Iontové vývěvy Iontové vývěvy se studenou katodou Diodové výbojové vývěvy Princip Penningův manometr - paralelní řazení, roštová anoda, katody Ti, Ta životnost katody ~ 50000 hodin - 5.7 let nepřetržitého provozu • napětí 2-10 kV • magnetické pole 0.01 - 0.2 T • 1936 - Penningův manometr • 1957 - Russell a Siguard Varian - iontová vývěva kí B f m f mura H, O ion © ofom (molekula) plynu ° elektron atom i J. Groszkowski: Technika vysokého vakua, SNTL, Praha 198i 2/38 Vakuová fyzika 2 Fig. 14.6 Schematic diagram showing sputter deposition and pumping mechanisms in a Penning cell: ■ Chemically active gases buried as neutral particles; ► chemically active gases ionized before burial; □ inert gases buried as neutral particles; A inert gases ionized before burial. Reprinted with permission from Proc. 4th Int. Vac. Congr. (1968), p. 325, D. Andrew. Copyright 1969, The Institute of Physics. 2__ 2F.OHanlon: A Users Gaude to Vacuum Technology, Wiley (2003) 3/38 Vakuová fyzika 2 p(Pa) 3_ 3J. Groszkowski: Technika vysokého vakua, SNTL, Praha 19S4i > N S J. Groszkowski: Technika vysokého vakua, SNTL, Praha 1981 Vakuová fyzika 2 5/38 N \ 8- o N - — 1/5 A 2 O o* 10~* 10" P (Torr) 10 -4 5A. Roth: Vacuum technology, Elsevier, 1990 Vakuová fyzika 2 6/38 Čerpací rychlost jedné Penningovské cely empirické vzorce - Hartwing a Kouptsidis: nízké mag. pole LMF mód,B < Btr: Slmf = 1.56 • 1(T5 P°12 Ir2 B2 [/s"1] vysoké mag. pole HMF mód, B > Btr: A ni , 1.5 • 104J(B - Btr)rP, r SHMF = 9-10-4P01IU[1--^-[Is-1] kde B« = 7-637poČ5 [Gat/ssl r,l - [cm], P - [torr] Čerpací mechanizmus chem. aktivní plyny (C>2,N2,...) - chemicky reagují s Ti - nitridy, oxidy ionty lehkých plynů (He, H2,...) po dopadu na povrch katody difundují do objemu těžší ionty (Ar, Xe,...) jsou na povrchu katody překrývány novou vrstvou Ti složitější molekuly (CH4,...) se rozkládají ve výboji na jednodušší fragmenty a atomy maximum čerpací rychlosti je ~ 10~4 Pa, klesá asi na polovinu při tlaku - 1(T8 Pa Vakuová fyzika 2 8/38 Argonová nestabilita A. Roth: Vacuum technology, Elsevier, 1990 Vakuová fyzika 2 4 □ ► 4 SP ► 9/38 Triodové výbojové vývěvy c) vstup o I l I I M I T 5 1 I I I I I I I L I M m II Ch n s s I l/l I I I I Iľ o J. Groszkowski: Technika vysokého vakua, SNTL, Praha 1981 Collector i::;;!;!; i i i i Cathode ITT Anode i i i i; j TTTHikvfr- (a) innnnnnAnnnnnni Cathode •4 Anode ilfUUUUUUUUUUUlJV-(d) Collector HD (b) Anode BgaazaBagazaggazaCollector OODOOQQODDQOQOCathode Anode řgkvf OOOOOQQOOODDOOÍf^ (c) Ta Cathode £node Cathode Anode + Ti Cathode (a) Fig. 14.7 Pump designs for inert gas pumping: (a) The triode pump of Brubaker [39]; (b) triode pump of Hamilton [40]; (c) triode Varian Noble Ion Pump [41]; (d) slotted cathode diode of Jepsen et al. [42]; (e) differential ion pump of Tom and Jones [43]; (0 magnetron pump of Andrew et al. [46]. Reprinted with permission from Proc. 4th Intl. Vac. Conff (1968), p. 325, D. Andrew. Copyright 1969, The Institute of Physics. Tab. 4.19. Relativní čerpací rychlost (vzhledem k čerpací rychlosti pro vzduch) diodových a triodových titanových vývěv (orientační údaje) Plyn IT Deute-(p ! num Diodová vvvě\ i\ 2,7 Triodová vvvéui 2,0 1,9 CH4 1.5 Páry olejů H20 CO, 1-1,6 Vzduch N- O. 0,9 0,6 Ne He Ar 0,12 i 0,1 10,01 0,151 0,1-0310,1 11 nJ. Groszkowski: Technika vysokého vakua, SNTL, Praha 1981 - ► < i ► i Vakuová fyzika 2 12 12 A. Roth: Vacuum technology, Elsevier, 1990 < □ ► Vakuová fyzika 2 15 / 38 Vývěva váha 65 kg, výška 300 mm, šířka 300 mm Ip S(t š') P (Po) 13 13J. Groszkowski: Technika vysokého vakua, SNTL, Praha 198J? ► < B ► < i ► « -Q0-^ Vakuová fyzika 2 16 / 38 600 _ 500 CO -O 400 © (8" 300 Diode, Air 10"' 10w 10" 10" Pumping Pressure (Pa) Pig. 14.8 Pumping speeds for air and argon for the 500-L/s Varian diode Vac Ion pump and for the 400-L/s triode Vac Ion pump. Speeds measured at the inlet of the pump. Reprinted with permission from Varian Associates, 611 Hansen Way, Palo Aho, CA 94303. OHanlon: A Users Gaude to Vacuum Technology, Wiley (2003) ► < = ► 13 5 UUOÉ í Obr. 4.135. Čerpací systém s iontovou vývevou (GEC-AE1, Velká Britanie) ; - komora vývěv obsahující sublimační kryovývěvu a iontovou vývěvu; 2 - vakuová komora (recipient); 3 - agregát tří zeolitových vývěv; 4 - tepelná stínění; 5 - zvedák recipientu; 6 - okénko; 7 - ventil; 8 - příruby pro připojení vakuometrů, sublimačních elementů atd.; 9 - tepelný vakuometr; 10 - ventil; 11 - zavzdušňovací ventil; 12 - vakuový rozvod; 13 - skříň se měřícími a ovládacími přístroji 15 15 J. Groszkowski: Technika vysokého vakua, SNTL, Praha 1981 Vakuová fyzika 2 18 / 38 Vr 1Ô5 1Ď6 1Ô7 10 e 1Ô9 001 1 n ^—i M ť-11 n \ -H—---— II II if l| H |l v 0,1 1 ¥ , 1Q 100 dobo čerpaní ?(h) Obr. 4.136. Čerpací charakteristiky vysokovakuového čerpacího systému skládajícího se ze zeolitových vývěv, vývěvy sublimační a iontové (podle Craiga, 1968) / — zapojení tří zeolitových vývěv; II — zapojení ohřevu iontové vývěvy a vakuové komory; /// — zapojení ohřevu iontové vývěvy; IV - iontové a sublimační vývěvy; V — zapojení ohřevu komory; VI — zavedení kapalného dusíku do sublimační vývěvy 16 16 J. Groszkowski: Technika vysokého vakua, SNTL, Praha 1981 ► < ► 4 = ► • procesy chemisorpce, difúze do objemu, ionizace a následná implantace iontů, trapping částic • dobře čerpá H2, H20, A/2, CO, C02, 02 • čerpá i inertní plyny napr. A/e,/\r,... • čistý povrch kovu, rozprašování Ti katody, doutnavý výboj v magnetickém poli , pracuje od ~ 10-4Pa • získávání vysokého a extrémně vysokého vakua • různé konstrukční provedení (diodové, diferenciální - katody z Ti a Ta, triodové) • nevýhoda: dopadem elektronů a iontů na elektrody dochází k zahřívání - desorpce plynu Vakuová fyzika 2 20 / 38 Getrové vývěvy • vypařované getry - elektronky, obrazovky,... • nevypařované getry - elektronky, urychlovače, čištění plynů.... čerpání malých uzavřených prostor, potrubí, čištění plynů, téměř libovolný geometrický tvar getru, přenosná vakuová zařízení,... pro systémy, které se nezavzdušňují vůbec, nebo jen ojediněle Vakuová fyzika 2 21 / 38 Vypařované getry Vlastnosti vypařovaných getrů • nízkou tenzi par (< 10~2 Pa) při teplotě ~ 400 °C • dostatečně velkou tenzi par (> 102 Pa) při teplotě ohřevu - 600 - 1000 °C • zanedbatelně nízkou tenzi par (< 10~5 Pa) při pokojové teplotě • velkou schopnost pohlcovat plyny zejména kyslík • chemická stabilita • neuvolňovat složky, které by snižovaly emisivitu katody Vakuová fyzika 2 22 / 38 Používané vypařované getry: • hliník - reaguje jen s kyslíkem • hořčík - dobře čerpá kyslík, snadněji se vypařuje • titan • baryum - nejpoužívanější • BaTh • Ba+Sr+C+Ta • BaAI4 BaAI4 + Ni BaA- 17 17 Zpravodaj CVS 2/2004 Vakuová fyzika 2 «0 0,0 24 / 38 2 ßa + 02 2 BaO (92 mbar.l.g-1) 3 Ba + 2 CO ->• 2 ßaO + ßaC2 (107 mbar.l.g-1) 5 ßa + 2 C02 4 ßaO + ßaC2 (67 mbar.l.g-1) 3Ba + N2 ->■ ßa3A/2 (53 mbar.l.g-1) 2Ba + H20^ BaO + BaH2 (80 mbar.l.g-1) Ba + H2 ßaf/2 (173 mbar.l.g-1) vyparovaní getrů - nejčastěji pomocí vnější vf cívky vypařování getrů se provádí při co nej nižším tlaku čerpací rychlost záleží na teplotě, velikosti plochy getru, na struktuře vrstvy getru , tlaku čerpaného plynu, složení čerpaného plynu lze získat a udržet tlak řádu ~ 10~10 Pa v šedesátých letech se vyrábělo asi 3 miliony getrů denně Vakuová fyzika 2 26 / 38 Reference Side at Very High Vacuum Getter Pump to Maintain Low Reference Pressure 18 18firemni mat. MKS Vakuová fyzika 2 27 / 38 Nevypařované getry, N EG zpravidla dvou, nebo třísložkové slitiny Ti, Zr, V, Hf, Th, Fe, AI, Co, Ce,... vrstva sorbovaného plynu - při přípravě, při montáži do reaktoru, aktivace getru - zvýšená teplota po dobu několika hodin difúze a rozpouštění do objemu, desorpce Vakuová fyzika 2 28 / 38 Obrázek 4: ZnázomCní aktivačního procesu 19 19 Zpravodaj CVS 1/2013 Vakuová fyzika 2 29 / 38 Čerpací mechanizmus CO, CO2, O2, N2 - jsou chemisorbovány a jejich desorbce je za normálních podmínek velmi těžká, při zahřátí getru difundují do objemu H2 - je sorbován, difúze do objemu, sorbce je reverzibilní H2O - disociace na vodík a kyslík uhlovodíky - jsou sorbovány na povrchu, kde se rozpadají, uhlík chemisorbován vzácné plyny Ar, Xe, ... - nejsou getrem čerpány Množství sorbovaného plynu Obrázek 3: Závislost sorpční rychlosti na množství sorbovaného plynu 20 20 Zpravodaj CVS 1/2013 Vakuová fyzika 2 «0 Q, O 31 / 38 CO A \ Obrázek 5: Reaktivace gelru Q (torr l/g) 21 21 Zpravodaj CVS 1/2013 Vakuová fyzika 2 -i = ► 32 / 38 Getter strip in LEP collider Fig. 2. The cross section of the LEP Collider vacuum chamber showing the St 101 NEG strip position. 22 firemní mat. Saes getters Vakuová fyzika 2 33 / 38 APS Base mount strip Water cooling - steel clip Ceramic insulator NEG STRIP (Zr-V-Fe alloy) Beam chamber Sheathed heater Slot \ SPring-8 Fig. 3. The cross section of the Argonne APS and the SPring-8 vacuum chambers showing the St 707 NEG strip position. 23 23 firemní mat. Saes getters co Obrázek I: Průběh tlaku podél dlouhé trubice v nízkou vodivostí čerpané klasickými vývevami 24 24 Zpravodaj CVS 1/2013 Vakuová fyzika 2 35 / 38 Fig. 8. Typical SORB-AC® Wafer modules based on St 707 NEG strips. 25 firemní mat. Saes getters Vakuová fyzika 2 36 / 38 Fig. 13. Typical SORB-AC Cartridge NEG pump based on NEG strips (GP family). 26 26 firemní mat. Saes getters Vakuová fyzika 2 < □ ► 37 / 38 dominantní proces je chemisorpce a difúze do objemu dobře čerpá H2, H20, A/2, CO, C02, 02 nečerpá inertní plyny např. A/e,>4r,... čistý povrch kovu, aktivace vyšší teplotou, pracuje od ~ 10~4 Pa získávání vysokého a extrémně vysokého vakua složení getru • jedna složka - Ti, Zr • dvě složky - ZrFe,..., aktivace 700 - 900 °C • tři složky - ZrVFe(- 450 °C), TiZrV(- 200 °C) v kombinaci s iontovou vývevou je možné dosáhnout tlaku řádu 10"11 Pa Vakuová fyzika 2 38 / 38