Zadání povinného DÚ nahrazujícího předmět C4040 ve čtvrtek 29. září 2016 Připomínka pojmu překryvový integrál Tzv. překryvový integrál S[ij] dvou vlnových funkcí Y[i], Y[j][ ] je definován jako integrál: V kvantové chemii nejčastěji hovoříme o překryvu dvou atomových orbitalů v rámci jedné molekuly – pod vlnovými funkcemi Y[i], Y[j][ ] pak rozumíme dva atomové orbitaly, např. dva orbitaly 1s[H1], 1s[H2] na dvou vodíkových jádrech molekuly vodíku. Na označení vlnových funkcí samozřejmě nezáleží, překryv mezi dvěma 1s orbitaly různých atomů vodíku H1, H2 nemusíme značit pomocí Y[i], Y[j][ ] ale např. takto: Záleží pouze na označení samotných vlnových funkcí. Platí-li pro nějakou funkci Y[i] tj. že překryvový integrál funkce se sebou samou je roven jedné, říkáme, že tato Y[i] je tzv. normovaná (též normalizovaná). Normovanost je tedy vlastností jedné funkce. Platí-li pro dvě různé funkce Y[i], Y[j][ ] , tj. že jejich překryvový integrál je roven nule, říkáme, že Yi, Yj jsou tzv. navzájem orthogonální (nepřekrývají se). Orthogonalita tedy vyjadřuje vztah mezi dvěma funkcemi. Procvičovací úloha 1 Elektronovou strukturu konjugovaných řetězcových uhlovodíků lze v hrubém přiblížení modelovat pomocí tzv. nekonečně hluboké potenciálové jámy. Vlnové funkce pro takový systém jsou velmi jednoduché (viz obrázek), jedná se o sinusoidy s různými frekvencemi v oblasti mezi 0 a L “nastavené“ funkcemi 𝜓[i]=0 pro x menší než 0 nebo větší než L. Funkční předpis vlnové funkce pro n-tou hladinu energie je Výsledek obrázku pro particle in a box solution ; . (a) Dosazením za n zapiště funkční předpis pro 𝜓[1, ]𝜓[2, ]𝜓[3, ]𝜓[4] (b) Určete hodnotu konstanty B tak, aby 𝜓[1] byla normovaná. (c) Výpočtem ukažte, že 𝜓[1] a 𝜓[2 ]jsou orthogonální. Využijte substituci , níže uvedené vztahy pro integrály a fakt, že pro reálné funkce pro různá i stejná i,j. Komplexní sdružení (*) lze tedy vynechat. , Zavedení pojmu Variační princip (věta, kterou lze v rámci QM dokázat) Je-li přesný předpis pro výpočet energie z vlnové funkce (tzv. hamiltonián), který má vlastní hodnoty E[0], E[1], E[2], E[3],… a χ je nějaká tzv. zkušební normovaná funkce (může, ale nemusí být vlastní funkcí , pak energie vypočtená pro funkci χ předpisem bude vždy větší nebo rovna energii E[0], kterou poskytuje přesná vlastní funkce hamiltoniánu pro základní stav. Ilustrace pojmů přesná a zkušební funkce pro částici v potenciálové jámě 𝜓[1] χ[2] χ[1] 𝜓[1] http://player.slideplayer.com/8/2446454/data/images/img27.png http://player.slideplayer.com/8/2446454/data/images/img33.png Přesná vlnová funkce 𝜓[1] pro částici v potenciálové jámě v základním stavu (sin x) Dvě možné zkušební funkce χ[1, ]χ[2 ][, ]kterými lze přesnou vlnovou funkci (sinusoidu) aproximovat, pokud např. neznáme dopředu tvar řešení a vlnovou funkci hledáme ve tvaru polynomu. Ilustrace pojmu variační princip Podle variačního principu bude energie vypočtená pomocí kterékoli ze zkušebních funkcí χ[1], χ[2] hamiltoniánem pro částici v jámě vždy větší nebo nanejvýš rovna energii vypočtené z přesné vlastní funkce základního stavu částice v jámě 𝜓[1]. Procvičovací úloha 2 Energie E[0] vypočtená z přesné vlnové funkce 𝜓[1] pro částici v jámě je rovna , energie pro nejlepší možnou přibližnou funkci tvaru paraboly χ[1] je rovna . Výpočtem ukažte platnost variačního teorému v tomto konkrétním případě. Vyjasnění výpočtu celkové energie π elektronů v obyčejné Hückelově metodě na příkladu butadienu Na níže uvedeném obrázku jsou znázorněny HMO hladiny energie pro molekulu butadienu. V klasickém Lewisovském popisu má tato molekula dvě konjugované dvojné vazby, čemuž odpovídají celkem 4 elektrony typu π. Podle výstavbového a Pauliho principu elektrony zcela obsadíme hladiny energie E[1] a E[2]. V rámci metody HMO lze celkovou energii π elektronů získat prostým součtem energií všech čtyř elektronů. Získáváme tedy celkovou π-elektronovou energii . Výsledek obrázku pro HMO energies cyclobutadiene Procvičovací úloha 3 Pro HMO výpočet molekuly benzenu (C[6]H[6]) zapište/zakreslete: a) Hückelův determinant pomocí a, b, a E. b) Hückelův determinant pomocí x c) Hodnoty x, které jsou kořeny Hückelova determinantu, pokud víte, že determinant lze rozložit na součin závorek d) Hodnoty E, které odpovídají těmto hodnotám x, vyjádřené pomocí a, b e) Pořadí hladin energie a jejich obsazení elektrony f) Výpočet celkové energie π elektronů a příslušný výsledek.