GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
VIII Strategie GIVS do roku
2020
podzim 2015
Petr Kubíček
kubicek@geogr.muni.cz
Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC)
Institute of Geography
Masaryk University
Czech Republic
GIS ve veřejné správě
Zadání cvičení VII.
• GeoPortály Jihomoravského a Pardubického
kraje - popište hlavní typy mapových výstupů,
způsoby jejich poskytování, případné aplikace a
jejich funkcionalitu, stručné zhodnocení a silné či
slabé stránky. Krátce srovnejte s již hodnocenými
portály.
• 15 – 20 minut + diskuze.
• Vedení – Lucie Sýkorová, Jan Tajovský, Eliška
Trnková, Kateřina Vaiglová.
Zlínský, Plzeňský
GIS ve veřejné správě
GeoInfostrategie a zahraniční
aktivity
• Specifický cíl 4.6: Stabilizace a rozvoj
vzdělávání
• … Zlepšení systému dalšího vzdělávání v této oblasti.
• …změnu způsobu akreditace dalšího vzdělávání a
stanovit vhodné vzdělávací standardy.
• … zvýšení kvality a profesionality dalšího vzdělávání
není možné bez dalšího rozvoje vysokoškolského
vzdělávání.
• …srovnávání se zahraničními standardy kurikul s
cílem zjistit, jaké existují rozdíly a jaké jsou potřeby
• Je nezbytné všestranně podporovat spolupráci VŠ s
praxí.
Geographic Information: Need to
Know
- Towards a more demand-driven geospatial
workforce education/training system
- An EC funded project under the Lifelong Learning
Program
- WP3
WP 1 – Analýza požadavků trhu
práce a nabídky vzdělávání v GI
• Cíl
– Analyzovat současnou situaci…
1. Povědomí a užití GI-BoK.
2. Analýza nabídky a poptávky v GI edu.
3. Analýza obsahu a aktuálnosti GI-BoK
• Napříč Evropou
• Elektronické dotazníky
• Návaznost na BoK
• Analýza současného využití BoK, obsahu a základních
odborných konceptů.
• Podklad pro revizi a aktualizaci BoK (EU).
• Zjištění národních specifik a rozdílů.
GIS ve veřejné správě
Reakce
Figure Targeted and resulting responses for the GI-N2K Supply survey (Q2)
GIS ve veřejné správě
Užití BoK
GIS ve veřejné správě
Proč ne?
• Obsah neodpovídá požadavkům (“No need, no wish“).
• Praktická využitelnost (BoK je pouze rámec).
• “Why should I use it? Do you think GIS teaching has
waited for GI-BoK ?“
• Organizační překážky (akreditace…).
• Včetně CZ (5 organizací)
• Jazyk (?) – výuka v EN.
GIS ve veřejné správě
GIS ve veřejné správě
Závěry – užití BoK
• GI-Bok has no role in Europe.
• GI-BoK is not sufficiently attractive.
• Role v USA - GIS Certification Institute,
Geospatial Technology Competency Model.
• UCGIS x AGILE.
• Profesní organizace v Evropě (EuroSDR,
Eurogeographics, ICA).
• CO s tím můžeme udělat v ČR?
• Atraktivita pro EU – v rámci GIN2K – odlišné
pohledy – vzdělávání, VS, privátní, studenti,
VaV.
GIS ve veřejné správě
Závěry - Hlavní rozdíly mezi
nabídkou a poptávkou
• Trh práce se v rámci EU liší – odlišná stanoviska zaměstnavatelů.
• Hlavní nedostatky:
– IT dovednosti a schopnosti
– Schopnost aplikovat teoretické znalosti na problémy reálného
světa (!)
– „soft skills“ – schopnost komunikovat cizím jazykem (aktivně),
týmová práce, management.
• Doporučení:
– Zavedení praktických stáží a jejich podpora
(oboustranná).
– Podpora celoživotního vzdělávání ze strany
akademických institucí.
– Vytváření lepšího propojení akademických a komerčních
institucí na bázi projektové spolupráce.
GIS ve veřejné správě
Závěry - Analýza obsahu a
aktuálnosti GI-BoK
• Popis pomocí free text – nesrovnatelnost
výsledků.
• Pouze 3 termín společné pro nabídku a
poptávku:
• Inspire, Python a UAV.
• Jazykový a geografický problém – nelze přesně
srovnávat.
• Obsah, nástroje, uživatelské rozhraní.
GIS ve veřejné správě
Geodesy
Geography
Planning
(Survey 2003 / UnibwM
Reinhardt)
Odlišné pozadí a kořeny GI vzdělávání v
Evropě
Aktuální stav projektu tvorby
Strategie rozvoje infrastruktury
pro prostorové informace
v ČR do roku 2020
(GeoInfoStrategie)
17
Dohoda o spolupráci
- snahy MV o formulování „geoinformační strategie státu“
(opora v INSPIRE) dlouhodobě neúspěšné
- přelom v polovině roku 2012 – na spolupráci při vypracování
geoinformační strategie
• pod koordinací MV
• bez zvýšené potřeby finančních prostředků
se dohodly
 společný záměr předložen ministrem vnitra k projednání
vládě v říjnu 2012
Usnesení vlády ČR č. 837/2012
 vláda ČR dne 14. listopadu 2012
• schválila záměr vypracování GeoInfoStrategie
• uložila
- ministru vnitra vypracovat návrh
GeoInfoStrategie ve spolupráci s ministry
životního prostředí, pro místní rozvoj, obrany
a dopravy a předsedou ČÚZK a předložit ho
vládě
do 28. února 2014
- ministrům a vedoucím ostatních ústředních
orgánů státní správy poskytovat podporu
při zpracovávání návrhu Strategie
• doporučila hejtmanům, primátorovi hlavního města
Prahy, primátorům statutárních měst a starostům obcí při
zpracovávání návrhu GeoInfoStrategie spolupracovat
Projekt tvorby
GeoInfoStrategie
 je postupováno v souladu s „Metodikou přípravy veřejných
strategií“
( www.verejne-strategie.cz )
• usnesení vlády ČR ze dne 2.5.2013 č. 318
 orgány Organizační struktury projektu Tvorba
GeoInfoStrategie
• Gestor (předseda Řídicího výboru) - MV
• Řídicí výbor
• Koordinátor projektu (MV)
• Zpracovatelský tým
• Konzultační tým
 VS, profesní sdružení, akademická sféra
• Pracovní skupiny
 pro konkurenceschopnost, pro datovou oblast, pro globální
architekturu a technická řešení,
pro regulační rámec, …
 do procesu tvorby jsou zapojeny další zainteresované
subjekty veřejné i soukromé sféry.
Zdroje a východiska - příklady
 INSPIRE (http://inspire.gov.cz) a geoinformační strategie
některých evropských států
 strategické národní rozvojové dokumenty
• Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro
období 2012–2020; Strategický rámec rozvoje eGovernmentu
2014+; Strategický rámec rozvoje veřejné správy 2014+ (návrh);
Státní politika v elektronických komunikacích (Digitální Česko)
2011-2015 ; …
 existující resortní výstupy
• výstupy 2 výzkumných projektů MV z roku 2010; Koncepce
rozvoje zeměměřictví a katastru pro období 2012-2016, VÚGTK
Zdiby, 2011; Státní politika životního prostředí ČR 2012-20
(MŽP); …
 existující relevantní podněty a stanoviska
• Stanovisko SMO ČR k problematice geoinformatiky a digitálních
dat o území; Závěry a doporučení k problematice Digitální mapy
veřejné správy a Technické mapy obce, Český svaz geodetů a
kartografů, 2012; Závěry ze semináře Digitální mapa veřejné
správy – první kroky, čtyři roky, Nemoforum 2012; …
„Rok 2020 +: Česká republika je znalostní
společností účelně využívající prostorové
informace.“
• Prostorové informace a související služby jsou
využívány ve všech oblastech života
společnosti a podporují konkurenceschopnost,
bezpečnost, a trvale udržitelný rozvoj
• Veřejný sektor díky dostupnosti prostorových
informací a služeb efektivně poskytuje moderní
a kvalitní veřejné služby.
28
Vize
− Vytvořit podmínky pro účelné a účinné
využití prostorových informací
ve společnosti a vybudování
garantovaných služeb veřejné správy
• chceme správně pracovat s prostorovými
daty, využívat tato data pro agendy ve veřejné
správě
a také umožnit jejich využívání třetím stranám
• chceme podpořit socioekonomický růst
a konkurenceschopnost ČR
29
Globální cíl
GIS ve veřejné správě
Strategické cíle
1. Zajištění garantovaných služeb veřejné správy
– pro správu a efektivní využívání prostorových
informací
– pro činnosti veřejné správy a další široké využití
celou společností
2. Vybudování národní infrastruktury
– pro tvorbu, správu a propojení datového fondu
prostorových informací veřejné správy
3. Zkvalitňování a další rozvoj datového fondu
– prostorových dat pro jejich využívání veřejnou
správou a celou společností
4. Koordinace a rozvoj institucionálního zajištění
– oblasti prostorových informací a podmínek pro
jejich správu a využívání
GIS ve veřejné správě
Klíčová témata
1. Změna regulačního rámce
2. Koordinace oblasti prostorových informací
3. Tvorba Národní sady prostorových objektů
(NaSaPO)
4. Národní integrační platforma pro prostorové
informace (NIPPI)
5. Národní geoportál (NGP)
6. Služby nad prostorovými daty ve veřejné správě
7. Využívání prostorových informací pro třetí strany
8. Publikování otevřených dat a otevřených služeb
9. Lidské zdroje a vzdělávání
10. Plnění mezinárodních závazků a mezinárodní
interoperabilita
GIS ve veřejné správě
AKČNÍ PLÁN
GEOINFOSTRATEGIE
Zpracování: 8.10.2014 – 8.7.2015
• zpracování ve stejném režimu jako
GeoInfoStrategie
• připojilo se MZe
• větší důraz na výstup činnosti Pracovních skupin:
– pro globální architekturu a technická řešení (PS
GATR)
– pro Národní sadu prostorových objektů (PS NaSaPO)
– pro konkurenceschopnost v oblasti prostorových
informací (PSK)
– pro standardy a terminologii v oblasti prostorových
informací (PS ST)
– pro lidské zdroje, vzdělávání, výzkum, vývoj a
inovace (PS LZVVVI)
– pro legislativu a služby veřejné správy (PS LSVS)
GIS ve veřejné správě
OBSAH PŘÍLOH AKČNÍHO
PLÁNU
1. Popis opatření (k naplnění cílů)
– výstup činnosti pracovních skupin
– cca 75 opatření
2. Harmonogram realizace
– přehled jednotlivých opatření v členění po etapách viz schéma
dále
3. Soubor indikátorů
– pro měření dosažení cílů či efektů jednotlivých úrovní
implementace
4. Popis projektů
– resortní projekty s vazbou na GeoInfoStrategii
– základ budoucího katalogu projektů – základního nástroje
pro koordinaci aktivit v oblasti prostorových informací
GIS ve veřejné správě
Etapy implementace
Analytická – návrhová – realizační - provozní
GIS ve veřejné správě
ROZPOČET A ZDROJE
FINANCOVÁNÍ
Náklady
• uvedeny u každého opatření
• v tuto chvíli vyčíslitelné 1 260 mil. Kč
• na opatření z fáze realizační budou upřesněny
prostřednictvím studií proveditelností či analýz, které budou
zpracovány v analytické etapě.
Zdroje financování
• Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) – OPZ, IROP
• státní rozpočet (gestor za realizaci opatření)
• program veřejných zakázek ve VaVaI pro potřeby státní
správy „BETA“ prostřednictvím TAČR.
GIS ve veřejné správě
Rizika implementace
GIS ve veřejné správě
GeoInfoStrategie
a SRRVS
Strategické cíle Strategický rámec rozvoje veřejné
správy (SRRVS)
1. Modernizace veřejné správy
2. Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území
3. Zvýšení dostupnosti a transparentnosti veřejné
správy prostřednictvím nástrojů eGovernmentu
4. Profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné
správě
GISTR navazuje na strategický cíl č. 3 SRRVS
– Při plnění strategického cíle 3 bude postupováno podle
Implementačního plánu č. 3 SRRVS
– strategického cíle č. 3 SRRVS má být dosaženo
naplněním jediného specifického cíle 3.1: Dobudování
funkčního rámce eGovernmentu
GIS ve veřejné správě
Organizační a řídicí struktura
implementace
GIS ve veřejné správě
Stav implementace (11/2015)
Národní sada prostorových objektů
(NaSaPO)
Proč je NaSaPO cíl
GeoInfoStrategie?
 V současné době neexistuje státem garantovaná sada
prostorových dat detailní úrovně podrobnosti (velkého
měřítka), která by byla jednotně využívána agendami VS (?).
 Národní infrastrukturu prostorových informací (NIPI) nelze
budovat bez harmonizovaných datových sad základních
prostorových dat.
 Je třeba poptávat kompletní řešení pro vymezení
referenčních dat a jejich integraci pomocí modelové
generalizace.
 Spolehlivá data jsou základním předpokladem pro
generování kvalitních informací
 Nekvalitní informace -> dezinformace
 Cíl: Vytvoření Národní sady prostorových objektů (NaSaPO)
Prostorový objekt ve smyslu geografický vzhled podle ČSN P
ISO/TS 19104:2010
Vlastnosti NaSaPO
 Státem stanovená množina prostorových objektů s
garancí parametrů kvality (poloha, úroveň detailu, …)
na celém státním území,
 Legislativně stanoven správce a editor jednotlivých
prostorových objektů a popisných údajů odpovědný za
jejich vymezení a vedení,
 Legislativně vymezené a technologicky definované
procesy pořízení, správy, vedení a aktualizace dat
 Datové specifikace prostorových objektů NaSaPO v
souladu s ISO a metodikou a prováděcími pravidly
INSPIRE,
 Metadata v souladu s národním metadatovým profilem,
 NaSaPO bude vedena v národním referenčním
souřadnicovém systému S-JTSK, výškový systém
baltský – po vyrovnání Bpv,
Vlastnosti NaSaPO
 prostorové objekty NaSaPO s nižší úrovní
podrobnosti budou vytvářeny na základě datové
generalizace
 NaSaPO bude závazným podkladem pro
informační systémy veřejné správy, pro tvorbu
státního mapového díla
 prostorové objekty NaSaPO budou zdrojem pro
účelové výstupy typu ÚAP, DTM, Registr dopravní
infrastruktury, Registr technické infrastruktury
(včetně Registru pasivní infrastruktury), …
 poskytování do jiných souřadnicových systémů
bude zajištěno garantovanými transformačními
službami.
REGISTR PASIVNÍ
INFRASTRUKTURY
Budoucí aktivity GI ve VS
GIS ve veřejné správě
Rámec
• SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke
snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí
elektronických komunikací – SCR.
• Digitální Česko – MPO
• Zatímco dokument Digitální Česko vytváří obecný rámec
mapující současný stav vysokorychlostního připojení a
předkládá návrhy opatření na zajištění dostupnosti
vysokorychlostního internetu, SCR již pracuje s
konkrétními opatřeními. Soubor pravidel, jak je SCR
popisuje, vytváří pro prostředí správy pasivní
infrastruktury nové, jednotné informační místo. SCR
uvádí komplex opatření k vytvoření minimálního
(povinného) rámce.
• Vybudování Registru pasivní
infrastruktury.
GIS ve veřejné správě
Registr pasivní
infrastruktury
Účel
• Nástroj sloužící k získání a zaznamenání
informací týkajících se sítí
• Umožní koordinaci staveb
• Snížení nákladů
• Zrychlení výstavby
• Nutnost vybudovat jednotné informační místo
GIS ve veřejné správě
SUBJEKTY VLASTNÍCÍ PASIVNÍ
INFRASTRUKTURU
Není předpis – nutno definovat „provozovatele sítě“.
• Zahrnuje :
– Komunikační sítě,
– Elektrická silová vedení (včetně vedení trakčních, pro
veřejné osvětlení, světelné dopravní značky),
– Vodovodní sítě a přípojky (mimo pitné vody),
– Plynovodní potrubí,
– Tepelné sítě (vytápění a rozvod užitkové vody),
– Jiná vedení (například produktovody),
– Stokové sítě a kanalizační přípojky,
– Dopravní sítě.
Zakotvení povinnosti předávat data do jednoho
centrálního systému (stávající model předávání ÚAP
nebo zcela nový model založený na transpozici SCR), s
předem jasně definovanými právy a povinnostmi,
změnou relevantních právních předpisů nebo vznikem
specializovaného zákona.
GIS ve veřejné správě
RPI – současný stav
• ČTÚ zadal vypracování studie proveditelnosti
RPI.
• Studie proveditelnosti byla vypracována, dokument
však nespecifikuje jasné zadání pro budoucího
zpracovatele RPI.
• Není jednoznačně stanovena strategie pro vývoj
RPI (zda má obsahovat veškerá data či zda má
sloužit jako rozhraní pro komunikaci s jinými
systémy, kde budou data uložena).
• Není rozhodnuto, kdo bude správcem a
provozovatelem RPI.
GIS ve veřejné správě
RPI a GISTR
GIS ve veřejné správě
Zadání cvičení IX.
• GeoPortál Karlovarského kraje - popište hlavní
typy mapových výstupů, způsoby jejich poskytování,
případné aplikace a jejich funkcionalitu, stručné
zhodnocení a silné či slabé stránky. Krátce srovnejte
s již hodnocenými portály.
• 15 – 20 minut + diskuze.
• Vedení – Adam Valík, Michal Vank, Petra
Zavřelová.
Zlínský, Plzeňský ,
Jihomoravský,
Pardubický