Vzdělávací politika Vzdělávací politika Souhrn konkrétních činností a opatření, kterými stát a další subjekty usilují o plánování, realizování a evaluování činností, které vyplývají z postavení vzdělání ve společnosti. (volně dle Krebs) Společenský kontext 1.Přechod ke společnosti vědění 2. http://www.pitt.edu/~jdnorton/teaching/HPS_0410/chapters_2015_Jan_1/quantum_theory_completeness/ein stein.jpg Společenský kontext 1.Přechod ke společnosti vědění 2. -exponenciální růst znalostí -poločas rozpadu -nutný důsledek? 1. http://www.pitt.edu/~jdnorton/teaching/HPS_0410/chapters_2015_Jan_1/quantum_theory_completeness/ein stein.jpg Společenský kontext 2. Ekonomika založená na znalostech http://www.e-xecutive.ru/wiki/images/7/7c/Use_human_resurs.jpg Společenský kontext 2. Ekonomika založená na znalostech -lidské zdroje http://www.e-xecutive.ru/wiki/images/7/7c/Use_human_resurs.jpg Společenský kontext 3. Vstup do Evropské unie http://www.nj.cz/images/eu.jpg Společenský kontext Společenský kontext 4. Demografický vývoj Společenský kontext 4. Demografický vývoj Důsledek: požadavek celoživotního učení §Rychlost technologických změn (šok z budoucnosti) § §Zastarávání poznatků (poločas rozpadu) § Periodizace vzdělávacích reforem 1.Nápravné reformy 2. 2.Modernizační reformy 3. 3.Strukturální reformy 4. 4.Systémové reformy (kurikulární reforma) Národní vzdělávací program §Vymezuje kurikulum v daném státě §Vytvořen a schválen MŠMT §Formuluje cíle vzdělávání, učební plány, učivo § Rámcový vzdělávací program §RVP ZV: 2005 §RVP PV: 2007 §RVP G: 2009 §RVP OV: postupně pro jednotlivé obory 2007 – 2012 (6 vln) Na státní úrovni jsou zpracovávány rámcové vzdělávací programy (RVP) pro jednotlivé obory vzdělání. Tyto programové dokumenty konkretizují obecné cíle vzdělávání, specifikují klíčové kompetence důležité pro rozvoj osobnosti žáků, vymezují věcné oblasti vzdělávání a jejich obsahy, charakterizují očekávané výsledky vzdělávání a stanovují rámce a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů, včetně učebních plánů. Na základě rámcových vzdělávacích programů a pravidel v nich stanovených si jednotlivé školy vytvářejí své realizační programové dokumenty – školní vzdělávací programy. Dosud (ke 31. 12. 2012) byly vydány rámcové vzdělávací programy pro předškolní vzdělávání, pro základní vzdělávání (včetně programu pro základní školu speciální), pro 284 oborů středního vzdělávání, včetně konzervatoří, pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a pro základní umělecké školy. ) v 1. vlně 63 oborů, ve 2. vlně 82 oborů, ve 3. vlně 82 oborů, ve 4. vlně 49 oborů a v 5. vlně 4 obory, v 6. vlně 1 obor Rámcový vzdělávací program §Zavedení nových pojmů: §vzdělávací oblasti §očekávané výstupy §průřezová témata (OSV, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova) §klíčové kompetence § § Základní dokumenty vzdělávací politiky Doporučení OECD (1996) 1.zdokonalování kurikula a kvality (vyvinout nástroje pro hodnocení, zvýšit počty žáků ve všeobecně vzdělávacím proudu SŠ, standardizovat a diferencovat maturitní zkoušku) 2. 2.Uplatňování efektivnějších prostředků řízení a správy školství (zřídit regionální úroveň školské správy, propojit DVPP s rozvojem školy 3. 3.Zkvalitnění odborného školství, provázání na trh práce Zelená kniha České vzdělání a Evropa (1999) 1. 1.Přehodnotit proporce mezi počátečním a dalším vzděláváním 2.Důraz na rozvoj kompetencí 3.Celoživotní učení 4.Provázanost vzdělávací soustavy 5.Participativní vedení 6.Kurikulum uspořádané do obecnějších celků 7.Důrazy na oblasti jako multikulturní a jazyková výchova 8.Proměna funkce a prostředí školy 9.Bakalářské obory jako prakticky zaměřené Memorandum o celoživotním učení „Stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti“ (Lisabon, jednání Evropské rady, 2000) Memorandum o celoživotním učení Celoživotní učení jakožto princip, nikoli možnost -principy realizace: investice do vzdělání musí růst snadné a přístupné poradenství přiblížit lidem v jejich obcích rozvoj efektivních metod zlepšení hodnocení učení a jeho výsledků Memorandum o celoživotním učení V ČR dosahují výdaje na vzdělávání 5 % HDP (2014) ČR tak zaostává za průměrem zemí OECD (6,1 %) i za průměrem zemí EU (5,8 %) Na vzdělávání vynakládají méně pouze Itálie, Maďarsko a Slovensko. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, tzv. Bílá kniha (2001) Strategické vize pro období 2001–2005: 1.Realizace celoživotního učení pro všechny 2.Přizpůsobování vzdělávacích a studijních programů potřebám života ve společnosti znalostí 3.Monitorování a hodnocení kvality a efektivity vzdělávání 4.Podpora vnitřní proměny a otevřenosti vzdělávacích institucí 5.Proměna role a profesní perspektivy pedagogických a akademických pracovníků 6.Přechod od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, tzv. Bílá kniha (2001) Konkrétní cíle: 1.Do r. 2005 zajistit polovině populačního ročníku možnost nastoupit do terciárního vzdělávání (2020: 40 %) 2.Délka studia z 14,7 na 16,7 roku (průměr EU) 3.Vytvořit prostupnou vzdělávací soustavu 4.Zvýšit výdaje na vzdělávání z 4,5 % na 6 % v roce 2002 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011-2015 -zvyšování kvality vzdělávání, dokončení kurikulární reformy -nové metody hodnocení škol -optimalizace nabídky škol -rozvoj odborného vzdělávání -podpora pedagogickým pracovníkům Strategie vzdělávání 2020 1.Snižování nerovností ve vzdělávání (povinný přípravný ročník, méně odkladů, povinná matematika, mistrovské zkoušky) 2.Podpora kvalitní výuky a učitele (zavést kariérní systém, zlepšit přípravu učitelů na VŠ) 3.Odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému (zřízení Národní rady pro vzdělávání, zlepšit komunikaci…) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 Reaguje na dokument Strategie Evropa 2020 (reakce na krizi) 1.vzdělávání pro budoucnost 2.eliminovat odklady školní docházky a sjednotit míru mezi kraji 3.zlepšit finanční podmínky na 2. stupni ZŠ 4.do společné části maturitní zkoušky povinně zařadit matematiku, a to od roku 2019 5.zavést maturitu elektronicky ad. 6.zlepšit přípravu na pedagogických fakultách Nástroje vzdělávací politiky -legislativa, regulace a organizační uspořádání -kurikulum, kurikulární politika a učebnice -financování -evaluace a monitorování -plánování, strategie a koncepce Úrovně vzdělávací politiky 1.globální = OECD, UNESCO 2.nadnárodní = EU 3.národní stát a jeho centrální instituce (vláda, parlament, MŠMT) 4.regiony a kraje 5.školy