je 20-70g moridla na 1l vody. Barvu zkousime na kousku stejneho typu dreva, jake budeme morit. Lihova moridla - zasychaji rychleji nez vodova, ale zastarala. Amoniak - vyborne moridlo na dub, potrebujeme-li barevne sjednotit plochu ztmavlou sluncem s plochou nedotcenou. Redi se vodou na 10-40% roztok, zalezi jaky chceme odstin. Pro venkovni pouziti jsou vhodna moridla obsahujici pouze anorganicka barviva, napr. Xyladecory. Barvy moridel: cervene - 1kg praskoveho cerveneho dreva, 60g potase a 2,5l vody zlute - 60g mlete kurkumy v 500g lihu 80% modre - 50g indiga v 400g angl. kyseliny sirove zelene - 120g cistene medenky v 500g octa hnede az cerne barvi roztok dichromanu draselnehons kampeskovou tinkturou Voskovani - zaverecna uprava, nanaseni voskoveho krytu, voskuji se drevorezby a nektery nabytek (romansky, goticky, lidovy). Pouziva se vceli vosk rozpusteny v terpentynu nebo benzinu v pomeru 1:2. Pracovni postup: - demontaz - vysuseni - asanace - vysuseni - petrifikace - vysuseni - sejmuti prebytku petrifikacnich lazni - vysuseni - sejmuti nevhodnych nateru - vysuseni - oprava konstrukce - oprava povrchove vyzdoby (malby, rezby, zlaceni) - povrchova uprava - celkova montaz - zaverecna povrchova uprava - uprava kovani - zavetecna retus (podle stavu poskozeni lze nektere kroky vynechat) VYSUSENI - jinak by uprava nebyla trvanliva - pozvolna, proudenim tepleho sucheho vzduchu (jinak hrozi popraskani) - amatersky - umisteni predmetu do suche mistnosti do pruvanu (pri rychlem vysouseni pridame do mistnosti nadobu s vodou) - viditelne mokre predmety nevysousime suchym vzduchem ale vzduchem s venkovni vlhkosti, az kdyz pri doteku necitime vlhkost, prejdeeme na suchy vzduch ASANACE - odstraneni biolog. skudcu a ochrana pred nimi. - pouzivame chemicke roztoky a smesi - osetreni, zpevneni a zabraneni vegetace skudcu (drevokazu) IMPREGNACNI PROSTREDKY pro ochranu dreva Dulezite vlastnosti: - ucinnost proti drevokaznym houbam = fungicidy - ucinnost proti drevokaznemu hmyzu = insekticidy - ucinnost proti ohni = antipyreny - rozpustnost (ve vode nebo jinych rozpoustedlech) - schopnost pronikat do dreva - prilnavost ke drevu - trvanlivost, chemicka i fyzikalni stalost - antikorozivnost vuci drevu i vuci pomuckam (kovy) - co nejvyssi zdravotni nezavadnost prostredky maji typova oznaceni podle ochrannych vlastnosi (pismena), podle vlivu na cloveka (skupiny A-E), podle vyluhovatelnosti vodou a podle nejvhodnejsiho zpusobu pouziti (pod tlakem, v pevne forme, v podobe pasty,..) Pentalidol (oznaceni FIP4un) - proti houbam, hmyzu a plisnim - velice jedovaty (clovek by nemel prijit do styku s osetrenym drevem) - tezko vyluhovatelny - neni treba tlakove komory, staci nater, postrik nebo maceni Celkova koncepce postupu: 1. rekonstrukce ( obnoveni poskozenych casti presne podlke puvodni dokumentace) 2. renovace (doplneni chybejicich casti novymi doplnky) 3. restituce (navraceni predmetu do puvodniho stavu - napr. odstraneni premaleb) 4. anastyloza (slozeni dila z jednotlivych casti) Problematika rekonzervace, resp. dekonzervace (opetovne poskozeni vnejsimi vlivy, starnuti materialu, vyvoj novych ucinnejsich metod ci pripravku). Casto byva obtiznejsi nez puvodni konzervace. Treba brat ohled take na pouzivani reverzibilnich ochrannych systemu. Pruzkum a sondaz: - z ceho je predmet vyroben? - prislusi nalezene fragmenty k danemu predmetu? - odkud predmet pochazi? - jak byl predmet vyroben? - kdy byl vyroben? - kde byl vyroben? - proc byl vyroben? - kdo ho vytvoril? Ale casto omezen pocet vzorku, vetsi rozmezi vysledku analyz, malo informaci o zpusobu vyroby, zmena vlastnosti materialu pusobenim casu. PAPIR Skodlive vlivy poskozujici pisemne pamatky: - prebytek vlhkosti zpusobuje znehodnoceni papirove tkane a podporuje rust mikroorganismu - pro zabraneni by se mely knihy a papiry skladovat do asi 60% relativni vlhkosti pri 23°C -celuloza (polysacharid z beta-glukozy) a kniharska lepidla jsou vybornym zivnym materialem pro houby (nad 70% rel. vlhk.) - objevi se jemne bile chmyri. proto prvnim pozadavkem je zlepseni ventilace a uprava prostredi - napadene knihy a rukopisy je nejlepe osetrovat venku, plisen nesmi byt seskrabovana v mistnosti, knihy postavime na hranu, aby se vsechny listy vysusily a pote ocistime kartacovanim - ke sterilizaci pouzivame osetreni nakurovanim thymolovymi vypary v thymolove skriny, mozne pouzit u tisku, kreseb, rukopisu, knih i pergamenu - pergamen a papir je casto napaden hmyzem (opet ovlivneno vlhkem) - nejucinnejsi sterilizace je vystaveni napadenych rukopisu ve vzduchotesne skrini obsahujici krystaly paradichlorbenzenu (1,3 kg na 1m3 vzdusneho prostoru), pusobeni trva nejmene 14 dnu za teploty neklesajici pod 21°C. Archivalie dnesni doby, ktere jsou prevazne na prumyslovych papirech, jejichz zivotnost je do 150 let, vyzaduji pro zachovani restauratorske upravy. Nevhodnym materialem k podlepeni je prirodni hedvabi, coz je cista bilkovina rozpadajici se do 15 let. Vhodny muze byt kvalitni japonsky hedvabny papir, skrobem nalepeny, s 15x delsi zivotnosti. Je-li stav knihy tak spatny, ze je nutna prevazba, ocislujeme jednotlive listy mekkou tuzkou, knihu rozebereme a vsechny odpojovane desky ukladame. Rozebrany knizni blok oprasime mekkym stetcem. Na starim velmi ztmavle tisky nepouzivame agresivni belidla jako je napr. peroxid vodiku. Dobry postup je koupani listu v teple ci vlazne vode. U vetchych papiru prilozime zespodu silikonovy nosny papir. Susime mezi filtracnimi papiry, cele zatizime novodurovymi plotnami. Vysledkem zesvetleni a snizeni kyselosti papiru. Je treba si vsimnout. cim byl papir naklizen. Pokud klizidlem vodou nerozpustnym, nepotrebuje jiz objekt zadne dalsi upravy. Pokud vodou rozpustnym, doslo k otevreni povrchu, ktery je nutno uzavrit preklizenim. Muzeme pouzit napr. velmi slaby roztok kolagenu (zelatiny) Dolevani papirovinou - mista, kde schazeji casti knihy. Potrebujeme papirenskou plst a mlynske hedvabi, novodurove desky, klizidlo. List polozime na desku, plst a hedvabi a vse silne promacime. Papirovinu umichame v destilovane vode. Tu pak nanasime lzici. Navrch opet polozime hedvabi, plst a desku a dame do lisu. Po vyjmuti z lisu dokumenty preneseme na filtracni papir k suseni. Po opravnych zasazich seskladame listy do knizniho bloku. Pred prvni a za posledni slozku dame list rucniho papiru. Vse dame na 24 hodin do lisu, pote muzeme zacit s vazbou. Pri restaurovani tistenych grafickych listu postupujeme tak, abychom dilu navratili vzhled z doby jeho vzniku. Listy knihy byvaji nekdy poskozeny cervotocem. Opravujeme papirovinou s malym mnozstvim ridkeho skrobu, konzervovaneho 15% lihu, hustotu upravujeme pri praci. Stepeni papiru - je-li potreba zachranit obe strany stareho, ohoreleho ci jinak poskozeneho dokumentu. List rozstepime na dve casti, ktere pak nalepime na novy pevny rucni papir. Riziko u rukopisu psanych vodorozpustnym inkoustem. Naneseme vstvu silonu, obrousime hrany, jeden roh narizneme a ve vode pomalym tahem papir oddelujeme. Nalepeni na novy papir se provadi vzdy skrobem. Restaurovani knih, u nichz neni nutna prevazba - ocistime puvodni kuzi (stetcem, hrube necistoty benzinem ci skalpelem) - pote kuzi vytreme morskou houbou namocenou v destilovane vode a silne vyzdimanou, pote ihned vysousime savou bavlnenou latkou - popraskana hlavicka se doplnuje paskem kuze zasunutym pod puvodni potah - pokud je kuze praskla mezi deskou a hrbetem, musi byt nova kuze nalepena pres hrbet az na okraj desky - v miste pohybu mezi deskou a hrbetem musime vzdy puvodni kuzi vyriznout a az pote prilepit novou - u svazku s hrubym poskozenim je nutno knihu potahnout novou kuzi Osetreni puvodni kuze - ocisteni mekkym plochym stetcem, vytirani morskou houbou, po uschnuti sejmeme kuzi z desek, peclive ocistime spodni stranu, pote opet nalepime na vazbu Restauratorska prevazba - hluboky zasah do knizni pamatky, neprovadime na prave vazby (pouze to urychluje zkracovani zivotnosti pamatky) Opravne techniky na pergamenu - kazdy list oprasime mekkym plochym stetcem a ocistime kvalitni bilou gumou - u trhlin potreme jejich okraje kolagenem, prilozime je k sobe a prilepime uzkymi prouzky pruhledne blany nebo hedvabneho japonskeho papiru . - pusobenim oxidu siriciteho na stopy zeleza v inkoustu dochazi k proleptani listu pergamenu az k jeho rozpadu (vytvari se pusobenim vlhka kys. sirova - ta proleptava) - proleptana mista prelpime pruhlednou branoui, pote prestrikame ridkym odvarem kolagenu, po uschnuti nesmi byt viditelna zmena Materialy pouzite pri restaurovani: Restauratorske vazebni kuze - specialne vyrobene pro tyto ucely Pergamen - je ho mozno vyrobitbz jakekoli kuze - surova kuze zbavena chlupu macena ve vapennem mlece, pranim odstranime vapno a kuzi napneme na ram, nasledne se upravuje brousenim ci roztokem dextrinu, zalezi na pozdejsim vyuziti pergamenu (pro zjemneni se jeste na konec pridava zinkova ci titanova beloba) - pred zapocetim kaligraficke prace jeste nutno potrit pergamen vatou namocenou v roztoku volske zluce a cisteho alkoholu (1:1) - vazebni pergamen - kuze kozi a teleci - psaci pergamen - kuze ovci (mekci) - hygroskopicka hmota, pojme jakekoli mnozsatvi vlhkosti (pri dlouhodobem nadbytku vody hydrolyzuje, proteiny se rozrusi a vznika tzv. pergamenova slichta) - dokumemty na pergamenu byvaji casto tvrde, zcvrkle a slepene - neoddelovat pred zmekcenim! Rucni papir - z bavlnenych, lnenych nebo konopnych vlaken - lneny papir se pri navlhceni vice roztahuje - dulezite pri dolevani papirovinou - vlakna naplavena vsemi smery Prumyslove papiry - vlakna naplavena pouze jednim smerem - zivotnost do 150 let Lepidla - psenicny skrob, kostni klih a lepek Psenicny skrob - 2 lzice skrobui v 1dl vody, varime, po vychladnuti muzeme pridat lih (brani kvaseni a zvysuje lepivost) Kostni klih - v tabulkach nebo granulovany, namaci se a pote vari ve vode Lepek - vyrabi se ve skrobarnach Firmus - kaseinove lepidlo Inkousty Nejcernejsi inkoust - tanin, zelena skalice, arabska guma, kys. chlorovodikova, fenol Dubenkovy inkoust - dubenky, arabska guma, amoniak, modra skalice