Politika ochrany životního prostředí před chemickým znečištěním 
 (ENV005) Ing. Kateřina Šebková, Ph.D. přednáška č.1, 11.10.2016 Přednáška č.1 • pár slov na začátek • úvod k předmětu - “co bylo, bylo” + “5.ročník” • organizační otázky - termíny, kolokvium, materiály • cíle předmětu • terminologie, hráči • podpůrné materiály • historické souvislosti - regulace v oblasti chemických látek • jak se vyjednává? – procedury, na příkladě Minamatské úmluvy ke rtuti Úvod • Kdo jsem já? Úvod • Kdo jsem já? • Kdo jste vy a proč jste si předmět zvolili? – Co si myslíte, že se skrývá za názvem Politika a nástroje ochrany životního prostředí? – Co očekáváte od předmětu? Úvod • Kdo jsem já? • Kdo jste vy a proč jste si předmět zvolili? – Co si představujete pod názvem našeho předmětu: Politika ochrany životního prostředí před chemickým znečištěním? – Co očekáváte od předmětu? • Proč tento předmět učíme? OPVK předávání zkušeností Další důvody, proč je tento předmět Česky: http://youtu.be/hMF9NUAfR-I Anglicky: http://youtu.be/JxmryXtdnKo Organizace: Něco o kurzu a hodnocení • Přednášky (min 10, lépe 11) – sledujte termíny: a pozor, úterý 1.11.2016 NEBUDE • náhradní termíny - Návrh: • středa 26.10. od 13 do 14:30 v RCX2, • středa 9.11.2016 od 13 do 14:30 v RCX2 Podmínky pro udělení kreditů/uzavření předmětu: • účast na přednáškách – min 50% • zpracování prezentace na kolokvium - témata k dispozici 10.11.16 • prezentace vlastní práce a aktivní účast na kolokviu („oponentura“ 2-3 prací kolegů) • Kolokvium ve zkouškovém období - 1x prosinec a 1x leden • návrh: 20.12.2016 a 10. nebo 11.1.2017 Studijní podklady • přednášky • materiál MŽP: kartičky – rozdáno na 1. přednášce • Rok chemie: články Zpravodaj MŽP (2011) http://www.mzp.cz/ osv/edice.nsf/titletree?OpenView • 3x skripta RECETOX 2013 - (části) Lacina; Bittner; Chudárek • dokumenty UNEP/OSN/WHO/OECD/EU - nahráno do IS • vybrané zprávy RECETOX týkající se dané problematiky • Internet – oficiální stránky jednotlivých projednávaných nástrojů • vlastní uvažování - “rozdílnost názorů”, ale využijte i selský rozum… Cíle předmětu • pochopení systému mezinárodní regulace chemických látek - globální úroveň, EU úroveň, národní úroveň • znalost SPRÁVNÉ terminologie týkající se kurzu v české i v odpovídající v anglické variantě slovníček • lepší informovanost o mezinárodních aktivitách Centra pro výzkum toxických látek v prostředí - RECETOX • respektování různých úrovní regulace a jejich souvislosti • možnosti uplatnění se – kde všude jsou potřeba lidé se znalostmi environmentální chemie Terminologie Terminologie nástrojová • Právní rámec • Právní nástroj • Politika/Strategie • Nařízení • Směrnice • Rozhodnutí, Doporučení • Strategický plán, Bílá kniha, Zelená kniha • Zákon, Nařízení vlády, usnesení vlády • Vyhláška, Metodický pokyn, Metodika, doporučení, norma • Výbor • Komise • Rada • Vědecký panel • Pracovní skupina Terminologie věcná • Nakládání s chemickými látkami • Správná laboratorní praxe (SLP) • Globální harmonizovaný systém • REACH (nařízení o REACH) • Chemická bezpečnost • Synergie = posílení spolupráce a koordinace • Finanční mechanismus Terminologie speciální Týká se daného nástroje (Stockholmská úmluva) • Globální monitorovací plán (GMP) • Vyhodnocování účinnosti úmluvy • Regionální centra • Národní implementační plán • Podávání zpráv (reporting) • Mechanismus dodržování úmluvy (compliance) • Zvláštní výjimka, přijatelný účel Hráči • státy/smluvní strany úmluv • mezinárodní organizace (OSN, UNEP, UN CSD, WHO, OECD, IOMC, EHK OSN, GEF, MLF) • ostatní zájmové skupiny – rozdílný status (pozorovatel) • sekretariáty úmluv a podpůrné orgány úmluv – byro, pracovní skupiny, výbory (POPRC, CRC, STAP) • EK, EU, Rada EU, členské státy, sekretariát Rady EU ⇩ přesahy, kam až politika k chemickým látkám sahá Nástroje ochrany životního prostředí Nástroje politiky ochrany životního prostředí • normativní (limity – čas, množství, standardy, normy) • ekonomické (daně, poplatky, úlevy) • koncepční (strategie, plány, koncepce, programy) • dobrovolné (dohody, ekoznačení) • informační (portály a registry, EVVO) Politika ŽP = řešení problémů životního prostředí pomocí státních intervencí a nástrojů ochrany životního prostředí, které má stát k dispozici = dokument, který stanovuje cíle státu v oblasti životního prostředí a nástroje k jejich dosažení = Státní politiku životního prostředí http:// www.mzp.cz/cz/statni_politika_zivotniho_prostredi Typy nástrojů a úrovně Známe nástroje různých typů • Právní – zákony, vyhlášky, EU legislativa – nařízení, směrnice, rozhodnutí a doporučení • Ekonomické – daňová zvýhodnění/poplatky • „Dobrovolné“ - normy, standardy, dohody a partnerství úrovní (národní, regionální, svět) Globální nástroje – většinou úmluvy, či protokoly (právně závazné), pokyny a návody (dobrovolné, doporučené) Existující globální nástroje k chemickým látkám vznikly jako přímá reakce na akutní problémy, které muselo lidstvo řešit = mezery v koncepci, napravuje se za pochodu, ne vždy se daří Proč regulujeme chemické látky ? Trpké zkušenosti lidstva: otravy, epidemie, katastrofy, přírodní nerovnováha a reakce na prudký průmyslový rozvoj po II. světové válce (50 -70. léta 20. století): • v současnosti 50 milionů známých látek, 150 000 se průmyslově vyrábí + každým rokem několik tisíc přibývá • mnoho z těchto látek má jednu nebo více nebezpečných vlastností, které se mohou obrátit proti lidskému zdraví nebo životnímu prostředí. • ⇨ studujeme kombinace látek, znečištění životního prostředí ⇨ potenciální/prokázaný vliv na zdraví/životní prostředí = impulz pro opatření na národní/regionální/globální úrovni Proč potřebujeme globální nástroje? • Chemické látky neznají hranice a často končí na našem stole: „jídelní pyramida“ • Národní opatření často nedostatečně účinná: ➢ národní opatření reguluje často vývoj, výrobu a použití chemických látek a zamezení kontaminace životního prostředí v daném státě ➢ Ale už ne přeshraniční přenos v životním prostředí a přenos ve výrobcích, odpadech, druhotných surovinách Chemická bezpečnost stav, kdy je zajištěna co nejvyšší míra odstranění nebo omezení nepříznivých dopadů chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí (během jejich celého životního cyklu) v dané zemi ⇩ zároveň existují systémy, které těmto negativním dopadům předcházejí a systémy okamžité reakce Historický vývoj globálních opatření k ochraně životního prostředí Historický exkurz ⇩ historie je nezbytná k pochopení tvorby a různorodosti mezinárodního systému v oblasti chemických látek a tedy i stávajícího systému ochrany životního prostředí na světové úrovni a související problémy, nedostatky, ale také výhody a příležitosti Kroky ke globální chemické bezpečnosti • 1945….1970 – znečištění ŽP – knihy, vědecká pojednání • od 80. let 20.století – Mezinárodní program chemické bezpečnosti (vědecká spolupráce, bezpečné používání chemických látek a posílení národních kapacit) Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní organizace práce (ILO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) , Mezivládní fórum pro chemickou bezpečnost (IFCS) Dílčí úspěchy, avšak nedostatek politické a finanční podpory… Kroky ke globální chemické bezpečnosti (2) • Komise OSN pro udržitelný rozvoj (UN CSD) 1992 Rio de Janeiro, 2002 Johannesburg, v přípravě „Rio+20“ na 2012 Cíle milénia (Millenium Development Goals) – Udržitelný rozvoj – odstranění chudoby a využívání přírodních zdrojů Implementační plán Světového summitu o udržitelném rozvoji (JPOI), odstavec 23 Cíl: do roku 2020 vyrábět a používat chemické látky způsobem, který by minimalizoval negativní vlivy na lidské zdraví a životní prostředí. (- do dalších nástrojů….) Udržitelný rozvoj Agenda 21 – programový dokument - vychází z JPOI kapitola 19 nakládání s chemickými látkami 5 hlavních oblastí činnosti • Snižování rizik • Zvyšování znalostí a informace • Řízení / institucionální opatření, • Budování kapacit a technická spolupráce, • Nezákonné mezinárodní obchodování Strategický přístup k mezinárodnímu nakládání 
 s chemickými látkami (SAICM) - rok 2006 Implementační nástroj pro Agendu 21 – rámcový globální nástroj, ale právně nezávazný 5 oblastí ➢ Snižování rizik ➢ Zvyšování znalostí a informace ➢ Řízení / institucionální opatření ➢ Budování kapacit a technická spolupráce ➢ Nezákonné mezinárodní obchodování • Využívá i aktuální poznatky a principy v oblasti nakládání s chemickými látkami – GHS, CLP, • Jeho principy v EU zavádí právně závazné nařízení = REACH, Podporuje implementaci mezinárodních nástrojů – MEAs www.saicm.org Současná situace (v oblasti chemických látek) • Rio de Janeiro = Agenda 21 (2000-2001) • SAICM (2006) • Rio+20 – rozhodnutí (červen 2012) - bude UNEA • UNEA 1 (červen 2014), UNEA 2 (květen 2016) -------------------------------------- politický rámec Velký počet jednotlivých právních nástrojů na různých úrovních – globální/region OSN překryv! kompatibilita? hierarchie? --------------------------------------nástroje UNEA - United Nations Environmental Assembly = Environmentální shromáždění Organizace spojených národů Globální nástroje = MEAs Globální nástroje (tzv. MEAs) k chemickým látkám a odpadům (zkrácené názvy) Vídeňská úmluva + Montrealský protokol Basilejská úmluva Rotterdamská úmluva Stockholmská úmluva + dokončeno vyjednávání nové globální úmluvy ke rtuti: Minamatská úmluva Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN Helsinská úmluva CLRTAP (8 protokolů) Kyjevský protokol (PRTR) …. a mnoho dalších Ilustrace situace v oblasti biologické rozmanitosti In:   Wetzel,  F.T.,  H.  Saarenmaa,  E.  Regan,  C.S.  Martin,  P.  Mergen,  L.  Smirnova,  É.  Ó  Tuama,  F.A.  García  Camacho,  A.  Hoffmann,  K.  Vohland  &  CL.  Häuser.  2015.   The  roles  and  contributions  of  Biodiversity  Observation  Networks  (BONs)  in  better  tracking  progress  to  2020  biodiversity  targets:  a  European  case  study.     Biodiversity.  doi:  10.1080/14888386.2015.1075902. Jak dosáhnout významného vylepšení nakládání s chemickými látkami? Zavést jednotná pravidla celosvětově. Snížit množství nástrojů, které problematiku řeší. … prozatím nedostatek politické podpory na světové úrovni Příklad = Globální úmluva ke rtuti Nicolas García Uriburu (Argentina), dílo: Pez-Peste maskot vyjednávání úmluvy https://vimeo.com/109781069 Něco o rtuti (1) • Rtuť a její sloučeniny (organické) – neurotoxické – problém pro člověka, ekosystémy i zvířata ; kontaminace potravního koše – živočichové (ryby) • Rtuť podléhá dálkovému přenosu, problém zejména emise ze spalování fosilních paliv a používání rtuti ve výrobcích + sopky ⇨ potřeba omezit antropogenní emise na globální úrovni • Od roku 2001 UNEP hodnocení rtuti a jejích sloučenin (Global Mercury Assessment) • neúspěšné pokusy získat politickou podporu: Řídicí rada UNEP XXIII a XXIV (únor 2005 a 2007) Něco o rtuti (2) Únor 2009 – klíčové politické rozhodnutí: UNEP GC 25/5 (za předsednictví ČR v Radě EU) vytvořit právně závazný nástroj na globální úrovni, který bude řešit nakládání se rtutí podél celého životního cyklu a omezí její antropogenní emise do životního prostředí návrhem nové globální úmluvy je pověřen Mezivládní vyjednávací výbor, který je svoláván na základě rozhodnutí ŘR UNEP 25/5 část III, odstavce 18-38 : vyjednávací mandát (viz dále) Mezivládní vyjednávací výbor (INC) • státy, regionální ekonomické organizace (EU) + pozorovatelé (orgány OSN – sekretariát/UNEP, mezinárodní organizace, NNO) • Řídí jej předsedající + byro = rovnoměrné zastoupení všech regionů OSN, byro – komunikace do regionů • Naplňuje mandát a pracuje podle svého jednacího řádu • Jednání veřejné/neveřejné, v 6 pracovních jazycích OSN • Může ustavit podpůrné orgány – pracovní skupiny, kontaktní skupiny, „drafting group“ • Připravuje text v souladu s mezinárodními pravidly (WTOGATT), normami, principy (Rio) – rozhodnutí Valného shromáždění OSN, existující úmluvy dotýkající se tématu atd. Něco o rtuti (3) • vyjednáváním je pověřen Mezivládní vyjednávací výbor (INC), jednal červen 2010- leden 2013 (viz jednací kalendář) • Byro procesu – 2 osoby za region (CEE – ČR a Ruská federace) členové byra (zleva) Mali, Nigérie, Švédsko, Jamajka, Uruguay, Jordánsko, Rusko, ČR, USA, Čína = organizační ale i politická podpora… Co má být obsaženo v úmluvě? - MANDÁT Mandát v rozhodnutí 25/5(odstavec 27 a) - i) (a) cíl(e) úmluvy (b) omezení dostupnosti rtuti a zvýšení kapacity pro její bezpečné ukládání v podmínkách šetrných k životnímu prostředí (c) opatření ke snížení poptávky po rtuti pro výrobky a průmyslové procesy (d) podmínky snížení mezinárodního obchodu se rtutí (e) opatření vedoucí ke snížení atmosférických emisí rtuti (f) procedury pro nakládání s odpadem obsahujícím rtuť a remediaci kontaminovaných míst (g) zvyšování povědomí a vědeckou výměnu informací (h) opatření pro budování kapacit a technickou a finanční pomoc s vědomím, že schopnost rozvojových zemí a zemí s ekonomikou v přechodu účinně implementovat některé právní závazky v rámci právního nástroje je závislá na možnosti budování kapacit a odpovídající technické a finanční pomoci (i) (mechanismus) dodržování úmluvy Jednací kalendář Časové omezení Ukončit do 27. Zasedání Řídicí Rady UNEP (únor 2013) připravit text během 5 jednání INC Logistické požadavky – 8 měsíců mezi jednáními – dokumenty/pozice INC1 – 4. -10.červen 2010 – Stockholm, Švédsko INC2 – 24.-29. leden 2011 – Chiba, Japonsko INC3 – 31.10. – 4.11. 2011 – Nairobi, Keňa INC4 – 25-29.6. 2012 – Punta del Este, Uruguay INC5 – 12-18.leden 2013 – Ženeva, Švýcarsko Dip-Con: Conference plenipotentiaries: diplomatická konference – Kumamoto/ Minamata Japonsko – 7-11.říjen 2013 Finanční náročnost - více 1.2 mil USD na 1 zasedání, Σ12 mil USD Ostatní jednací řád INC, byro INC, právní skupina, sekretariát procesu – UNEP DTIE Příprava na vyjednání • jednání byra logistika - časová + personální obsazení, kontaktní skupiny, přístup, informace z a do regionů OSN • regionální konzultace – všechny regiony CEE – 5-6.10.2011 a 7-9.12.2012 – BRNO – účast 13 zemí regionu (4 EU, 9 mimo EU) – nezbytné pro přípravu na INC Fotografie – zdroj ENB (Earth Negotiations Bulletin anebo K.Šebková) Vyjednávání • vlastní INC - 1 týden (formát: 1 + 5 nebo 6 dní) 500-600/900 osob; plénum + kontaktní skupiny – intenzivní jednání od 8 h ráno do nočních hodin a někdy i 24/7 + právní skupina: soudržnost a srozumitelnost textu, nesmí dělat politická rozhodnutí • faktory ovlivňující jednání vyjednávací bloky/uskupení (regiony OSN) - pozice jednací atmosféra – po Rio+20 a UNEP GCSS XII, SAICM – ICCM3; balíčkování témat; časový tlak; ekonomická náročnost/situace Vyjednávání (2) • vyjednávání je velmi náročné (fyzicky i psychicky) Výsledek? Po 6,5 dnech intenzivního vyjednávání byl v sobotu 18.1. 2013 v 6.02 ráno dokončen a schválen připravený text úmluvy (36 článků), oficiální znění bude k dispozici červnu 2013, Výsledek (2) Diplomatická konference říjen 2013 – 95 zemí podepsalo Listopad 2013 – 1. země ratifikuje = velké překvapení USA Ještě 49 zbývá Výsledek (3) Období do vstupu v platnost = MEZIDOBÍ (interim period) uskutečnila se až 3 kola regionálních jednání k podpoře ratifikačního procesu (září 2014, únor 2015 a duben 2015) a také další jednání vyjednávacího výboru k přípravě nástrojů úmluvy, které jsou potřeba po vstupu v platnost pokyny (guidance), formuláře, postupy podávání zpráv a hodnocení úmluvy atd. INC6 (Bangkok, Thajsko) - 3.-7. listopad 2014 INC7 (Dead Sea, Jordánsko) - 10.-15. březen 2016 Výsledek - postup ratifikací (4) • Vstup v platnost? • Potřeba 50 ratifikací • nyní 32 (10/2016) USA - 11/2013 Japonsko - 2/2016 Švýcarsko 5/2016 Čína - 8/2016 ČR - asi konec 2016 EU - balíček má schválit Parlament a Rada EU do konce roku 2016. Výsledek - stav ratifikace leden 2015 (4b) leden 2015 - 10 ratifikací, 128 podpisů - více na www.mercuryconvention.org Výsledek - stav ratifikace říjen 2016 (4c) říjen 2016 - 32 ratifikací, 128 podpisů - více na www.mercuryconvention.org zdroj mapy: https://geovisualist.com/2016/03/01/has-your-country-ratified-the-minamata-convention-on-mercury/ Komentář na závěr? (1) Časová náročnost! • 2001 • 2009 • 2010-2013 • leden 2013 • říjen 2013 • Vstup v platnost? Potřeba 50 ratifikací, ratifikační proces dlouhý… - další slide v ČR minimálně 1 rok (legislativní pravidla/ústava: prezidentská úmluva: parlament, prezident) a lze začít až po zveřejnění oficiálního textu (srpen 2013…, do konce 2014 návrh na ratifikaci - situace v EU - chybějící legislativní balíček předloženo až ) - v roce 2014 byl odhad nejdříve 2015 a nejpozději 2018 - s ohledem na projednávanou úpravu EU legislativy jsou nyní docela reálné plány vstup v platnost v roce 2017 - “EU 28” a COP1 tak ve 2.polovině roku 2017 Komentář na závěr (2) - Jak vzniká nová úmluva? • Identifikace problému – vědci, politici – získávání podpory • Politická shoda na globální úrovni – vyjednávací mandát • Vlastní vyjednávání = Mezivládní vyjednávací výbor a v rámci mandátu připravuje text právního nástroje = jednomyslnost! • Diplomatická konference = formální schválení a podpis úmluvy státy (prezidenti/ministři), schválení rezolucí/rozhodnutí pro práci v mezidobí, otevřeno k podpisu • „mezidobí“ = národní ratifikační proces, dopracování technických podkladů/příprava pracovních skupin/orgánů úmluvy, implementace v mezidobí = stále právně nezávazné • Vstup v platnost = dosažení počtu národních ratifikací – První konference smluvních stran (COP1) = právně závazný nástroj – Implementace úmluvy jednotlivými státy/smluvními stranami Komentář na závěr 3 Kde se mohou uplatnit lidé s přírodovědným vzděláním? Minamatská úmluva pokrývá celý životní cyklus rtuti - Experti na emise do ovzduší - Stanovení ve vodách, biotě/ dopady hot-spots na okolí - Remediace/sanace Administrace úmluvy v národních orgánech – legislativní (ministerstva), kontrolní (inspekce) V průmyslu – výrobky a technologie – nutná adaptace dle kalendáře…, náhrady… Ve vědě – sdílení informací a doplňování chybějících znalostí (byť rtuť je jednou z nejprostudovanějších látek, ale její sloučeniny – mechanismy, známe už méně) Užitečné odkazy Oficiální stránky vyjednávání – UNEP Mercury Programme http://www.unep.org/hazardoussubstances/Mercury/Negotiations/tabid/ 3320/Default.aspx Stránky úmluvy http://www.mercuryconvention.org/ Earth Negotiations Bulletin (ENB) - pozor, neoficiální stránky a zápisy Jednání Řídicí Rady Programu OSN pro životní prostředí (UNEP GC od čísla 21 do č. 25 = získání mandátu) http://www.iisd.ca/vol16/ Průběh vyjednávání od roku 2007 do INC4 http://www.iisd.ca/vol28/ Průběh posledního kola vyjednávání http://www.iisd.ca/mercury/inc5/14jan.html Průběh jednání INC6 http://www.iisd.ca/mercury/inc6/ Informace o mezidobí - viz stránky úmluvy http://www.mercuryconvention.org/ Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Dotazy? Děkuji za pozornost!