Přímé zahraniční investice 8. října 2015 Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Definice PZI §„Přímé zahraniční investice (PZI) jsou definovány jako investice do jiné země za účelem získání podílu na kmenových akciích a rozhodovacích pravomocích ve výši alespoň 10 % či takového podílu, který dává zahraničnímu investorovi rozhodovací pravomoci.“ (Srholec 2003) § §Přímé zahraniční informace (PZI) = Foreign Direct Investment (FDI) § Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Členění PZI Faktory lokalizace PZI §široká škála objektivních a subjektivních faktorů §skupiny zemí -> jednotlivé země -> regiony • §všeobecné faktory • - politická stabilita • - intenzita ekonomického růstu • - kvalita legislativního prostředí • - úroveň úrokových sazeb a daňového zatížení • §lokalizační faktory • - podle nich se investor následně rozhoduje • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Lokalizační faktory PZI 1)obchodní faktory • - blízkost trhu, blízkost hlavních zákazníků, přítomnost zahraničních firem, podpůrné služby (služby pro podniky, zprostředkovatelé, projekční a vědecko-výzkumné služby) • •2) pracovní faktory • - všeobecná dostupnost pracovních sil, kvalita pracovních sil, flexibilita pracovních sil (schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám) • •3) infrastrukturní faktory • - kvalita silničních a železničních komunikací, blízkost větších letišť, kvalita telekomunikací • •4) nákladové faktory • - cena práce a cena stavebních pozemků • •5) specifické lokální, resp. lokálně-regionální faktory • - nabídka rozvojových ploch, potenciál finanční participace (investiční pobídky) • •6) environmentální faktory • - environmentální kvalita (kvalita života), urbanisticko-přírodní atraktivita Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Státy střední a východní Evropy §pozitiva •- vysoká vzdělanost, kvalifikace a zručnost pracovní síly •- relativně levná pracovní síla •- otevřené ekonomiky •- politicky stabilní, většina členy EU •- „blízkost“ Západu •- představují trh se 125 mil. zákazníky • §negativa •- nízká produktivita práce •- možné environmentální závazky • •- dříve u ČR: odkládaná restrukturalizace • odkládané investiční pobídky • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Klady a zápory PZI §klady (okamžitý viditelný pozitivní efekt) • - zachování či zvýšení produkce a pracovních míst • - vyšší daňové příjmy • - příspěvky na kulturu, sport, zdravotnictví, školství atd. • - zvyšování konkurenceschopnosti celého hospodářství • - vyšší produktivita práce na jednoho zaměstnance • - růst kvality výrobků • - transfer technologií (přenos vyspělejších technologií) a know-how • - zlepšení řízení podniků (nové manažerské dovednosti) • §negativa (dlouhodobý, v počátku často neviditelný, negativní efekt) • - vytvoření závislosti ekonomiky na zahraničním kapitálu • - externí kontrola lokální ekonomiky • - odlákání kvalifikovaných pracovníků z domácích firem • - snížení konkurenceschopnosti domácích firem • - zabránění či alespoň ztížení vzniku domácích firem • - nerovnoměrná lokalizace ve prospěch rozvinutějších regionů • - snižování úrovně odbornosti a zručnosti pracovní síly (deskilling) • - riziko přesunu investic dále na Východ po vyčerpání investičních pobídek • - riziko možnosti vzniku duální ekonomiky (dvě vedle sebe existují, izolované ekonomiky) PZI v České republice • • Struktura PZI Vývoj přílivu PZI §PZI legalizovány až v roce 1989 • - ale zahraniční investor mohl držet max. 49 % -> zrušeno v dubnu 1990 • §počet firem se zahraničním kapitálem ke konci roku: • - 1989: asi 100 podniků, • - 1990: 1 600 podniků, • - 1992: asi 4 000 podniků • §pokles zaznamenán v roce 1992 • – obavy investorů z následků rozdělení ČSR • • • • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Vývoj přílivu PZI §1993 – 1995: první fáze privatizace, obchodní řetězce §1996 – 1998: vládní a ekonomická krize, zpomalení privatizace §po 1998: privatizace bank a některých státních podniků §2003: zpětný odkup akcií tehdejšího Eurotelu od zahraničního investora § § • §evropské země – 92,9 % (země EU-15 – 78,2 %) §Severní Amerika – 4,0 %, Asie – 2,7 % § § • Sektorové změny PZI §zpracovatelský průmysl oslabuje: -rok 2000: 38,1 % -rok 2005: 38,1 % -rok 2010: 31,2 % -rok 2013: 32,4 % • §služby posilují: -rok 2000: 51,7 % -rok 2005: 54,5 % -rok 2010: 55,6 % -rok 2013: 59,1 % § § • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství § TOP 7 okresů ČR podle výše PZI: rok 2000 rok 2005 rok 2010 rok 2013 hl. město Praha hl. město Praha hl. město Praha hl. město Praha Brno-město Mladá Boleslav Ostrava-město Mladá Boleslav Mladá Boleslav České Budějovice Mladá Boleslav Brno-město Most Ostrava-město Brno-město Ostrava-město Plzeň-město Brno-město České Budějovice České Budějovice Ostrava-město Plzeň-město Plzeň-město Praha-východ České Budějovice Zlín Praha-východ Plzeň-město Okresy s nejvyšším přílivem PZI v období let 1993 až 2013 • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství Okresy s nejnižším přílivem PZI v období let 1993 až 2013 • Z0047 Geografie průmyslu a zemědělství