Data o dojížďce a jejich využití, agregační metody Dojížďka nDenní nNedenní (2011-vlastně není?) nCelková nPodle času a vzdálenosti nDo zaměstnání, škol, za službami nMeziobecní, okresní, vnitroobecní n Zdroje dat o dojížďce nPřímé – šetření informací zaměřených na dojížďku (dotazník, rozhovor), SLDB ¨(Toušek, Kunc, Szczyrba) - služby nNepřímé – údaje zaměstnavatelů, databáze firem, dopravců n nVyčerpávající (SLDB) nVýběrová (pouze vzorek obyvatelstva v dané územní jednotce) nVŠPS (1/4letně…0,5%), reprezentativní pro menší území Zdroje dat o dojížďce nDatabáze zaměstnavatelů (mikroregiony, lokální význam) nÚdaje dopravních společností (ČD) nStátní registry nGPS – mobilní operátoři n nSLDB n Zdroje dat o dojížďce n1957 – šetření dojížďky do zaměstnání (Státní ústav pro plánování) n1961 – poprvé ve SLDB dojížďka nŠetření není a nebylo vyčerpávající, ale lze srovnávat (stejná metodika a čas šetření) n1961 – EAO, kromě zemědělců, pouze do vybraných center (325) n1970 – všichni EAO, více středisek dojížďky (1975), centra podle průmyslové výroby, periodicita, vzdálenost n1980 – úbytek ukazatelů, trvalé bydliště, dojížďka (města + významné obce), vyjížďka – všechny obce n Zdroje dat o dojížďce n1991 – zaměstnaní/nezaměstnaní, čas, perioda, zahraničí (suma) (5768 obcí) n2001 – nejvíce údajů, denně, týdně, jinak, dopravní prostředek, zahraničí (státy), ztráta údajů (rozpad federace) (6258 obcí) n2011 – obvyklý pobyt (místo trvalého), úbytek toků o 30%, osoby často měnící zaměstnání, „problém srovnatelnosti dat“ (pro některé úlohy) (6251 obcí) Obr1.png Využití nPlánování veřejné dopravy nInfrastruktura nRegionalizace – administrativní vs. funkční regiony (další využití pro RG analýzy, plánování, politika reg. rozvoje, zaměstnanost) nMAUP (Modifiable Areal Unit Problem) n nSociologický x ekonomický x prostorový(plánovací) přístup Dosavadní regionalizace dojížďky za prací nEkonomicko geografická regionalizace (M. Blažek 1977) nRegionalizace má hierarchický charakter n1 úroveň makroregionální nMezo – subregionální – mikroregionální nNejsou vždy skladebné! n n11 mezoregionů, nepokrývají celé území n79 mikroregionů n n Akademická škola nRegionální působnost středisek osídlení (J. Maryáš, S. Řehák, 1987) ¨Součást Atlasu obyvatelstva ČSSR ¨Založena na spádovosti za službami a dojížďce za prací ¨Z dnešního pohledu metodicky čistá regionalizace ¨Identifikace středisek podle významu: nPočet obyvatel, ekonomická aktivita obyvatelstva, zaměstnanost v terciéru nCentra nodality obou procesů ¨Sféry vlivu definovány podle intenzit interakčních procesů ¨Počítačové zpracování Albertovská škola nSpojena se jménem Martina Hampla (*1940) ¨Vznik můžeme klást do 70. let 20. století ¨Humánně geografické regionalizace (v terminologii albertovské školy označované jako sociálně geografické regionalizace) založené na výsledcích sčítání lidu, domů a bytů k letům 1961, 1980, 1991 a 2001 Albertovská škola 1.Sociálně geografická regionalizace ČSR (M. Hampl, J. Ježek, K. Kühnl, 1978) 2.Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR (M. Hampl, V. Gardavský, K. Kühnl, 1987) 3.Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice (M. Hampl a kol., 1996) 4.Geografická oprganizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext (M. Hampl, 2005) Albertovská škola nStřediska definována na základě jejich významu a schopnosti formovat zázemí nOstatní prostorové jednotky přiřazovány na základě dojížďky (zaměstnání, škola, služby) nMetodický problém n Sociálně geografická regionalizace ČSR (M. Hampl, J. Ježek, K. Kühnl, 1978) nZákladní mikroregionální procesy ¨Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a službami nStředisko: musí zformovat zázemí o velikosti alespoň 5000 obyvatel (POZOR: metodický problém: určení střediska na základě charakteristik jeho zázemí) nInterakce: převládající spád sledovaného procesu k určitému středisku (v porovnání ke spádu k ostatní střediskům) ¨Dojížďka za prací ¨Dojížďka za nákupem průmyslového zboží nVymezení mikroregionů 1. stupně ¨Splňují podmínku velikosti zázemí pouze podle jednoho ze sledovaných procesů nVymezení mikroregionů 2. stupně ¨Dojížďka za prací mezi středisky mikroregionů 1. stupně a hodnocení vztahů podřízenosti (str. 84 – 87) nPrincipiálně podobně vymezovány i mezoregiony Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR (M. Hampl, V. Gardavský, K. Kühnl, 1987) nZákladní mikroregionální procesy ¨Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a službami nStředisko mikroregionu 1. stupně ¨Organizuje region o velikosti alespoň 15000 obyvatel (POZOR: metodický problém: určení střediska i na základě charakteristik jeho zázemí) ¨Zázemí střediska musí mít minimálně 5000 obyvatel (pozn. viz výše) nInterakce: převládající spád podle významově dominantních a representativních regionálních procesů ¨Úroveň mikroregionální nDojížďka za prací (na základě statistických dat) nDojížďka za službami (na základě aplikace gravitačního modelu) ¨Úroveň mezoregionální nVyjížďka za prací, vyjížďka do škol, migrace obyvatelstva, gravitační model, Maryášovo šetření nVymezení mikroregionů 1. stupně (151 jednotek) nVymezení mikroregionů 2. stupně (str. 141-142) – celkem 64 jednotek ¨Velikost regionu vyšší než 60000 obyvatel (60 jednotek) ¨21 problematických jednotek Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice (M. Hampl a kol., 1996) nAktualizace regionalizace předchozí nZákladní mikroregionální procesy ¨Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a službami nStředisko mikroregionu 1. stupně ¨Organizuje region o velikosti alespoň 15000 obyvatel (POZOR: metodický problém: určení střediska i na základě charakteristik jeho zázemí) ¨Zázemí střediska musí mít minimálně 5000 obyvatel (pozn. Viz výše) nInterakce: převládající spád sledovaného procesu k určitému středisku (v porovnání ke spádu k ostatní střediskům) ¨Dojížďka za prací ¨Dojížďka za službami nVymezení mikroregionů 1. stupně (147 jednotek) nVymezení mikroregionů 2. stupně ¨Dojížďka za prací mezi středisky mikroregionů 1. stupně a hodnocení vztahů podřízenosti Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext (M. Hampl, 2005) nZákladní mikroregionální procesy ¨Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a službami nStředisko mikroregionu 1. stupně ¨Organizuje region o velikosti alespoň 15000 obyvatel (POZOR: metodický problém: určení střediska i na základě charakteristik jeho zázemí) ¨Zázemí střediska musí mít minimálně 5000 obyvatel (pozn. viz výše) nInterakce: převládající spád sledovaného procesu k určitému středisku (v porovnání ke spádu k ostatní střediskům) ¨Dojížďka za prací ¨Dojížďka do škol nVymezení mikroregionů 1. stupně (144 jednotek) nVymezení mikroregionů 2. stupně (70 jednotek) ¨Celková dojížďka mezi středisky mikroregionů 1. stupně a hodnocení vztahů podřízenosti ¨Minimální velikost regionu 40000 obyvatel CR_bw1 Regionalizace ČR (Hampl 2005) Regionalizace ČR (Hampl 2011) Problémy dosavadních regionalizací nPředem definovaná jádra – jejich počet, velikost atd. nPřiřazení jednotek na základě nejsilnějšího toku nNezohlednění reverzních toků nKombinace dat (denní a nedenní dojížďka) Chyby ČSÚ Chyby ČSÚ Mezoregiony 2001 Mezoregiony 2011 admin.gif Metody regionální taxonomie nFormální (skalární data) nFunkční (vektorová data) ¨Na základě povahy zkoumaných dat nFunkční (interakční data, dojížďka) ¨Metody založené na teorii grafu ¨Na numerické taxonomii ¨Na pravidlech (rule-based) n n Regionální taxonomie: stručný postup 1.Definice cílů regionální taxonomie 2.Volba prvků regionální taxonomie 3.Volba regionalizačních kritérií 4.Měření podobnosti prvků 5.Volba metoda tvorby regionálních tříd a vlastní regionálně taxonomický proces 6.Zhodnocení výsledků n nPostup je však zatížen řadou subjektivních rozhodnutí, která mohou vést k diametrálně odlišným výsledkům nVzniklé regionální systémy tedy nemůžeme považovat za objektivní nPostup je možný aplikovat jak na skalární data (formální regiony) tak vektorová data (funkční regiony) Měření (ne-)podobnosti základních prostorových jednotek nMinkowského metriky ¨Manhattanská vzdálenost (Hammingova) r = 1 ¨Euklidovská vzdálenost r = 2 ¨Čebyševova vzdálenost r →∞ xi1 – xj1 xi2 – xj2 xi1 – xj1 xi2 – xj2 Manhattanská vzdálenost Euklidovská vzdálenost c2= a2+ b2 Wardova metoda nNení založena na optimalizaci (minimalizaci) vzdáleností mezi regionálními třídami (tj. shluky), nýbrž na minimalizaci heterogenity regionálních tříd nObecně je kritérium sloučení dvou regionálních tříd založeno na optimalizaci hodnoty účelové funkce (ta může mít různý charakter reflektující výzkumné cíle atp.) nTvoří se regionální třídy zhruba stejné velikosti, v geografii je tato míra používána nejvíce nZaložena na přírůstku vnitrotřídního součtu čtvercových odchylek od průměru při sjednocení dvou regionálních tříd nVýpočet čtvercové odchylky: Wardova metoda nMírou spojení je minimalizace následující funkce (přírůstku), nejprve pro jedno regionalizační kritérium: n n n n n nRozšířený zápis pro více kritérií: n n n n n nABij – hodnota kritéria j v jednotce i ve třídě AB nABj – průměrná hodnota kritéria j ve třídě AB n nPřírůstek tedy vyjádřen jako součet čtverců v nově vzniklé regionální třídě zmenšený o součty čtverců v obou slučovaných regionálních třídách Mezoregiony 2001 (varianta) Nystuen, Dacey 1961 nJednoduchá regionalizační metoda n nKritérium příslušnosti prostorové jednotky i k centru j je primární tok tij (také první, nejsilnější, nejvyšší tok), respektive ve specifických případech další tok (druhý a další nejvyšší) ¨Dále je možné k analýze regionálního systému použít nOrientaci toků k jednomu vrcholu nOrientaci jak konvergentních tak divergentních toků ¨ nIdentifikuje nodální regiony n nV české geografii dosud výhradní použití (viz historická přednáška) ¨Macka, Toušek, Hampl, Sýkora, Mulíček, Krejčí apod. ¨Výjimka Klapka, Halás, Tonev, Bednář J (viz poslední přednáška) Holmes, Haggett 1977 n INTRAMAX (numerická) nIdentifikace jader ¨Za jádro je považována každá základní prostorová jednotka v území n nZpůsob přiřazení ostatních zón ¨Hierarchická aglomerace zón (míra INTRAMAX) nVychází z Wardovy metody nMá tedy charakter obecné shlukové analýzy nKritériem spojení dvou prostorových jednotek je maximální přírůstek vnitrotřídních interakcí (kritérium maximalizace intrazonálních toků) ¨Původní interakční matice je transformována a tato transformace se odehrává v každém kroku s již aktualizovanou interakční maticí, tedy po každém spojení (původně pomocí TFA) nAktualizovaná interakční matice má po každém kroku (po každém sloučení) n – 1 řádků a sloupců ¨ ¨ Metody založené na pravidlech nObecně řeší následující problémy: n 1.Identifikace jader (někdy je možné vynechat) 2.Způsob přiřazení ostatních zón k jádrům (regionalizační algoritmus) 3.Hodnocení průběhu algoritmu a výsledných regionů podle definovaných účelových funkcí a jejich případná úprava n nVšechny výše uvedené kroky jsou hodnoceny vůči různým parametrům (viz poslední přednáška) nVyužívají i některé operace s maticemi uvedenými v předchozí přednášce a výše Metoda CURDS nMíra interzonální interakce CURDS byla použita pouze v 1. variantě (vznikla úpravou míry INTRAMAX) n n n n n n1. varianta se zabývala vymezováním funkčních regionů, zbylé dvě pak lokálních trhů práce n2. varianta vytváří větší počet regionů v zázemí velkých center a v silně urbanizovaných územích n3. varianta vytváří maximální možný počet regionů podle parametrů použité účelové funkce FR, dojížďka 2001 Dojížďkové regiony nOblast, která spadá pod vliv centra dojížďky nCentrum definujeme na základě počtu obsazených pracovních míst a dojížďky do centra nOPM = zaměstnaní bydlící + migrační saldo (za prací) (1000 a více) nDo centra dojíždí 500 osob a více nExistují alespoň 3 obce, které mají hlavní tok do tohoto centra n Zadání nPro okres, ve kterém leží Váš SO ORP vytvořte dojížďkové regiony (SLDB 2011) n- údaje za obce (tab. Toky_obce_okresy) n- obsazená pracovní místa (tab. Tii_vypocty_2011) n- denní dojížďka n- výstup: mapa n- souvislý územní celek, obce může spádovat do sousedního okresu !!! n Zadání nAlternativa: nVyužití některé hierarchické agregační metody ¨Shluková analýza (STATISTICA) nNutnost úpravy dat, čtvercová matice, corelace dat ¨Intramax (Flowmap software) n