Vojenské topografické mapy bývalé koncepce (do konce roku 2005) Státní mapová díla (8) produkt, který zachovává vývojovou linii již několik století (od r. 1763) původní měřítková řada 25, 50,100, 200, 500 tis. a 1 mil. mezi jednotlivými měřítky existuje návaznost -jednotlivé rozhodovací úrovně za války určeny pro potřeby obrany státu, ale využívány i v jiných rezortech (státní správa, samospráva, věda, kultura) vydavatel: Generální štáb AČR zpracovatel: topografická služba AČR Historický vývoj po roce 1945 k dispozici pouze mapy III. VM (topografické sekce 1 : 25 000, speciální mapy 1 :75 000 a odvozené generální 1 : 200 000) aktualizace na různém stupni, navíc nízká geometrická přesnost nutnost nového mapování (aktualizace nestačí) řešení ve 2 etapách: ■ I. otázka celkového přístupu k unifikaci topografických map (mezinárodní unifikace nebyla, díla jen státní, unifikace v rámci socialistické soustavy) potřeba mezinárodního sjednocení nového topografického díla (kartografické zobrazení, souřadný systém, klad a označení mapových listů) ■ II. technické řešení -> technické řešení 1950-1953: ■ prozatímní vydání topografického díla 1 : 50 000 (odvozeny 100) ze všech dostupných mapových podkladů ■ ne původní mapování -> špatná geometrická přesnost X unifikace na S-1946 (první přiblížení k systému S-1942 v Sovětském svazu) od r. 1952: ■ nové mapování 1 : 25 000, 1 : 200 000 vydány v roce 1955 ■ fotogrammetrické a geodetické metody - geometrická přesnost přestala být kritickým kvalitativním parametrem ■ ukončeno r. 1958 S-52 jako souřadnicový systém (odpovídal přibližnému připojení k sovětskému systému S-42) mapy určeny jak pro potřeby obrany země, tak pro národní hospodářství, vědu a kulturu, v působnosti MO na zpracování se podílely vojenské (80%) i civilní organizace (20%) od r. 1965 aktualizace a obnova zabezpečována orgány Ministerstva obrany od té doby 5 aktualizací aktuálnost - dnes kritickým parametrem 2x změněn značkový klíč Topografické mapování 1: 10 000 1957-1971 - celé státní území „nové fotogrammetrické mapování" zachování geodetických a kartografických základů unifikovaných topografických map pro potřeby územně technického plánování a projektování zpracování: civilní složky 80%, vojenské 20% (příhraniční a výcvikové prostory) původní vydání map 1:10 000 nebylo v dalších letech obnovováno - součástí archivu mapy použity jako podklad ZM10, od 1991 převedeny do působnosti ČÚZK. nejpřesnější výškopis v rámci ČR topografické mapy až do r. 1970 nebyly brány čistě jako mapy vojenské označeny jako tajné, ale využívány i pro národní hospodářství, vědu, kulturu... po r. 1970 - jenom armáda, i přes utajování k dispozici na školách určení topografických map pouze pro armádu neopodvídá jejich charakteru a možnostem využití po r. 1990 odtajněny, uvolněny též k civilnímu využití F Geodetické a kartografické základy ■ Gauss-Krugerovo zobrazení („Gaussovo složité zobrazení") ■ Příčné konformní válcové - osa válce - rovina rovníku Krasovského elipsoid (a= 6378245m, b = 6356863m, f = 1:298,3) ■ 6°pásy (3° na východ a na západ od dotykového poledníku). Celá Země - 60 pásů. ■ Souřadnicový systém S-42 (Gauss-Kruger je jeho nedílnou součástí) ■ 1:1 000 000 - do roku 1985 vytvářeny v modifikovaném polykónickém zobrazení. ■ Výškopis - Bpv Geodetické základy topografických map vycházely z S-JTSK a jejího připojení k S-42 používanému v Sovětském svazu S-JTSK nemožné rozšířit mimo naše území (Křovák, chyba v orientaci v referenčního elipsoidu) Proto S-JTSK pro vojenské účely převeden transformací do systému 1942 Sovětského svazu S-1946 S-1952 S-1942 (S-1942/83) Geometrická představa Gaussova zobrazení Šestistupňové pásy v Gauss-Kriigerově zobrazení _ ■ Číslování od Greenwiche ■ Dotykový poledník vždy 3°,9°,15°... ■ ČR pás 3 a 4 ■ V rámci pásu tvoří souř. systém samostatnou zobrazovací soustavu Osa X - svislá, rovnoběžná s obrazem dotykového poledníku, posunutá o 500 km na západ (aby všechny souřadnice Y byly kladné) „False easting" ■ Osa Y-obraz rovníku ■ Před Y souřadnici přidáváno číslo poledníkového pásu (rozlišení) ,...... 2 1:50 000 - vznik dělením 1:100 000 na 2x2 pole Acp = 10'AA= 15' ■ Označení písmeny A - D 1:25 000 - vznik dělením 1: 50 000 na 2x2 pole ■ Acp = 5'AA = 7'30" ■ Označení písmeny a - d c D L__J_ M-33-C 1 : 500 000 > ■ M-33-XXVI 1 : 200 000 M-33-14-A 1 : 50 000 M-33-14 1 : 100 000 M-33-14-A-d 1 : 25 000 Tento systém se zachovává i ve stávající koncepci V tomto systému je i 1:10 000 ■ Vznik rozdělením 1:25 000 na 2x2 pole ■ Označení čísly 1 - 4 ■ Např: M-34-1-D-D-4, Brno M-33-106-A-C-1 Obsah, úprava a užitné vlastnosti Unifikované provedení v rámci tehdejších standardů zemí socialistického tábora Tyto standardy přebrala i Varšavská smlouva (nebyla autorem); stejně tak i NATO přebírá civilní standardy Obsah: ■ Bohatý polohopis a výškopis i popis ■ Podrobně všechny topografické prvky (reliéf, vodstvo, sídla, povrch půd, .. ■ Bohatý popis technických zařízení - zejména dopravního charakteru Cenné i pro civilní užití, barevná hypsometrie-> stínování terénu i u 500 Základní interval vrstevnic - 1:25 000 5m, 1:50 000 ^10m atd. Bohaté rámové údaje ■ čáry příslušného souřadného systému v celé ploše: např. u 25 1x1 km; ■ údaje km hodnot; na vnějším rámu i rysky souř. sítě vedlejšího pásu; ■ podobné odkazy u komunikací, kam vedou Grafické a sklonové měřítko, údaje o poledníkové konvergenci, o magnetické deklinaci pro střed mapového listu a určitou epochou s roční změnou V rozích vždy (p, A 50: síť po 1 km, 100: po 2 km ■ vykreslení čar - praktický význam pro určování polohy (můžeme redukovat srážku papíru) U map 500 uváděna pouze zem. síť 25 1096 mapových listů ■ Původní mapy, vytvořené z výsledků mapování 1952-1957 ■ 4 barvy ■ Všechny trigonometrické body, všechna sídla s barevným odlišením hustě zastavěných bloků domů s převládajícími ohnivzdornými stavbami a bloků s převážné spalnými stavbami. ■ Dopravní stavby, komunikace (drážní, pozemní, telekomunikace, potrubní, elektrická vedení) ■ Vodstvo - hydrotechnické stavby a zařízení ■ Druh porostu - značkou ■ Vrstevnice, výškové kóty a relativní kóty 50 ■ 285 mapových listu ■ vytvořeny kartografickým odvozením z 25 ■ 1. vyd. koncem 60. let ■ 4 barvy, podobně jako 25 ■ obsah - všechny základní prvky jako u 25, ale s odpovídající generalizací 100 ■ 83 mapových listů ■ odvozeny z 50 ■ 4 barvy 200 - 27 mapových listů, 4 barvy 500 - 6 mapových listů, 7 barev, výběr sídel, vrstevnice, stínování resp. hypsometrie mil. - 2 mapové listy, 7 barev '■■msí Přesnost map ■ kontrola přesnosti po 3. obnově - kontrola polohopisu ■ přesnost do 5 m, železnice 13 m, polní cesty 15 m, vodní toky 15 m ■ v průměru body polohově asi 15 m ■ výškově kontrola v Koppeho rovnici: ■ mh = 1,1 + 8,7 tg a, a - sklon terénu ■ větší chyba při vegetaci _ u map menších měřítek se v tomto vztahu zvětšuje především vliv skonu svahu (roste druhý člen rovnice) a to přibližně s odmocninou měřítkového čísla mapy Nová - stávající koncepce, přechodné řešení ■ standardy NATO ■ rozhodnuto, aby se připravila jednoduchá stávající úprava maptzv. přítiskem-^ ■ do stávající mapy se ve fialové barvě doplnila souřadnicová síť WGS 84, některé mimorámové údaje ■ na zadní straně - tisk zjednodušeného značkového klíče v češtině a angličtině, seznam zkratek a jejich angl. ekvivalent ■ dále základní údaje o WGS 84, způsoby udávání polohy a grafické měřítko ve třech verzích (metry, míle, yardy) Topografické mapy nové koncepce Státní mapová díla (8 b) ■ po r. 1989 změna vojensko-politické situace ■ rozhodnutí státní reprezentace k pripojení NATO (pristupuje stát a vláda, ne armáda) ■ nařízení náčelníka GŠ AČR č. 34/1997 ■ tvorba nového SMD do konce roku 2005, splněno, od 1.1. 2006 dány do zásobování L- zásadní změna celé konstrukce map - inovace ■ ke 31. 12. 2005 ukončena údržba doposud používaného MD a tyto mapy byly současně vyřazeny ze zásobování a užívání ■ ■ důsledky rozhodnutí o připojení k NATO: ■ první úvaha o dopadu na kartografii ■ kontakt s německou geografickou službou a především USA ■ 1991: Dohoda mezi USA a ČSFR o spolupráci v oblasti topografického mapování, námořního a leteckého mapování, geodézie a geofyziky, - digitálních dat a s tím souvisejících materiálů 1993:1. mezinárodní konference geografických služeb v Praze ■ probírány transformace map vytvořeny 4 skupiny sledující: ■ problémy globální geodézie vybudování WGS 84 ve střední Evropě ■ koordinace přechodu na standardy NATO ■ vývoj technologií GPS v ČR ■ 1994-jednání skupin ■ předneseny koncepce dalších řešení, zejména topografických map 1996: Bratislava ■ rozvoj dalších technologických řešení -zejména definitivní koncepce, otázka měřítka ■ tlak ze zahraničí, aby 1. zpracovávané měřítko bylo 1:250 000 JOG (Joint Operations Graphic) -> mapy pro společné akce ■ předložen značkový klíč a konkrétní způsob řešení ■ překryv přes hranice Zavedení WGS 84 několik důležitých kroků: kampaň s využitím GPS v letech 1991 -1992 ■ zaměření 6 bodů (na cm) vybráno a zaměřeno dalších 176 bodů I. řádu (S-1942/83) ■ s využitím měření z 1. kampaně provedena transformace všech bodů trigonometrické sítě ■ vypracovány převody obou systémů ■ transformace i s vyrovnáním původních úhlových měření 1995 vytvořen WGS 84 u nás Geodetické základy - WGS 84 WGS 84 - dáno standardem STANAG 2211 definuje světový geodetický souřadnicový systém WGS84 a kartografické zobrazení UTM/UPS vyvinut pro potřeby armády USA v souvislosti s budováním GPS globálni geocentrický je aplikován na referenční ploše elipsoidu WGS 84 umožňuje vyjádřit polohu bodu v prostoru pomocí ■ pravouhlých souřadnic X,Y,Z ■ (p,A,h (elipsoidická výška) nctrysrstňuuWGSSJ Talmlkn L Zák^dni p V ."IIInil FliIiIiili-:! S-.vuiĽi YdUrotoM a m PiĽlr.ÍĹliiiiliL'aii.^. ^.I^iímí ar l" blurs tytUost ivlace Ztiuŕ 7292 115 ■ 10"* laďv Joiistá grívitaŕiii Ircm-iianľH •y]i; JiiLii'-v ínivKľŕn ľ-»s= |t■ ■ i~:i■ l■ MM4LS* Iď' _ Souřadnice na WGS 84 Ĺ í z - -i. .. B (X, Y, Z) 8 (