Postavení mužů a žen na trhu práce 19. listopadu 2015 Z0027 Geografická analýza trhu práce Nezaměstnanost mužů a žen §vývoj míry registrované nezaměstnanosti a podílu nezaměstnaných osob podle pohlaví v ČR v období let 2004 až 2015 (vždy k 30. 6. a 31. 12.) • • Nezaměstnanost mužů a žen §vývoj uchazečů o zaměstnání – žen (počet a podíl) v ČR v období let 2004 až 2014 (vždy k 31. 12.) • • Ženy na trhu práce §ekonomická krize zasáhla především muže §tradiční rozdělení rolí (žena jako hospodyně, manželka, matka i zaměstnaná osoba) §žena jako matka na rodičovské dovolené + žena jako osoba pečující o nemocné = žena jako osoba méně atraktivní pro zaměstnavatele (bude častěji zůstávat doma), a proto sežene zaměstnání snadněji muž §žena je finančně hůře ohodnocena (není živitelka rodiny) §nedostatek jeslí a mateřských škol (většina žen nemá prostředky na placení chůvy či ošetřovatelky) §otázka mobility pracovní síly (auto využívá především muž) §návrat do práce po rodičovské dovolené (během ní ztráta kontaktu s firmou i oborem) §otázka částečných úvazků, sdílených pracovních míst a jiných alternativních zaměstnaneckých poměrů §rozdílný kariérní postup mužů a žen §efektivita práce smíšených kolektivů (versus mužských a ženských kolektivů) §otázka pozitivní diskriminace § • Nezaměstnanost žen v EU-28 §nezaměstnanost žen v zemích EU k 31. 12. 2014 Nezaměstnanost žen v EU-28 §podíl částečných úvazků žen na všech úvazcích žen ve státech EU k 31. 12. 2014 Postavení cizinců na trhu práce Z0027 Geografická analýza trhu práce Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. (VÚPSV) Členění zaměstnanosti cizinců §platná povolení k zaměstnávání cizinců, zelené a modré karty 36 792 §cizinci ze třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání 26 510 §počet občanů EU/EHP a Švýcarska 154 560 § §celkem cizinci evidovaní na Úřadu práce ČR 217 862 = 3,82 % § §cizinci s živnostenským oprávněním 93 059 = 1,63 % § §celková zaměstnanost cizinců 310 921 = 5,45 % Vývoj počtu zaměstnaných cizinců §bulletin Mezinárodní pracovní migrace v ČR, zatím poslední vyšel v březnu 2012 §2 x ročně v březnu a září, data k 30. 6. a 31. 12. §autorka: Milada Horáková cizinci_cr.tif Regionální aspekt zaměstnanosti cizinců §obecně oblasti s nižším podílem cizinců • - Morava • - pohraničí • - ekonomicky zaostalé regiony • - zemědělské regiony • §okresy s nejnižšími podíly na pracovní síle (k 31. 12. 2011) • - do 1 %: Bruntál, Opava • - 1 až 2 %: Jindřichův Hradec, Sokolov, Svitavy, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Vyškov, Znojmo, Jeseník, Prostějov, Přerov, Šumperk, Kroměříž, Nový Jičín • §obecně oblasti s vyšším podílem cizinců • - populačně velká města a jejich zázemí • - obce a města s velkým zaměstnavatelem (často v průmyslu) • §okresy s nejvyššími podíly na pracovní síle (k 31. 12. 2011) •1) Praha 14,1 % 5) Brno-město 8,7 % 9) Tachov 6,9 % •2) Mladá Boleslav 12,5 % 6) Cheb 8,0 % 10) Karlovy Vary 6,1 % •3) Praha-východ 11,6 % 7) Liberec 7,3 % 11) Kolín 6,0 % •4) Plzeň-město 10,6 % 8) Pardubice 7,0 % Státní občanství zaměstnaných cizinců §data k 31. 12. 2011 • Pořadí Stát Počet cizinců Podíl na všech cizincích 1. Slovensko 117 831 37,9 2. Ukrajina 68 950 22,2 3. Vietnam 32 145 10,3 4. Polsko 21 430 6,9 5. Bulharsko 8 148 2,6 6. Rumunsko 6 817 2,2 7. Rusko 5 644 1,8 8. Německo 4 830 1,6 9. Moldavsko 4 228 1,4 10. Velká Británie 3 654 1,2 11. Mongolsko 3 116 1,0 Zaměstnanost Slováků §zaměstnávání občanů Slovenska v Čechách a na Moravě má dlouholetou tradici • - 50. a 60. léta 20. století značný počet Slováků pracujících v ČR • - s rozvojem slovenského hospodářství (zejména průmyslu) pokles • - denní dojížďka (tzv. pendlerství) pouze v pohraničí, jinak nedenní dojížďka • • • • • § § § § § §počátek 90. let 20. století • - nejvíce v hl. městě Praze (stavebnictví, ústřední orgány státní a veřejné správy), nejsilnější koncentrace v ostravské aglomeraci (podniky černé metalurgie a těžby černého uhlí) • - okresy moravsko-slovenského pomezí (BV, HO, UH, ZL, VS, FM) = 19,6 % všech Slováků Zaměstnanost Slováků Zaměstnanost Slováků §po rozdělení ČSFR • - konec roku 1992: uzavřena Smlouva o vzájemném zaměstnávání občanů obou republik, tj. nebylo vyžadováno povolení k zaměstnání (od 2004 není vyžadováno ani po obyvatelích EU/EHP a Švýcarska) • • • • § § § § § Zaměstnanost Slováků §situace v roce 2000 • - pro Slováky atraktivní velká města: Praha (16,2 tis.), Brno (4,9 tis.) a Ostrava (4,4 tis.) • - význam velkých podniků: okresy Mladá Boleslav (Škoda Auto) a Ústí nad Orlicí (AVX Czech Republic v Lanškrouně) • - okresy moravsko-slovenského pomezí = 15,7 % všech Slováků (pokles zejména severní části kvůli ekonomickým problémům) • • • • § § § § § Zaměstnanost Slováků §situace v roce 2010 • - velké podniky: Mladá Boleslav (5,9 %) – Škoda Auto • Plzeň-město (4,5 %) – Panasonic AVC Networks Czech • Praha-východ (4,4 %) – nejintenzivnější pražská komerční suburbanizace • • - stále atraktivní velká města: hl. město Praha 34,9 tis. • Brno 7,9 tis. • Plzeň 5,1 tis. • • - okresy moravsko-slovenského pomezí = 7,9 % všech Slováků • §okresy s nejvyšším podílem Slováků na pracovní síle • 1) Mladá Boleslav 6,0 % 6) Kolín 2,7 % • 2) Praha-východ 5,2 % 7) Beroun 2,6 % • 3) Praha 4,8 % 8) Praha-západ 2,3 % • 4) Plzeň-město 4,5 % 9) Pardubice 2,3 % • 5) Brno-město 3,8 % 10) Strakonice 2,1 % • • • • • § § § § § Zaměstnanost cizinců v EU-28 §podíl cizinců na pracovní síle v zemích EU k 31. 12. 2014 • • • • • • § § § § §