Outkovka hrbatá – podlouhlé póry Outkovka pestrá – Trametes versicolor; jemně sametová, pásovaná Outkovka chlupatá – neprotažené póry do šeda, chlupatý nepásovaný kl. Slzivka – hnědé lupeny, zemitý pach Slzivka sladkovonná – ovocný sladký pach Pevník chlupatý – hladký, zespodu bez pórů, chlupatý, rouško žlutooranžové Kyj rourkovitý – na podzim na větvičkách, v listí, plodnice duté a až v hornější části plodnice pokryté hymenoforem Lysohlávka česká – ve 40. letech u nás poprvé objevena, dnes hojně na eutrofních stanovištích v lesích (údolí potoků, kopřivy aj.), halucinogenní Měkkouš kadeřavý – hymenofor zvláštně utvářený, modrý nádech zespodu, typický substrát – ležící větve s kůrou, před 30 lety vzácnost Špička cibulová – roste v bučinách, tmavý pýřitý černohnědý třeň Troudnatec kopytovitý – parazit na starých stromech, plodnice mohou být 20 až 30 let staré Třepenitka maková – typický trsnitý růst na dřevě, šedofialově zbarvené lupeny, roste na jehličnanech, nejvíce pozdě na podzim, pavučinovitý závoj tvoří prstenovitou zónu Helmovka šafránová Helmovka tuhonohá Helmovka růžová – malé množství muskarinu, výrazný ředkvový pach, růžová, na opadu buků Helmovka slizká – žlutý třeň lepkavý, na dřevě, na kůře Helmovka dvojvonná – do fialova, lupeny tmavé, bučiny, ředkvové aroma + prázdná cigaretová krabička Plaménka pařezová – žlutorezavá houba rostoucí hlavně na dřevě, rezavý výtrusný pach, hořká chuť Síťkovec dubový – hymenofor – „labyrint“, vázaný druh na dřevo dubu, vytrvávající, rozpadá se po dvou až několika letech Hnojníky – společným znakem většiny – lupeny dozráváním černají, rozpouštění lupenů autolytickými enzymy, klobouk se rozpustí, třeň zůstane, často koprofilní, některé lignikolní, hnojník domácí – vločkovité šupinky na povrchu klobouku, hnojník třpytivý – na klobouku jemná zrnička, roste v trsech, rozpustí se klobouk, hnojník inkoustový – šedý klobouk, kolem cest, staré pařezy, spíše na zemi, mladý – bílé lupeny Ryzec nasládlý – hnědorezavé zbarvení (podobné ca 15 – 20 dalších druhů), lámavá dužnina, roní bílé mléko, nepříjemná chuť, mykorrhizní partner buku, také na zetlelém dřevě Čechratička čirůvková – poměrně husté na třeň sbíhající lupeny, dlouhé chlupy na okraji klobouku, saprotrofní, ne úplně bílé lupeny Číšenka rýhovaná – břichatkovitá houba, pohárkovité plodnice s „pecičkami“ (peridiolami) Strmělka přehrnutá – ryšavě zbarvená, v příkopech, na kraji cest, mycelium prorůstá vrchní vrstvu opadu, sbíhavé lupeny Strmělka mlženka – ojíněný klobouk, roste, až když jsou podzimní mlhy, masitá, velké skupiny Čihovitka masová – vřeckatá houba, gumovité masité fialové plodnice, odumřelé dřevo Bedla vysoká Pýchavka obecná – teřich tmavne – zelená, vnější vrstva – peridie – jednoduché ostny, když se oddělí zrníčka, tvoří se areoly – dvůrky Smolokorka buková – jednoletý choroš, mladý – měkký, stářím tvrdne Žilnatka bledá – zvrásněný povrch plodnice, chlupy na okraji plodnice v mládí do fialova Krásnorůžek rohovitý – malé spíše nevětvené plodnice žlutooranžové (krásnorůžek lepkavý je větší) Kyj niťovitý – roste na loňském listí v době, kdy je opadané letošní Křehutka vodomilná – hojná v bučinách, příbuzná hnojníkům, roste trsovitě, pařezy, padlé stromy, hnědé lupeny, hygrofágní klobouk Houževnatec přivázlý – na dřevě, lupeny mají zoubkované ostří, lepkavý, pryskyřičná tekutina, dužnina tuhá, růst - chladnější počasí (stejně jako hlíva) Štítovka jelení – růžový výtrusný prach, volné lupeny, hnědá, masitá, sklepní bramborový pach Dřevomorka lesní – padlé kmeny, hymenofor zvrásněný labyrinticky, hnědý výtrusný pach Václavka (asi) cibulkotřenná Křehutka kuželovitá – trojhranně kuželovitý klobouk, dlouhý třeň, v opadu buků