Geografické metody hodnocení průmyslu 1. října 2015 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Nedostatek dat §situace před rokem 1989 • - centrální plánování, téměř žádný soukromý sektor, menší množství podniků, • - např. databáze „Průmysl 1987“. • §situace po roce 1989 • - nedostatek aktuálních a přesných dat zejména na regionální (lokální) úrovni. Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Velikost průmyslu §velikost zaměstnanosti v průmyslu nebo hodnota výroby • - nejjednodušší ukazatel, • - například: počet pracovníků, • objem výroby zboží, • obrat výroby, • zisk, • hodnota základních prostředků. • §počet pracovníků • - obvykle nejsnadněji dostupné údaje, • - nebere v úvahu různou technickou úroveň průmyslu ani různorodost odvětvové struktury • - orientační ukazatel, třeba kombinovat s dalšími • §objem výroby zboží • - těžko srovnatelné ve fyzických jednotkách (výroba el. energie vs. výroba cementu), • - nutno použít finančního ocenění. • §kombinace ukazatelů! • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Struktura průmyslu §obvykle podíl jednotlivých průmyslových odvětví na celkové hodnotě průmyslu • - hodnotí význam jednotlivých odvětví v dané prostorové jednotce, • - lze vyjadřovat i vnitřní strukturu jednotlivých průmyslových odvětví, • - například: podíl žen na zaměstnanosti v textilním průmyslu vs. hutnictví • podíl VŠ vzdělaných v jednotlivých hi-tech oborech Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Specializace a diverzifikace průmyslu §vyjadřují míry struktury průmyslu v dané územní jednotce • §specializace • - vysoký podíl jednoho nebo několika průmyslových odvětví v dané územní jednotce, • • - index specializace průmyslové výroby (Is) = informuje o specializaci území z hlediska odvětvové struktury průmyslu, stupeň významnosti průmyslového odvětví v dané územní jednotce v porovnání s postavením stejného průmyslového odvětví v hierarchicky vyšší prostorové jednotce • • • • • • • - výsledná hodnota indexu je bezrozměrná a pohybuje se kolem 1 • - pokud je hodnota větší než 1, jedná se o specializace průmyslu v dané jednotce • - pokud je hodnota nižší než 1, nejedná se o specializaci průmyslu v dané jednotce • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Specializace a diverzifikace průmyslu §index specializace průmyslové výroby pro ČR v letech 1989, 1999 a 2011 • - původně 77 okresů ČR, ALE sníženo na 70, a to: • a) Hlavní město Praha a okresy Praha-východ a Praha-západ sloučeny v Prahu • b) okresy Brno-město a Brno-venkov sloučeny v Brno • c) okresy Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever sloučeny v Plzeň • d) okresy Ostrava-město a Karviná sloučeny v Ostravu • e) okresy Šumperk a Jeseník sloučeny v Šumperk • §kritická hodnota indexu specializace zvolena – 2,0 • = odvětví s vyšší hodnotou → prohlášena specializace • • 1) pokud byla hodnota indexu nižší než 2,0, ale zároveň podíl zaměstnaných v tomto odvětví na celkové zaměstnanosti překročil 10 %, byl tento stav označen za specializaci • 2) pokud byla hodnota indexu vyšší než 2,0, ale zároveň podíl zaměstnaných v tomto odvětví na celkové zaměstnanosti nepřekročil 5 %, nebyl tento stav označen za specializaci • §„diverzifikovaný okres“ • • • • • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství • • • • • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství kamca_89_rozbitaGrafika.jpg • • • • • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství mapa_1999.tif • • • • • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství kamca_11_rozbitaGrafika.jpg Specializace a diverzifikace průmyslu §diverzifikace • = rovnovážná struktura průmyslových odvětví v daném regionu, • = absolutní diverzifikace = minimální specializace = zastoupení všech průmyslových odvětví stejným podílem na struktuře průmyslu regionu • • - hrubý index diverzifikace (HDI) = kumulativní součet dílčích podílů jednotlivých průmyslových odvětví seřazených sestupně od největšího po nejmenší dané územní jednotky • • • • • • • • • - např. při 16 odvětvích: maximum 1 600 x minimum 850 • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Specializace a diverzifikace průmyslu • - čistý index diverzifikace (ČID) = poměr absolutní hodnoty rozdílu HID studované územní jednotky (i) a HID územní jednotky hierarchicky vyšší (r) a rozdílu maximální hodnoty HID a HID hierarchicky vyšší územní jednotky, násobený 1 000 • • • • • • • • • • • • - hodnoty ČID se pohybují v intervalu od 0 do 1 000 • - ČID = 0, tak má jednotka nejvyšší stupeň diverzifikace (minimální specializaci) • - ČID = 1 000, tak má jednotka nejnižší stupeň diverzifikace (maximální specializaci) • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Koncentrace průmyslu §z hlediska velikosti závodu • a) střední hodnota, vyjadřující průměrnou velikost průmyslového závodu v určitém území či určitého průmyslového odvětví • b) průmyslové jednotky (závody) se rozčlení podle hlediska vybraného ukazatele (např. počet pracovníků, objem výroby) do řady velikostních skupin • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Velikostní kategorie podniku Počet provozoven Počet zaměstnanců ČSR ČR JČ ČSR ČR JČ 0-49 51,0 51,0 56,5 6,3 6,2 10,2 50-99 16,6 16,2 17,6 5,8 5,6 9,5 100-249 16,6 16,7 13,5 12,8 12,8 16,3 250-499 7,7 7,9 7,7 13,2 13,5 20,4 500-2 499 7,2 7,2 4,5 35,4 34,2 36,3 2 500-4 999 0,6 3,2 - 10,0 9,3 - 5 000 a více 0,3 0,3 0,2 16,4 18,0 7,3 Koncentrace průmyslu §prostorová koncentrace x prostorová disperze • - nejjednodušší způsob vyjádření: hustota průmyslu, intenzita průmyslu • §hustota průmyslu • - přepočet základních ukazatelů (počet zaměstnaných, hodnota výroby) na jednotku plochy • §intenzita průmyslu • - přepočet základních ukazatelů (počet zaměstnaných, hodnota výroby) na počet obyvatel, případně na počet ekonomicky aktivních • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Koncentrace průmyslu §index koncentrace (Ik) • = míra koncentrace průmyslu v porovnání s rozmístěním obyvatelstva • - udává, jaký podíl obyvatel územní jednotky žije na území, ve kterém se koncentruje polovina hodnoty velikosti průmyslu této územní jednotky • • - výpočet ve třech krocích: • 1) seřadí se sledované územní jednotky podle počtu zaměstnaných v daném odvětví průmyslu (či v průmyslu celkem) od regionu s nejvyšším počtem až po region s nejnižším počtem • 2) vypočítá se kumulativní četnost zaměstnaných v daném odvětví průmyslu a zjistí se polovina zaměstnaných • 3) zjistí se počty obyvatel regionů a kumulativní počet obyvatel těch regionů, v nichž se nachází polovina zaměstnaných v daném odvětví průmyslu • • - hodnoty Ik se pohybují do 100 • - čím má index vyšší hodnotu, tím koncentrace průmyslového odvětví v porovnání s rozmístěním obyvatelstva větší • - minimální hodnoty = disperze průmyslu Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Koncentrace průmyslu §koeficient koncentrace (lokalizační kvocient) (Kk) • = porovnání úrovně koncentrace průmyslu (resp. odvětví průmyslu) ve zvolené územní jednotce s úrovní koncentrace průmyslu v územní jednotce hierarchicky vyšší • • • • • • • • • • • • - koeficient koncentrace se pohybuje v hodnotách okolo 1 • - vyšší než 1 = nadprůměrné zastoupení (vyšší koncentrace) v regionu • - nižší než 1 = podprůměrné zastoupení (nižší koncentrace) v regionu • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Koncentrace průmyslu §Lorenzova křivka (Lorenzův koncentrační oblouk) • - grafické vyjádření koncentrace • • - vyjadřuje koncentraci průmyslu (resp. odvětví průmyslu) v dané územní jednotce porovnáním základního ukazatele v průmyslu k obecnému ukazateli • - základní ukazatel: počet zaměstnaných v průmyslu, hodnota průmyslové výroby atd. • - obecný ukazatel: počet obyvatel, rozloha územní jednotky atd. • • - osa y = kumulativní hodnoty relativních podílů (yi) základního ukazatele • - osa x = příslušné kumulativní hodnoty relativních podílů (xi) obecného ukazatele • • - nutno seřadit podle velikosti sestupně hodnoty základního ukazatele • • - hodnocení podle tvaru výsledné křivky, resp. přimykání ke středové úhlopříčce • - čím více se přimyká, tím je průmysl méně koncentrovaný • - čím méně se přimyká, tím je průmysl více koncentrovaný • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Koncentrace průmyslu §Lorenzova křivka (Lorenzův koncentrační oblouk) • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství https://managementmania.com/uploads/article_image/image/231/.png Koncentrace průmyslu §míra koncentrace – Giniho index (Gi) • = plocha mezi úhlopříčkou reprezentující minimální koncentraci průmyslu (maximální disperzi) a čárou kvantilů Lorenzovy křivky • • - Gi = (P1 + P2) / P • • - Giniho index se pohybuje od 0 do 1, • a je v přímé závislosti na stupni • koncentrace • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Koncentrace průmyslu §areály územní koncentrace • - syntetický ukazatel, původ při hodnocení rozmístění obyvatelstva • - jako výchozí jednotka se bere obec či okres • • - hledání plochy (území, prostoru), na které je soustředěno X % pracovníků v průmyslu a zároveň dosaženo hodnoty Y (např. hledá se území, kde je soustředěno 25 000 pracovníků v průmyslu při hustotě 500 pracovníků v průmyslu na 1 km2) • - začátek od jednotek s nejvyšší hustotou • • - použil prof. Korčák jako areály maximálního zalidnění Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Transformace českého hospodářství po roce 1989 1. října 2015 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Visegrádská čtyřka §vznik 1991 •- ČSFR (V. Havel), Polsko (L. Wałęsa), Maďarsko (J. Antall) §evropská integrace • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Výchozí pozice •MAĎARSKO - „gulášový socialismus“ •první reformy už v 60. a 70. letech •80. léta - spolupráce se Světovou bankou a MMF • - zavedena DPH •existence soukromého sektoru •půjčky od západních bank • • • • • •POLSKO •import strojů a technologií -> neúspěch, zadlužení •soukromé zemědělství a soukromí řemeslníci (vých. Polsko) * § Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Výchozí pozice •ČESKOSLOVENSKO •extrémní stupeň státní kontroly •neexistence soukromého sektoru •absence malých a středních podniků •velká závislost na RVHP •zátěž - pomoc Slovensku • •Přesto vstupní pozice ČSR nebyla špatná! • • Tab. 1: Zaměstnanost podle sektorů národního hospodářství [%] v Československu, Maďarsku a Polsku v roce 1988 Primér Sekundér Terciér Československo 11,5 47,9 40,6 Maďarsko 20,0 37,4 42,5 Polsko 26,5 37,2 36,3 Pramen: OECD: Průmysl v České republice a Slovenské republice, 1994, 20 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Transformace •90. léta - experimentální období •otázka řazení jednotlivých kroků • •ŠOKOVÁ TERAPIE • - rychlejší forma • - upřednostňuje soukromé vlastnictví • •GRADUALISTICKÁ TEORIE • - pomalejší forma, dlouhodobý proces • •sledováno v zahraničí Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Transformační recese •ve všech zemích V4 • •pokles HDP •pokles průmyslové výroby •snížení produktivity práce •růst nezaměstnanosti • • • •PŘÍČINY: •- ztráta tradičních trhů •- adaptace na nové trhy •- přerušení dodavatelských řetězců •- deformovaná struktura ekonomiky Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Liberalizace •socialistické země - silná regulace • 1989: podíl soukromého podnikání na tvorbě HDP • - Československo 5 % • - Maďarsko 20 % • - Polsko 28 % • 2002-2006: - ČR, Slovensko, Maďarsko 80 % • - Polsko 75 % • • •POLSKO - Balzerowiczův plán • - liberalizace cen a mezd • - omezení dotací firmám • - otevření trhu zahraničnímu zboží • - odstranění administrativních bariér Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Liberalizace •ČESKOSLOVENSKO - „česká cesta“ • - 1. 1. 1991 - cenová deregulace • - liberalizace zahraničního obchodu • - otevření se světu, orientace na Západ • - na Slovensku zpomalení (V. Mečiar) • • •Maďarsko - Bokrosův balík • - již v roce 1989 bylo 63 % cen tvořeno trhem • - ekonomické rozhodování přeneseno na podniky • - až 1995 stabilizační opatření • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Dopady liberalizace •inflace • - Polsko 1990: 586 % • - ČR a Slovensko 1991: 57 %, resp. 51 % • - Maďarsko: max. do 35 % • •umělá preference těžkého průmyslu • •podniky mohly samy určovat ceny výrobků •výrazně vzrostl podíl soukromého sektoru •snížení času na založení společnosti •flexibilní pracovní trh • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Privatizace •ČSFR mělo horší počáteční pozice než Polsko nebo Maďarsko •cíl: vytvoření struktury soukromých vlastníků • •otázka: rychlost X kvalita •bankrotová legislativa • - Polsko a Maďarsko přísnější • než ČR a Slovensko • • •„V Polsku a Maďarsku •se taky kradlo, ale ne •tak snadno.“ • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Privatizace •MAĎARSKO •improvizace, právní nejistoty = „spontánní“ privatizace •poučení z chyb •odmítnutí kupónové privatizace •hledání strategického investora •potřeba příjmů do rozpočtu • •POLSKO •značný vliv odborů - negativní •nejasnost o roli zahraničního kapitálu •zvýšení počtu privatizačních metod Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Privatizace •restituce - 75 až 125 miliard korun •malá privatizace - 30 miliard korun • - veřejné aukce, 1991 - 1993 • •velká privatizace - kupony •a, I. vlna (1991-1993) - 680 miliard korun •průmysl: strojírenský, kovodělný, textilní, stavebních hmot •b, II. vlna (do 1994) - 550 miliard korun •průmysl: hutnický, energetický, chemický •investiční fondy - svěřeno až 72 % kuponů = „III. vlna“ • •převod státního majetku městům a obcím Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Restrukturalizace •první privatizace nebo restrukturalizace ? • •problémové průmyslové regiony •- dominance jednoho odvětví •- malý podíl terciéru •- špatné ŽP •- sociálně-demografické vlastnosti • •Polsko - dobře pojatá, důraz na region •Maďarsko - zahraniční investoři •ČR - rušení výrob, propouštění, snižování energetické náročnosti, • podpora malých a středních firem • Staré regiony - zdroj Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Zahraniční obchod •socialismus - obchod prostřednictvím RVHP •1988 - v ČSSR a Polsku zrušen státní monopol, v Maďarsku • až 1991 •přeorientování z Východu na Západ • (pro ČSFR 1989 - 55 %, 1991 - 35 %, 1993 - 16 %) •výhoda - levná pracovní síla •výrazně narostla otevřenost • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Zahraniční obchod - export Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Zahraniční obchod - import Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Přímé zahraniční investice •PZI přispěly k rychlejší restrukturalizaci a vyšší produktivitě •zvýhodněny regiony u hranic a metropole • - více než 2/3 do Budapešti a Bratislavy • - více než polovina do Prahy • •systém investičních pobídek •- Maďarsko: od počátku -> pozdější úspěch •- Polsko: ekonomické zóny (v nich jsou společnosti bez daní) •- ČR: až od 1998 •sleva na dani, podpora při výstavbě průmyslových zón, tvorbě pracovních míst a rekvalifikaci •- Slovensko: podobný systém (zaveden v letech 1999 - 2001) • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Přímé zahraniční investice •v 90. letech příliv PZI narůstal •1990-1997 úspěch Maďarska, později Polsko a ČR •Maďarsko a ČR dostaly nadprůměrné množství PZI •odchod investorů ? • •telekomunikace •automobily •chemie (PL) •farmaceutický • průmysl (HU) Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Hrubý domácí produkt Pramen: OECD Factbook 2008: Economic, Environmental and Social Statistics, Real GDP growth, 2008 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Nezaměstnanost Pramen: OECD Factbook 2008: Economic, Environmental and Social Statistics, Unemployment rates: total, 2008 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Zaměstnanost podle odvětví NH Pramen: ILO: Yearly statistics, Total employment by economic activity, 2008 + UNITED NATIONS: Statistical Yearbook - 37. - 42. issue, 1992-1997 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Pracovní migrace před 2008 •pozitivní - zaplňují mezery na trhu práce • negativní - může nastat výrazný odliv pracovních sil • •struktura zahraničních pracovníků •- ČR: Slováci (40 %), Ukrajinci (25 %), Vietnamci, Poláci •- Slovensko: Češi (50 %), Poláci (13 %), Ukrajinci •- Polsko: Ukrajinci, Bělorusové a Rusové (25 %), Vietnamci •- Maďarsko: Rumuni (50 %), Slováci (18 %), Ukrajinci • •pracovní emigrace •- nejvíce v Polsku (9 % pracovní síly) a na Slovensku (7 %) •- cíl: VB, Irsko, Německo Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství