1 IV. Rámcový vývoj působení lidské společnosti na reliéf Člověk - činitel ovlivňování okolního prostředí již před 3 miliony let (raně civilizační typ). Dle archeologických vykopávek od období staršího paleolitu. Působení člověka na reliéf (antropogenní ovlivnění) se v různých částech světa liší zejména s ohledem na různou úroveň vývoje společnosti. Základní prehistorické a historické etapy působení člověka na reliéf lze vymezit období: paleolitu, mezolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové, železné, římské, období stěhování národů, staroslovanské období a období středověku. Období paleolitu (starší doba kamenná) qnejstarší paleolit (3/2,5 mil. – 1 mil./600 tis. let př. n. l.) q qstarý paleolit (1 mil./600 tis. – 300/250 tis. let př. n. l.), první doklady i ze střední Evropy qstřední paleolit (300/250 tis. – 40 tis. let př. n. l.) – v období středního paleolitu nastal poslední glaciál würm (začal přibližně před 115 tis. lety) qmladý paleolit (40 tis. – 10 tis. let př. n. l.) – v období 22 tis. až 18. tis. let př. n. l. dosáhlo vrcholu poslední zalednění a přešlo v pozdní glaciál qpozdní (epipaleolit) paleolit (10 tis. – 8 tis. let př. n. l.) tabulak_paleolit pleistocen holocen 4 Paleolit - minimálnímu narušení přírodního prostředí. Hlavním způsobem získávání potravy byl lov a sběr plodin, minimum zásahů do krajiny. Pouze v omezené míře byl používán materiál k výrobě kamenných nástrojů, převážně se jednalo o využití úlomků skalních masivů a primárními nalezišti byly akumulace sedimentů (nejčastěji glaciální a fluvioglaciálních). Jedním z nejvýznamnějších nalezišť starého paleolitu je na území České republiky lokalita Stránská skála v Brně. Střední paleolit osídlení koncentrace zejména do krasových oblastí - významné nálezy v Moravském krasu (např. v jeskyni Kůlna, jeskyni Švédův stůl u Ochozu) nebo v jeskyni Šipka ve Štramberku. Nejstarší nálezy Homo sapiens sapiens pochází z Mladečských jeskyní na Olomoucku u Litovle. Období 21 tisíc až 29 tisíc let př. n. l. byla na našem území rozvinuta jedna z nejvýznamnějších mladopaleolitických kultur (gravettien nebo pavlovien) a některé moravské lokality dosáhly celosvětové proslulosti (nap. Dolní Věstonice a Pavlov). osidleni_paleolilt nastroje_Paleolit 6 Mezolit (střední doba kamenná, konečný paleolit) 8 000 - 6 000 př.n.l. Počátek holocénu Charakteristické postupné oteplování - rozšiřování teplomilné vegetace do vyšších zeměpisných šířek. Rozptýlenost zdrojů potravy znamenala i rozptýlenost osídlení. Osady malé a obyvatelstvo se během roku pravděpodobně stěhovalo podle zdrojů obživy (lov – rybolov – sběr). Není však známo, na jaké vzdálenosti ke stěhování docházelo, ale je doloženo, že sídliště byla vyhledávána opakovaně. Období mezolitu je historicky prvním obdobím, kdy se objevují nejstarší sídelní tvary související se stavbou osad. Pouze na některých sídlištích se však objevují terénní úpravy v podobě vhloubené jámy či ochranného valu. Mezi významné evropské lokality s doklady osídlení v období mezolitu patří například lokalita Star Carr v Anglii, jeskyně Franchthi v Řecku, lokalita Cramond ve Skotsku či lokalita Pulli Settlement v Estonsku. Naše území osídlení – písečné polohy v blízkosti řek Jihlavy, Svratky, Dyje a Moravy. Významnou je lokalita Smolín severně od Pohořelic nebo Přibice v soutokové oblasti Jihlavy a Svratky. V Čechách - mezolitické osídlení doloženo v pískovcových skalních městech na Českolipsku, kde mezi Pavličkami a Českou Lípou je zatím doloženo 22 využívaných skalních převisů (využívaných jako obydlí) a 12 otevřených lokalit, které představují nejdůležitější mezolitický areál na území ČR. 7 Neolit (mladší doba kamenná) Neolit je pravěké období, jehož počátek je datován v Evropě do 6. tisíciletí př. n. l. Podle Podborského (2006) se neolit ve střední Evropě člení na 4 základní vývojová období: qprotoneolit qstarý (5 700/5 500 př. n. l. – 5 000/4 900 př. n. l.) qstřední (5 000/4 900 př. n. l. – 4 700/4 500 př. n. l.) qmladý (4 700/4 500 př. n. l. – 3 700/3 500 př. n. l.) P7314413 P7314419 8 Přechod od lovu a sběru k zemědělství. Soubor inovací, který nazýváme neolitem vykrystalizoval současně nezávisle na sobě na více místech světa: v Číně, jižní a střední Americe a v Africe. Zásadní změna je označována neolitická revoluce - v jednotlivých regionech světa nastala v různých obdobích. Nejstarší doklady o průběhu neolitické revoluce jsou z oblasti Předního Východu - počátek neolitu kladen do 10. až 9. tisíciletí př. n. l. Pěstování (pšenici a ječmen) a chov dobytka. Nejstarší sídliště, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilovin, je lokalita Mureybit v severní Sýrii, lokalita Ali Koš v Íránu a lokalita Jericho v Jordánsku. Jericho je považováno za jedno z nejstarších měst na světě s kontinuálním osídlením (geneze více než 20 po sobě navazujících osad, z nichž nejstarší je datována do období okolo roku 9 tis. př. n. l. Podobná centra se o několik století později vytvořila ve střední Americe a v Číně v povodí Žluté řeky. Na českém území se neolit reprezentován kulturou s lineární keramikou, na kterou navazuje kultura s vypíchanou keramikou. Moravská malovaná keramika. Nejúrodnější polohy na jižní Moravě, Pomoraví a Opavsku a pak na západ. S určitým časovým zpožděním byly dosídleno Polabí a střední a západní Čechy (okolí Prahy, Poohří). Zemědělství (různě intenzivně doplňovaným lovem – intenzivní zejména na staroneolitických sídlištích, sběrem, rybolovem). Osady s tzv. dlouhými domy – období starého neolitu. Objevují se primitivní výšinná sídliště a v mladém neolitu vznikají typické rondely. Kruhové areály vymezené hrotitým příkopem a palisádou, s několika vchody orientovanými na astronomické azimuty. Rondely např. Těšetice – Kyjovice, Mašovice nebo Bulhary, jsou situovány na místech s dalekým výhledem a předpokládá se jejich kultovní a kalendářní funkce. Bylany u Kutné Hory. Vliv člověka na reliéf a celou krajinu se od mezolitu až do neolitu postupně zvyšoval a podle posledních výzkumů a navržených modelů (Sádlo a kol. 2005) není přechod od mezolitu k neolitu spojován s ostrým přechodem neolitizací (tzv. neolitickou revolucí), neolit musel překonávat méně překážek v přírodním prostředí a vzniklá kulturní krajina (včetně reliéfu) je ve výsledku daleko menší inovací než bylo doposud předpokládáno. Rovněž je zapotřebí zmínit pro období neolitu první vyhledávání a těžby nerostných surovin, které sloužily k výrobě nástrojů (např. diority, metabazity, želešické břidlice), které znamenaly místně významné zásahy do abitického prostředí krajiny keramika4 Nálezy keramiky v zájmovém území (ve spolupráci s J. Doleželem, AÚ AV ČR, v. v. i.) Neolit sz. okolí Brna Brno Vyškov (cf. Vokáč-Kuča-Přichystal 2005) sekerkyy sekeromlat, motyka, kladivo zdroj dioritu vývrtky Tišnov Rosice Ivančice Nálezy vrtaných artefaktů neolitického osídlení z amfibolického dioritu typu Rokle Obrázek1 Amfibolický diorit- vrtané artefakty a sekerky P1203693 12 Antropogenní aspekty prehistorického ovlivnění a osídlení archeologie, Svratka jako významná komunikační linie Lokalita Obora Holedná Úlomky, keramiky, štípaná industrie, broušená industrie (plochá sekerka, týlová partie ploché sekerky, zrnotěrka deskovitého tvaru, podložka z dioritu s vybroušeným povrchem, kus velkého otloukače - spolupráce s katedrou archeologie FF MU Brno Mladoneolitické sídliště ( 4 tis. př.n.l.) - součást hustého sídelního řetězce kultury s moravskou malovanou keramikou – západní část Brněnské kotliny D:\Texty\Publikace\2007\Kuca\Neol-Brno-Jundrov_A.jpg Těšetice P7314413.JPG P7314414.JPG P7314420.JPG P7314416.JPG P7314425.JPG P7314426.JPG Eneolit (pozdní doba kamenná, doba měděná – 4000/3 500 až 2 000/1900 př. n. l Typickou charakteristika eneolitu znalost zpracování mědi (i když již na konci mladého neolitu existují první doklady o jejím využití) Výrazná diferenciace stupně vývoje v jednotlivých regionech světa. Střední Evropa eneolit, Oblast Blízkého východu první otrokářské státy. Ve 4. a 3. tisíciletí první sumerské městské státy Eridu a Uruk. Městská centra Sýrie a Palestina (např. Město Ebla) a v Egyptě se stává centrem Staré říše Mennofer. Zemědělství - oradlo, chov domácích zvířat, lov, první uplatňování mědi, výšinná hradiště, později zlata a stříbra k výrobě šperků, zbraní, nástrojů, přísun soli, jantaru, vyhledávání přírodních zdrojů Epiatlantik Charakteristické kvalitativní změny: •způsob obdělávání půdy: tažná síla dobytka, čtyřkolý vůz a oradlo. •změna osídlení - zvyšování koncentrace obyvatelstva v některých regionech •rozvoj řemesel - první centra řemeslné výroby a směny (obchodu) – hradiska. Výšinná sídliště často opevněná systémem příkopů, valů a kamenných hradeb (např. Rmíz u Laškova u Náměště na Hané, Staré Zámky u Líšně, Homolka u Stehelčevsi nebo Řivnáč u Žalova, Grešlové Mýto, Jevišovice, Kramolín, Křepice, Lhánice, Mohelno, Senorady, Vysočany a Znojmo. Zásahy do abiotického prostředí – tj. vznik tvarů spojených s těžbou nerostných surovin a jejich vyhledáváním: vyhledávání přírodních zdrojů např. mědi, zlata, stříbra, soli a např. Krzemionki u Krakova, kde byl nalezen systém eneolitických šachet a štol. Na britských ostrovech doly na pazourek v Harrow Hill nebo Cissbury. Na našem území nestarší těžené lokality doly na křemenec v Tušimicích v Podkrušnohorské pánvi a těžební areál (těžební jámy) rohovce v Krumlovském lese u Moravského Krumlova. Využívání bronzu jako hlavní suroviny nejen pro výrobu pracovních nástrojů (např. sekery), ale také šperků a zbraní. Doba bronzová - 2000/1900 – 750/700 Vyhledávání a těžba surovin pro výrobu bronzu - měď a jiné kovy (cín, olovo, hliník). Ložiska měděných rud v Evropě např. Chorvatsko, Kavkaz, jižní Polsko, střední Německo, Itálie, Španělsko, Anglie nebo Kypr, ložiska cínu již byla vzácnější. V Evropě ve větší koncentraci Krušné hory, na Pyrenejském poloostrově a v oblasti Cornwall v Anglii. Další těženou surovinou, nejčastěji metodou rýžování, bylo zlato. Osídlení - opevněná hradiska - specifické pohřební tvary (např. pohřební mohyly). Vzhledem k všeobecnému rozšíření mohylového způsobu pohřbívání v západní Evropě a ve středním Podunají, včetně našeho území, hovoříme o komplexu mohylových kultur. Na našem území např. v oblasti Ždánického lesa a Chřibů a na Znojemsku (v lokalitě Borotice má pohřební mohyla průměr 16 metrů a výšku 1,5 metrů). Podobně zachované mohyly jsou v západních Čechách (např. na Plzeňsku a Klatovsku), které jsou specifickou oblastí a pohřební mohylový ritus byl dlouhodobý (až doba halštatská). Sobes Husín – mohyly doba bronzová, starší doba železná D:\zaloha\photo\Sumava_jizni_cechy_07\P8093367.JPG D:\zaloha\photo\Sumava_jizni_cechy_07\P8093355.JPG D:\zaloha\photo\Sumava_jizni_cechy_07\P8093357.JPG D:\zaloha\photo\Sumava_jizni_cechy_07\P8093359.JPG D:\zaloha\photo\Sumava_jizni_cechy_07\P8093362.JPG D:\zaloha\photo\Sumava_jizni_cechy_07\P8093360.JPG P8244517 P8244516 Opatovické hradisko – doba bronzová Řecko - Peloponés – Asine , stopy osídlení z neolitu, významná doba bronzová, hradby 3. stol. př. n. Doba bronzová – Santorini – lokalita Akrotiri – výbuch sopky Thera pohřbil popelem vyspělou civilizaci – Atlantida? Poslední čtvrtina 17 století př. n. l erupuce sopky - systematické výzkumy od r. 1967 prof. Spyridon Marinatos Okraje kráteru kaldery s vulkanickými sedimenty Doba železná – straší doba železná – halštatská 750/700 – 400/370 př. n. l. Bronzové srpy byly nahrazeny železnými, rolnictví, chov, pastevectví, čtyřkolové vozy. Masové používání železa, kovolitci, diferenciace společnosti. Na Moravě horákovská kultura. Pohřbívání ve velkých mohylách. Zemnicové chýše, později obnovována hradiště (např. Leskoun, Plaveč, nové hradiska a opevnění Morkůvky, Borkovany – Ždánický les, Jevišovice). Býčí skála vchod pod 52 m vysokou skalní stěnou, stará výtoková jeskyně Jedovnického potoka (ztrácí se v Rudickém propadání), jeskyně Rudického propadání, Býčí skály a spodní patra j. Barová vytéká u křižovatky v Josefově.Přístupno prvních 320 m tzv. Předsíň nálezy již v paleolitu po tzv. Šenkův sifon, nynější vchod vystřílen Aloisem z Lichtenštejna v roce 1796. Dr. Jindřich Wankl - zahájení výzkumů v 1867, 1872 prokopal Předsíň a nálezy interpretoval jako pohřeb halštatského velmože. Nález: dvě velká žároviště, vrstva vypáleného vápence až několik metrů silnou, vrstev zuhelnatělého obilí a uhlí, nad uhlím spečené předměty, obilniny, látky, železo, přes 40 zbytků koster většinou žen, trupy koní bez hlav a nohou již více jak 100 let diskuze Wankel pohřeb náčelníka, bohatá prospektorská či podnikatelská skupina (kováři, žele. rudy), - v letech 1980 85 nová interpretace (Nekvasil, Stloukal, Weber) úkryt obyvatelstva, které zahynulo pod spadnutým stropem (náhodný výbuch) -obětní síň obětiště s možnou přítomností kovárny - ústřední obětiště, nebo ukrytý poklad V Býčí skále však byly objeveny v nedávné době i stopy po starší lidské činnosti, jedná se o nástěnné kresby zvířat, které odpovídají neolitickým aktivitám v jeskyni, zřejmě rituálního charakteru. bycek.JPG PB062380 PB062382 PB062385 PB062383 mohyla Hlásnica – u Horákova s bohatě vybaveným kostrovým hrobem a s dochovanou keramikou malovanou geometrickými vzory na červeném podkladu mohyla Kopeček – s obvodem 90 metrů a výškou 5 metrů mohyla Hánov (Písecko) – s průměrem 20 metrů a kamenným věncem mohyly v lokalitě Lékařova Lhota (Českobudějovicko) – 5 mohyl komorami a nálezy bronzových nádob a zbraní mohyly v lokalitě Protivín (Písecko) – 2 velké mohyly s bohatými kostrovými pohřby v dřevěných komorách mohylové pohřebiště Střelské Hoštice (Strakonicko) - 5 mohyl s dřevěnými komorami mohyly v lokalitě Skalice (Táborsko) – 4 mohyly s množstvím dochovaných předmětů (např. čtyřkolový vůz) mohyly v lokalitě Červené Poříčí (Klatovsko) – mohyly o průměru 20 metrů žárové pohřebiště Plzeň – Radčice – dochováno 420 hrobů pohřebiště Manětín – Hrádek (Plzeňsko) – kontinuální pohřebiště s komorovými hroby pohřebiště Nynice (Plzeňsko) - kontinuální pohřebiště, hroby s kamennými věnci pohřebiště Předměřice nad Labem – 36 hrobů Doba laténská - mladší doba železná – 400/370 př.n.l. – 0 n.l. Keltové, obdělávání půdy železné srpy, rotační mlýnky, hrnčířský kruh, oradlo s železnou radlicí, železářství – kladivo, poříz, kleště. Hradiska – oppida, stezky, dálkový obchod, mince. Řemesla, dobývaní kovů, nerostů. Umělecká řemesla. Hradiska – Stradonice plocha 80 ha, Hrazany 30 ha plocha, hradby široké 5- 10 m, výška 4- 5 m, Staré Hradisko na Prostějovsku nejdůležitější na Moravě, plocha 37 ha, hradba 2800m dlouhá, hradby až 8 m široké, již na mapě Komenského z roku 1627 podle nálezů jantaru, odhad až 2500 obyvatel, Hostýn (19 ha, strategické hradisko, – koncentrace obyvatelstva, mocenská střediska. Stolová hora Vladař v Žlutické pahorkatině. Na dně vypuštěného rybníka byla v roce 2008 objevena unikátní dřevěná konstrukce ze starší doby železné. Doba římská 1 až 4. stol. n.l. Česká archeologie období let 50/30 př. n. l. až 350/380 n. l. naše území obýváno především germánskými kmeny. Počátek doby římské je ve střední Evropě datován odchodem keltského obyvatelstva s současně příchodem prvních germánských skupin. V období doby římské žily na českém území kmeny Markomanů, na Moravě společně s Kvády. Území dnešních Čech, Moravy a Slovenska sousedila na jihu s římskými provinciemi Pannonií Superior (západní Maďarsko), Raetií (Horní Rakousko a Švýcarsko) a Germanií Superior (jižní Německo), kdy severní hranice těchto provincií tvořila rozhraní (limes romanus) mezi Římskou říší a Velkou Germanií (Podborský, 2006). Římské osídlení hradisko Mušov - vyvýšenina Burgstall nad bývalou obcí Mušov. Hradisko bylo místem, kde ve 2. století n. l. stával vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní 10. římské legie (např. vodovod, mohutné opevnění či příkopy). Mušov a jeho bezprostřední okolí bylo významným strategickým bodem nad soutokem Svratky a Dyje po celou starší dobu římskou. Objev královského germánského hrobu v roce 1988 dal základ k hypotéze, že se právě v této oblasti nacházelo centrum jednoho z „klientských“ germánských království 1. – 2. století (Podborský, 2006). Doklady o osídlení v době římské jsou také z lokality Pasohlávky, kde byl objeven příkop oddělující Barbarikum od Římanů (Droberjar, 2002). V Olomouci (část Neředín) byly objeveny pozůstatky římského vojenského tábora. Významné objevy byly učiněny i v lokalitě Hulín na Kroměřížsku. Doba stěhování národů 4. až 6 stol. n. l Pronikání Slovanů, r. 375 nápor Hunů další řetězová reakce ostatních národů, 451 zastaven nápor Hunů v bitvě na Katalaunských polích, menší hustota osídlení než v době římské. Rozsáhlé migracemi obyvatelstva – od konce starověku. Příčina rozsáhlé demografické změny, zejména růst počtu obyvatel, způsobený přechodem od pastevectví k zemědělství, tj. k usedlému způsobu života. Kromě toho primitivní způsob obdělávání půdy - rychlé vyčerpání důvod ke stěhování ( rostl počet členů kmenů hledání nové půdy. Základní archeologický pramen - pohřebiště a bohaté hrobky. Tendence k osídlování výšinných poloh (např. Brno-Obřany, Znojmo-Hradiště). Staroslovanské období Časně slovanské období v české archeologii označováno období mezi druhou polovinou 6. století a koncem 7. století. Počátek období je spojen s příchodem Slovanů a konec je datován vznikem prvních hradišť. Slovanské osídlení bylo od samého počátku poměrně husté. Ke staroslovanským osadám patří prostá pohřebiště se žárovými hroby. Seskupení sídlišť a pohřebišť v oblastech budoucích velkomoravských center (Hodonínsko, Uherskohradišťsko, Olomoucko, Brněnsko a Břeclavsko). Středověk Historickým obdobím středověku epocha mezi koncem starověku a antické civilizace a začátkem novověku. Začátek : pád západořímské říše v roce 476 a konec bývá tradičně spojován s rokem 1491, kdy byla Kryštofem Kolumbem objevena Amerika. r. 568 významný příchodem Slovanů do oblasti Panonské nížiny, který je zároveň rokem uzavírajícím období stěhování národů. Soudobá historiografie však dává přednost roku 476, kdy přijala křesťanství v katolické podobě nobilita germánského kmene Franků v čele s skrálem Chlodvikem Merovejovcem v Remeši, nebo roku 529, kdy byla zrušena císařem Justiniánem Platónská akademie v Athénách, jako poslední koexistence dvojího náboženství (pohanství a křesťanství) Některými autory je konec středověku datován rokem 1453 (dobytí Konstantinopole Turky), 1456 (vynález knihtisku Johanem Gutenbergen) či rok 1517 (první veřejné vystoupení Martina Luthera a začátek reformace). Období středověku se člení na dílčí období: raný středověk (konec 5. století – počátek 12. století), raný středověk se dále člení na doby hradištní qstarší (650/700 – 800 n. l.) – období od počátku výstavby hradišť do začátku Velké Moravy qstřední (800 – 950 n. l.) – období Velké Moravy a počátky českého státu qmladší (950 – 1 150/1 200 n. l.) – český stát za vlády přemyslovských knížat vrcholný (rozvinutý) středověk (počátek 12. století – počátek 15. století) pozdní středověk (1492 – počátek 17. století) Velkomoravská hradiště (hradiště z období Velké Moravy). Nejvýznamnějšími centry Velké Moravy byly Mikulčice, Uherské Hradiště-Staré Město, Pohansko, a Nitra Sídelní strukturu Velké Moravy tvořila významná „provinční hradištní města“ patřily například Olomouc, Přerov, Znojmo-Hradiště nebo Brno-Líšeň-Staré Zámky malé hrady na skalním ostrohu (např. Zelená hora u Vyškova) rozsáhlá nížinná hradiska – hospodářská střediska s velmožským dvorcem (např. Břeclav-Pohansko, Strachotín, Rajhrad) menší výšinná hradiska a terénní sporadicky osídlené dominanty tzv. strážní hradiska (např. Podborský, 2006 nebo Staňa, 2006). D:\zaloha\photo\2008\Jevicko\P8304614.JPG D:\zaloha\photo\2008\Jevicko\P8304613.JPG D:\zaloha\photo\2008\Jevicko\P8304608.JPG Klášťov 753 m Vizovická vrchovina – geoarcheologická lokalita skalisko Čertův kámen Vrcholový skalní útvar s množstvím drobných tvarů zvětrávání E:\1602\AA017.jpg Klastoskalmis Klastov Zbytky valů a stopy osídlení patrný kamenný val – výška cca 1 m, v severovýchodní části dosahuje výšky až 3 m. Plocha asi 2,1 ha ve tvaru trojúhelníka se zaoblenými vrcholy a s mírně zaoblenými stranami. Uměle vytvořené kamenné terasy s prohlubní nejasné funkce, jednu dobu považované za cisternu??? Terasy upravené kamenným dlážděním celkem dvě u skaliska, u studny – mladší a pozdní doba bronzová – kultura popelnicových polí 800 – 900 let př. l. až halštatská Hradištní val, depoty železných předmětů E:\1602\AA016.jpg Tisícovka železných předmětů zahrnujících nejrůznější typy nástrojů či součásti výstroje jezdce a koně, především však nález celkově více než deseti depotů, obsahujících často unikátní výrobky ze železa (koňská udidla, třmeny tauzované stříbrem, sekerovité hřivny používané jako platidla, sekery včetně bradatic, kosy, radlice, ostruhy, pily, hroty oštěpů, hroty šípů, klíče, zlomky petlic, kování vědérek a věder, závěsná kování, ocílky, krojidla, vrtáky, kladivo, kovářské kleště, klín či průbojník, motyka, osníky, nože, srpy, zlomek čepele nějaké zbraně, snad meče, výhňové lopatky, misky slezského typu v neobvykle velkém množství 34 ks, překvapivý byl také nález 90 cm dlouhé obouruční pily a kosy), olověné přesleny, pozoruhodný je též nález olověného ingotu. To vše představuje největší soubor depotů z doby velkomoravské na našem území. Velkomoravské období - první polovina 9 stol. n.l. nejvýše položené hradisko Není důkaz že místo sloužilo jako obytný prostor – vysvětlení staré hradisko bylo využito jako kultovní místo – obětiny výrobky ze železa Sníženina na hradisku využitá jako studna Strukturní plošina s prameništěm vně hradiska – nalezen depot Rozsáhlý svazek úvozů směřující ke strukturní plošině pod Klášťovem E:\1602\AA019.jpg E:\1602\AA020.jpg E:\1602\AA023.jpg E:\1602\AA021.jpg Velkomoravské hradisko Pohansko – profil hradištního valu