Předmět: Populační ekologie
Jméno: Daniela Mizerovská
PREDACE
Jeden ze základních trofických interakcí mezi
organismy (kompetice, mutualismus,
amensalismus, komensalismus…)
 Predace - konzumace jednoho živého organismu
(kořisti), jiným organismem (predátorem)
 Predace a ekologická teorie – limitovat početnost
kořisti či cyklická dynamika, kontrola hospodářsky
škodlivých druhů, evoluce různých typů života
Cyklická dynamika
rys (Lynx canadensis) x zajíc (Lepus americanus)
Kategorie predátorů
 Dle taxonomie kořisti: karnivorní
omnivorní
herbivorní
 Dle potravy: monofágní (potravní specialista)
oligofágní
polyfágní (potravní generalista)
Čtyři kategorie predátorů
•Praví predátoři
•Herbivoři
•Parazitoidi
•Praví parazité
Čtyři kategorie predátorů
 Praví predátoři (true predator) – kořist zabíjí ihned po
napadení, kořist může být i jedinec téhož druhu
(kanibalismus)
 Šelmy, dravci, pavouci
 Masožravé rostliny
Čtyři kategorie predátorů
 Herbivoři – živí se rostlinnou potravou (kontrola
rostlinné populace)
Př. mravenci (Pseudomyrmex spp.) závislý na akáciích
(zároveň ochrana před ostatními herbivory –
fytofágním hmyzem)
Čtyři kategorie predátorů
 Parazitoid – hmyz (omráčí kořist, do živé vloží
vajíčko, larva parazitoida vyžírá živou kořist, až ji
nakonec usmrtí)
 Př. Rod Phyllonorycter – klíněnka, larvy se vyživují
na epidermis listech
 Př. Aphidius colemani – mšicomar, samičky
vkládají vajíčka do těla mšic
Aphidius colemani
Phyllonorycter
Čtyři kategorie predátorů
 Praví parazité – kořist, která je zdrojem potravy, žije
dál (v zájmu parazita)
 Mikroparazité x Makroparazité
 Endoparazité x Ektoparazité
 Nekrotrofní parazité
 Hnízdní parazitismus
MANIPULACE HOSTITELE
 Manipulační hypotéza – parazité mění chování
hostitele a tím zvyšuje pravděpodobnost svého
přenosu do dalšího hostitele
 Vliv parazita na fenotyp hostitele
 Vliv parazita na chování hostitele
Vliv parazita na fenotyp hostitele
1. Indukce morfologických změn - investice do přežití parazita
- u rostlin: vytváření hálek či pseudokvětů (Peltandra
thlaspeos)
- u živočichů: př. houba Entomophthora muscae
modifikuje abdomen much, Leucochloridium
paradoxum indukuje změny na tykadlech
jantarky
k
Vliv parazita na fenotyp hostitele
2. Zásahy do imunitního systému hostitele
- časté zásahy motolic do rezistence plžů
3. Vliv na fyziologii hostitele
- změna pohlaví hostitele: př. Taenia crassiceps
- parazitární kastrace: přesměrování zdrojů od
rozmnožování k růstu, př. kastrace plžů (motolice)
- feminizace současně s kastrací: př. u korýše
Sacculina
Vliv parazita na chování hostitele
 Parazit mění chování hostitele takovým způsobem, že
zvýší pravděpodobnost svého přenosů na dalšího
hostitele
př. housenky Chlosine harrissii napadené lumčíky
(Braconidae) vylezou na vrchol rostlin a čekají na
hmyzožravého ptáka
Vliv parazita na chování hostitele
 Motolice Dicrocoelium paradoxum a mravenci
Vliv parazita na chování hostitele
 Nematomorpha (strunovci) naprogramují hmyzího
hostitele, aby vyhledal vodu
 Cotesia glomerata přeprogramuje housenku běláska
 Toxoplasma gondii a hlodavci
 Leucochloridium spp. sporocysty napadají tykadla
mezihostitele suchozemských plžů
 Nápadné znaky, které usnadňují přenos parazita do
finálního hostitele (ptáka) jsou charakteristické pro
vzhled a chování parazita, ne však pro mezihostitele
 Potvrzení, že sporocysty ovlivňují chování
mezihostitele však chybí
 Studie probíhala v Biaowiea National Park v Polsku
 porovnávali chování Jantarky obecné nakažené
parazitem a kontrolní (nenakažené)
 Předpokládalo se, že nakažená Jantarka změní své
chování
Metodika
 Pozorování šneků z určité vzdálenosti, aby nevznikl stín
 Každé pozorování trvalo 45 minut a zaznamenáváli po 15
minutách
 Sledovali se tyto proměnné:
1. Výška nad zemí
2. Aktivita 0=neaktivní (tykadla skrytá), 1=aktivní
(chapadla prodloužená)
3. Zakrytí 0= vystaven (tělo plně osvětlené, šnek obvykle na
horní straně listu), 1= částečně vystaven (tělo částečně ve
stínu), 2= skryté (šnek zcela ve stínu)
4. plus zaznamenali vzdálenost, kterou urazí šnek v
předchozích 15 minutách
VÝSLEDKY
 Infikovaní šneci s pulzujícími tykadly se chovali
odlišně od neinfikovaných
 Pohybovali se dál, přemísťovali se na více exponovaná a
osvětlená místa, která se nacházela na vyšší vegetaci
 Tato změna chování byla prospěšná pro parazita, aby
se zvýšila jejich viditelnost
 Kombinace chování modifikovaného hostitele a
nápadně viditelného chování parazita je unikátní a
zvyšuje tím pravděpodobnost přenosu do finálního
ptačího hostitele
DĚKUJI ZA POZORNOST 