Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
Názvosloví anorganické chemie
(soubor testových položek)
Bakalářská práce
Veronika Mrázová Brno 2006
Prohlášení
Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala
samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování
používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný
zdroj.
Veronika Mrázová
Brno, 17. 5. 2006 ………………………….
Poděkování
Srdečně děkuji Mgr. Marku Stehlíkovi za cenné rady, odborné vedení a předané zkušenosti
při konzultacích této bakalářské práce. Rovněž mu děkuji za velkou ochotu a věnovaný
čas.
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá tvorbou sad testových otázek z názvosloví anorganické chemie
v e-learningové aplikaci IS MU Odpovědníky.
Vedle vytvoření souborů testových položek je hlavní částí bakalářské práce rozbor
problematiky vytváření testových otázek v IS i obecné problematiky prezentace
chemických textů na Internetu. V bakalářské práci je podrobně rozebraná daná problematika
včetně možných řešení a demonstrace na vzorových příkladech testových otázek
vytvořených k tomuto účelu. Dále se podrobněji zabývá možnými nástroji pro vytváření
testových otázek – jazykem HTML a typografickým systémem TeX.
Obsah
1 Úvod 7
1.1 Cíle práce.................................................................................................................7
1.2 Struktura bakalářské práce.......................................................................................7
1.3 E-learning.................................................................................................................7
1.3.1 Cíle e-learningu........................................................................................................8
1.3.2 Důsledky efektivního využívání e-learningu...........................................................8
1.3.3 Elektronické testování..............................................................................................8
2 Elektronické testování v IS MU.............................................................................10
2.1 Nejdůležitější etapy vývoje e-learningu na Masarykově univerzitě......................10
2.2 E-learningové nástroje v IS MU............................................................................11
2.2.1 Studijní materiály...................................................................................................12
2.3 Odpovědníky..........................................................................................................12
2.3.1 Příprava odpovědníku............................................................................................13
2.3.2 Formát souboru se sadou otázek............................................................................13
2.3.3 Typy testových otázek...........................................................................................19
2.3.4 Možnosti vytváření testových otázek.....................................................................21
2.3.5 Vkládání otázek formulářem..................................................................................22
3 HTML......................................................................................................................24
3.1 Obecné vlastnosti HTML.......................................................................................24
3.1.1 Vývoj HTML.........................................................................................................24
3.1.2 Tagy a elementy.....................................................................................................25
3.1.3 Atributy…………………………..........................................................................26
3.1.4 Kaskádové styly.....................................................................................................27
3.1.5 Znakové entity.......................................................................................................29
3.1.6 Odkazy, URL a obrázky........................................................................................29
3.2 Využití HTML v tvorbě testových otázek.............................................................30
3.2.1 Odkazy ………………………………………………………………………….30
3.2.2 Obrázky ………………………………………………………………………….32
3.3 Prezentace chemie na Internetu..............................................................................33
3.3.1 Řešení založené pouze na HTML..........................................................................33
3.3.2 Vzorce jako obrázky..............................................................................................36
3.3.3 Zobrazování výrazů pomocí appletů a pluginů......................................................42
3.3.4 Dokumenty PDF, PS, DVI.....................................................................................43
3.3.5 Chemické a matematické texty na budoucím Webu..............................................43
4 TeX...........................................................................................................................45
4.1 Obecné vlastnosti TeXu.........................................................................................45
4.1.1 Vývoj TeXu...........................................................................................................45
4.1.2 Nadstavby TeXu....................................................................................................45
4.1.3 Jak TeX pracuje.....................................................................................................46
4.2 Využití TeXu v tvorbě testových otázek................................................................46
4.2.1 mimeTeX...............................................................................................................47
4.2.2 Stručný návod k vytváření chemických vzorců a rovnic v mimeTeXu.................47
5 Vytváření souborů testových otázek.....................................................................54
6 Problematika HTML a TeXu................................................................................55
6.1 Problematika HTML..............................................................................................55
6.1.1 Možnost použití HTML pouze v zadávací části otázky.........................................55
6.1.2 Kaskádové styly.....................................................................................................56
6.1.3 Znakové entity.......................................................................................................57
6.2 Problematika LaTeX2HTML a mimeTeXu...........................................................58
6.2.1 Zarovnání obrázků.................................................................................................58
6.2.2 Celkový vzhled otázky...........................................................................................59
6.2.3 Důsledky problematiky LaTeX2HTML a mimeTeXu..........................................59
7 Popis vytvořených sad otázek................................................................................59
8 Závěr........................................................................................................................60
Použitá literatura...........................................................................................................61
1 Úvod
1.1 Cíle práce
Hlavním cílem mé bakalářské práce je vytvořit text zabývající se problematikou vytváření
sad testových otázek z názvosloví anorganické chemie v e-learningové aplikaci IS
MU Odpovědníky.
Dalším cílem je vytvořit text zabývající se obecnou problematikou prezentace
chemických textů na Internetu.
Nedílnou součástí bakalářské práce je vytvoření sad testových otázek z názvosloví
anorganické chemie a sad otázek demonstrujících problematiku a obsahujících
vzorové příklady týkající se e-learningové aplikace IS MU Odpovědníky.
1.2 Struktura bakalářské práce
Bakalářská práce se dělí na část teoretickou a praktickou.
Teoretická část se obecně zabývá následujícími tématy:
 elektronické testování v IS MU
 jazyk HTML jako nástroj pro vytváření sad testových otázek
 problematika prezentace chemických textů na Internetu
 typografický systém TeX jako nástroj pro vytváření sad testových otázek
Praktická část se zabývá následujícími tématy:
 praktický postup pro vytváření souborů testových položek
 problematika HTML a TeXu v aplikaci Odpovědníky
 popis vytvořených sad testových otázek
1.3 E-learning
Následující text se zabývá e-learningem na obecné úrovni. E-learningovým aplikacím
v IS MU je věnována kapitola 2.
E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie
(ICT – information and communication technologies) k tvorbě kurzů, k distribuci
studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia [48].
7
Vhodných ICT nástrojů je celá řada: vystavení studijních materiálů na Internetu
nebo Intranetu, nabídka testových agend, multimediální výukové kurzy, komunikace
prostřednictvím diskusních fór, e-mailů, anket, nástěnek, videokonferencí, virtuálních
tříd a dalších komunikačních nástrojů. [48, 52]
Všechny uvedené nástroje je vhodné integrovat, pro tyto účely slouží specializované
systémy pro řízení procesu vzdělávání – LMS (Learning Management Systems).
LMS zajišťují komunikaci a spolupráci zúčastněných, řeší úkoly jako je distribuce
výukového obsahu studentům, automatizace, řízení a vyhodnocování vzdělávacího
procesu, sledování financí apod. [48, 52, 53]
1.3.1 Cíle e-learningu
Hlavní cíle e-learningu jsou dva. Prvním cílem je rozvinout distanční a kombinované
formy výuky. Statisticky je ověřeno, že při samostudiu bez učitele značný podíl
studentů nedokončí kurz či studium. E-learningové techniky se snaží úlohu učitele
částečně zastoupit.
Druhým cílem je podpořit, usnadnit a zefektivnit běžné formy prezenční výuky.
Vhodně připravené materiály pro prezenční výuku, odpovídající standardům a požadavkům
e-learningu, jsou využitelné i v rámci kombinovaného či distančního studia.
[3, 50]
1.3.2 Důsledky efektivního využívání e-learningu
Vhodně implementované a podporované e-learningové aktivity přispívají k zvýšení kvality
výuky při současném zvýšení její efektivity. Společná koordinovaná aktivita v této
oblasti umožňuje soustředit jak finanční zdroje, tak lidské kapacity na rychlé řešení nejrůznějších
problémů. Sjednocování přístupů pak vede k rostoucí integraci zúčastněných
na e-learningové aktivitě, spojené s použitím stejných nebo alespoň koordinovaných
metodik a postupů.
[50]
1.3.3 Elektronické testování
Významnou e-learningovou aktivitou je oblast elektronického testování, tj. oblast rozvoje
nástrojů a metodik pro tvorbu a následné využití různých forem testů. Testy jsou
využitelné pro samostudium (průběžná sebekontrola), testování v průběhu semestru (do-
8
sažení konkrétní etapy, zvládnutí určitého penza znalostí či dovedností), ale i pro vlastní
zkoušky či písemky. Testy jsou rovněž důležitým nástrojem zpětné vazby od studentů
vůči vyučujícím nebo vůči studentům samotným. [50]
9
2 Elektronické testování v IS MU
2.1 Nejdůležitější etapy vývoje e-learningu
na Masarykově univerzitě
Různé formy elektronické podpory výuky na MU sahají až k počátkům elektronické éry
vůbec. Snahy o systematičtější rozvoj e-learningu jako takového začaly na podzim roku
2002 a již v tu chvíli se projevila potřeba koordinace aktivit jednotlivých fakult.
V roce 2003 byl na MU zahájen transformační a rozvojový projekt (TRP)
MŠMT: Zavedení e-learningu mezi standardní formy výuky na Masarykově univerzitě
v Brně. V témže roce proběhla na FF MU v rámci projektu Elektronické nástroje
pro kombinované a distanční studium angličtiny analýza a testování několika LMS (systémů
podpory studia): eDoceo, Ilias, Bazaar, Eledge, Moodle.
V roce 2004 byl na MU zahájen transformační a rozvojový projekt MŠMT: IT a
multimediální podpora výuky. Původní plán na rok 2004 počítal s rozvojem systému
Ilias. Nicméně hned začátkem řešení projektu se ukázalo, že řada pracovišť i učitelů má
již zkušenosti s jiným systémem podpory studia, a to systémem Moodle. Proto proběhla
celouniverzitní instalace LMS Moodle. Zkušenosti s provozem tohoto systému,
společně s rostoucí důležitostí IT a multimediální podpory výuky na MU, však v polovině
roku vedly k změně strategie. Namísto externího systému, který by byl netriviálním
úsilím integrován do IS MU, vznikl koncept IS LMS – vlastního systému podpory studia,
který vyvinul tým vývojářů IS MU.
Koncept IS LMS se stal nosnou ideou projektu pro rok 2005. IS LMS byl postupně
rozvíjen a postupně je v něm shromažďováno stále větší množství výukových
materiálů.
Přestože řešení projektu IT a multimediální podpora výuky se setkalo s velkým
zájmem a v mnoha ohledech přispělo k dalšímu zvýšení úrovně výuky na Masarykově
univerzitě, řešení také odhalilo určité nedostatky a problémy. Odstranění těchto nedostatků
je mimo jiné věnován rozvojový projekt E-learning na Masarykově univerzitě:
Multimediální a IT podpora všech forem výuky na MU v Brně, který byl MŠMT přijat
pro řešení v roce 2005.
10
V rámci tohoto rozvojového projektu vzniklo na Masarykově univerzitě Centrum
pro podporu e-learningu (eCentrum). Mezi jeho hlavní povinnosti patří:
 Shromažďovat požadavky učitelů na LMS, ty následně formulovat do podoby
zadání pro vývojový tým IS LMS.
 Zajistit výměnu zkušeností mezi jednotlivými fakultami.
 Vytvářet metodiky použití IS LMS, s přihlédnutím k potřebám a požadavkům
jednotlivých oborů.
 Postupně pracovat na vytváření prostředí pro vznik kurzů, včetně analýzy a doporučení
konkrétních autorských nástrojů (tj. nástrojů tvorby výukových materiálů
pro jednotlivé obory).
 Zpracovávat metodiky pro testování kvality kurzů a jejich nasazení.
 Komunikovat s učiteli na jednotlivých fakultách, zprostředkovávat informace
diskutované v eCentru a také poskytovat konkrétní pomoc při využívání elektronické
podpory výuky.
[49, 50, 51]
2.2 E-learningové nástroje v IS MU
V současné době poskytuje IS MU mnoho e-learningových nástrojů (tzv. agendy,
e-learningové aplikace). Nejvýznamnější z nich jsou následující:
 Studijní materiály (slouží k zveřejňování různých typů souborů) – viz část 2.2.1
 Odevzdávárny (jsou nástrojem pro ukládání studentem vypracovaných úkolů
k ohodnocení)
 Diskusní fórum předmětu (určeno ke komunikaci učitele se studenty například
o problémech probírané látky)
 Odpovědníky (webové stránky využívající HTML formuláře, obsahují otázky,
na které může student aktivně odpovídat) – viz část 2.3
 Interaktivní osnovy (jedná se o rozvrhnutý scénář kurzu - rozcestník, ze kterého
student vstupuje do jednotlivých e-learningových aktivit)
 Poskytovny (slouží k vkládání poznámek a zápisků studentů)
 Skenování písemek
 Poznámkové bloky (slouží k zveřejňování výsledků písemek, ohodnocení domácích
úkolů učitelem apod.)
[3, 54, 55]
11
2.2.1 Studijní materiály
Studijní materiály lze pro přehlednost členit na složky. Ve složkách mohou být další
podsložky, jednotlivé soubory nebo tzv. vnější odkazy mimo IS. Hierarchický strom
studijních materiálů je členěn následovně:
 Interaktivní osnovy
 Nové – dosud nečtené – soubory ve studijních materiálech
 Vám otevřené odevzdávárny
 Předměty mající vystavené nějaké studijní materiály
 Studijní materiály ostatních předmětů
 Nové – dosud nečtené – soubory v poskytovnách
 Poskytovny
Základní podsložky studijních materiálů daného předmětu jsou:
 Učební materiály
 Zadání úkolů, úloh, písemek
 Organizační pokyny k výuce
 Poskytovna
Pro vytváření sad testových otázek má zvláštní význam složka testbank, která je
součástí složky Zadání úkolů, úloh, písemek. Složka testbank má automaticky nastavená
přístupová práva pouze pro učitele.
[3]
2.3 Odpovědníky
Odpovědníky jsou e-learningové aplikace dostupné v rámci IS MU, které se zaměřují
hlavně na podporu ověřování znalostí, pochopení výkladu látky a zkoušení. Obsahují
otázky a umožňují studentům na ně aktivně odpovídat. Systém automaticky ukládá a
vyhodnocuje odpovědi.
Odpovědníky lze rozdělit podle toho, k jakým výukovým cílům mají být využi-
ty:
 Vyzkoušejte se – sada bodovaných otázek. Student si může látku procvičovat
sám bez účasti učitele, např. kvůli přípravě ke zkoušce.
 Test – sada bodovaných otázek, otázky jsou tajné, do testu lze vstoupit pouze
jednou, výsledky mají vliv na udělenou známku. Tento typ odpovědníku je nástrojem
reálného zkoušení.
12
 Průzkum – sada nebodovaných otázek – například ankety, dotazníky
 Oživený text – otázky proložené výkladovým textem. Učitel může ověřovat pochopení
výkladu studentem nebo jeho znalosti, dát studentovi prostor k vyjádření
názoru či k práci s textem.
 Procvičování – velké množství otázek. Student zodpoví určité množství otázek a
může si sestavit další formulář pro odpovídání.
[3, 54]
2.3.1 Příprava odpovědníku
Příprava Odpovědníku se skládá ze dvou kroků:
 Vytvoření sady otázek
 Nastavení popisu odpovědníku
Jednotlivé sady otázek jsou uloženy v textových souborech s příponou .qdef,
které mohou být uloženy např. v chráněné složce testbank.
Pro nastavení popisu odpovědníku je pro učitele dostupná aplikace Správa odpovědníku.
Tato aplikace umožňuje nastavení vlastností odpovědníku – např. kdo, kdy a za
jakých podmínek jej smí zodpovídat, ze kterých sad otázek se mají použít otázky, nastavení
bodového hodnocení odpovědníku apod.
[3]
2.3.2 Formát souboru se sadou otázek
Sadu testových otázek (soubor.qdef) lze vytvořit některou z metod popsaných v části
2.3.4.
2.3.2.1 Oddělování jednotlivých otázek
V jednom souboru smí být definice více otázek. Otázky se od sebe navzájem oddělují
dvěma znaménky minus od začátku řádku. [3]
2.3.2.2 Syntax otázky
Definice jedné otázky se skládá ze dvou částí: ze zadávací části a z hodnotící části.
Obr. 2.1 Syntax testové otázky
13
Zadávací část začíná názvem nebo zadáním textu otázky. V zadávací části se popíše,
v jakém tvaru má student otázku vidět (volbou manipulačních prvků), zadají se
případné možnosti odpovědí, které se studentovi nabídnou – viz Obr. 2 .6(u některých
typů otázek jsou možnosti odpovědí součástí hodnotící části). Do zadávací části je
možné rovněž vkládat výrazy zapsané jazykem mimeTex (viz část 4.2.1), obrázky a
odkazy na různé multimediální objekty (viz části 3.2.1 a 3.2.2). V zadávací části nesmí
být na začátku řádku použita dvojtečka (:), otazník (?) nebo minus (-) (kromě názvu
otázky).
Hodnotící část začíná dvojtečkou, minusem nebo otazníkem na začátku řádku.
V hodnotící části se specifikuje, jak se vyhodnotí studentem vyplněné odpovědi.
[3]
2.3.2.3 Název otázky
Součástí zadávací části smí být volitelný název otázky. Název otázky se studentovi zobrazuje
tučně, zadává se mezi dvě dvojice dvojteček (viz Obr. 2 .6). [3]
2.3.2.4 Manipulační prvky
V zadávací části musí být určeno, jaké manipulační prvky se mají pro zadání odpovědi
použít (pomocí zkratek pro jednotlivé typy manipulačních prvků – např. :r, :c, :t apod. –
viz Obr. 2 .6).
Nejdůležitější manipulační prvky využitelné pro sady testových otázek z chemického
názvosloví jsou následující:
 radio tlačítka (:r) – jimi se vybírá právě jedna správná odpověď z více možných
odpovědí
Obr. 2.2 Radio tlačítka
 zaškrtávátka (:c) – jimi se vybírá libovolný počet odpovědí z více možných
14
Obr. 2.3 Zaškrtávátka
 výběr možností (:v) – jimi se vybírá právě jedna správná odpověď z více
možných odpovědí
Obr. 2.4 Výběr možností
 textový řádek (:t) – do textových řádků vepisuje student slovo nebo více slov
(nejvýše však jeden řádek)
Obr. 2.5 Textový řádek
Obecně lze využít více manipulačních prvků nabízených Odpovědníky:
 numerické pole (:n)
 napojení možností (:m)
 slovosled (:s)
 textové oblasti (:a)
Manipulační prvky lze v zadávací části kombinovat. Za označením manipulačního
prvku (např. za :r) se uvádí upřesnění – číslo odpovědi. Pokud je v otázce jen jeden
manipulační prvek, není nutné žádné upřesnění. Má-li otázka více nabízených odpovědí,
musí se odpovědi očíslovat. Je-li součástí jedné testové otázky více podotázek, je nutné
také upřesnit podotázku písmenem za číslem odpovědi. K některým manipulačním
prvkům se přidává ještě další doplňující informace (délka textového řádku, rozměr textové
oblasti).
15
 Příklad demonstrující strukturu zadávací části otázky:
Zdrojový text otázky:
Obr. 2.6 Struktura zadávací části otázky
Výsledný vzhled otázky:
Obr. 2.7 Vzhled testové otázky z Obr. 2 .6
[3]
2.3.2.5 Hodnotící část
Hodnotící část je různá pro různé typy otázek – například při použití manipulačních prv-
ků:
 :r a :c se uvádí jen identifikace té odpovědi (resp. odpovědí), která se má
bodovat.
 :v se musí uvést jak všechny možnosti odpovědí, tak označit správnou odpověď
(resp. odpovědi).
 :t se musí uvést možné obsahy textového řádku.
Alespoň jeden řádek hodnotící části musí obsahovat symbol „ok“ pro vyznačení
správné odpovědi.
Nepovinné součásti hodnotící části jsou:
 explicitní bodová hodnocení odpovědí (počet bodů nebo procenta vztažená
k implicitními počtu bodů nastavenému v popisu testu)
 upřesnění vyhodnocování otázky
16
 zpětná vazba (text zpětné vazby se zobrazí odpovídajícímu v případě, že zvolí
odpověď, u které je zpětná vazba ve zdrojovém textu zadána)
 Příklad demonstrující strukturu hodnotící části otázky:
Zdrojový text otázky:
Obr. 2.8 Struktura hodnotící části otázky
Výsledný vzhled otázky po zodpovězení:
Obr. 2.9 Vzhled testové otázky z Obr. 2 .8
[3]
2.3.2.6 Poznámky
Do souboru s testovými otázkami lze vkládat své vlastní poznámky, které se dále nezpracovávají
a nezobrazují se studentům. Řádek s poznámkou se uvozuje znakem '#'
(mříž). Mříž musí být na začátku řádku nebo jí smějí předcházet mezery. Poznámka
končí s koncem řádku. [3]
2.3.2.7 Průvodní HTML texty
V souboru testových otázek smí být také vložen tzv. průvodní HTML text. Průvodní
HTML texty mohou sloužit jako komentáře k obsahu otázek, dávat rady studentům
skládajícím test nebo jich lze využít k popsání modelové situace, k níž pak následují
17
jednotlivé otázky. Na rozdíl od vlastních poznámek (které se uvozují znakem „#“) se
tyto komentáře zobrazují studentům.
Pokud je v popisu testu zapnuto náhodné zamíchání pořadí otázek, zůstanou
úvodní a závěrečný text na svém místě. Ostatní texty se asociují s otázkou, které předcházejí
v souboru .qdef, a poté se tyto dvojice zamíchají.
HTML text se od definic otázek odděluje dvěma minusy od začátku řádku (--).
HTML text musí začínat dvěma plusy (++) od začátku řádku.
 Příklad na využití průvodního HTML textu:
Zdrojový text otázky:
::8.3/3a1::Vyberte správný geometrický vzorec následující molekuly:
<b>H<sub>2</sub>O</b>
… (pokračování definice otázky)
--
++Odpověď na následující otázku formulujte na základě využití metody
VSEPR. Písmena ve zkratkách typů molekul mají následující význam:
<br/>
A ... centrální atom <br />
B ... ligandy <br />
E ... volné elektronové páry
--
::8.3/3a2::U následující molekuly určete:
… (pokračování definice otázky)
Výsledný vzhled:
Obr. 2.10 Průvodní HTML text
[3]
18
2.3.3 Typy testových otázek
Jednotlivé typy testových otázek v Odpovědnících jsou pojmenované podle
manipulačních prvků, které se v otázkách vyskytují. Nejdůležitější typy otázek využitelné
pro sady testových otázek z názvosloví anorganické chemie jsou podrobněji rozebrány
v následujícím textu.
2.3.3.1 r: Zaškrtněte právě jednu správnou odpověď
Otázky typu r využívají jako manipulační prvky radio tlačítka.
 Příklad testové otázky typu r:
Zdrojový text otázky:
::8.3/3a1::Vyberte správný geometrický vzorec následující molekuly:
<b>H<sub>2</sub>O</b>
:r1 <img src="obrazky/H2Ostrukt.gif" alt="h20strukt1"
align="middle" />
:r2 <img src="obrazky/H2Ostrukt-spatna.gif" alt="h20strukt2"
align="middle"/>
:r1 ok
Výsledný vzhled otázky:
Obr. 2.11 Testová otázka typu r
2.3.3.2 c: Zaškrtněte všechny správné odpovědi
Otázky typu r využívají jako manipulační prvky zaškrtávátka.
 Příklad testové otázky typu c:
Zdrojový text otázky:
::8.2/1a::Charakterizujte uvedený prvek skupinovým názvem: <b>Cs</b>
:c1 alkalický kov
:c2 kov alkalických zemin
:c3 chalkogen
:c4 halogen
:c5 prvek vzácných zemin
:c6 lanthanoid
:c7 triel
:c8 1.skupina
… (pokračování definice otázky)
:c1:c8 ok
19
Výsledný vzhled otázky:
Obr. 2.12 Testová otázka typu c
2.3.3.3 t: Doplňte nebo přeložte
Otázky typu r využívají jako manipulační prvky textové řádky.
 Příklad testové otázky typu t:
Zdrojový text otázky:
::8.2.V1/4::Napište název následujícího prvku (první písmeno napište
velkým písmem): <b>Am</b>
název :t_______________
:t="Americium" ok
Výsledný vzhled otázky:
Obr. 2.13 Testová otázka typu t
2.3.3.4 v: Vyberte z nabídky
Otázky typu r využívají jako manipulační prvky výběry možností.
 Příklad testové otázky typu v:
Zdrojový text otázky:
::8.1.C/1c::Určete oxidační čísla všech atomů v následující
sloučenině: <b>CH<sub>3</sub>OH</b>
C :v1a, H :v1b, O :v1c
:v1a="-I"
:v2a="-II" ok
… (pokračování definice otázky)
20
:v1b="-I"
:v2b="-II"
… (pokračování definice otázky)
:v1c="-I"
:v2c="-II" ok
… (pokračování definice otázky)
Výsledný vzhled otázky:
Obr. 2.14 Testová otázka typu v
2.3.3.5 Ostatní typy testových otázek
Obecně lze využít i ostatní typy testových otázek nabízených Odpovědníky:
 m: Seřaďte nebo vytvořte dvojice (přiřazení možností)
 s: Upravte slovosled
 a: Odpovězte textem
 n: Vepište číslo
 b: Klíč zobrazí odpověď
 tt: Vepište do více polí
 vv: Vyberte z více nabídek
 bb: Klíč zobrazí odpověď – více skrytých polí
[3]
2.3.4 Možnosti vytváření testových otázek
Soubor s definicemi testových otázek lze vytvářet buď ve vlastním počítači textovým
editorem, nebo přímo v okně prohlížeče.
Jako textové editory lze využít pouze editory, které umožňují ukládat prostý text
(plain text) – např. WordPad či Poznámkový blok (v anglických verzích má název NotePad),
nebo některý z výkonnějších editorů, které nabízejí větší možnosti pro editaci
textových souborů – např. PSPad.
V aplikaci Zkontrolovat a upravovat sadu otázek lze testové otázky vytvářet a
upravovat buď integrovaným textovým editorem, nebo formulářem. Sadu testových
otázek lze vytvářet a upravovat rovněž ve Správci souborů integrovaným textovým editorem
nebo editorem HTML.
21
2.3.5 Vkládání otázek formulářem
V aplikaci Zkontrolovat a upravovat sadu otázek je k dispozici nástroj pro relativně
rychlé vložení testové otázky – formulář. Formuláře jsou vhodné pro vkládání otázek,
u kterých se nepožaduje zvláštní formátování.
Formuláře otázku obvykle člení na zadání a prostor na odpověď. Zadání otázky
se vepíše do textového pole, které je součástí formuláře, nebo si lze zapnout volbu použití
editoru HTML (viz část 2.3.5.1). Dále se musí vyplnit pole s názvem otázky,
možnými odpověďmi, bodovým hodnocením, případně se zpětnou vazbou. Součástí formuláře
je rovněž stručná nápověda a obrázek daného typu otázky.
Výhody spojené s použitím formuláře jsou následující: zachovává se struktura a
správná syntax otázky. Dále při výskytu chyby dojde k automatickému upozornění
na tuto skutečnost ještě před uložením otázky.
Nevýhodou formuláře je, že jím nelze vkládat více otázek zároveň.
2.3.5.1 Editor HTML
Jedná se o nástroj umožňující editovat text v prostředí internetových stránek prakticky
bez znalostí jazyka HTML. Veškeré nástroje pro úpravu textu jsou přístupné z šedého
panelu nástrojů, který se zobrazuje v horní části obrazovky.
Obr. 2.15 Panel nástrojů v editoru HTML
Pracuje podobně jako textový editor Word (práce s textem v bloku, ikonky
reprezentující jednotlivé editační možnosti). Umožňuje pohodlné vložení obrázku či
hypertextového odkazu do textu.
Editor HTML lze použít při vkládání či úpravě otázky k formátování jejího zadání
– např. vložení obrázků, odkazů, stylů písma – a k vkládání průvodních HTML
textů.
Jednou z velmi užitečných funkcí editoru je vytváření správných cílů odkazů
v rámci stromu Studijních materiálů ISu. Nemůže se tak stát, že dojde k vložení vnitřního
odkazu na neexistující cíl (např. při vkládání či úpravě zdrojového textu otázky v
textovém editoru).
22
Pokročilí uživatelé mohou text otázky upravovat přímo ve zdrojovém kódu
HTML. Po stisknutí tlačítka „Zdroj“ se otevře nové okno, v němž se zobrazí zdrojový
kód otázky, který lze ručně upravit. Návrat zpět do okna, které zobrazuje momentální
podobu editovaného textu, se realizuje stisknutím tlačítka „OK“.
Obr. 2.16 Tlačítko zdroj v HTML editoru
[3]
23
3 HTML
Při vytváření sady testových otázek je možné využívat jazyk HTML.
3.1 Obecné vlastnosti HTML
Jazyk HTML patří do kategorie markup language (značkovací jazyky). Zkratka HTML
znamená HyperText Markup Language – hypertextový značkovací jazyk. Jedná se
o jazyky, jejichž zdrojový text obsahuje současně jak vlastní text, tak instrukce pro jeho
zpracování. Tyto instrukce se zpravidla vyskytují v podobě příkazů či značek
(tzv. tagů). [2,4]
3.1.1 Vývoj HTML
První verze HTML známá pod označením HTML 0.9 umožňovala rozčlenit text
do několika logických úrovní, použít několik druhů zvýraznění textu a zařadit do textu
obrázky a odkazy [1].
Později byla specifikována verze HTML 2.0. Tato verze však obsahovala málo
prvků pro nastavení vzhledu webových stránek. Proto byla hlavně kvůli tlaku ze strany
Netscape a Microsoftu uvolněna specifikace HTML 3.2. [6]
Ve verzi HTML 3.2 byly do jazyka začleněny mnohé prvky, které naprosto postrádají
strukturální význam a slouží pouze k definici vzhledu dokumentů. Specifikaci
HTML 3.2 již vydalo World Wide Web Consortium (Webové konsorcium, zkratka
W3C, webová standardizační organizace). W3C se ale snaží vést Web k tomu, aby byl
přístupný nejen z PC, ale i z nejrůznějších zařízení (mobilní telefony, pagery,…). [6]
Proto W3C vydalo další specifikaci - HTML 4.0. Zde definuje již vcelku mocný
jazyk pro definici struktury dokumentu, vzhled dokumentu se stal téměř výhradní
doménou tzv. kaskádových stylů (více o kaskádových stylech viz část 3.1.4). [6]
Poslední verzí HTML je verze 4.01, dále se již nevyvíjí. Tato verze opravuje některé
chyby verze předchozí a přidává některé nové tagy [5]. Všechny následující specifikace
jazyků pro tvorbu webových dokumentů, které dosud vyšly, se na ni odkazují
[6].
V další fázi bylo definován HTML jako podmnožina (aplikace) jazyka XML [6].
Nově vytvořený jazyk dostal jméno XHTML (eXtensible HyperText Markup Language
24
- rozšiřitelný hypertextový značkovací jazyk) a jeho první specifikace se označuje
XHTML 1.0. Specifikace HTML 4.01 se však používá i nadále. [6,7]
Hlavní důvody reformulace HTML do XHTML jsou následující:
 Syntaxe XML je podstatně přísnější než syntaxe HTML. Díky přísným a zároveň
jednoduchým pravidlům mohou počítače XML a tedy i XHTML velmi
snadno automatizovaně zpracovávat, což umožňuje mnohem snazší a levnější
vývoj XML aplikací.
 XHTML, MathML1
, SVG2
a další vychází ze stejného základu (všechny jsou založeny
na XML). Díky tomu lze vyvíjet specifikace hybridních dokumentů,
např. vkládat obrázky v SVG přímo do kódu stránek v XHTML.
[43, 44]
3.1.2 Tagy a elementy
Tagy jsou značky určující význam textu, který je mezi ně uzavřen, případně obsahují
informace o externích zdrojích (obrázky, multimediální objekty) vložených do dokumentu.
[1]
Každý tag se skládá ze znaku „<“, svého názvu a znaku „>“. Například tag
<title> a odpovídající ukončovací tag </title> vymezují text názvu celého dokumentu;
tag <img src="URL" alt="popis" /> slouží k vložení obrázku. [1]
Celému textu mezi počátečním a ukončovacím tagem včetně tagu samotného se
říká element [8]. Někdy se o elementu hovoří i ve smyslu tagu, který se obecně používá
k nějakému účelu (např. „element h1 slouží k vyznačení nadpisu první úrovně“) [1].
Obr. 3.17 Pojmy tag a element
Tagy rozdělujeme na párové a nepárové. Obvykle se tagy vyskytují v párech.
Tento pár vždy tvoří počáteční a ukončovací tag. Ukončovací tag má před svým názvem
1
Více o MathML viz část 3.3.5.1.
2
Více o SVG viz část 3.3.5.2.
25
ještě ukončovací znak „/“ (lomítko). Příkladem párového tagu může být např. dvojice
<title> a </title>. [1]
Definice HTML 4.01 povoluje u některých párových značek koncovou značku
vynechat. Jedná se o tagy, pro které dokáže prohlížeč odhadnout místo správného
výskytu příslušného ukončovacího tagu. Příkladem takového tagu může být značka <p>
vymezující jednotlivé odstavce textu. Pokud tedy prohlížeč v textu odstavce narazí
na tag pro začátek odstavce, automaticky předchozí odstavec ukončí. [1, 5]
Kromě párových tagů existuje i několik tagů nepárových, které ukončovací
značku nemají, neuzavírají žádný text. Nepárovým tagem je např. značka <img>
pro vložení obrázku nebo <br> pro řádkový zlom. (V XHTML se nepárové tagy ukončují
lomítkem „/“ před znakem „>“. Obecný tvar zápisu nepárového tagu je tedy <název_tagu/>
– například nepárový tag <br/>.) [1, 5, 9]
Značky můžeme z hlediska významu rozdělit na tři základní skupiny:
 Strukturální značky jsou ty, které rozvrhují strukturu dokumentu. Příkladem jsou
odstavce (<p>), nadpisy (<h1>, <h2>). Dodávají dokumentu formu.
 Popisné (sémantické) značky popisují povahu obsahu elementu. Příklad nadpis
(<title>) nebo adresa (<address>). Současný trend je orientován právě na sémantické
značky, které usnadňují automatizované zpracovávání dokumentů a
vyhledávání informací na Webu.
 Stylistické značky určují vzhled elementu při zobrazení. Typickým příkladem je
značka pro tučné písmo (<b>). Tento druh značek se nedoporučuje používat,
trendem je používání kaskádových stylů (viz část 3.1.4).
[5]
HTML v názvech tagů nerozlišuje mezi velkými a malými písmeny. Význam
následujících čtyř tagů je tedy stejný: <title>, <TITLE>, <TiTlE>, <tItLe>. Doporučuje
se však psát značky jednotným způsobem. (V XHTML malými písmeny.) [1, 2]
3.1.3 Atributy
Pro řadu značek jsou definovány tzv. atributy, které slouží k určení vlastností daného
tagu. Jejich prostřednictvím můžeme ovlivňovat chování tagu nebo mu poskytnout potřebné
informace. [2, 3]
26
Atributy lze uvádět pouze u počátečních tagů. Píší se mezi název tagu a ukončovací
znak „>“. Pokud je třeba použít u jednoho tagu atributů více, oddělují se navzájem
mezerou. V tomto případě nezáleží na pořadí, ve kterém je uvedeme. [1]
Obecný tvar zápisu tagu s atributy tedy je:
<název_tagu atribut1=″hodnota″ atribut2=″hodnota″ … atributn=″hodnota
″>
– např. tedy <a href=″URL″>text odkazu</a>. [1, 3]
3.1.4 Kaskádové styly
CSS je zkratka pro anglický název Cascading Style Sheets (tabulky kaskádových stylů)
[10]. V češtině je pro CSS vžitý název kaskádové styly [12]. CSS je formátovací jazyk
pro popis způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích HTML, XHTML a v dalších
formátech založených na XML [10, 11]. Jazyk byl navržen standardizační organizací
W3C [10].
Kaskádové styly umožňují definovat způsob zobrazení každého elementu
na stránce – druh, barvu a velikost písma, způsob zarovnání, způsob zvýraznění apod.
[45]
Hlavním důvodem propagace CSS v současnosti je oddělení vzhledu dokumentu
od jeho struktury a obsahu. Ve starších verzích HTML (konkrétně po verzi HTML 3.2
včetně) je text stránky mnohdy špatně strukturován, protože jsou využívány značky definované
pouze pro dosažení určitých grafických efektů (např. tag <b> pro tučné písmo,
tag <i> pro kurzívu apod.). [10, 13]
Používání kaskádových stylů ve srovnání se samotným HTML přináší různé
výhody:
 širší formátovací možnosti
 dynamická práce se styly
 větší kompatibilita alternativních webových prohlížečů
 kratší doba načítání stránky
 přehlednost zdrojového kódu.
[10, 13]
Navíc styly umožňují definovat jednotný vzhled stejných elementů v celém
souboru dokumentů na jednom místě, což je zřejmou výhodou proti použití
27
formátovacích atributů, které je třeba opakovaně nastavovat u každého elementu.
[10, 13]
Z rozdělení struktury a formátování dokumentu plynou následující výhody:
 jeden styl může být použit společně s neomezeným počtem stránek
 v jednom dokumentu může být použito několik stylů, které se navzájem doplňu-
jí.
Z možnosti sdílení jednoho stylu více stránkami plynou další výhody: jednotný vzhled a
rychlá změnu designu stránek [1, 14].
CSS se rozdělují na externí (vnější) styly a interní (vnitřní) styly.
 Externí styly se ukládají do samostatného souboru s příponou .css. Existují dvě
možnosti pro připojení externího stylu ke zdrojovému HTML dokumentu: použitím
tagu <link> nebo pomocí příkazu @import v samotné definici stylu mezi
tagy <style> a </style>. Tagy <link> i <style> se zapisují přímo v hlavičce
dokumentu.
 Interní styly se zapisují přímo do zdrojového kódu HTML stránky. Interní styly
lze použít dvojím způsobem – definicí stylu v hlavičce dokumentu v elementu
<style> nebo definicí stylu v jednom konkrétním elementu v atributu style
(tzv. in-line styl nebo přímý styl). Druhý způsob je však v rozporu s původnímu
záměrem zavedení kaskádových stylů, směšuje totiž obsah dokumentu s jeho
grafickou prezentací.
[1, 12, 15, 16, 17]
 Příklad demonstrující všechny čtyři možnosti připojení stylu k HTML dokumentu
Zdrojový text:
<html>
<head>
<title>titulek stránky</title>
<link rel=stylesheet type=″text/css″
href=″http://style.com/super″ title=″super styl″>
<style type=″text/css″>
@import url(http://style.com/zakladni);
h1 { color: blue }
</style>
</head>
<body>
<h1>Nadpis je krásně modrý</h1>
<p style=″color: green″>Paragraf je zelený.
</body>
</html>
28
3.1.5 Znakové entity
Některé znaky jsou rezervované pro značkování, neměly by se používat v textu dokumentu
– například ostré závorky „<“ a „>“ . Pro vkládání těchto znaků do textu vznikly
tzv. znakové entity.
Znakové entity se zapisují pomocí sekvence znaků, kterou prohlížeč interpretuje
jako celek a zobrazí přímo daný speciální znak. Sekvence začíná znakem „&“ a končí
středníkem. Mezi nimi je krátký alfanumerický kód daného znaku. Například pro zobrazení
znaku „<“ („menší než“), je třeba do zdrojového kódu stránky zapsat entitu
&lt; resp. &#60;.
[1, 46]
3.1.6 Odkazy, URL a obrázky
„Největší silou HTML je možnost zachytit vztahy mezi částmi textu či obrázky a
jinými dokumenty.“ [19] Některé části HTML stránky mohou sloužit jako odkazy
na jiné stránky (tzn. že HTML je hypertextový). Aktivací odkazu (nejčastěji kliknutím)
se dá prohlížeči příkaz k zobrazení cíle odkazu – HTML stránky, obrázku, videa, ap.
Odkazy jsou většinou vzhledem k okolnímu textu zvýrazněny. [1, 19]
V každém odkazu musí být určeno místo v Internetu, kam odkaz ukazuje.
Pro potřeby Webu bylo vytvořeno tzv. URL (Uniform Resource Locator). URL je
jednoznačná adresa, která je používána k přesné specifikaci umístění zdrojů informací
(dokumentů nebo služeb) na Internetu (webových stránek, e-mailových adres, souborů,
diskusních skupin, ...). Například adresa http://www.is.muni.cz je typickým příkladem
URL. [1, 18, 19]
URL, která obsahují schémata, adresu počítače a určení cesty k dokumentu, se
nazývají absolutní URL. Vedle absolutních URL existují i tzv. URL relativní, která obsahují
jen část informace o umístění zdroje (část cesty). Relativní URL lze nejlépe využít
pro odkazy mezi stránkami v rámci stejného adresářového stromu na serveru. [1, 3,
19]
29
 Příklad na odvození relativního URL z absolutního je uveden v následující tabulce:
absolutní URL
relativní URL při odkazování ze souboru:
index.html 1.html
http://www.xyz.cz/index.html --- ../index.html
http://www.xyz.cz/prvni.html prvni.html ../ prvni.html
http://www.xyz.cz/slozka/1.html slozka/1.html ---
Tabulka 3.1 Absolutní a relativní URL
[1, 21]
K vytvoření odkazu se používá párový tag <a> s atributem href. Pro vložení
odkazu do webové stránky pak poslouží následující konstrukce:
<a href=″URL″>text odkazu</a>
Specifikuje se tedy URL zdroje, na který bude odkaz ukazovat (cíl odkazu), a text, který
bude odkaz označovat (kliknutím na něj se odkaz aktivuje). [1, 19]
Pro vložení obrázku slouží nepárový tag <img/> se dvěma povinnými atributy
src a alt. Konstrukce pro vložení obrázku je následující:
<img src=″URL″ alt=″popis″ />
Atribut src slouží k specifikaci URL obrázku a atribut alt slouží k přidání krátkého popisu
obrázku (zobrazí se místo obrázku v prohlížečích, které nepracují v grafickém režimu).
[1, 3]
3.2 Využití HTML v tvorbě testových otázek
HTML dramaticky rozšiřuje oproti prostému textu možnosti prezentace otázek. Do zadávací
části lze vkládat formátovaný text (horní a dolní indexy, kurzíva, tučné písmo
atd.), odkazy, obrázky a další multimediální objekty ( video, animace). Mezi jednotlivé
testové otázky lze rovněž vkládat průvodní HTML texty (viz část 2.3.2.7).
3.2.1 Odkazy
Do zadávací části lze pomocí odkazů vkládat zvuky, videa, externí PDF dokumenty,
applety3
apod.
Zadání otázek z oblasti chemického názvosloví je většinou stručné, a není proto
potřeba využívat externí PDF dokumenty. Zvuky a videa nemají v chemickém ná-
3
Více o appletech viz část 3.3.3.
30
zvosloví uplatnění. Odkazy lze však využít např. pro vkládání modelů molekul (interaktivní
3D modely zobrazované v appletu jMol).
Odkazované materiály mohou být uloženy jak ve Studijních materiálech, tak
i kdekoli na Webu. Do zadávací části se pak vloží odkaz ve tvaru:
<a href=″cíl_odkazu″>text odkazu</a>.
3.2.1.1 Vkládání správných cílů odkazů v IS MU
Složka se studijními materiály daného předmětu má URL
https://is.muni.cz/auth/el/kod_predmetu (pro vnitřní odkazy v rámci IS MU)
nebo http://is.muni.cz/el/kod_predmetu (pro vnější odkazy dostupné
mimo IS MU). Vnitřní WWW odkaz tedy může vypadat například takto:
https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2005/C1441/
V URL se povinně identifikuje fakulta (1431), období (podzim2005) a studijní předmět
(C1441).
Podsložky ve Studijních materiálech získají při založení automatické jedinečné
číslo. URL konkrétního materiálu pak může být např.
https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2005/C1441/354/1487/index.html
Automatická čísla složek lze nahradit při založení či úpravě složky zkratkou pro vnitřní
WWW odkaz.
Přesné URL konkrétní složky (či podsložky) ve Studijních materiálech lze zjistit
v informacích o složce - např. kliknutím na symbol montážního klíče ve Správci souborů.
Tato zkratka umožní zpřehlednit výsledné adresy, např.
https://is.muni.cz/auth/el/1431/podzim2005/C1441/um/skripta/index.html
Obr. 3.18 Zjištění URL pomocí montážního klíče
31
Adresu odkazovaného souboru lze (podobně jako adresu složky) zjistit kliknutím
na symbol montážního klíče ve Správci souborů a poté ji vepsat či zkopírovat
do zdrojového textu otázky. Další možností vložení správného odkazu je použití interního
HTML editoru (viz část 2.3.4.2).
3.2.2 Obrázky
Podobně jako odkazy lze do zadávací části testové otázky vložit obrázek.
 Příklad testové otázky s vloženým obrázkem:
Zdrojový text otázky:
::8.3/3a1::Vyberte správný geometrický vzorec následující molekuly:
<b>H<sub>2</sub>O</b>
:r1 <img src=″obrazky/H2Ostrukt.gif″ alt=″h20strukt1″ align=″middle
″ />
:r2 <img src=″obrazky/H2Ostrukt-spatna.gif″ alt=″h20strukt2″ align=
″middle″/>
:r1 ok
Výsledný vzhled otázky:
Obr. 3.19 Vkládání obrázků do testových otázek
32
3.3 Prezentace chemie na Internetu
V současné době je Web jedním z nejpopulárnějších prostředků pro uveřejňování dokumentů
a nejrůznějších materiálů. Proto vznikla potřeba touto cestou prezentovat i chemické
a matematické rovnice a vzorce, matematické výrazy používané v chemii apod.
Jazyk HTML však dostatečně nepodporuje vkládání chemických a matematických
textů na stránky. Má totiž pouze konstantní sadu značek, a tak si je uživatel nemůže
podle potřeby dodefinovat Následující kapitola je proto věnována nejrůznějším
přístupům k řešení problematiky zobrazování těchto textů na Webu. [22]
3.3.1 Řešení založené pouze na HTML
3.3.1.1 HTML 3.0
První podpora pro zobrazení matematických výrazů na webových stránkách se objevila
v návrhu HTML verze 3.0 v roce 1995. Zahrnovala elementy odvozené od příkazů typografického
systému TeXu (viz kapitola 4).
S využitím HTML 3.0 lze v kódu zapsat vzorec e
n
n
n







1
1lim jako:
<math>&lim;_n&rarr;_(<left>1+{1<over>n}<right>^n^=e</math>
Logika zápisu v HTML 3.0 je zcela stejná jako v TeXu, k vysázení uvedeného výrazu
v tomto jazyce slouží konstrukce:
$$\lim_{n\to\infty}\left(1+{\frac{1}{n}}\right)^n=\mathrm e$$
Bohužel HTML 3.0 se nikdy nestalo standardem, výše popsaný způsob zápisu
vzorců tedy v současnosti nemá uplatnění.
[1]
3.3.1.2 Formátování chemických vzorců a rovnic v HTML 4.01
Prakticky jedinými nástroji, které lze využít pro formátování vzorců a rovnic v HTML,
jsou párové tagy <sub> pro dolní index a <sup> pro horní index. Jimi lze však formátovat
jen opravdu jednoduché vzorce.
33
 Příklad testové otázky využívající tagy <sub> a <sup>:
Zdrojový text otázky:
::8.1.C/3b::U následující částice doplňte náboj místo otazníku:
<b>[Ag<sup>III</sup>(Te<sup>VI</sup>O<sub>6</sub>)<sub>2</sub>]<sup>?
</sup></b>
náboj :t_____
:t=″9-″ ok
Výsledný vzhled:
Obr. 3.20 Testová otázka s horními a dolními indexy
Jedním z nejčastěji využívaných symbolů v chemických rovnicích je šipka „→“.
Velmi nedokonalou šipku můžeme v HTML vytvořit zápisem: -----&gt; (viz Obr.3.5.a).
Pro vytvoření graficky lepší šipky (viz Obr.3.5.b) lze využít následující trik:
1) nakreslit si obrázek, na kterém není nic jiného než jeden černý bod
2) tento obrázek uložit např. pod názvem blackdot.gif
3) obrázek vložit do zdrojového textu stránky na místě vodorovné čáry
Zápis v HTML k vytvoření takovéto šipky vypadá následovně:
<img src=″blackdot.gif″ alt=″blackdot.gif ″ align=″middle″ height=″1″
width=″40″ />&gt;
Výhodou takto vytvořené šipky je, že se může volbou atributu width podle potřeby
prodlužovat.
Další možností je vložení celé šipky jako obrázku. Na Obr.3.5.c je uvedeno
několik příkladů šipek využívaných v chemických rovnicích. Obrázky byly vytvořeny
v programu Macromedia Flash MX 6.0.
Různé šipky lze rovněž zobrazit pomocí znakových entit: &#8594; &#8592;
&#8652; &#8651 (viz Obr. 3.21.d). Některé z těchto entit však nepodporují všechny prohlížeče
(zejména Microsoft Internet Explorer).
34
Obr. 3.5 Vkládání šipek do HTML dokumentu
a) Šipka vytvořená pomocí spojovníků a znakové entity pro symbol „>“
b) Šipka vytvořená jako kombinace obrázku a znakové entity pro symbol „>“
c) Šipky vytvořené jako obrázky
d) Šipky zobrazené pomocí znakových entit &#8594; &#8592; &#8652; &#8651;
Prakticky jedinou možností jak vytvořit složitější chemický nebo matematický
výraz, vzorec či rovnici přímo ve zdrojovém HTML kódu, je vložení tabulky.
Například k zobrazení vzorce 2
2
3
][
][][
OH
OHOH
K


 lze využít následující
tabulku:
<table>
<tr>
<td rowspan=″2″ style=″vertical-align: middle;″>K=</td> <td style=
″border-bottom: 2px solid black″>[H<sub>3</sub>O<sup>+</sup>].
[OH<sup>&minus;</sup>]</td>
</tr>
<tr><td style=″text-align:center
″>[H<sub>2</sub>O]<sup>2</sup></td></tr>
</table>
Výsledný vzhled vzorce je vidět na následujícím obrázku:
Obr. 3.6 Vzorec vložený do HTML dokumentu pomocí tabulky
35
Tabulky se rovněž hodí pro zobrazení nejrůznějších chemických rovnic –
konkrétně se pomocí nich dá vkládat text nad a pod šipkou. Například rovnici fotosyntézy
lze zapsat pomocí následujícího poměrně jednoduchého kódu:
<table>
<tr>
<td>6 CO<sub>2</sub> + 6 H<sub>2</sub>O
<td align=″center″><small>světlo</small><br>
<img src=″sipkavpravo.gif″ alt=″sipkavpravo.gif″ height=″12″
width=″46″>
<br>&nbsp;
<td>C<sub>6</sub>H<sub>12</sub>O<sub>6</sub> + 6 O<sub>2</sub>
</table>
Vznikne tak následující výsledek:
Obr. 3.7 Zobrazení textu nad šipkou pomocí tabulky
Vzorce či rovnice používané v chemii mohou být různého druhu – např. vzorce
vyjadřující matematické vztahy, vzorce sloučenin, rovnice chemických reakcí atd.
Pokud dokument obsahuje větší množství vzorců podobného typu, lze pro jejich formátování
s výhodou využít kaskádových stylů. Grafický výstup vzorců vytvořených pomocí
tabulek není ovšem vždy postačující – nemusí odpovídat typografickým standar-
dům.
[1, 22]
3.3.2 Vzorce jako obrázky
Nejrozšířenějším přístupem v současnosti je překlad matematických a chemických výrazů,
které se nedají v HTML popsat, do obrázků (nejčastěji ve formátu GIF a PNG).
Uvedený přístup má ale řadu nevýhod:
 při změně velikosti fontu v okolním textu se velikost obrázku nemění
 problém se zarovnáním textu v obrázku s okolním textem
 kvalita tisku obrázků a je zpravidla nižší než kvalita tisku textu okolo nich
 pomalé načítání stránek s velkým počtem obrázků
 v rastrových obrázcích není možné vyhledávat
Matematické a jednodušší chemické vzorce lze velmi dobře vysázet v TeXu, případně
v Editoru rovnic od Microsoftu nebo také v OpenOffice.org 2.0 Math apod.
Na složitější chemické vzorce (strukturní a geometrické) je třeba použít specializovaný
36
program pro tvorbu chemických vzorců (ChemSketch, ChemDraw, ChemWeb aj.).
K nejčastěji používaným programům pro překlad matematických a chemických textů do
HTML patří LaTeX2HTML, TeX4ht a systémy počítačové algebry (např. Maple).
[1, 22]
3.3.2.1 Vytváření vzorců Editorem rovnic Microsoft (verze 3.01)
Editor rovnic je program pro vytváření vzorců, rovnic a výrazů v Microsoft Wordu.
Vzorce se tvoří pomocí navigačního panelu, ve kterém ikonky reprezentují jednotlivé
formátovací možnosti.
Obr..3.8 Navigační panel v Editoru rovni Microsoft
Vytvořený vzorec nelze přímo exportovat do formátu GIF, ale lze ho zkopírovat
např. do Adobe Photoshopu a poté ve formátu GIF uložit.
Následující obrázek byl vytvořen výše popsaným způsobem, konkrétně byl použit
program Adobe Photoshop 7.0 CE:
Obr. 3.9 Vzorec vytvořený Editorem rovnic Microsoft 3.01
3.3.2.2 Vytváření vzorců pomocí OpenOffice.org 2.0 Math
Kancelářský balík OpenOffice.org 2.0 obsahuje mimo jiné aplikace (Writer, Calc,
Draw, Impress) i aplikaci pro tvorbu matematických vzorců Math. Podporuje nejen numerické,
logické a maticové operátory, ale i množinové funkce a zápis řecké abecedy.
Každý vzorec je možné poskládat výběrem vhodných symbolů z menu s nástroji
nebo napsat jeho kód do okna Příkazy. V dalším okně se zobrazuje hotový vzorec.
37
Obr. 3.10 Prostředí aplikace OpenOffice.org 2.0 Math
Vytvořený vzorec lze přímo z nabídky exportovat pouze do PDF (pokročilejší
uživatelé však mohou využít XML filtrů, které převádějí XML formát, který nativně používá
OpenOffice.org, do jiného formátu (HTML, XHTML, MathML apod.).
Následující vzorec byl vytvořen tak, že z dokumentu PDF pomocí nástroje Snímek
v Adobe Readeru 6.0 CE byl vzorec zkopírován do programu Macromedia Flash
MX 6.0 a poté exportován do formátu GIF:
Obr..3.11 Vzorec vytvořený v aplikaci OpenOffice.org 2.0 Math
Vzorec má zdrojový kód:
K=[H_{3}O^{%strictlylessthan}] cdot [OH^{%and}] over [H_{2}O]^{2}
Další možností je vložení vzorce z aplikace Math do textového procesoru Writer
(jedna z aplikací OpenOffice.org 2.0). OpenOffice.org Writer umožňuje export
do HTML (volba Soubor – Odeslat – Vytvořit HTML dokument), hodí se proto
k vytváření stránek obsahujících větší množství vzorců.
Třetí možností je vložení vzorce z OpenOffice.org 2.0 Math do vektorového editoru
OpenOffice.org 2.0 Draw, který umožňuje přímý export do HTML a vytváří
z vložených vzorců obrázky ve formátu GIF nebo JPG.
[23, 24]
38
3.3.2.3 Maple
Maple je systém počítačové algebry. Umí provádět analytické výpočty se vzorci, numerické
výpočty, grafické zobrazení výsledků a umožňuje uživateli souběžně dokumentovat
svou postupující práci až po vytvoření článku v LaTeXu nebo HTML dokumentu
v podobě webové stránky. [25]
Výstup do jazyka HTML lze provést volbou v menu File - Export As HTML.
Při exportu lze zvolit výstup s rámci nebo bez rámců a adresář, do kterého se budou
ukládat obrázky (pouze ve formátu GIF). [22]
Následující obrázek byl vytvořen programem Maple 9.5 a následným exportem
do HTML:
Obr..3.13 Vzorec vytvořený programem Maple 9.5
K vytvoření vzorce byl použit příkaz:
K=((([H[3]*O^`+`]*[(OH)^`-`]))/[H[2]*O]^2);
3.3.2.4 LaTeX2HTML
LaTeX2HTML je automatický převodník dokumentu v LaTeXu (verze 2.09 nebo 2ε)
do formátu HTML. Jeho autorem je Nikos Drakos.
Převodník rozdělí původní LaTeXový dokument na více částí propojených odkazy,
vytvoří obsah, index a převede vzorce a vložené obrázky do formátu GIF nebo PNG.
Program zpracovává matematické výrazy a formule v podstatě dvěma hlavními
způsoby:
 obrázek z celého vzorce nebo formule
 kombinace textové reprezentace a obrázků
LaTeX2HTML volí nejvhodnější způsob transformace podle obsahu LaTeXového
dokumentu a požadované verze HTML.
Následující obrázek byl vytvořen v SUSE LINUXu 9.3 v desktopovém prostředí
KDE v (La)TeXovém editoru Kile 1.7.1 umožňujícím kovrezi LaTeXu do HTML pouze
kliknutím na tlačítko LaTeX2HTML:
Obr..3.14 Vzorec vytvořený programem LaTeX2HTML
39
K vysázení vzorce rovnovážné konstanty byl v LaTeXu použit zápis:
$$K=\frac{[H_3O^+][OH^-]}{[H_2O]^2}$$
[22]
3.3.2.5 Srovnání grafických výstupů programů z částí 3.3.2.1 až 3.3.2.4 a tabulky
z části 3.3.1.2
Výsledné obrázky uvedené v předchozích částech jsou pro srovnání znázorněny v následujícím
přehledu:
Obr..3.15 Srovnání grafických výstupů
a) obrázek vytvořený pomocí tabulky v HTML
b) obrázek vytvořený Editorem rovnic Microsoft 3.01
c) obrázek vytvořený pomocí OpenOffice.org 2.0 Math
d) obrázek vytvořený programem Maple 9.5
e) obrázek vytvořený programem LaTeX2HTML
40
Přehled výstupních formátů dokumentů vytvořených v programech diskutovaných
v částech 3.3.2.1 až 3.3.2.4, přehled možností exportu a formátů obrázků vytvořených
při exportu do HTML udává následující tabulka:
program
Editor rovnic
Microsoft 3.01
OpenOffice.org
2.0 Math
Maple 9.5 LaTeX2HTML
výstupní formát ---
ODF
MML
MW
MWS
HTML
možnosti exportu4
---
PDF
HTML5
XHTML6
SVG
PNG
HTML
TEX
---
formát obrázků ---
GIF
JPG7
GIF
MML
GIF
PNG
Tabulka 3.2 Přehled výstupních formátů, možností exportu a formátů obrázků
Po srovnání výše uvedených možností zobrazování vzorců na Internetu bych doporučila
jednodušší vzorce (s horními či dolními indexy, zlomky apod. ) a chemické
rovnice formátovat přímo v HTML (většinou je to rychlejší metoda oproti vytváření a
ukládání vzorců ve specializovaných programech). Pro vytváření složitějších vzorců
(převážně matematických obsahujících odmocniny, integrály, limity apod.) bych doporučila
LaTeX2HTML (protože TeX umožňuje relativně rychlý zápis i složitějších výrazů
a výstup zachovává typografické konvence).
3.3.2.6 ACD/ChemSketch
ACD/ChemSketch je balík programů, jehož jádro tvoří editor chemických struktur firmy
Advanced Chemistry Development, Inc. Používá se ke grafickému znázorňování
chemických struktur, reakcí a schémat. Může být rovněž využit k tvorbě chemicky orientovaných
zpráv a prezentací. Freeware verze programu ChemSketch je zdarma
dostupná na internetu - viz [28].
Příklad vzorce vytvořeného programem ACD/ChemSketch Freeware 5.12 je
uveden v části 3.3.2.9.
[27]
4
Vybrané možnosti exportu mající význam pro tvorbu chemických vzorců a rovnic.
5
Po vložení vzorce do alikace OpenOffice.org 2.0 Writer či Draw.
6
Po vložení vzorce do alikace OpenOffice.org 2.0 Draw.
7
Obrázky ve formátu JPG lze vytvořit pouze v aplikaci OpenOffice.org 2.0 Draw.
41
3.3.2.7 CS/ChemDraw
CS/ChemDraw je komerční editor chemických struktur od firmy CambridgeSoft. Panel
nástrojů vypadá velmi podobně jako v programu ChemSketch.Vytvořené vzorce lze přímo
uložit formátu GIF – příklad vzorce vytvořeného programem CS/ChemDraw Ultra
8.0 je uveden v části 3.3.2.9.
3.3.2.8 ChemWeb
Program ChemWeb, který je zdarma distribuován firmou SoftShell (viz [29]), je omezenou
verzí programu ChemWindow od téže firmy – vzorce umožňuje uložit pouze
jako obrázek ve formátu GIF.
Je vhodný k vytváření chemických struktur, obrázků laboratorních aparatur
a vývojových diagramů. Příklad vzorce vytvořeného programem ChemWeb je uveden
v části 3.3.2.9.
[1, 30]
3.3.2.9 Srovnání grafických výstupů použitých programů
Obrázky vytvořené v programech diskutovaných v částech 3.3.2.6 až 3.3.2.8 jsou
pro srovnání uvedeny společně v následujícím obrázku:
Obr. 3.19 Srovnání grafických výstupů programů
a) ChemSketch b) ChemDraw c) ChemWeb
Graficky kvalitnější obrázky z programů ChemSketch a ChemDraw lze získat
zkopírováním vytvořené struktury do programu Macromedia Flash a následným exportem
do formátu PNG.
3.3.3 Zobrazování výrazů pomocí appletů a pluginů
Applet je program napsaný v jazyce Java, který pro svůj běh vyžaduje Java-kompatibilní
prohlížeč. Ve zdrojovém kódu HTML dokumentu je umístěn pomocí párové značky
<applet> nebo <object> (v současnosti není tag <applet> doporučovaný). [31, 32]
42
Plugin obecně znamená přídavný modul programu, který rozšiřuje jeho funkcio-
nalitu.
Speciální pluginy a applety umožňují zobrazení výrazů zapsaných v TeXu nebo
jiném jazyku. Použití pluginů s sebou přináší také některé nevýhody – některé pluginy
jsou závislé na konkrétním prohlížeči či platformě; inicializace pluginů rovněž zpomaluje
načítání a zobrazování dokumentů.
[22]
3.3.3.1 WebEQ
WebEQ je sada Java-appletů, které umožňují do stránek vkládat vzorce zapsané
v jednoduché syntaxi, vycházející z typografického systému TeX. Pro vytváření vzorců
je potřeba komerční program WebEQ. [1, 22]
3.3.4 Dokumenty PDF, PS, DVI
Pokud je třeba na Webu zveřejnit rozsáhlejší text s požadavkem na vysokou kvalitu
typografické úpravy, lze využít dokumentů ve standardním elektronickém formátu. Nejčastěji
používané formáty jsou PS (PostScript), DVI (DeVice Independent) a PDF (Portable
Document Format). Mezi nevýhody uvedeného postupu patří zpravidla větší velikost
přenášených souborů (např. v porovnání s HTML dokumenty podobného rozsahu)
a nutnost instalace speciálního prohlížeče pro každý z formátů. [22]
3.3.5 Chemické a matematické texty na budoucím Webu
Předefinováním jazyka HTML jako podmnožiny XML – XHTML – se otevřel prostor
pro propojení webových dokumentů s dalšími specializovanými formáty založenými
na XML. Z nich mají pro zobrazování chemických a matematických výrazů význam
především MathML a SVG. [22]
3.3.5.1 MathML
MathML (Mathematical Markup Language, česky matematický značkovací jazyk) je
podmnožina jazyka XML určená primárně pro zápis matematických výrazů. MathML
obsahuje značky jak pro grafickou prezentaci výrazu (jeho zobrazení na Webu), tak
i sématické značky (umožňují multifunkční využití výrazů – vyhledávání, indexaci, propojení
se systémy počítačové algebry, …).
43
V současné době se rozvíjí nativní podpora MathML v nejrozšířenějších prohlížečích.
Nejlepší podporu přináší Amaya (testovací prohlížeč W3C), která umožňuje
zobrazení i editaci výrazů. Metscape 7 a Mozilla podporují jen jistou podmnožinu
MathML tagů. Microsoft Internet Explorer (MIE) ani Opera nepodporují MathML vůbec.
Prohlížeče je však možné doplnit o pluginy, které umožní vzorec zobrazit (MathPlayer
pro MIE, HP EzMath pro MIE i Mozillu aj.).
[22, 33, 34]
3.3.5.2 SVG
SVG (Scalable Vector Graphics, škálovatelná vektorová grafika) je jazyk založený
na XML, který popisuje dvojrozměrnou grafiku. Je jedním z kandidátů na základní
otevřený formát vektorové grafiky na Webu. Zatímco formátů rastrové grafiky existuje
na Webu několik (např. GIF, PNG a JPEG), otevřený vektorový formát zatím chybí.
SVG definuje tři základní typy grafických objektů: vektorové tvary, rastrové obrazy
a textové objekty. Základní objekty mohou být seskupovány, transformovány a lze
je formátovat pomocí atributů nebo stylů CSS. V rámci SVG lze také využívat interaktivitu
či animace.
[35, 36]
44
4 TeX
TeX je volně šířitelný systém počítačové sazby. Vytvořil ho profesor Donald Ervin
Knuth ze Stanfordské univerzity, protože v 70. letech 20. století nebyl spokojen s tím,
jak školní nakladatelství sázelo jeho skripta určená studentům (ve skriptech se objevovalo
mnoho chyb, především v matematických vzorcích, a rovněž nebyl spokojen s
typografickým zpracováním). Název TeX je odvozen od řeckého slova „techné“, které
v řečtině znamená nejen technologii, ale i umění.
TeX je obecně považován za nejlepší nástroj pro matematickou sazbu, jeho propracovanost
nemá obdoby v žádném jiném (ani komerčním) systému. TeX je hojně používán
i v běžné sazbě.
[36, 37, 38, 39, 40]
4.1 Obecné vlastnosti TeXu
4.1.1 Vývoj TeXu
Koncepce systému je navržena tak promyšleně a obecně, že od roku 1983, kdy
se rozšířila první verze, nedošlo k žádným zásadním změnám [39].Zajímavostí je způsob
označování verzí programu: místo tradičního zvyšování čísla verze se označení
verze TeXu prodlužuje o další číslici desetinného rozvoje čísla π. Aktuální verzí programu
je „3.14159“.
[36, 37, 38]
4.1.2 Nadstavby TeXu
V systému TeX je definováno zhruba 300 základních značkovacích příkazů. Pomocí
makrojazyka, který je součástí TeXu, je možné vytvářet nové sázecí příkazy a
rozšiřovat tak možnosti TeXu. Takto byly vytvořeny nadstavby TeXu – například plainTeX,
AMS-TeX či LaTeX.
Jednou z nejvýznamnějších volně šířených nadstaveb je systém LaTeX, vytvořený
Leslie Lamportem. Byl vyvinut zejména pro zjednodušení sazby dokumentů
v TeXu a zpřístupnil tak jinak poněkud složitý jazyk běžnému uživateli.
[37, 39]
45
4.1.3 Jak TeX pracuje
Jádro systému tvoří překladač jazyka TeX společně s nadstavbou (v dalším textu se pojmem
nadstavba rozumí přímo nadstavba LaTeX). Vstupem do překladače je textový
soubor s rozšířením .tex. Zdrojový dokument .tex obsahuje vedle vlastního textu
i příkazy k jeho vysázení.
Obr. 4.22 Práce systému TeX
Při zpracování zdrojového dokumentu překladač dále načítá další soubory s rozsířením:
.tfm (informace o šířkách a výškách písem, sklonu a dalších hodnotách), .fmt
(sbírka TeXových maker), .sty (stylové soubory).
Při překladu se vytváří textový soubor s rozšířením .log, který obsahuje podrobný
výpis všech informací o průběhu překladu.
Výstupem překladače je dále soubor s rozšířením .dvi, který je vytvořen tak
obecně, aby jej bylo možné zpracovat na různých finálních zařízeních. Jeho obsah je
tedy nezávislý na zobrazovacím zařízení (DeVice Independent). Finální výstup vznikne
po zpracování souboru .dvi programem specifickým pro požadované výstupní zařízení
(obrazovka, tiskárna). Nejčastějšími konečnými výstupními formáty jsou PDF a PS.
[37, 39]
4.2 Využití TeXu v tvorbě testových otázek
Vzorce a chemické rovnice vytvořené v TeXu lze zpracovat programem LaTeX2HTML
(viz část 3.3.2.4) a vzniklé obrázky je možné vkládat do testových otázek.
 Příklad testové otázky s obrázkem vygenerovaným programem LaTeX2HTML:
Zdrojový text otázky:
::8.1.C/2a::V následující sloučenině určete centrální atom a vepište
jemu příslušné Stockovo číslo (římskými číslicemi): <IMG WIDTH="64"
HEIGHT="41" ALIGN="TOP" SRC="img9.png" ALT="PuF_{7}^{2-}" />
centrální atom :v1, Stockovo číslo :t_____
46
:v1="Pu":t="V" ok
:v2="F"
Výsledný vzhled:
Obr. 4.23 Testová otázka s obrázkem vygenerovaným programem LaTeX2HTML
Přímo do zdrojového kódu testových otázek lze vkládat výrazy formulované
jazykem mimeTeX (viz část 4.2.1). Formule musí být uzavřeny do párového tagu <M>.
 Příklad testové otázky s obrázkem vytvořeným v mimeTeXu:
Zdrojový text otázky:
::8.1.C/2a::V následující sloučenině určete centrální atom a vepište
jemu příslušné Stockovo číslo (římskými číslicemi): <M>\blue\mathrm
PuF_{\tiny 7}^{\tiny 2-}</M><style>img {vertical-align:
middle}</style>
centrální atom :v1, Stockovo číslo :t_____
:v1="Pu":t="V" ok
:v2="F"
Výsledný vzhled:
Obr. 4.24 Testová otázka s obrázkem vytvořeným v mimeTeXu
[3]
4.2.1 mimeTeX
MimeTex je CGI-skript sloužící k převodu výrazů zapsaných v syntaxi podobné LaTeXu
do obrázků ve formátu GIF. Umožňuje tak vkládat LaTeXovské výrazy do HTML
stránek. Jeho autorem je John Forkosh.
Kompletní manuál k mimeTeXu je dostupný na adrese [41], stručný návod na
vytváření chemických vzorců a rovnic je uveden v následující části 4.2.2.
[41]
4.2.2 Stručný návod k vytváření chemických vzorců a rovnic
v mimeTeXu
Syntaxe příkazů v mimeTeXu je blízce příbuzná LaTeXu. Pro použití mimeTeXu je
tedy třeba mít alespoň zevrubné znalosti LaTeXu.
47
4.2.2.1 Příkazy v LaTeXu
Příkazy ovlivňující způsob sazby jsou trojího typu:
4) jeden, tzv. aktivní znak, např. &, $, ^,
5) posloupnost \z, kde z je určitý neabecední znak, např. \#, \\, \%,
6) posloupnost \slovo, kde slovo je posloupnost písmen, např. \large, \frac.
Systém rozlišuje v zápisu slovních příkazů velká a malá písmena – např. zápisy
\large a \Large mají odlišný význam.
Některé příkazy mohou být doplněny o argumenty (parametry) uváděné ve
složených, hranatých nebo kulatých závorkách v závislosti na typu příkazu a druhu parametru.
Pořadí parametrů je třeba dodržovat v souladu s definicí příkazu. Parametr
uvedený v hranatých závorkách je nepovinný a lze jej vynechat (i se závorkami). Parametr
ve složených závorkách je povinný. Jsou-li složené závorky vynechány, je jako
hodnota parametru brán jeden symbol nacházející se bezprostředně za daným příkazem.
Za slovními příkazy, které nemají argumenty, se musí nacházet oddělovací neabecední
znak nebo konec řádku.
Pojmem skupina je označován úsek textu, který je ohraničen dvěma způsoby:
 složenými závorkami „{…}“
 dvojicí příkazů \begin{název} a \end{název}. Za parametr název je dosazeno
určité slovo s definovaným významem. Tato dvojice příkazů ohraničuje
tzv. prostředí, což je úsek textu, který má být chápán jiným způsobem než
okolní text.
Některé příkazy ovlivňují sazbu následujícího textu až do konce skupiny nebo
prostředí, v němž byly uvedeny. Hranicemi skupiny nebo prostředí se tedy nastavuje
úsek vlivu příkazů tohoto typu.
[39]
4.2.2.2 Vložení výrazů z mimeTeXu do testové otázky
Zdrojový text výrazu lze vkládat pouze do zadávací části otázky. Jak již bylo řečeno,
formule mimeTeXu musí být uzavřeny do párového tagu <M> – zápis pro vložení je tedy
obecně:
<M>zdrojový text</M>
[3]
48
4.2.2.3 Velikost (stupeň) písma
MimeTeX má definovaných osm stupňů písma, které mohou být nastaveny těmito
příkazy8
:
 \tiny
 \small
 \normalsize
 \large (implicitně nastavený)
 \Large
 \LARGE
 \huge
 \Huge
Na rozdíl od standardních LaTeXových příkazů se v mimeTeXu mohou tyto
příkazy vyskytovat uvnitř matematického prostředí (viz část 4.2.2.4). Ovlivňují vzhled
veškerého textu, který je uveden za nimi. Pokud jsou zapsány uvnitř nějaké skupiny
(prostředí), mají platnost do konce této skupiny.
[41]
4.2.2.4 Matematická prostředí
V LaTeXu je sazba matematického textu zabezpečována matematickými prostředími.
Základní prostředí jsou math a displaymath.
Prostředí math je určeno pro sazbu matematických textů uvnitř odstavce,
prostředí displaymath pro sazbu vysázených (displayed) matematických vztahů (před a
za vztahem je vynecháno volné místo a text je automaticky horizontálně centrován).
MimeTeX běží implicitně v matematickém módu, proto není třeba psát klasické
LaTeXové příkazy pro zahájení a ukončení výše uvedených matematických prostředí.
MimeTeX automaticky používá prostředí math při velikosti písma \normalsize a
menší, při velikosti písma \large a větší jsou vzorce vysázeny v prostředí displaymath.
Pro vysázení vzorce při libovolném stupni písma v prostředí math lze použít příkaz
\textstyle, v prostředí displaymath příkaz \displaystyle.
[39, 41]
8
Příkazy jsou uvedeny od nejmenšího stupně písma po největší.
49
4.2.2.5 Řezy písma
V matematických vzorcích vystupující písmena se považují za tzv. obecná čísla, která se
v LaTeXu implicitně sázejí kurzívou. Tento řez písma není v chemických vzorcích a
rovnicích vždy žádoucí, v chemii se spíše využívá řez vzpřímený.
Pro vysázení vzorce vzpřímeným řezem písma stačí jako první příkaz uvést
\text.
 Příklad:
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .25:
PuF_{\tiny 7}^{\tiny 2-}
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .26:
\text PuF_{\tiny 7}^{\tiny 2-}
Obr. 4.25 Vzorec zapsaný kurzívou
Obr. 4.26 Vzorec zapsaný vzpřímeným řezem
písma
[41]
4.2.2.6 Horní a dolní indexy
Dolní indexy se tvoří znakem podtržení „_“, horní indexy znakem stříška „^“. Text indexu
se uvádí jako povinný parametr příkazu. Pokud je indexem jednopísmenný znak,
nemusí se u parametru uvádět složené závorky.
U indexů chemických vzorců je dobré zmenšit velikost písma, mimeTeX je totiž
implicitně sází velké. Pro změnu velikosti písma u indexu stačí před index uvést některý
z příkazů z části 4.2.2.3. V takovém případě se však nesmí vynechat složené závorky.
 Příklad:
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .27 (implicitně vysázen velikostí písma \large):
\text PuF_{7}^{2-}
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .28:
\text\normalsize PuF_{7}^{2-}
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .29:
\text PuF_{\tiny 7}^{\tiny 2-}
50
Obr.4.27 Horní a dolní indexy –
stupeň písma large
Obr.4.28 Horní a dolní indexy –
stupeň písma normalsize
Obr.4.29 Horní a dolní indexy
– stupeň písma large, stupeň
indexů tiny
[39]
4.2.2.7 Zlomky
Zápisu zlomku se šikmou zlomkovou čarou lze dosáhnout znakem lomítko „/“. Zlomek
s vodorovnou zlomkovou čarou lze vysázet příkazem \frac, který má dva povinné parametry:
čitatele a jmenovatele.
 Příklad:
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .30:
n/2
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .31:
\text K=\frac{[H_3O^+]\cdot [OH^-]}{[H_2O]^2}
Obr.4.30 Zlomek se šikmou zlomkouvou čarou Obr.4.31 Zlomek s vodorovnou zlomkouvou ča-
rou
[39]
4.2.2.8 Odmocniny
Pro vysázení značky odmocniny slouží příkaz \sqrt s jedním povinným parametrem
(argument odmocniny) a jedním volitelným parametrem (kolikátá odmocnina – v mimeTeXu
lze změnit velikost vysázení tohoto čísla).
 Příklad
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .32:
\sqrt[\tiny 6]{-1}
Zdrojový text vzorce na Obr. 4 .33:
t=\frac{X_1 - X_2}{s} \cdot \sqrt{\frac{n_1 \cdot n_2}{n_1 \cdot
n_2}}
Obr. 4.32 N-tá odmocnina
Obr.4.33 Druhá odmocnina
[39]
51
4.2.2.9 Řecká abeceda
Písmena řecké abecedy se sázejí příkazy, které jsou většinou shodné s jejich názvy –
např. příkazy \alpha, \beta, \gamma, \kappa, \lambda, \pi, \rho,
\sigma, \varphi, \psi vysázejí postupně malá řecká písmena uvedená na Obr. 4 .
34, příkazy \Gamma, \Delta, \Theta, \Lambda, \Xi, \Pi, \Sigma, \Phi, \Psi, \Omega
vysázejí postupně velká řecká písmena uvedená na Obr. 4 .35.
Obr. 4.34 Malá řecká písmena Obr. 4.35 Velká řecká písmena
[39]
4.2.2.10 Matematické a chemické značky
Přehled nejdůležitějších matematických značek vyskytujících se v chemických vzorcích
a rovnicích je uveden v následujících tabulkách.
příkaz šipka příkaz šipka
\leftarrow
\Leftarrow
\rightarrow
\Rightarrow
\leftrightarrow
\Leftrightarrow
\longleftarrow
\Longleftarrow
\longrightarrow
\Longrightarrow
Tabulka 4.3 Šipkové symboly
příkaz šipka příkaz šipka
\leq
\not\leq
\geq
\ll
\gg
\sim
\simeq
\pm
\bullet
\cdot
\neq
Tabulka 4.4 Relační symboly a binární operátory
Všechny „long“ a „Long“ šipky mají v mimeTeXu jeden volitelný parametr, který
udává délku šipky v pixelech. Pokud se tyto šipky používají bez volitelného parametru,
je nutné za příkazem pro zobrazení šipky vložit mezeru (bez vložení mezery by se
text za šipkou nezobrazil).
52
 Příklad:
Zdrojový text k Obr. 4 .36:
\longrightarrow
Zdrojový text k Obr. 4 .37:
\longrightarrow[60]
Obr. 4.36 Dlouhá šipka Obr. 4.37 Natažená dlouhá šipka
[39, 41]
4.2.2.11 Text nad a pod šipkou
Text nad (resp. pod) šipkou se v mimeTeXu zapisuje jako horní (resp. dolní) index
za příkazem pro vysázení „long“ nebo „Long“ šipky.
 Příklad:
Zdrojový text rovnice na Obr. 4 .38:
\text As_4O_6+12HCl\longrightarrow[60]^{200\,^\circ C}4AsCl_3+6H_2O
Zdrojový text rovnice na Obr. 4 .39:
\text AsCl_3+3H_2O\longrightarrow[60]_{-3HCl}H_3AsO_3
Zdrojový text rovnice na Obr. 4 .40:
\text As_4O_6+12HCl\longrightarrow[60]^{200\,^\circ C}_{-6H_2O}4AsCl_3
Obr. 4.38 Text nad šipkou Obr. 4.39 Text pod šipkou
Obr. 4.40 Text nad a pod šipkou
[41]
53
5 Vytváření souborů testových otázek
Při vytváření sad testových otázek se mi osvědčil následující postup (obecně využitelný
pro sadu otázek obsahující více otázek podobného charakteru):
 první „vzorovou“ otázku vytvořit formulářem (zjistí se tak správná struktura a
syntax otázky)
 dojde-li k upozornění na chybu v otázce, ihned ji opravit přímo ve formuláři
(v textovém poli nebo v editoru HTML)
 vzorovou otázku zkopírovat z menu ukaž/skryj zdrojovou formu otázky
do vlastního (externího) editoru a uložit
 sadu testových otázek vytvářet tak, že se několikrát zkopíruje vzorová otázka a
vzniklé kopie se patřičně upraví
 vytvořenou sadu vložit do studijních materiálů a zkontrolovat
 v případě chyb sadu upravit buď přímo v okně prohlížeče (menší počet chyb)
nebo ve vlastním editoru (větší počet chyb)
Při vypracovávání sad testových otázek jsem jako externí editor používala volně
šiřitelný (freeware) univerzální editor PSPad (verze 4.3.3).
54
6 Problematika HTML a TeXu
Tato kapitola je zaměřena na problémy vzniklé při používání jazyků HTML a TeX
při vytváření testových otázek. Jednotlivé problémy jsou níže formulovány a jsou nastíněna
jejich možná řešení.
6.1 Problematika HTML
Používání HTML při vytváření testových otázek je spojeno s obecnými problémy prezentace
chemických textů na Internetu, které byly podrobně rozebrány v části 3.3:
 vytváření horních a dolních indexů v chemických vzorcích
 vkládání symbolů šipek
 vkládání textu nad a pod šipkou
 problematika vzorců vložených jako obrázky
V dalším textu budou rozebrány problémy týkající se konkrétně Informačního
systému MU a některé speciální případy obecných problémů z části 3.3 (konkrétně
vkládání horního a dolního indexu nad sebe a změna velikosti horních a dolních inde-
xů).
Po srovnání všech možností prezentace chemických vzorců a rovnic
na webových stránkách jsem zvolila formátování v HTML jako konečné řešení
pro vkládání jednodušších vzorců a rovnic (s horními či dolními indexy, zlomky,
apod.).
6.1.1 Možnost použití HTML pouze v zadávací části otázky
Použití HTML v testových otázkách je omezeno pouze na zadávací část a průvodní
HTML texty. HTML značky tedy nelze vkládat do hodnotící části nebo do zpětné vaz-
by.
Je-li potřeba v možných odpovědích otázky použít HTML značky, je jediným
řešením použít otázky typu r (Zaškrtněte právě jednu možnost) nebo c (Zaškrtněte i více
možností), protože u těchto otázek se odpovědi formulují již v zadávací části. U ostatních
otázek se HTML značky mohou použít pouze v zadání otázky a v odpovědích jich
využít nelze.
55
6.1.2 Kaskádové styly
Do souboru se sadou testových otázek není možné vkládat odkazy na externí CSS styly.
Proto není možné jednotně ovlivňovat vzhled všech chemických vzorců, jednotlivé
vzorce se musí formátovat samostatně nebo s použitím interních CSS (v tagu <style>
nebo in-line styly v atributu style). Tag <style> by měl být umístěn v hlavičce HTML
dokumentu, zapisovat do hlavičky však aplikace Odpovědníky neumožňuje. Tag
<style> lze však v souboru .qdef se sadou testových otázek umístit kamkoliv do zadávací
části otázky. V definici stylu je třeba ve výběrovém pravidle uvést plný kontext vnořené
značky. Pokud se plný kontext neuvede, styl v ISu nefunguje.
 Příklad:
Správná definice stylu (pro tag sup vnořený do tagu b):
<style>b sup {font-size: 70%}</style>
Špatná definice stylu (pro tag sup vnořený do tagu b):
<style>sup {font-size: 70%}</style>
Pokud je záměrem autora vytvářet sady otázek výběrem otázek z jiných sad, je
nutné tag <style> uvádět u každé otázky. Tím je zaručeno, že styl bude použit u každé
vybrané otázky.
Interní CSS styly jsou vhodné k formátování velikosti a zarovnání horních a
dolních indexů, zarovnání obrázků apod.
6.1.2.1 Velikost horních a dolních indexů
Horní a dolní indexy mají implicitně větší stupeň písma než je obvyklé pro chemické
vzorce. Proto je vhodné zmenšení indexů cca na 70 % (vlastnost font-size) pomocí
interních kaskádových stylů.
Příklad:
Zdrojový text otázky, která nevyužívá kaskádový styl na formátování velikosti indexů:
… (pokračování definice otázky)
<b>Ce<sub>6</sub>(OH)<sub>4</sub>O<sub>4</sub><sup>12+</sup></b>
… (pokračování definice otázky)
Zdrojový text otázky, která využívá kaskádový styl na formátování velikosti indexů:
… (pokračování definice otázky)
<b>Ce<sub>6</sub>(OH)<sub>4</sub>O<sub>4</sub><sup>12+</sup></b><style
>b sub,b sup {font-size: 70%;}</style>
… (pokračování definice otázky)
56
6.1.2.2 Zarovnání horních a dolních indexů
V některých vzorcích je třeba umístit horní a dolní index nad sebe. Pokud však pouze
zapíšeme tag <sup> za tag <sub> (viz zdrojový text k Obr.6.2), zobrazí se horní index
vpravo (viz Obr.6.1).
Tento problém lze vyřešit vložením interního CSS stylu do značky <sup>, levý
okraj (margin-left) tagu <sup> se nastaví na zápornou hodnotu (viz Obr.6.2).
 Příklad:
Zdrojový text otázky, která nevyužívá kaskádový styl na formátování zarovnání indexů:
… (pokračování definice otázky)
<b>Ce<sub>6</sub>(OH)<sub>4</sub>O<sub>4</sub><sup>12+</sup></b><style
>b sub,b sup {font-size: 70%;}</style>
… (pokračování definice otázky)
Výsledný vzhled otázky:
Obr. 6.41 Formátování zarovnání indexů – bez stylu
Zdrojový text otázky, která využívá kaskádový styl na formátování zarovnání indexů:
… (pokračování definice otázky)
<b>Ce<sub>6</sub>(OH)<sub>4</sub>O<sub>4</sub><sup style="marginleft:-0.5em;">12+</sup></b><style>b
sup, b sub {font-size: 70%; }
</style>
… (pokračování definice otázky)
Výsledný vzhled otázky:
Obr. 6.42 Formátování zarovnání indexů – se stylem
6.1.3 Znakové entity
Aplikace pro vytváření testových otázek v IS MU neumožňuje vkládání některých znakových
entit – např. entity pro řecká písmena, znaky „<“, „ >“.
Nelze rovněž použít entitu &minus; pro vložení znaku minus „-“ např. pro vyznačení
záporného náboje. Do vzorců se tedy musí zapisovat pouze znak minus „-“.
57
 Příklad testové otázky se znakem „-“:
Zdrojový text otázky:
… (pokračování definice otázky)
<b>PuF<sub>7</sub><sup style="margin-left:-0.5em">2-</sup></b>
… (pokračování definice otázky)
6.2 Problematika LaTeX2HTML a mimeTeXu
6.2.1 Zarovnání obrázků
V případě použití obou programů se vyskytuje problém se zarovnáním textu v obrázcích
s okolním textem. Zarovnání obrázků lze ovlivnit nastavením atributu align v tagu
<img> nebo vlastnosti vertical-align v rámci interního stylu CSS.
LaTeX2HTML automaticky nechává volný prostor pod vzorcem, proto nejsou
obrázky a okolní text zarovnané. Nejvhodnějším řešením je nastavit atribut align nebo
vlastnost vertical-align na hodnotu top. Při zápisu hodnoty vlastnosti vertical-align
je nutné za dvojtečkou použít mezeru (<style> img {vertical-align: top}
</style>), jinak aplikace Zkontrolovat a upravovat sadu otázek dává chybové hlášení.
Text v obrázku a okolní text se však nemusí podařit zarovnat ani po nastavení zarovnání
na hodnotu top, protože tyto texty mohou mít různou velikost písma (záleží na nastavení
velikosti písma okolního textu). Pokud je v obou textech použita stejná velikost písma,
je jejich vzájemné zarovnání relativně dobré.
Obr. 6.43 Původní zarovnání
Obr. 6.44 Zarovnání na top,
menší písmo okolního textu
Obr. 6.45 Zarovnání na top,
větší písmo okolního textu
Zarovnání obrázku z mimeTeXu lze ovlivnit pouze interním CSS stylem:
<M>zdrojový text</M>><style>img {vertical-align: middle}</style>
6.2.2 Celkový vzhled otázky
Vzhled okolního textu je ovlivněn nastavením designu v ISu. Při změně designu se
okolní text obrázku změní, ale text v obrázku zůstane stejný. Proto se mohou okolní text
a obrázky od sebe vzhledově značně lišit (například ve velikosti či barvě písma).
58
6.2.3 Důsledky problematiky LaTeX2HTML a mimeTeXu
Z důvodu rozsáhlosti problematiky programů LaTeX2HTML (převážně zarovnávání
obrázků) a mimeTeXu (převážně dodatečné formátování vzorců a rovnic) jsem nezvolila
LaTeX2HTML ani mimeTeX jako konečné řešení pro vkládání geometrických a
strukturních chemických vzorců a chemických rovnic. Obrázky v testových otázkách
jsem nakonec vytvářela programy ChemSketch a ChemDraw.
7 Popis vytvořených sad otázek
Sady testových otázek zabývající se tématikou názvosloví anorganické chemie byly vytvořeny
především na základě knihy Problémy a příklady z obecné chemie. Názvosloví
anorganických sloučenin. (Antonín Růžička, Jiří Toužín) – viz [56].
Jednotlivé sady otázek vychází z kapitol této knihy zabývajících se anorganickým
názvoslovím. Některé kapitoly jsou doplněny o vlastní otázky. Rovněž byly
vytvořeny sady testových otázek pro potřebu vzniklého textu bakalářské práce (vzorové
otázky použité v příkladech).
Sady testových otázek vycházející z knihy [56] jsou zaměřeny na:
 obecné principy názvosloví
 názvy prvků a jejich skupin
 chemické vzorce a názvy sloučenin
 názvy iontů a atomových skupin
 názvy kyselin a jejich derivátů
 názvy solí
 koordinační sloučeniny
59
8 Závěr
Ke konečné (z mého pohledu nejlepší) podobě testových otázek jsem dospěla po důkladném
prozkoumání dané problematiky, mnoha rozhodováních a konzultacích.
Při vytváření sad testových otázek jsem používala různé softwarové nástroje, seznámila
jsem se s principy jejich ovládání – zejména při vytváření obrázků v nejrůznějších
programech (ChemSketch, ChemDraw, Adobe Photoshop, Macromedia Flash) a
vytváření sad testových otázek v IS MU a editoru PSPad.
Při vytváření této bakalářské práce jsem rovněž získala mnoho nových zkušeností
s jazyky HTML a mimeTeX.
60
Použitá literatura
[1] Jiří Kosek: HTML Tvorba dokonalých www stránek podrobný průvodce, Grada
Publishing, spol. s r.o., 1998
[2] Prednaska 10 [online]. [cit. 2006-04-17]
Dostupný z WWW: <http://www.math.muni.cz/~plch/vyuka/p10.html>
[3] Veřejné služby Informačního systému [online]. [cit. 2006-05-15]
Dostupný z WWW: <http://www.is.muni.cz>
[4] Značkovací jazyk – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-04-17]
Dostupný z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Zna%C4%8Dkovac%C3%AD_jazyk>
[5] HTML – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-04-17]
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/HTML>
[6] XHTML – vývoj (X)HTML a jeho možnosti – XHTML – Webdesign – Interval.cz
[online]. [cit. 2006-04-17]
Dostupný z WWW: <http://interval.cz/clanky/xhtml-vyvoj-x-html-a-jeho-
moznosti>
[7] XML – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-04-17]
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/XML>
[8] Terminologie HTML jazyka [online]. [cit. 2006-04-23]
Dostupný z WWW: <http://www.jakpsatweb.cz/html/terminologie.html>
[9] Základy HTML, jak na HTML [online]. [cit. 2006-04-23]
Dostupný z WWW: <http://www.jakpsatweb.cz/zaklady-html.html#parove>
[10] CSS – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-04-23]
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/CSS>
[11] Rozdíl HTML CSS PHP | Začátečníci [online]. [cit. 2006-04-23]
Dostupný z WWW: <http://www.webtvorba.cz/zacatecnici/rozdil-html-css-
php.html>
[12] CSS pro začátečníky – co to vlastně CSS je (1. díl) [online]. [cit. 2006-04-23]
Dostupný z WWW: <http://www.owebu.cz/css/vypis.php?clanek=370>
61
[13] Vytváříme si domovskou stránku – Kaskádové styly I. [online]. [cit. 2006-04-23]
Dostupný z WWW: <http://www.sweb.cz/mgroulik/vyuka_html/16.htm>
[14] Úvod [online]. [cit. 2006-04-23]
Dostupný z WWW: <http://badame.vse.cz/izi228/prednasky/css/foilgrp01.html>
[15] CSS úplně od začátku (1.) [online]. [cit. 2006-04-24]
Dostupný z WWW: <http://www.pcsvet.net/web/view.php?
cisloclanku=2003110201>
[16] Webdesign 3 – čeština a CSS [online]. [cit. 2006-04-24]
Dostupný z WWW: <http://www.font.cz/font/webdesign3/styly.html>
[17] Úvod do CSS [online]. [cit. 2006-04-24]
Dostupný z WWW: <http://www.jakpsatweb.cz/css/css-uvod.html>
[18] URL – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-04-24]
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/URL>
[19] Vytváříme si domovskou stránku – Odkazy a URL [online]. [cit. 2006-04-24]
Dostupný z WWW: <http://www.kosek.cz/clanky/html/03.html>
[20] Prednaska 1 [online]. [cit. 2006-04-24]
Dostupný z WWW: <http://www.math.muni.cz/~plch/vyuka/p1.html>
[21] Odkazy v HTML [online]. [cit. 2006-04-24]
Dostupný z WWW: <http://www.jakpsatweb.cz/odkazy-html.html>
[22] Matematika a WWW [online]. [cit. 2006-04-29]
Dostupný z WWW: <http://www.math.muni.cz/~plch/mnw/matnaweb>
[23] OpenOffice.org: Cesta k Open Source v kanceláři [online]. [cit. 2006-04-30]
Dostupný z WWW:
<http://www.ics.muni.cz/toCP852/bulletin/issues/vol14num02/cacek/cacek.html>
[24] Linux v kanceláři – OpenOffice.org [online]. [cit. 2006-04-30]
Dostupný z WWW: <http://tutorialy.root.cz/linux_v_kancelari/open_office.html>
[25] MAPLE: domovska stranka [online]. [cit. 2006-05-01]
Dostupný z WWW: <http://www.fzu.cz/texty/ruzne/maple/maple.html>
62
[26] uvod9.html [online]. [cit. 2006-05-01]
Dostupný z WWW:
<http://math.feld.cvut.cz/nemecek/maple/zacatky/maple9/uvod91.html
[27] ACD/ChemSketch - Uživatelská příručka [online]. [cit. 2006-05-01]
Dostupný z WWW: <http://www.spschkomhu.edu.sk/download/chemskCZ.pdf>
[28] ACD/Free Stuff: ChemSketch 8.0 Freeware [online]. [cit. 2006-05-05]
Dostupný z WWW: <http://www.acdlabs.com/download/chemsk.html>
[29] Bio-Rad Laboratories [online]. [cit. 2006-05-05]
Dostupný z WWW: <http://www.softshell.com>
[30] Bulletin CChS [online]. [cit. 2006-05-05]
Dostupný z WWW: <http://www.uochb.cas.cz/Bulletin/bulletin273/clanek07.html>
[31] Applet [online]. [cit. 2006-05-06]
Dostupný z WWW: <http://www.jakpsatweb.cz/enc/applet.html>
[32] Java: Applet [online]. [cit. 2006-05-06]
Dostupný z WWW: <http://dione.zcu.cz/java/sbornik/17.html>
[33] Podpora MathML v prohlížečích a editorech – XML – Vývoj aplikací – Interval.cz
[online]. [cit. 2006-05-06]
Dostupný z WWW: <http://interval.cz/clanky/podpora-mathml-v-prohlizecich-a-
editorech>
[34] MathML – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-05-06]
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/MathML>
[35] SVG – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-05-06]
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/SVG>
[36] GRAFIKA – Encyklopedie publikačních formátů: SVG [online]. [cit. 2006-05-06]
Dostupný z WWW: <http://www.grafika.cz/art/polygrafie/encsvg.html>
[37] Plch, R.: Základy počítačové sazby v systémech TeX a LaTeX [online].
[cit. 2006-05-06]
Dostupný z WWW: <http://www.math.muni.cz/~plch/vyuka/tex/tex.pdf>
[38] TeX – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-05-07]
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/TeX>
63
[39] Rybička, J.: LaTeX pro začátečníky, Konvoj, 2003.
[40] GRAFIKA – TeX: dinosaurus stále živý [online]. [cit. 2006-05-07]
Dostupný z WWW: <http://www.grafika.cz/art/sazba/clanek1056327886.html>
[41] mimetexmanual.html [online]. [cit. 2006-05-08]
Dostupný z WWW: <http://www.forkosh.com/mimetexmanual.html>
[42] SGML: Standard Generalized Markup Language [online]. [cit. 2006-05-12]
Dostupný z WWW: <http://www.kosek.cz/clanky/cw/sgml.html>
[43] Co je XHTML [online]. [cit. 2006-05-13]
Dostupný z WWW: <http://www.sovavsiti.cz/c01242.html>
[44] XML [online]. [cit. 2006-05-13]
Dostupný z WWW: <http://www.kosek.cz/clanky/swn-xml/uvod.html>
[45] Dynamické HTML: Kaskádové styly [online]. [cit. 2006-05-13]
Dostupný z WWW: <http://www.kosek.cz/clanky/dhtml/styly.html>
[46] Entity v html [online]. [cit. 2006-05-13]
Dostupný z WWW: <http://www.jakpsatweb.cz/html/entity.html>
[47] E-learningové centrum na MU [online]. [cit. 2006-05-13]
Dostupný z WWW: <http://www.ics.muni.cz/to.cs/elearning/>
[48] ELearning – Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2006-05-14]
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/ELearning>
[49] E-learningové centrum na MU [online]. [cit. 2006-05-14]
Dostupný z WWW: <http://www.ics.muni.cz/to.cs/elearning/about/>
[50] E-learning na Masarykově univerzitě [online]. [cit. 2006-05-14]
Dostupný z WWW:
<http://www.ics.muni.cz/toCP852.cs/bulletin/issues/vol15num03/matyska/matyska
.html>
[51] E-learning na MU [online]. [cit. 2006-05-14]
Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/elearning/historie_elmu.php>
[52] n@miczek 2/2006 [online]. [cit. 2006-05-14]
Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/vik/data/skyrik/namicek_2.pdf>
64
[53] E-learning na Masarykově univerzitě (3) [online]. [cit. 2006-05-14]
Dostupný z WWW:
<http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol13num04/pitner/pitner.html>
[54] Brandejsová, J., Brandejs M.: E-learning v Informačním systému na Masarykově
univerzitě [online]. [cit. 2006-05-14]
Dostupný z WWW:
<http://everest.natur.cuni.cz/konference/2006/prispevek/brandejsova.pdf>
[55] e-Learning v ISu [online]. [cit. 2006-05-14]
Dostupný z WWW: <http://www.phil.muni.cz/islms/>
[56] Růžička A., Toužín J.: Problémy a příklady z obecné chemie. Názvosloví
anorganických sloučenin.
65