logo-IBA logo-MU © Institut biostatistiky a analýz ČASOVÉ ŘADY (SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY) prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. UKB, A29 – RECETOX, dv.č.112 holcik@iba.muni.cz logo-IBA logo-MU © Institut biostatistiky a analýz III. ČASOVÉ ŘADY PŘÍKLAD TAK TROCHU NA VYSVĚTLENOU levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz ZADÁNÍ þ10 12 8 6 5 11 14 9 10 13 7 6 10 14 9 8 12 9 6 9 levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þprůměrná hodnota: þ þ þ þ ZADÁNÍ levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þprůměrná hodnota: þ þ þklouzavý průměr: þ pro m liché þ þ þ þ pro m sudé třeba þ þ ZADÁNÍ levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz KLOUZAVÝ PRŮMĚR þm = 3 •10 •12 •8 •6 •5 •11 •14 •9 •10 •13 •7 •6 •10 •14 •9 •8 •12 •9 •6 •9 •10,0 •8,7 •6,3 •7,3 •10,0 •11,3 •11,0 •10,7 •10,0 •8,7 •7,7 •10,0 •11,0 •10,3 •9,7 •9,7 •9,0 •8,0 •1 •2 •3 •4 •5 •6 •7 •8 •9 •10 •11 •12 •13 •14 •15 •16 •17 •18 •19 •20 levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz KLOUZAVÝ PRŮMĚR þm = 3 •10 •12 •8 •6 •5 •11 •14 •9 •10 •13 •7 •6 •10 •14 •9 •8 •12 •9 •6 •9 •? •10,0 •8,7 •6,3 •7,3 •10,0 •11,3 •11,0 •10,7 •10,0 •8,7 •7,7 •10,0 •11,0 •10,3 •9,7 •9,7 •9,0 •8,0 •? •? •? •10,0 •8,7 •6,3 •7,3 •10,0 •11,3 •11,0 •10,7 •10,0 •8,7 •7,7 •10,0 •11,0 •10,3 •9,7 •9,7 •9,0 •8,0 •1 •2 •3 •4 •5 •6 •7 •8 •9 •10 •11 •12 •13 •14 •15 •16 •17 •18 •19 •20 •KAUZALITA ≡ •≡ PŘÍČINNOST •přechodný děj levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz KLOUZAVÝ PRŮMĚR þm = 3 •10 •12 •8 •6 •5 •11 •14 •9 •10 •13 •7 •6 •10 •14 •9 •8 •12 •9 •6 •9 •10,0 •8,7 •6,3 •7,3 •10,0 •11,3 •11,0 •10,7 •10,0 •8,7 •7,7 •10,0 •11,0 •10,3 •9,7 •9,7 •9,0 •8,0 • •1 •2 •3 •4 •5 •6 •7 •8 •9 •10 •11 •12 •13 •14 •15 •16 •17 •18 •19 •20 •8,2 8,4 8,8 9,0 9,8 11,4 10,6 9,0 9,2 10,0 9,2 9,4 10,6 10,4 8,8 8,8 m = 5 •a = (1/5, 1/5, 1/5, 1/5, 1/5) levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz KLOUZAVÝ PRŮMĚR þm = 3 •10 •12 •8 •6 •5 •11 •14 •9 •10 •13 •7 •6 •10 •14 •9 •8 •12 •9 •6 •9 •10,0 •8,7 •6,3 •7,3 •10,0 •11,3 •11,0 •10,7 •10,0 •8,7 •7,7 •10,0 •11,0 •10,3 •9,7 •9,7 •9,0 •8,0 • •1 •2 •3 •4 •5 •6 •7 •8 •9 •10 •11 •12 •13 •14 •15 •16 •17 •18 •19 •20 •8,2 8,4 8,8 9,0 9,8 11,4 10,6 9,0 9,2 10,0 9,2 9,4 10,6 10,4 8,8 8,8 m = 5 •9,4 •9,3 •9,0 •9,7 •9,9 •10,0 •9,9 •9,9 •9,9 •9,6 •9,4 •9,7 •9,7 •9,6 m = 7 •a = (1/7, 1/7, 1/7, 1/7, 1/7 , 1/7, 1/7) levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz KLOUZAVÝ PRŮMĚR þm = 3 •10 •12 •8 •6 •5 •11 •14 •9 •10 •13 •7 •6 •10 •14 •9 •8 •12 •9 •6 •9 •10,0 •8,7 •6,3 •7,3 •10,0 •11,3 •11,0 •10,7 •10,0 •8,7 •7,7 •10,0 •11,0 •10,3 •9,7 •9,7 •9,0 •8,0 • •1 •2 •3 •4 •5 •6 •7 •8 •9 •10 •11 •12 •13 •14 •15 •16 •17 •18 •19 •20 •9,4 •9,3 •9,0 •9,7 •9,9 •10,0 •9,9 •9,9 •9,9 •9,6 •9,4 •9,7 •9,7 •9,6 m = 7 •a = (1/7, -1/7, -1/7, 1/7, -1/7 , -1/7, 1/7) •-0,9 •-1,9 •-0,7 •-0,3 •-3,9 •-2,3 •0,7 •-1,3 •-2,7 •-0,7 •0,0 •-2,9 •-2,9 •0,4 levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz ZPŮSOB VÝPOČTU þuvažujme třeba kauzální výpočet (tj. pouze ze zpožděných známých hodnot): þ þ1. þ þ þ2. þ þrekurze – používá staré hodnoty výstupních vzorků levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz NOVÉ POJMY þkoeficienty odpovídající žádanému průběhu časové řady (model); þpřechodný děj (odezva na počáteční podmínky); þkauzalita; þrekurze. logo-IBA logo-MU © Institut biostatistiky a analýz IV. ANALÝZA ČASOVÝCH ŘAD ZÁKLADNÍ POJMY levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þabychom mohli úspěšně řešit praktické problémy (analýza, syntéza), potřebujeme reálné veličiny vyjádřit matematicky jejich (abstraktními) modely; þmodel veličiny by měl splňovat dva základní požadavky: èvýstižnost, přesnost; èjednoduchost, snadná manipulace; VELIČINYR MATEMATICKÉ MODELY levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz KLASIFIKACE VELIČIN (A JEJICH MATEMATICKÝCH MODELŮ) A)spojité a diskrétní B)reálné a komplexní C)deterministické a nedeterministické (náhodné?) D)periodické a neperiodické E)sudé a liché levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz A) SPOJITÉ A DISKRÉTNÍ VELIČINY þSpojitá veličina(přesněji veličina se spojitým časem) je taková veličina x(t), kde čas t je spojitá proměnná. þDiskrétní veličina (přesněji veličina s diskrétním časem) je taková veličina x(t), kde čas t je definován v diskrétních časových okamžicích. Diskrétní veličinu proto často zapisujeme jako posloupnost {xn}, kde n je celé číslo, resp. x(nT). levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz A) SPOJITÉ A DISKRÉTNÍ VELIČINY þ 1-1b 1-1a levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þPozn. Spojitá vs. nespojitá funkce. Zde se myslí ve smyslu hodnot funkce nikoliv času. V tomto smyslu reálná nespojitá veličina (signál) v praxi neexistuje (vždy konečná délka přechodu). Příklad: obdélníkový signál þ þ þTypy dat (Biostatistika, str.12): þkvalitativní: ènominální – kategorie nelze seřadit; èordinální – kategorie je možné seřadit; èbinární þkvantitativní: èspojitá; èdiskrétní; A) SPOJITÉ A DISKRÉTNÍ VELIČINY levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þPozn. Spojitá vs. nespojitá funkce. Zde se myslí ve smyslu hodnot funkce nikoliv času. V tomto smyslu reálná nespojitá veličina (signál) v praxi neexistuje (vždy konečná délka přechodu). Příklad: obdélníkový signál þ þTypy dat (Biostatistika, str.12): þkvalitativní: ènominální – kategorie nelze seřadit; èordinální – kategorie je možné seřadit; èbinární þkvantitativní: èspojitá èdiskrétní þ A) SPOJITÉ A DISKRÉTNÍ VELIČINY levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þPozn. Spojitá vs. nespojitá funkce. Zde se myslí ve smyslu hodnot funkce nikoliv času. V tomto smyslu reálná nespojitá veličina (signál) v praxi neexistuje (vždy konečná délka přechodu). Příklad: obdélníkový signál þ þTypy dat (Biostatistika, str.12): þkvalitativní: ènominální – kategorie nelze seřadit; èordinální – kategorie je možné seřadit; èbinární þkvantitativní: èspojitá èdiskrétní þDélka dat þbudeme se zabývat posloupnostmi s desítkami vzorků è þ A) SPOJITÉ A DISKRÉTNÍ VELIČINY levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz A) SPOJITÉ A DISKRÉTNÍ VELIČINY þU diskrétní veličiny není její hodnota mezi jednotlivými diskrétními časovými okamžiky definována. þDiskrétní veličinu lze také získat vzorkováním spojité veličiny: x(t0), x(t1), x(t2), ..., x(tn), ... (též značení x0, x1, x2, ..., xn, ...). Hodnoty xi = xi(t) se nazývají vzorky. • • levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz A) SPOJITÉ A DISKRÉTNÍ VELIČINY èexplicitně seznamem hodnot, např. è • (zde se implicitně předpokládá, že pořadí prvků je číslováno od nuly a pro záporné indexy n jsou hodnoty nulové) þdiskrétní veličinu můžeme zapsat èfunkčním předpisem, např. levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz B) REÁLNÉ A KOMPLEXNÍ VELIČINY þReálná veličina (model) je taková, která nabývá reálných hodnot. (V praxi skutečně měřitelný.) þKomplexní veličina (model) je taková, která nabývá komplexních hodnot. (Hypotetická, v praxi neměřitelná.) þx(t) = x1(t)+ix2(t), resp. x(t) = x1(t)+jx2(t) •Čas t je spojitý nebo diskrétní. levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz C) DETERMINISTICKÉ A NEDETERMINISTICKÉ (NÁHODNÉ ) VELIČINY þDeterministická veličina je taková, jejíž hodnoty jsou v daném čase jednoznačně určeny. Taková veličina může být popsán analytickou funkcí času t. þNáhodná (stochastická) veličina je taková, jejíž hodnoty jsou náhodné (tj. tak složité, že jim nerozumíme). Takové veličiny popisujeme statistickými prostředky. Např. bílý/barevný šum, definované rozložení, momenty. levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz C) DETERMINISTICKÉ A NÁHODNÉ VELIČINY þNáhodná (stochastická) veličina je taková, jejíž hodnoty jsou náhodné(tj. tak složité, že jim nerozumíme). Takové veličiny popisujeme statistickými prostředky. Např. bílý/barevný šum. •!!! POZOR POZOR !!! •Náhodnost není generickou vlastností dané veličiny, tuto vlastnost jí přisuzuje předpokládaný matematický nástroj. •! POHOV ! > levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz C) DETERMINISTICKÉ A NÁHODNÉ VELIČINY Náhodná (stochastická) veličina je taková, jejíž hodnoty jsou náhodné (tj. tak složité, že jim nerozumíme). Takové veličiny popisujeme statistickými prostředky. Např. bílý/barevný šum. Náhodný proces Systém {xi} náhodných veličin xi, definovaných pro všechna tÎR se nazývá náhodný proces (random process) a označuje se x(t). Nezávislá veličina t je zpravidla čas. vstacionarita; vergodicita levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz STACIONARITA NÁHODNÉHO PROCESU þzhruba: þstacionární náhodný proces (stationary random process) je proces se stálým chováním 001.jpg 002.jpg levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þpřesněji: þstacionární náhodný proces je takový proces, jehož libovolné statistické charakteristiky nejsou závislé na poloze počátku časové osy (nezávisí na absolutních hodnotách času, jen na délkách časových intervalů mezi okamžiky t1 a t2) þ þZ praktického hlediska často vnímáme pojem stacionarity v tzv. širším slova smyslu, kdy stačí, aby se s nezávisle proměnnou neměnily pouze statistické momenty 1. a 2. řádu, střední hodnota, rozptyl a autokorelační, resp. autokovarianční funkce. þ STACIONARITA NÁHODNÉHO PROCESU levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þErgodický náhodný proces (ergodic random process) se vyznačuje tím, že všechny jeho realizace mají stejné statistické vlastnosti (stejné chování) – to umožňuje odhadovat parametry náhodného procesu z jediné libovolné realizace. þ þZpravidla požadujeme (je to z hlediska analýzy pohodlnější), aby byl analyzovaný proces jak stacionární, tak i ergodický, ale obecně ergodický proces nemusí být nezbytně i stacionární a samozřejmě i naopak. þ ERGODICITA NÁHODNÉHO PROCESU levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz D) PERIODICKÉ A NEPERIODICKÉ VELIČINY þSpojitá veličina x(t) je periodická s periodou T, jestliže existuje hodnota T taková, že pro všechna t platí nNejmenší kladná hodnota T, pro kterou platí uvedený vztah se nazývá základní perioda. nObecně lze psát • kde k je celé číslo. levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þPozor! þPro konstantní veličinu není definována základní perioda. Konstantní veličina je periodická pro každou hodnotu T. þSpojitá veličina , který není periodická se nazývá neperiodická nebo aperiodická. þReálné veličiny, např. biosignály nejsou zcela periodické – hovoříme o repetičních veličinách signálech. þ þPohov! •řečový signál – samohláska „e“ D) PERIODICKÉ A NEPERIODICKÉ VELIČINY levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz D) PERIODICKÉ A NEPERIODICKÉ VELIČINY þPozor! þDiskrétní signál získaný rovnoměrným vzorkováním periodického spojitého signálu nemusí být periodický. þSoučet dvou spojitých periodických signálů nemusí být periodický signál. þSoučet dvou diskrétních periodických signálů je vždy periodický signál. èPohov! nPro diskrétní signál definujeme periodický signál s periodou N obdobně •a levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz D) PERIODICKÉ A NEPERIODICKÉ VELIČINY 1-3 levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz E) SUDÉ A LICHÉ VELIČINY þSudá veličina je taková, pro níž platí nLichá veličina je taková, pro níž platí nSoučin sudé a liché veličiny je lichá veličina. nSoučin dvou sudých nebo dvou lichých veličin je sudá veličina. levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz E) SUDÉ A LICHÉ VELIČINY 1-2 levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þNĚCO MÁLO NAVÍC levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz JEŠTĚ DVA DŮLEŽITÉ POJMY ENERGIE &VÝKON SIGNÁLU þjsou odvozeny z primární představy signálu, reprezentovaného elektrickými veličinami, elektrickým napětím, příp. proudem. Na základě fyzikálních zákonitostí platí, že okamžitý výkon p(t) v čase t na reálném odporu R je roven součinu okamžitého napětí na odporu a proudu, jím protékajícím, tedy þp(t) = u(t).i(t) þPodle Ohmova zákona je þu(t) = R.i(t) þa po dosazení můžeme psát, že þp(t) = R.i(t).i(t) = R.i2(t) = u(t).u(t)/R = u2(t)/R. þKdyž je R = 1 Ω, se vztah zjednoduší na þpR=1(t) = i2(t) = u2(t) levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz JEŠTĚ DVA DŮLEŽITÉ POJMY ENERGIE &VÝKON SIGNÁLU þcelková práce (energie) vykonaná (spotřebovaná) za čas T na jednotkovém odporu je þ þ þNa základě této rozvahy definujeme obecně energii spojité funkce x(t) vztahem þ þa pro diskrétní posloupnost x(nTvz) þ þ • • • levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz JEŠTĚ DVA DŮLEŽITÉ POJMY ENERGIE &VÝKON SIGNÁLU þVýkon je práce (energie) vykonaná (spotřebovaná) za časovou jednotku, tj. þ þa z toho a þ þNebo v normalizovaném diskrétním tvaru þ þ þPokud se energie kumuluje v nekonečně dlouhém časovém intervalu, pak se vztahy modifikují do tvaru þ a þpříp. þ • • • • • • • • • • levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz SHRNUTÍ þjaké typy veličin známe (dle vlastností)? þstacionarita, ergodicita; þenergie, výkon þ levy-panel-IBA-se-zavojem logo-IBA-transparent logo-MU © Institut biostatistiky a analýz þZA TÝDEN NASHLEDANOU