RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Ivan Holoubek CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (10) Environmentální abiotické rovnováhy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 2 (10) Environmentální abiotické rovnováhy Abiotické environmentální rovnováhy Rovnováha vzduch-voda, těkání, Henryho zákon Sorpce Rovnováha vzduch-aerosol Rovnováha vzduch-půda Rovnováha vzduch-biota Rozdělovací koeficient n-oktanol-vzduch Rovnováha voda-tuhá fáze (sediment, suspendované sedimenty, půda) Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 3 Rovnováhy mezi složkami prostředí Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 4 Rovnováha vzduch – voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 5 Výměnnné procesy vzduch - voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 6 Rovnováha vzduch – voda Distribuce látek mezi plynnou fázi (atmosféra) a vodní fázi (hydrosféra) – jeden z klíčových procesů ovlivňujících transport látek v prostředí. Proces těkání a absorpce – rovnovážné systémy. Těkání – cesta z vody do atmosféry - hlavní cesta pro polutanty s nízkou rozpustností a s nízkou polaritou, závisí k difuzi k/a od povrchu. Rychlost těkání – RV [mol.l-1.hod-1]: RV = dCW / dt = kVw * CW Koncentrace ve vodě [mol.l-1] Konstanta rychlosti těkání [hod-1] Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 7 Systém: voda-vzduch, čas t, jednotkový průřez vody d (síla); koncentrace látky A může být vyjádřena: CAt = CA0 * e-K * t / d Koncentrace látky A v čase t = 0 Celková rovnovážná konstanta kapalinové výměny K = KH * Kl * Kg / KH * Kg + Kl Když je děj 1. řádu, pak poločas života pro proces těkání můžeme vyjádřit vztahem: T1/2 = 0,693 * d / K Rovnováha vzduch – voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 8 Těkání vybraných látek z vody Látka Poločas [h] (d = 1 m) n-Oktan 5,55 Benzen 4,81 Toluen 5,18 o-Xylen 5,61 Naftalen 7,15 Bifenyl 7,52 DDT 73,90 Arochlor 1254 10,30 Hg 7,53 Platí pro málo rozpustné kontaminanty Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 9 Raoultův zákon Uvažujme rovnovážný systém kapaliny a nasycené páry ΔG = Σμi * Δni = μl * Δnl + μg * Δng = 0 uvažujme n1 je látkové množství vypařené a ng látkové množství kondenzované, je zřejmé, že n1 závisí na koncentraci rozpouštědla a ng závisí na počtu nárazů molekul na hladinu kapaliny tzn. parciálnímu tlaku par: nA = kN * xA a mA = kM * pA xA = molový zlomek roztoku, pA = parciální tlak V rovnováze se stejné n vypaří jako kondenzuje nA = mA k1xA = k2pA pA = k xA Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 10 Raoultův zákon Pro čisté rozpouštědlo xa = 1  pA = k = pA 0 = parciální tlak nad čistým rozpouštědlem pA = pA 0 * xA Uvažujme snížení parciálního tlaku po přidání rozpustné látky do čistého roztoku p1 = pA 0 p2 = pA 0 * xA p2 - p1 = pA 0 - pA 0 * xA Δp = pA 0 * (1-xA) Δp/pA 0 = xB . Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 11 Raoultův zákon Relativní snížení tlaku páry rozpouštědla nad roztokem je rovno molovému zlomku rozpuštěné látky. Důsledek = hygroskopické vlastnosti tzn. nad koncentrovaným roztokem je parciální tlak nižší než rovnovážný  rozpouštědlo kondenzuje až do vyrovnání (vysoušení) Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 12 Henryho zákon Za konstantní teploty platí Henryho zákon: x2 = k * p2 Molární zlomek plynu v kapalné fázi (rozpustnost plynu v kapalinách) je přímo úměrný jeho parciálnímu tlaku nad kapalinou. Parciálním tlakem složky plynné směsi se rozumí tlak, jenž by měla tato složka, kdyby celý objem vyplňovala pouze sama. pi = Hi * xi Kde: pi ... parciální tlak složky i v plynné fázi xi ... její molární zlomek ve fázi kapalné Hi ... konstanta úměrnosti, Henryho konstanta, jejichž hodnota je pro uvažovanou soustavu a danou teplotu stálá Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 13 Henryho zákon Obdoba Raoultova zákona pro rozpuštěný plyn. Množství plynu rozpuštěného v kapalině je úměrné jeho parciálnímu tlaku nad ní. Z odvození Raoultova zákona (p = plyn, k = kapalina): pp = k * xp xp = k’ * pp np/n = k’ * pp . np = n * k’ * pp np je úměrné výchozímu V plynu Vp = V * λ * pp cp = λ * pp λ = Bunsenův koeficient rozpustnosti Koeficient rozpustnosti závislý na teplotě – s rostoucí teplotou množství rozpuštěného plynu klesá Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 14 Henryho konstanta se používá k posouzení možnosti přechodu látky z vodního prostředí do atmosféry. Přechod chemických látek z vodního prostředí do atmosféry (těkavost) závisí jednak na fyzikálních a meteorologických parametrech (proudění, teplota, atmosférický tlak) a jednak na chemických vlastnostech kontaminantu. odchylka od H.z. odchylka od Raoult. z. 10 X p p*  převažující složka (Raoultův zákon) zředěná složka (Henryho zákon) Henryho zákon Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 15 Z Raoultova zákona plyne pro parciální tlak: pi = yi * p = xi * pi 0 Kde: pi ... parciální tlak složky i v plynné fázi pi 0 ... tlak nasycených par čisté složky i v plynné fázi za uvažované teploty yi ... molární zlomek složky i ve fázi plynné xi ... její molární zlomek ve fázi kapalné Dosazením do rovnice Henryho zákona dostaneme: Hi = yi * P / xi Henryho zákon Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 16 Látky mající Henryho konstantu větší než 10-3 jsou látky těkavé, látky s Henryho konstantou menší než 10-5 jsou látky málo těkavé - tyto látky jsou ve vodě dobře rozpustné s nízkým tlakem par a jejich přechod mezi hydrosférou a atmosférou je zanedbatelný. Henryho zákon Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 17 Henryho zákon – poměr distribuce vzduch – voda Pro neutrální látky rozpuštěné v čisté vodě, limitní zákon, jímž se řídí všechny rozpuštěné látky při mimořádně velkých zředěních: H = p / CW P = parciální tlak, Pa CW = koncentrace látky ve vodě, mol.m-3 Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 18 Někdy je KAW nazýván bezrozměrnou Henryho konstantou, H’. Pokud vyjádříme koncentraci ve vzduchu v mol.l-1, získáme bezrozměrnou Henryho konstantu: KAW = CA/CW = rozdělovací koeficient vzduch - voda = H/RT = H´ [mol.l-1 / mol.l-1] H a H´ mohou být odvozeny jedna z druhé aplikací zákonů pro ideální plyn pro konverzi tlaku v atmosféře na mol.l-1 vzduchu: Pi = ni * R * T / V H´ = H / (R * T) Henryho zákon – poměr distribuce vzduch – voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 19 H = po L/So L or po S/So S 1. Výpočet z nasyceného tlaku par a rozpustnosti. 2. Výpočet z rozdělovacích koeficinetů oktanol-voda (KOW) a oktanol-vzduch (KOA): gas phase KOAKAW KOWaqueous dissolved phase organic dissolved phase KAW = KOW/KOA Získání Henryho konstanty Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 20 3. Přímé měření; běžnou metodou je bublinkové stripování N2 air insulation constant temperature air outlet water outlet bubbling chamber Constant Temperature waterbath pre-saturator column Získání Henryho konstanty Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 21 Vt * ln Ct / Co = – (H * G/ R * T)t Vztah pro plynné stripování VtlnCt/Co Čas Směrnice = –H*G/R*T Ct a Co - koncentrace v roztoku v čase = t a v čase = 0 [h] G = tok plynu, [m3 h-1] Vt = objem roztoku [m3] v čase = t H = [Pa m3 mol-1] L. Jantunen & T. Bidleman, Chemosphere 62: 1689-1696 (2006); L. Sahsuvar et al., Atmos. Environ. 37: 983-992 (2003) Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 22 Teplotní závislosti pro tenzi par, rozpustnost a Henryho konstantu Ln po L = −DHvap/RT + bvap Ln So L = −DHsol/RT + bsol Ln H = −DHhlc/RT + bhlc H = po L/So L DHhlc = DHvap−DHsol 1/T Lnpo L 1/T LnSo L 1/T LnH Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 23 Teplota [°C] Rozpustnost [ml O2 l-1 vody] 5 8,90 15 7,05 25 5,77  Henryho konstanta klesá s teplotou  Za konstantního parciálního tlaku, jsou plyny více rozpustné při nižších teplotách Rozpustnost kyslíku ve vodě, parciální tlak = 0.21 atm (2,1 * 104 Pa) Teplotní závislosti pro Henryho konstantu Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 24 Henryho zákon – poměr distribuce vzduch – voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 25 Henryho zákon – poměr distribuce vzduch – voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 26 Rozhraní vzduch – voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 27 Rozhraní vzduch – voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 28 Rovnováha vzduch – voda; těkání/absorpce Směr transportu závisí na koncentracích v ovzduší a vodě. Když je koncentrace v ovzduší nižší než je rovnovážná koncentrace ve vodě, látka bude těkat z vodní fáze do plynné. Pokud je koncentrace v ovzduší vyšší než rovnovážná koncentrace, vodní fáze bude absorbovat látku z plynné fáze. Chemická látka difunduje z fáze s nejvyšší fugacitou do fáze s nejnižší fugacitou. Na rozhraní jsou koncentrace v ovzduší a ve vodě v rovnováze a fugacity jsou si rovny. Rychlost přenosu hmoty (těkáním nebo absorpcí plynu) je obvykle kvantifikována celkovým koeficientem přenosu hmoty (vyjádřeným v rozměrech rychlosti m.s-1). Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 29 Tok hmoty přes rozhraní je dán vztahem: VOLAT nebo ABSORB = AREAW * KW * (CW – CA / KAW) = = AREAW * KA * (CA – CW * KAW) kde: VOLAT = rychlost odstraňování látky z vody těkáním [mol.s-1] ABSORB = rychlost odstraňování látky z ovzduší absorpcí [mol.s-1] AREAW = plocha rozhraní vzduch-voda [m2] KW = celkový koeficient přenosu hmoty (založený na přenosu z vody) [m.s-1] KA = celkový koeficient přenosu hmoty (založený na přenosu z ovzduší) [m.s-1] KAW = bezrozměrná konstanta distribuce [m3.m-3] CW = koncentrace látky ve vodě [mol.m-3] CA = koncentrace látky ve vzduchu [mol.m-3] Tok může být vyjádřen na základě jedné nebo druhé fáze. Rychlost transportu k a od rozhraní je v obou fázích různá. Rovnováha vzduch – voda; těkání/absorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 30 Vyjádření KA a KW: KW = kawA * kawW / (kawA + kawW / KAW) KA = kawA * kawW / (kawA * KAW + kawW) Kde: KW = celkový koeficient přenosu hmoty (založený na přenosu z vody) [m.s-1] KA = celkový koeficient přenosu hmoty (založený na přenosu z ovzduší) [m.s-1] kawA = parciální koeficient přenosu hmoty pro stranu z ovzduší k rozhraní vzduch – voda [m.s-1] kawW = parciální koeficient přenosu hmoty pro stranu z vody k rozhraní vzduch – voda [m.s-1] KAW = bezrozměrná konstanta distribuce [m3.m-3] KAW = KA / KW Parciální koeficienty přenosu hmoty jsou úměrné difuzním koeficientům látky v ovzduší a vodě a nepřímo úměrné síle filmu. Rovnováha vzduch – voda; těkání/absorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 31 Koeficienty molekulární difuze různých látek jsou mírně odlišné, dílčí koeficienty přenosu hmoty jsou přibližně stejné pro všechny látky. Hodnoty závisí na turbulenci rozhraní, typické hodnoty se pohybují okolo 10-3 m.s-1 pro kawA a 10-5 m.s-1 pro kawW. Jestliže je koncentrace v ovzduší zanedbatelná, převládá vytěkání. Vytěkání může být vyjádřeno jako proces odstraňování látky z vody 1. řádu: VOLAT = KW * AREAW * CW = = kawA * kawW * AREAW * CW / (kawA + kawW / KAW) Rovnováha vzduch – voda; těkání/absorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 32 Rychlostní konstanta pro vytěkání: kvolat = KW * AREAW / VW = KW / DEPTHW kde: kvolat = rychlostní konstanta pseudo-prvního řádu pro vytěkání z vody [l.s-1] VW = objem vodního kompartmentu [m3] DEPTHW = hloubka vodního sloupce [m] Různé látky s různou Henryho konstantou vytěkávají různými rychlostmi. Pro malé hodnoty KAW, doba života je nepřímo úměrná KAW, pro větší hodnoty KAW, látka těká maximální rychlostí a hodnoty poločasu života jsou menší a nezávislé na KAW. Rovnováha vzduch – voda; těkání/absorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 33 Centre for Atmospheric Research Experiments Science & Technology Branch, Environment Canada terry.bidleman@ec.gc.ca Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cl Cl a-hexachlorcyklohexan (a-HCH) Photo: Lake Superior Liisa Jantunen, Environ. Canada Výměna plynných POPs v systému vzduch - voda Proč ? 71% zemského povrchu tvoří voda. Řada látek se vyskytuje v plynné fázi (těkavé, polotěkavé). Vytěkávání z vylkých vodních ploch je důležitou cestou pro mnoho látek zvláště v případě oceánu a velkých jezer. Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 34 Konečné směry výměn  Výměna plynů je dvoucestný proces  Depozice (invasion) a těkání (evasion) probíhají simultánně  Která cesta je dominantní (konečná výměna)? Použitím naměřených CW a CA, vypočteme (CW / CA)meas Srovnáme CW / CA v rovnováze (1 / KAW = RT / H) Když (CW / CA)meas = 1 / KAW, nedochází k výměně (rovnováha) Když (CW / CA)meas je > 1 / KAW, dochází k vytěkávání Když (CW / CA)meas je < 1 / KAW, výsledkem je depozice Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 35 Výměna plynů – fugacitní přístup  Fugacita (jednotka: Pa). Pro většinu environmentalních považujeme fugacitu za synonymní pojmu parciální tlak.  Popisuje tendenci chemické látky k přechodu z jedné složky do druhé.  Systémy v rovnováze mají stejné fugacity.  Fugacita ve vzduchu: fA = (n / V) R * T = CA * R * T (ideal gas law)  Fugacita ve vodě: fW = CW * H (z H = p / CW) kde CA a CW mají jednotky mol m-3 Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 36 Fugacitní rozhodovací pravidla In the previous example, we assumed the same air and water temperature (22oC). What if the temperatures are different1? fW / fA > 1: výsledkem je těkání fW / fA = 1: rovnováha (nedochází k výměně) fW / fA < 1: dochází k depozici fW/fA = WH/CARTA Henry’s law constant at water temperature air temperature 1. See: Wania, F. et al., Environ. Pollut. 102: 3-23 (1998) Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 37 Souhrn kroků pro výpočet směru výměny plynů 1. Změříme CA a CW. CA je pouze plynná fáze a CW je pouze rozpuštěná fáze (ne částice, ne koloidy). 2. Vypočteme H (a KAW) pro danou látku pro teplotu vody. 3. Vypočteme (CW / CA)meas 4. Srovnáme s R * T / H = 1 / KAW. (CW / CA)meas = 1 / KAW: rovnováha (CW / CA)meas > 1 / KAW: vytěkávání (CA / CW)meas < 1 / KAW: depozice 5. Nebo vypočteme fW / fA = CW * H / CA * R * TA fW / fA = 1: rovnováha fW / fA > 1: vytěkávání fW / fA < 1: depozice Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 38 CA CW CA,S CW,S air film: diffusion water film: diffusion bulk water: turbulence bulk air: turbulence Equilibrium of surface concentrations: H/RT = CA.S/CW,S 1. Whitman, W. Chem. Metal Eng. 29, 146-150 (1923) 2. Liss, P., Slater, P. Nature 247: 181-184 (1974) ZA ZW „Two-Film Model“ rychlosti plynné výměny1,2 Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 39 Tok [mol m-2 h-1] = koeficient přenosu hmoty * koncentrační gradient Koncentrační gradienty se předpokládá, že jsou lineární Tok přes vzduchový (plynný) film: FA = kG * (CA – CA,S) Tok přes vodní (kapalinový) film: FW = kL * (CW,S − CW) 1. Fickův zákon: Tok = k * dC / dZ Difuze přes tenké filmy vzduchu a vody na rozhraní limituje rychlost výměny plynů Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 40 Sorpce Na rozhraní dvou fází se vytváří přechodná oblast zvaná mezifáze, ve které je koncentrace jednotlivých složek obecně jiná než uvnitř fází. Rozdílné vlastnosti mezifází jsou podmíněny existencí mezipovrchových sil. Dochází-li vlivem těchto sil ke zvětšování koncentrace některé složky vzhledem k její koncentraci uvnitř fáze, nazývá se takovéto hromadění sorpce. Při styku plynů nebo roztoků s tuhou fází hovoříme o adsorpci. Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 41 Látka, na jejímž povrchu dochází k adsorpci, se nazývá adsorbent, látka hromadící se v mezifázi je označována jako adsorbát. Adsorpce se projevuje tím zřetelněji, čím je větší relativní povrch tuhé fáze (může být značně velký u látek pórovitých nebo jemně rozptýlených). Množství adsorbované látky v mezifázi, připadající na jednotku povrchu, se mění podle povahy adsorbentu i adsorbátu a závisí na tlaku nebo koncentraci podle toho jedná-li se o adsorpci plynu nebo rozpuštěné látky. Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 42 Povrchy Elektrická dvojvrstva Iontová výměna Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 43 Sorpce Koloidy Povrchy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 44 Povrchy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 45 Podle povahy sil, kterými jsou poutány naadsorbované částice v mezifázi, rozlišujeme dva různé druhy adsorpce:  fyzikální – způsobována silami podobnými van der Waalsovým mezimolekulárním silám, působícím mezi tuhým povrchem a molekulami adsorbátu: • vazba poměrně slabá, reversibilní, • vytváří se většinou více vrstev, • adsorpční energie - 0,3 – 3 kJ.mol-1, • adsorpční rovnováha se ustavuje poměrně rychle, • uplatňuje se hlavně u adsorpce plynů například na sorbentu jako je aktivní uhlí; Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 46  Chemickou – příčinou jsou síly podstatně silnější srovnatelné se silami vedoucími ke vzniku chemických sloučenin: • můžeme uvažovat o tvorbě povrchových sloučenin, • vytváří se jedna vrstva, • adsorpční energie – 40 – 400 kJ.mol-1, • při nízkých teplotách většinou irreversibilní, pro odstranění chemisorbovaného plynu z povrchu tuhé fáze, je nutné tuto látku zahřát na vyšší teplotu, • při adsorpci iontů se mohou uplatnit i síly elektrostatické – elektroadsorpce. Adsorpce nebývá jednoduchý proces – dochází ke kombinacím interakcí. Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 47 Princip mobilní rovnováhy se projevuje i při dějích v mezifázi, současně s adsorpcí probíhá opačný děj – desorpce – tak dlouho, až se ustaví rovnováha. Závislost naadsorbovaného množství dané látky na koncentraci této látky v roztoku (nebo na parciálním tlaku dané složky v plynné fázi) při konstantní teplotě se nazývá adsorpční isoterma. Adsorpční isotermy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 48 Langmuirova isoterma byla odvozena na základě modelu předpokládajícího úplnou rovnocennost všech adsorpčních center – vzhledem k nestejnorodosti skutečných povrchů pro četné případy silné adsorpce nevyhovuje – využívá se spíše empirická Freundlichova isoterma. Adsorpční isotermy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 49 Langmuirova isoterma (1916) – kvantitativní teorie adsorpce plynů - předpoklady:  na tuhém povrchu existuje zcela určitý počet adsorpčních center – za rovnováhy ustavené při libovolné teplotě a tlaku plynu je jistý podíl q těchto center obsazen adsorbovanými molekulami a podíl 1 - q je neobsazen,  na každém centru může být zachycena jen jedna molekula adsorbátu,  adsorpční teplo je stejné pro všechna centra a nezávisí na stupni pokrytí q,  mezi molekulami adsorbovanými na různých centrech nedochází k žádné interakci Adsorpční isotermy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 50 Lagmuirova isoterma Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 51 Lagmuirova isoterma q= ka*p / (kd + ka) * p = b * p / (1 + b * p) b = ka / kd – adsorpční koeficient Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 52 Lagmuirova isoterma Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 53 Lagmuirova isoterma Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 54 Freundlichova isoterma Adsorpční isotermy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 55 Freundlichova isoterma – nejlepší všeobecný popis q = K * p1/n CS = Kd * (CW)n Poměr koncentrace látky ve vodné fázi CW ke koncentraci na adsorbentu CS v rovnováze: log CS = log Kd + n * log CW Lipofilní sloučeniny – n = 1 (adsorbované množství je přímo úměrné CW konstanta n číslo větší 1 Adsorpční isotermy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 56 Sorpce chemických látek z vody biotickými a abiotickými částicemi – pravděpodobně nejdůležitější proces ovlivňující transport, degradaci a biodostupnost (SED, S, B, A(S)) Sorpce – několik mechanismů – závisí na podstatě látky a adsorbentu:  ionty, nerozpuštěné organické látky – iontová výměna, hydrofóbní vazba,  sorpce málo rozpustných látek sedimenty a mikroorganismy – rychlý proces (hodiny), reversibilní,  organické kationty – silná adsorpce, kumulace Sorpce vede k delší době života nebo k vyššímu ustálenému stavu: t1/2 = (Kd * [s] + 1) * ln 2 / kT Rozdělovací konstanta Koncentrace sorbentu Rychlostní konstanta Adsorpční isotermy Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 57 Predikce hodnot Kd pro jakoukoliv kombinaci organické sloučeniny a tuhé fáze může být složité, řadu případů je však možné jistým způsobem zjednodušit. Příklad – sorpce látky jako je 4chloranilín – sorbovaná fáze představuje kombinaci příspěvků řady různých sorbovaných forem – v tomto případě neutrální a nabitá forma látky. Komplexní povaha Kd Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 58 Distribuční poměr je v tomto případě: Kd = (Com * fom + Cmin * A + Cie * sie * A + Crxn * srxn * A) / (CW,neutr + CW,ion) kde: Com – koncentrace sorbátu asociovaná s přírodní organickou hmotou [mol.kg-1 organické hmoty] fom – váha frakce tuhé fáze, která je v přírodní organické hmotě [kg organické hmoty.kg-1 tuhé fáze] Cmin – koncentrace sorbátu asociovaná s minerálním povrchem [mol.m-2] A – plocha minerálního povrchu na hmotu tuhé fáze [m2.kg-1 tuhé fáze] Cie – koncentrace ionizovaného sorbátu přitahovaného směrem k pozicím opačného náboje na povrchu tuhé fáze [mol.mol-1 nabitého povrchu] sie – koncentrace vhodných nabitých míst na tuhém povrchu [mol nabitého povrchu.m-2] Crxn – koncentrace sorbátu vázaného reversibilně na tuhou fázi [mol.mol-1 rxn míst] srxn – koncentrace reaktivních míst na tuhém povrchu [mol rxn míst.m-2] CW,neutr – koncentrace nenabité látky v roztoku [mol.l-1] CW,ion – koncentrace nabité látky v roztoku [mol.l-1] Komplexní povaha Kd Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 59 Sorpce neutrální nepolární organické látky na přírodní organickou hmotu: CS » Com * fom Pokud látka nemůže být ionizována (pyren..): CW = CW,neutr Kd = (Com * fom) / CW,neutr Komplexní povaha Kd Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 60 Sorpce neutrálních organických molekul přírodní organickou hmotou – rozdělovací koeficient můžeme definovat poměrem: Kom = Com / CW,neutr [mol.kgom -1] / (mol.lW -1) Kd = (fom * Com) / CW,neutr = fom * Kom Rozdělovací koeficient organická hmota – voda (Kom) Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 61 Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 62 Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 63 Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 64 Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 65 Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 66 Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 67 Sorpce Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 68 Whitby, K., Sverdrup, G., Adv. Environ. Sci. Technol. 10, 477 (1980) Atmosférické aerosoly, tuhé částice v atmosféře Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 69 Whitby, K., Sverdrup, G., Adv. Environ. Sci. Technol. 10, 477 (1980) number of particles surface area volume or mass Distribuce vlastností aerosolů Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 70 Volné plyny, páry Absorpce kapalina-povrch adsorpce pára-povrch adsorpce Aerosolové jádro Kapalině podobná vrtsva non- exchangeable material Výměny plyn - částice Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 71 Kp = Cp / Cg = m3 mg-1 Cp = koncentrace na částicích, hmotnost mg-1 Cg = koncentrace v plynné fázi, hmotnost m-3 vzduchu Koncentrace na částicích Cp může také být vyjádřena jako hmotnost m-3 vzduchu Pak Kp = (Cp / TSP) / Cg kde TSP = mg m-3 Rozdělovací koeficient částice - plyn, Kp Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 72 Vztah mezi f a Kp f = Kp(TSP) Kp(TSP) + 1 f= cq po L + cq Log Kp = log cq/TSP – log po L Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 73 Rovnováha vzduch – aerosol Rozdělovací koeficienty vzduch – aerosol nejsou obvykle publikovány, nejčastěji jsou popisovány frakce látek asociovaných s aerosolovou fází. Často je pozorován nepřímá úměrnost mezi frakci asociovanou s aerosoly a tenzí par dané látky. Frakce asociovaná s aerosolovou fází může být popsána Jungovou rovnicí: FRaerosol = c * Q / PL s + c * Q Kde: FRaerosol = frakce látky v ovzduší asociovaná s aerosoly Q = povrch atmosférického aerosolu na jednotku objemu [m2.m-3] PL s = tenze par čisté látky v kapalném stavu [Pa] c = konstanta [Pa.m-1] Konstanta c závisí na kondensačním teple a molekulové hmotnosti a pro řadu organických látek je používána hodnota 0,17 Pa.m-1. Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 74 Lokální klima a znečištění určují hustotu povrchu aerosolu. Typické hodnoty:  pro venkovské oblasti – 3,5 * 10-4 m2.m-3  pro více znečištěné městské a průmyslové oblasti – 1,1 * 10-3 m2.m-3 Rozdělení plyn-částice je důležité pro organické sloučeniny s tenzí par menší než přibližně 10-3 Pa. Hodnota tenze par je silně závislá na teplotě, frakce látky absorbovaná aerosolem, rovněž silně závisí na teplotě. Část organických polutantů je v tropických regionech převážně přítomno v plynné fázi, zatímco v arktických regionech budou spíše vázány na tuhou fázi. Rovnováha vzduch – aerosol Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 75 2. Sekundární organický aerosol (SOA): Organická hmota částic vznikající oxidací a částečnou koagulací plynné fáze látek 1. Primární organický aerosol (POA): např. rostlinné vosky, půdní organická hmota, produkty spalování 3. Elementární uhlík (“black” carbon), (saze) Uhlík v tuhých částicích Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 76Jonker, M., Koelmans, A., Environ. Sci. Technol. 36, 3725-3734 (2002) Scanning electron microscopy of soot particles Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 77 Měření  Čerpadla – na různé odebírané objemy a různé sorbenty pro (s) a (g)  Denudery  Pasivní vzorkovače Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 78 Polyuretanová pěna PUF Air Pump Vysokoobjemové čerpadlo, aktivní odběr Vysokoobjemový vzorkovač AEROSOLY Tuhá fáze Plynná fáze Filt z křemenných vláken (GFF) Částice Plyn Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 79 Vysokoobjemové čerpadlo pro aktivní odběr volného ovzduší pro stanovení POPs Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 80 Vysokoobjemové čerpadlo pro aktivní odběr volného ovzduší pro stanovení POPs  Filtr skleněný nebo z křemenných vláken, zachytí 99,9 % částic > 0,3 mm.  Pevný adsorbent pro záchyt par a plynů – polyuretanová pěna nebo XAD pryskyřice.  Hi-Vols – typický odebíraný objem vzorku je ~0,2 – 0,5 m3 min-1.  Pro určení distribuce plyn/částice se analyzují filtr a pěna zvlášť. Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 81 Frakcionace tuhých částic Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 82 KAS = CA / CS = (CA / CW) * (CW / CS) = KAW / {(Kd * MS) / VW} Objem vodního systému [l] Hmotnost tuhých částic ve vodním systému [kg] Rozdělovací koeficient voda – půda [l.kg-1] Poměr distribuce vzduch – voda [bezrozměrná] Poměr distribuce vzduch – půda [bezrozměrná] Rovnováha vzduch – půda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 83 Rovnováha vzduch – půda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 84 Fugacitní poměry jsou běžným vyjádřením relativních fugacit dvou složek prostředí (McLachlan 1996; Duarte-Davidson, Stewart et al. 1997). Pokud jde o výměnu vzduch – půda, hodnota poměru blízká 1 ukazuje na rovnováhu mezi vzduchem a půdou. Fugacitní poměr > 1 indikuje tendenci látky těkat z půdy, zatímco hodnota < 1 indikuje tendenci zůstávat v půdě. Z měření vyplývá pro případ POPs, že půdy vzduch jsou blízké rovnováze pro PCBs, pro lehké PAHs je půd zdrojem zatímco pro těžší, výše molekulární PAHs an PCDD/Fs je jejich zásobárnou. Rovnováha vzduch – půda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 85 Těkání z půd je možné měřit experimentálně Rovnováha vzduch – půda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 86 Poměr distribuce vzduch – biota [bezrozměrná] Biokoncentrační faktor [l.kg-1] Biomasa ve vodním systému [kg] KAB = CA / CB = (CA / CW) * (CW / CB) = KAW / {(BCF * MB) / VW} Rovnováha vzduch – biota Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 87 Rovnováha vzduch – biota Rozdělovací koeficient vegetace (rostlina) - půda (KPS) Rostliny jsou primárním zdrojem chemické expozice pro terestrické býložravce. Biokoncentrace ve vegetaci přestavuje kritický krok akumulace POPs v terestrických potravních řetězcích a je cestou expozice člověka. Mechanismus příjmu organických polutantů je řízen chemickými a fyzikálními vlastnostmi polutantů (jako jsou jejich molekulové hmotnosti, rozpustnost ve vodě, KOW), podmínkami prostředí (atmosférická teplota) a druhy rostlin a jejich struktura. Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 88 Rovnováha vzduch – biota Existuje několik cest jak mohou chemické látky vstupovat do vegetace. Látka se mlže do rostlin dostat z kontaminované půdy kořenovým systémem a může být translokována do rostliny xylémem. Organické látky mohou vstupovat do rostlin na základě depozice plynné nebo tuhé fáze na povrch listoví a mohou být absorbovány rostlinným voskem (kutikulami) nebo mohou být přijímány stomaty a translokovány phloemem. Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 89 Rovnováha vzduch – biota Mikrokosmos pro výzkum přenosu organických látek v systému vzduch- půda-rostlina. Metoda byla validována použitím 14C značkovaného 1,2dichlorbenzenu jako modelové sloučeniny. Účinnost záchytu byla 106  3% pro těkavé látky. Nebyl detekován příjem kořeny a translokace ale byl detekován foliární přijem těkavých látek z půdy (Wilson and Meharg 1999). Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 90 Rovnováha organická fáze – voda Rozdělovací koeficient n-oktanol – voda Distribuce látky mezi s vodou nemísitelnou organickou fází a vodou určuje environmentální rozdělení mezi vodou a přírodní organické fáze. Tento rozdělovací proces je určován relativní fugacitou látky v každé fázi a rovnováha může být popsána bezrozměrnou rovnovážnou konstantou: KOPW = COP / CW Rozdělovací konstanta látky mezi organickou fází a vodou Koncentrace látky v organické fázi Koncentrace látky ve vodě Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 91 Rovnováhy: voda – tuhá fáze, voda – sediment, voda – suspendované sedimenty, voda – půda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 92 Rovnováhy: voda – tuhá fáze, voda – sediment, voda – suspendované sedimenty, voda – půda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 93 Rovnováha rozdělení mezi vodou a tuhou fází je výsledkem adsorpce látky na povrchu částic. Pro nízké koncentrace látky ve vodě, rovnovážný poměr je vyjádřen konstantou: CW / CSolid = konstanta = KWS = Kp Pro vyšší koncentrace je experimentálně prokázáno, že rovnovážný poměr závisí na koncentraci – v takových případech rovnovážný poměr mezi koncentracemi je dán nelineární sorpční isotermou, nejčastěji Freundlichovou. Nejčastěji používané hodnotící metody pro rozdělovací koeficienty jsou založeny na předpokladu platnosti mechanismu „hydrofóbní sorpce“. Rozdělovací koeficient pro aquatický systém Rovnováhy: voda – tuhá fáze, voda – sediment, voda – suspendované sedimenty, voda – půda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 94 Tento mechanismus je modelován na základě obsahu organického uhlíku v půdě, sedimentu nebo suspendovaném sedimentu a rozdělovacího koeficientu n-oktanol-voda látky za použití jednoduché regresní rovnice: log Kp = log (KOC * fOC) = a * log KOW + b + log fOC kde: Kp – rozdělovací koeficient tuhá fáze – voda [l.kg-1] KOC – rozdělovací koeficient organický uhlík (v tuhé fázi) – voda [l.kg-1] fOC – obsah organického uhlíku v tuhé fázi [kg.kg-1] KOW – rozdělovací koeficient n-oktanol-voda Normalizace na obsah organického uhlíku tuhé fáze je standardním postupem v environmentální chemii. Tento postup je založen na experimentálních pozorováních, že Kp je přímo úměrný obsahu organické hmoty tuhé fáze. Sorpce na organickou hmotu tuhé fáze Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 95 Místo obsahu organického uhlíku fOC se používá také obsah organické hmoty fom. Obsah organického uhlíku v organické hmotě v různých tuhých fázích je přibližně stejný (přibližně 1,7). Tento předpoklad je pravdivý pouze pro neiontové organické sloučeniny a nemůže být použit pro:  kyseliny nebo báze přítomné v iontové formě,  aniontové nebo kationtové tenzidy,  kovy. Kp – rozměr [l.kg-1] – objem vody [l], jež obsahuje množství látky rovné množství přítomnému v 1 kg tuhé fáze. Distribuce závisí na rozdělovacím koeficientu a na relativních objemech fází. V povrchových vodách je poměr tuhá fáze-voda menší než v sedimentech či půdách – rozdělení látky do fáze částic sedimentů nebo půdy je mnohem vyšší než do povrchové vody. Sorpce na organickou hmotu tuhé fáze Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 96 V případě suspendovaných sedimentů: KP = CS / CW VW * Ctot = VW * CW + MS * CS Kde: KP – rovnovážný rozdělovací koeficient [l.kg-1] CS – koncentrace látky v tuhé fázi [mol.kg-1] CW – koncentrace látky rozpuštěné ve vodné fázi [mol.l-1] Ctot – celková koncentrace látky ve vodním systému [mol.l-1] VW – objem vodního systému [l] MS – hmotnost tuhé fáze ve vodním systému [kg] Sorpce na organickou hmotu tuhé fáze Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 97 Frakce látky rozpuštěná ve vodě: FRwater = CW / Ctot = 1 / (1 + KP * MS /VW) Všeobecně, v heterogenních vodních systémech, frakce látky přítomná ve vodní fázi může být vypočtena podle vztahu: FRwater = FRW / (FRW + FRS * KP * RHOS) Kde: FRwater – frakce látky přítomná ve vodní fázi heterogenního systému FRW – objem frakce vodní fáze v systému FRS – objem frakce tuhé fáze v systému KP – rozdělovací koeficient [l.kg-1] RHOS – hustota tuhé fáze [kg.l-1] Sorpce na organickou hmotu tuhé fáze Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 98 S rostoucím poměrem tuhá fáze-voda a rozdělovacím koeficientem, frakce látky v tuhé fázi systému také roste. Pro látku s hodnotou KP 105 l.kg-1, pouze 10 % bude v povrchových vodách asociováno s částicemi (typicky 10 mg.l-1, FRW = malý). V typickém půdním systému kde FRW = FRS = 40 %, pouze 10-6 % stejné látky bude přítomno ve vodní fázi. Sorpce na organickou hmotu tuhé fáze Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 99 Transport látky přes rozhraní sediment-voda může být popsán podobně jako transport přes rozhraní A-W nebo A-S. Zahrnuje složku charakterizující advekční transportní proces – sedimentace a resuspendace a složku charakterizující difuzní transport – přímá adsorpce/ desorpce na částice sedimentu. Pro hodnocení rychlosti transportu advekcí z vody do sedimentu sedimentací suspendovaných částic, potřebujeme znát koncentraci látky na částicích. Hodnotíme rovnováhu mezi suspendovanými částicemi a vodní fází. Výměna sediment-voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 100 Odstraňování látky z vody sedimentací můžeme popsat: SED = SETTLvel * AREA * SUSP * Csusp = SETTLvel * AREA * SUSP * Kp * Cwater Kde: SED – odstraňování látky z vody sedimentací [mol.s-1] SETTLvel – celková rychlost usazování suspendovaných částic [m.s-1] AREA – plocha rozhraní sediment-voda [m2] SUSP – koncentrace suspendovaných částic ve vodním sloupci [kg.m-3] Csusp – koncentrace suspendovaných částic [mol.kg-1] Kp – rozdělovací koeficient suspendované částice-voda [m3.kg-1] Cwater – koncentrace látky ve vodě [mol.m-3] Výměna sediment-voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 101 Zpětný transport ze sedimentu do vody je vždy roven: RESUSP = RESUSPrate * AREAsed * Csed Kde: RESUSP – odstraňování látky ze sedimentu resuspendací [mol.s-1] RESUSPrate – rychlost resuspendace [m.s-1] AREAsed – plocha rozhraní sediment-voda [m2] Csed – koncentrace látky v sedimentu [mol.m-3] Rovnice pro odstraňování látky z vodního sloupce sedimentací: NETSED = AREAsed * (SETTLvel * SUSP * KP * Cwater – RESUSPrate * Csed) Výměna sediment-voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 102 Difuzní transport mezi sedimentem a vodou přímou adsorpcí a desorpcí přes rozhraní sediment-voda, je analogické difuznímu transportu přes rozhraní A-W a A-S a může být popsán následovně: ADSORBsed = (kwswater * kwssed * AREAsed * Cwater) / (kwswater + kwssed) kde: ADSORBsed – odstraňování látky z vody přímou adsorpcí na sedimenty [mol.s-1] kwswater – dílčí koeficient přenosu hmoty z vodní strany rozhraní sediment-voda [m.s-1] kwssed – dílčí koeficient přenosu hmoty ze strany pórové vody rozhraní sediment-voda [m.s-1] AREAsed – celková plocha systému (rozhraní vzduch-voda a vzduch-půda v m2) Cwater – koncentrace ve vodě [mol.m-3] Výměna sediment-voda Research Centre for Toxic Compounds in the Environment http://recetox.muni.cz 103 Zatímco podíl koeficientu přenosu hmoty pro adsorpci a desorpci je roven rozdělovacímu koeficientu sediment-voda (založeném na objemu), odstraňování látky ze sedimentu může být vyjádřeno: DESORBsed = [(kwswater * kwssed / Ksed-water) / (kwswater + kwssed)] * AREAsed * Csed Kde: DESORBsed - odstraňování látky ze sedimentu přímou desorpcí do vody [mol.l-1] Ksed-water – bezrozměrný rozdělovací koeficient sediment-voda Csed – koncentrace látky v sedimentu [mol.m-3] Výměna sediment-voda